Diskuze

Brněnské letiště získá nový nájemce

Mezinárodní letiště v Brně - Tuřanech už brzy opanuje nový provozovatel. Jeho úkolem bude zlepšit ekonomickou situaci letiště a také zvýšit jeho provoz. Stát, který se dosud o třetí největší letiště v tuzemsku staral, totiž vypsal výběrové řízení na jeho pronájem a provoz. Každý ze zájemců o letiště musí kromě desetitisícového poplatku doložit například pětiletou praxi v civilní letecké dopravě.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Milan Tříska

24. 10. 2001 17:38
Jaké jsou perspektivy brněnského letiště
Leteckou linku Brno-Praha dotuje město částkou necelých DEVĚT miliónů ročně. Létá se třikrát týdně. ? Za oněch předplacených městských devět milionů létalo původně Air Ostrava, později ČSA šestkrát týdně, teď už jen třikrát a to v době, kdy to vyhovuje ČSA, nikoliv tehdy, kdy by to potřebovali klienti. Letiště je přesto v trvalé ztrátě cca 5 miliónů korun ročně. Má to smysl? Od roku 1993 je na stole soukromý projekt pana Michaela Dymáčka na vznik Komplexu uzlového letiště Brno. Ten projekt po spuštění dokáže dvojnásobit hrubý domácí produkt České Republiky a přivést do země skutečné investory. Zprivatizované letiště může být jistě dobrý spekulativní projekt směrem k čemukoliv, ale fungující letiště z toho prostě nebude. Kolik tady už bylo pokusů, ale v konkurenci právě dálnice a dokonce i nově vzniklého železničního koridoru létat na tuhle vzdálenost prostě není ekonomické. Pokud kdy v Brně bude fungovat letiště, pak jedině interkontinentální, tzv. uzlové, s kapacitou cca 40 milionů cestujících ročně, což je zhruba desetinásobek stávající kapacity Ruzyně. Takový projekt je připraven a v loňském roce se mohla v Brně konat konference za účasti stovky až dvou set investorů z celého světa, na níž se právě takovétzo projekty posuzují. Nabídka přišla, nicméně odpověď primátora byla takového druhu, že konference namísto toho proběhla v Atlantě a pouze zásluhou tehdejšího ministra dopravy Peltráma zůstává Brno i nadále ve hře. Prosím, snad je jasné, že investoři nemají čas toulat se světem po konferencích kde si vyměňí vizitky. Jezdí tam, kde to má smysl, nejezdí ztrácet čas, kde není vstřícnost. V roce 1994 jsem měl na starosti prezentaci projektu Komplexu uzlového letiště Brno na stejné konferenci v Barceloně, mám tedy osobní zkušenost s tou akcí a vím, že ten projekt je mimo ČR přijímán velmi kladně. Jde o 100% privátní projekt na principu Public-private -partnership.A je nezvyklý, to jistě. Město ani stát by ten projekt nestál nic. Namísto toho si tu dotujeme ve stejném protoru špatná pracovní místa u Flextronicsu, povýtce ovšem navíc pro přespolní. Má tohle logiku? Typ projektů jako je Komplex uzlového letiště je vysoce citlivý na zásadní politický konsensus v místě a vyžaduje absolutní politické záruky pro investory. Není možné například parcely jedněm prodávat a rozdávat druhým, jak se to zatím děje. Pevně doufám, že bude existovat alespoň elementární společenská odpovědnost těch, kdo tohle ovlivňují. Návratnost projektu Černovické terasy, to je tam, co může stát Komplex,se odhaduje za horizontem dvaceti let, přeloženo do češtiny to znamená nikdy. Komplex je schopen vytvořit přímo v místě sto tisíc pracovních příležitostí a v okruhu 100 km okolo Brna dalších tři sta tisíc pracovních míst. Teď je tam dva tisíce pět set špatně placených „operátorů automatického provozu“ v montovně elektrodílů. Volby jsou na krku, snad se někdo pánů radních zeptá po faktickém přínosu jejich dosavadního úsilí. Najde-li se tedy nájemce, bude to jistě po logice věci někdo, kdo tak či onak použije ještě vyšší část daňových výnosů k dotaci těch několika letů mezi Brnem a Prahou, ať už se zpočátku zakleje jakýmkoliv profitem. Jiné než uzlové letiště v Brně, při konkurenci Prahy a Vídně, ekonomicky smysluplně fungovat nemůže a bohužel ani nebude. Milan Tříska, Brno
0 0
možnosti

Ivan Holas

20. 11. 2001 10:05
Re: Jaké jsou perspektivy brněnského letiště
Mám pocit, že na pohádky už není doba. Jediné štěstí, že panu Dymáčkovi se na tento projekt nepodařilo získat začátkem 90. let žádné půjčky, jinak by tu byl dluh, proti němuž by Poldovka a spol. byly jen drobné v prasátku. Připouštím, že třeba to, co se stane s leteckou dopravou po 11. září 2001 nemohl pan Dymáček a spol. opravdu tušit. Ale jinak .... Ivan Holas
0 0
možnosti