Orwellizace na Slovácku
B.Kuras tomu říká „plíživá orwellizace“.
Musíme si uvědomit, že „bruselským mužům“ nic nebrání v tom, aby postupně zavedli povinnost přihlašovat ledničky, pračky, kanárky, bílé myšky ( u těch vést přesnou genealogii), svoje koníčky, např. volejbal (ve kterém klubu, kde, adresa, IČO, pokud hraje mimo klub – mít na to speciální povolení, vydávané jen spolehlivým osobám), cyklistiku, turistiku, zahradničení (pěstuje zeleninu na své zahrádce – adresa, pronajatá – od koho a za kolik, nebo vlastní – kdy koupená, za kolik, s kým se na ní schází, kdo mu na zahradě pomáhá – kdy pomáhá, zdarma či za úplatu, přesná evidence počtu hodin, jaký druhy zeleniny byl kopáván, jakou motyčkou, s kým se při okopávání bavil a o čem. Co si myslel při tom, když okopával – a kdo mu potvrdit, že si myslel to, o čem tvrdí, že si přitom myslel –adresa toho svědka, tel., jména prarodičů toho svědka…) A slušní občané oznámí každé přestoupení zákona, např. až si soused Dvořák nepřihlásí včas na Slovácku kanárka a kolo, které zdědí po dědečkovi. (V době tuhé orwellizace bude kolo vítaným dopravním prostředkem.) Policie si na udání pozve p.Dvořáka na výslech a pak i svědky, kteří dosvědčí, že z bytu p.Dvořáka se ozývá zpěv nepřihlášeného kanárka a za temných nocí je p.Dvořák viděn jak se projíždí po lesních cestách v temných hvozdech na nepřihlášeném kole. Na p.Dvořáka bude uvalena vazba a bude s ním vzhledem k závažnosti obvinění veden tzv. zkrácený orwellovský proces, takže se ani nestihne odvolat ke |Štrasburskému soudu.
