Zvláštní sorta lidí
Odboroví funkcionáři jsou vláštní sorta lidí.Po revoluci se do čela dostali různí převratoví aktivisté. Poté se vedení odborů postavilo do opozice proti reformní vládě. To vyhnalo z odborů většinu lidí. Zůstali lidé konformní a mimoto komunisti. Ve vedení místních odborů se pak prosazují lidé průměrných kvalit a opatrných ambicí.
Jsou to lidi, kterým dělá dobře, že můžou jednat s generálním ředitelem ( jinak by je ani nepozdravil). Jsou vděční za malý pocit významu své osoby. Je jasné, že pak jdou na ruku vedení firem ve mzdových vyjednáváních. Taktika firem při kolektivním vyjednávání je jednoduchá : Něco málo slíbit odborům a něco víc konkrétní osobě odborového bossa.
Potom se nedivme, že jsou u nás tak nízké platové nárůsty ( v porovnání s Maďarskem nebo Polskem). Řadovým členům odborů se pak zacpou ústa lacinými rekreacemi a poukázkou na vánoční kolekci.
Naši odboráři by se měli jet podívat někam na západ jak tvrdě se vyjednává o mzdách a pracovních podmínkách pro lidi a pak to přenést k nám. Obávám se však, že takový typicky postkomunistický vzorek lidí není nějaké akce schopen.