Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Oceňovaní čeští fousci už tolik neloví. Chybí jim zajíci a kachny

Chovatelé národních plemen psů a dravců dostávají za úspěšné složení loveckých zkoušek peníze - loni dostali 1,9 milionu korun. V případě psů však příspěvek klesá, protože kvůli intenzivnímu zemědělství mysliveckým psům mizí kořist.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K74a25r13e47l 80U27r75b86a81n 2214744981819

Nechápu, proč na to jdou peníze z mých daní. Rv

0/−1
21.7.2014 10:57

P59e51t83r 32V24i81n74t40r91l28í36k 3216724291

já to zase chápu, je to české plemeno, velmi užitečné a oblíbené, má tisíciletou tradici, byla by škoda ho nechat vyhynout jako třeba Beskydského Budáše, který byl velmi schopné plemeno. Rozšiřování za hranice, udělání mu reklamy se stejně vrátí, nejen jako finanční investice, ale hlavně jako jeho rozšíření. Možná Vás tohle nezajímá, ale další lidi ano, kterým to není lhostejné

+1/0
21.7.2014 12:48

P29e35t17r 97D84o96k71t71o94r 6606811118349

A nemůže to být třeba tím, že i pes má něco jako " životní cyklus"?  Prostě od štěněte do dvou let psa cvičím, vychovávám, pak může do 10-ti let věku dobře sloužit a pokud nechci zůstat bez psa, tak si při věku prvního psa 8-10 let pořizuju další štěně...

Jinak souhlas. V dnešní době se pes strašně blbě cvičí, člověk chodí půl dne po honitbě než narazí na zajíce či bažanta, to už je pes unavený. To by měl zvěř hnát a hlásit ( slídič ). Ale dělám to rád:-)

0/0
21.7.2014 9:44

M50i72c85h51a22e78l 50M88e10n97s37i33k 8881556670562

Řek bych, že spíš "chybějí".

Ale co bychom chtěli od těchhle parodií na novináře, zvláště po desetiletém pobytu v Rakousku, viďte? :-)

0/0
21.7.2014 1:17

E87v91a 73K61a97š49p79á82r36k76o37v19á 7630891129312

Jak tak čtu příspěvky, pravdu máte všichni...Černá zvěř je přemnožená a pokud si pamatujete loňské odstřely, může se střílet jen mladá, letošní zvířata, staré kňoury a prasnice se střílet nesmí8-o Což je kravina na entou, ti se zase příští rok rozmnoží a díky teplejšímu klimatu, dokážou vyvést selata 2x(možná přežijí i ta podzimní) za sezonu...

Píše se tu o babičce, která pamatovala zemědělství v začátcích 20.století...Jenže tehdy byla černá zvěř držená jen v oborách a tudíš vzácná....

0/0
20.7.2014 18:06

E89l41i11š54k50a 16S56v70o83b28o30d97o82v19á 6391392241820

Není to pravda. Všechno je věc uživatele honitby a mysliveckého hospodáře. Co dají do plánu lovu, to mají. Metodika z ministerstva zní jasně. Odstřel veškeré černé zvěře vyjma bachyní vodící markazíny (pruhatá selata)... Dokud bude na polích kukuřice a řepka, případně ječmen a bachyně se budou šetřit, tak nás prasata za pár let sežerou...

0/0
20.7.2014 18:50

E12v86a 30K13a83š70p89á58r73k84o69v85á 7970971769462

Intenzivní zemědělství se za 25 let smrsklo na polovinu, tak kde jsou ti zajíci?

+1/0
20.7.2014 17:44

E91l86i11š27k50a 41S31v88o42b76o51d95o73v95á 6471222351600

Neplodní, pod koly aut, jako potrava černé zvěře a predátorů, nevyhovující krajinné podmínky - chybějící vodní toky, atd...

0/0
20.7.2014 18:51
Foto

Z13b81y28n15ě69k 21M94e75l31i86c84h85a30r 9535607905329

ta druhá polovina je zabetonovaná anebo pod asfaltem či dlažbou...

0/0
22.7.2014 14:59

E38r22i73c 51P80o96l87i 3361425730

Na jaře se dají dotace na vypěstování nových zajíců a bažantů, na podzim je všechny postřílejí, dnešní myslivost je jen černá díra a stále dokola....

+2/−2
20.7.2014 11:36

P26e62t36r 71V43i34n93t25r58l41í31k 3746154501

kéž by šly nějaké dotace i nám, my si musíme našetřit na nové zajíce, nyní chceme nasadit zpět i divoké králíky a další zvěř, která dříve na našem území byla a nyní ja vyhubená a vyhynulá, jenže to řešíme vlastními zdroji, nikdo nepřispěje, maximálně obec v řádech pár desítek tisíc

+1/0
20.7.2014 12:21

R28a53d46i13m 21P32o89l15á50š67e35k 9476823799169

Hm, pokud tam nemáte aspoň 100 hektarů rozsáhlé plochy extenzívně využívaných či nesekaných trávníků, které se nestaly víkendovou promenádou rekreujících se lidí a pejskařů, nebo nějaký hodně řídký neprodukční les s množstvím pasek, budete to dělat nejspíš úplně zbytečně.

Možná ještě tak ti divocí králící, jejich biotop je spíš les s vhodnou půdou, kde mohou hrabat nory než pole....... jenže ty nejspíš velice brzo po vysazení promtně zlikvidují přemnožení jezevci a lišky . A co nechají, to zlikvidují invazivní drobné šelmy - psík mývalovitý , mýval, norek americký......;-(

Na chov do přírody vysazených divokých králíků by možná bylo nejlepší udělat oplocenou oboru - na rozdíl od zajíců by králíkům měl k spokojenému životu stačit prostor o rozloze pár hektarů. A v oploceném prostoru by se lépe dělala ochrana před škůdci.

+1/0
20.7.2014 12:40

P92e90t71r 95V94i42n49t58r52l59í90k 3156944291

sto hektarů sice nemáme, ale to není podmínkou, info ohledně životního prostředí králíka divokého jsme si zjišťovali, takže s tím problém není, a dříve na našem území právě tato zvěř byla hojně, takže se snažíme vrátit vyhynulé druhy zpět

0/0
20.7.2014 16:28

P69e56t32r 70V54i96n44t93r76l13í52k 3686744931

mimochodem, důvodem vyhynutí nebyl lov, ale mor

+1/0
20.7.2014 16:28

E10l33i60š53k87a 31S66v68o34b79o72d11o69v11á 6851212161370

Problém je, že když se stavy králíků dostanou na počty, kdy už by bylo možné je lovit, tak je skosí myxomatóza...

0/0
20.7.2014 18:53

P69e44t92r 45V64i92n84t45r22l26í87k 3296374291

no aby ne, když všude roste řepka a pole jsou "mrtvá" pamatuji, jak moje prababička říkala, že když byla malá, takže cca někdy začátkem 20. stol. bylo na polích či v lesích tolik hmyzu, tolik zvěře, tolik veškerého zvířectva, že nyní to není ani čtvrtina co dřííve, to zemřela počátkem devadesátých let... kam tohle spěje je asi všem jasné... takže za chvíli nebudou potřeba ani lovečtí psi, ani myslivost ani ochránci přírody, protože nebude co lovit, chránit či zvelebovat, (tohle ovšem není vina lovců, nýbrž zemědělství, které na úkor přírody ničí přirozené prostředí středního pásma)

0/0
20.7.2014 11:31

J48i48n34d91ř15i13c82h 37Š60k44o76p59e68k 4845951570815

to je blbost, že nebude co lovit. Srnčí a černá bude pořád. Že ubývá drobná věř, je i vina myslivců

0/0
20.7.2014 11:33

P69e74t81r 33V80i58n45t40r74l18í74k 3146774481

zajímavé, že u nás se třeba drobná neloví už z tohoto důvodu, přitom máme výjimku díky poloze a také tam není, je to více faktory, (nemoci, ty plodiny, špatné roky apod...) ale tohle je ve finále způsobeno právě nepřirozeným prostředím, ta zvěř od tam prostě odejde, pokud to není pro ni přirozené, nebo ji vyhubí přirození predátoři, a že nebude co lovit je fakt, protože cca 20 km jižně od nás na hodonínsku či pavlovsku tomu tak už skoro je....

0/0
20.7.2014 11:36

J96i59n33d62ř44i19c79h 17Š32k10o19p98e25k 4845951170885

tak já neříkám, že zemědělství je bez viny, ale dávat hlavní vinu zemědělcům, je druhý extrém

0/0
20.7.2014 11:46

A86l39e56x22a46n13d48r 89K12o92s26t96k37a 5779586219476

Vina je patrně na všech stranách. Jako další problém bych viděl nutkání, když je to pole, tak jej polít chemií. Soused na chalupě to komentoval slovy: všechno lehne popelem.

0/0
20.7.2014 11:55

J27i35n15d49ř85i77c74h 47Š74k72o33p64e72k 4495321840315

jenže jaksi bez chemie (ať se jedná o hnojina či ochranu rostlin) za rozumnou cenu nevypěstuješ

+1/0
20.7.2014 12:04

P45e57t65r 12V92i21n43t59r50l91í82k 3786544501

no a to je jeden z problémů, takže bud vyhubíme zvěř a budeme pěstovat chemické hnusy, nebo budeme pěstovat plodiny jak se to dělalo vždy a ekologická katastrofa se nám vyhne

0/0
20.7.2014 12:19

R96a61d97i59m 89P67o12l18á64š18e46k 9726793829269

Bez agrochemikálií klesnou výnosy tak na polovinu, možná až na čtvrtinu současných výnosů. A to nemluvím o potřebě používat jiné už spíše nedostupné odrůdy plodin. Ty dnešní bez chemických ošetření prakticky nefungují a ty staré nejspíš jsou už dávno pryč.

+1/0
20.7.2014 12:44

J62i70n40d74ř91i29c92h 19Š53k16o90p54e97k 4935941940915

otázkou je, co bereme za agrochemii - i hnojiva ? Nebo jen ochranné postřiky.

Samozřejmě lze pěstovat stávající odrůdy bez chemie

0/0
20.7.2014 13:06

R34a74d71i66m 23P58o64l82á22š79e48k 9286383239389

Pěstovat je bez agrochemikálií lze, ale úspěšně jen na obdělávaných záhonech s vymazlenou vyhnojenou černozemní půdou , ve které se jinak pěstuje třeba zelenina. Pěstovat je na poli bez chemie  znamená obvykle je vysít ve velice nekvalitní vyčerpané půdě a po vysetí v podstatě po 3/4 roku ponechat na pospas plevelům, plísním i hmyzím a jiným škůdcům.  Ty staré plodiny se s tím právě uměly víceméně úspěšně vyrovnat, ty nové velice těžko.

S hnojivy je problém v tom, že jejch dost velká část se dneska aplikuje do vzrostlého porostu hnojením postřikem na list a i takový postřik by zabil nebo minimálně přechodně  intoxikoval drobnou zvěř , která by v té době byla na poli.

0/0
20.7.2014 13:18

J26i96n79d61ř17i86c35h 57Š87k17o90p67e44k 4695181230695

míchají se věci dohromady.

Samozřejmě pěstovat bez agrochemie - hnojiv. Živiny doplňovat např. organickými hnojivy nebo osevními postupy. Ale v některých oblastech to jde dost těžko, protože díky podpoře vlád se nám jaksi hroutí živočišná produkce i pěstování části plodin.

S plevely se dá bojovat nejen chemicky, ty 3/4 roku je blbost a tvrzení, že staré plodiny byly odolné plevelům je nesmysl (už z logiky věci - plevel bere plodině vodu, místo, živiny. a je jedno jestli ta plodina je nová odrůda nebo stará, prostě bez vody, živin a místa roste mizerně).

Nemalá část přihnojování na list se dělá na podzim (po vzejití plodiny) a po zimě, na jaře, což zvěří nevadí

0/0
20.7.2014 13:34

R26a22d97i18m 25P13o13l16á57š61e21k 9796733809409

Nebyly odolné plevelům, ale dokázaly v prostředí plevelů být konkurenční. Dnešní plodiny v těchto podmínkách ne.

0/0
20.7.2014 13:45

J77i73n57d27ř41i87c17h 66Š76k86o63p74e54k 4245931730985

a jak by to asi dokázaly ? Nebudeme si tu tvrdit, že staré plodiny byly geneticky odolnější, protože měly např. větší kořenový systém, že ne

+1/0
20.7.2014 13:47

R20a32d16i40m 15P22o23l93á73š13e54k 9746543829179

Staré odrůdy byly prostě přizpůsobeny takovým podmínkám, kdy nebylo možné během vegetační doby ničit plevely v porostech selektivními herbicidy ani jinak.  Nové odrůdy se selektivními herbicidy na ničení plevelů v porostech prostě počítají.

0/0
20.7.2014 13:50

J76i23n92d86ř51i75c35h 61Š58k45o20p53e49k 4575871210825

nebyl přizpůsobeny. Prostě rostly v konkurečním prostředí a díky tomu měly nižší výnos.

Což dnešní plodiny taky dokáží

+1/0
20.7.2014 13:52

R62a10d57i67m 49P34o64l60á63š52e38k 9426423229939

Nedokáží. A pokud ano, tak s výrazně nižším výnosem než ty staré.

Nebo jinak.... mohou to dokázat třeba v prostředí žírné Hané nebo na černozemi v polabské nížině. Ale pokud by se je někdo takhle snažil pěstovat třeba v podhůři Beskyd nebo Jeseníků, prostě v okrajových oblastech, kde dříve byly hlavně pastviny a na pole je rozorali až socialističtí zemědělci a kde dodnes intenzívní pěstování obilí s využitím agrochemikálií funguje, dopadlo by to bez agrochemikálií špatně. To už by tamější zemědělci udělali lépe, kdyby ty pole opět zatravnili na louky nebo pastviny.

0/0
20.7.2014 14:04

J79i85n61d61ř37i51c97h 73Š58k72o69p29e60k 4725641150625

tak samozřejmě, že by se musely dodržovat doporučené podmínky (nadmořské výšky a další) pro jednotlivé plodiny. Cukrovka prostě v bramborářské oblasti přirozeně neporoste

0/0
20.7.2014 14:07

R30a91d73i96m 24P66o52l57á41š32e98k 9476913299469

Hm, většina zemědělských oblastí, kde se nyní s využitím agrochemikálií po desetiletí běžně pěstují obiloviny, by bez argochemikálií tyto současné obiloviny prostě pěstovat nešlo.

Dneska se pěstuje obilí i tam, kde by před 400 - 500 lety zemědělci zemřeli hlady, protože by nevypěstovali dostatek obilí ani pro vlastní základní  obživu. A kde tehdy jediná možnost, jak z těch půd získat nějaké výnosy, bylo pastevectví . viz příchod Valachů do Beskyd z Rumunska.

+1/0
20.7.2014 14:17

R51a40d67i86m 95P60o68l83á87š51e83k 9966303729919

Hm, stačí sledovat pole kolem každé silnice, kdy a jak často jsou na polích koleje po chemických ošetřeních. Jinak třeba zajíci se rodí v březnu až dubnu, tudíž v polích by je jarní postřiky určitě zasáhly. Bažanti se v přírodě líhnou později, ty by jarní postřiky minuly, ale pozdně jarní a letní ne.

0/0
20.7.2014 13:48

J95i58n89d17ř50i67c24h 78Š23k43o13p29e14k 4525601810395

koleje jsou zavádějící, pokud se udělá postřik v mokru (jako že to někteří umí a jsou schopni udělat pomalu půl metru hluboké koleje v kultuře), v místě kolejí již plodina nevyroste a koleje jsou tam po celou sezónu bez ohledu na to, zda je jimi projede 2x či 5 x

Pokud se zajíci rodí v nížinách v březnu a výše v dubnu, postřiky je zasáhnou. Pokud se narodí v nižině v dubnu, postřik bude už za nimi, protože se dělal už v březnu

0/0
20.7.2014 13:56

E36l28i88š92k84a 67S53v93o45b14o32d23o26v45á 6781652441730

Organická hnojiva jsou celkem problém, protože většina provozů je bezstelivových a jen velice pomalu se vrací k podestýlkám...

0/0
20.7.2014 18:59

J18i39n51d60ř31i71c27h 34Š83k75o56p25e33k 4155221570785

mezi organické hnojivo patří i kejda a podobné věci vznikající bez přítomnosti podestýlky

0/0
21.7.2014 8:01

E40l79i17š38k14a 95S71v46o44b11o62d76o63v47á 6831392441300

To je pravda, ale ta už se musí ředit, protože je dost agresivní a je s tím víc práce, než s obyčejným hnojem...

0/0
21.7.2014 22:29

P40e77t14r 56V71i67n11t90r96l77í21k 3976204651

což je samozřejmě problém, protože takovýmto způsobem bude naše půda za deset let nepoužitelná a bude na ní růst  maximálně křoví... nenažranost agrofertu a ostatních nezná mezí

0/0
21.7.2014 12:43

J47i15n97d58ř16i69c22h 67Š15k25o30p19e49k 4695451910265

pokud by se legislativně potravinách bez chemie pomohlo (jsou dražší kvůli nižšímu výnosu než ty chemické), např. clem, které by chemickou produkci zdražilo na jejich úroveň, problém to není.

Taky nelze zapomínat, že problémy jsou převážně v nižších polohách, od středních se zemědělsky až tak divoce nehospodaří, je mnohem více luk i s neobdělávanými mezemi ....

0/0
20.7.2014 13:05

R80a13d74i43m 52P31o68l22á16š46e17k 9276593479349

To asi půjde těžko dotovat, protože žádný seriózní výzkum neprokázal, že plodiny pěstované bez chemikálií jsou pro výživu lepší než plodiny pěstované intenzívním způsobem pomocí agrochemikálií.

Spíš naopak, protože plodiny pěstované bez agrochemikálií, zvláště v méně vhodných, pro danou plodinu v klimaticky a půdně okrajových oblastech , vykazují znatelně vyšší množstváí metabolitů plísní včetně karcinogenního aflatoxinu.

0/0
20.7.2014 13:23

J45i25n71d65ř88i77c69h 31Š61k34o61p83e47k 4315961640985

dotace by neřešily výživovou hodnotu, ale fakt, že z 1 ha pšenice obdělávané bez chemie dostaneš nižší výnos (a cena za 1 t musí být vyšší) než při použití chemické ochrany

S plísněma je to přehnané, obilí se nestříká kvůli plísni, navíc přítomnost plísně se automaticky nerovná přítomnosti karcinogenních metabolitů plísní

0/0
20.7.2014 13:36

R79a96d18i32m 75P22o25l45á84š52e69k 9616943189669

Obilí se stříká proti plísni před zimou, kvůli plesnivění rostlin pod sněhem. Potom se obilí stříká před sklizní v období dozrávání zrna. Podle kvality zrání zrna daného předchozím vývojem a předpokládaným vývojem počasí v době sklizně se může nebo nemusí stříkat proti plesnivění zrn , případně proti rzi taky pro sjednocení vývoje obilek v době sklizně.

Přirozeně seriózní a hospodárný zemědělec využívá zpětnou vazbu, hodnotí porosty a pokud jsou v velmi dobrém stavu, třeba nějaký takový postřik může vynechat. A ušetřit. Ale většinou to nejde.

0/0
20.7.2014 13:58

J90i83n93d77ř14i56c24h 56Š58k50o49p80e68k 4835461240505

plíseň sněžná v případě výskytu zlikviduje celou rostlinu, takže nehrozí, že by v případě nepostřiku byla plodina kontaminovaá.

A rez napadá listy, nikoli klasy a po napadení se šíří dále, tzn. nedostává se do zrn.

0/0
20.7.2014 14:11

P47e37t30r 50V25i57n33t98r35l79í46k 3176174361

no však já psal, že je to více faktory

0/0
20.7.2014 12:42

J53i67n70d98ř53i53c92h 17Š84k32o47p67e81k 4945531410985

"nemoci, ty plodiny, špatné roky apod.." o vlivu černé zvěře zmínka nebyla..... Dost lidí to nenapadne, tak jsem to jen zdůraznil

0/0
20.7.2014 13:07

P70e11t32r 34V74i67n50t42r60l93í52k 3336204161

ale ještě jsem na vás reagoval v jiném příspěvku, nezdůraznil jsem vše jen některé, ale pokud to víte taky, tak je to jedno ne?

0/0
21.7.2014 16:29

E48l32i96š81k20a 68S39v92o30b43o61d14o81v82á 6431622781670

Myslivci na tom mají nejmenší podíl. Nejvíce ztrát zapříčiní zemědělství a automobilismus...

0/0
20.7.2014 18:56

P36e19t44r 84V82i61n85t27r37l48í58k 3106694961

jinak vina myslivců? ti se naopak snaží jejich stavy zvýšit, ale pokud je dejme tomu čtvrtina drobné zvěře nakažena, třeba u zajíce, tak je průběrný odstřel důležitý, ten zajíc se stejně opět rozmnoží rychlostí světla... takže ve finále když si někdo střelí zajíce, či divočáka, za tu celoroční práci to je stejně malá odměna, protože naopak nebýt myslivosti, tak zde není žádná drobná zvěř, ale jen černá, zejména lišky a ti divočáci... vysokou zvěř mají na svědomí hlavně pytláci

0/0
20.7.2014 12:26

J78i82n24d69ř10i84c83h 11Š15k49o67p69e29k 4915831170795

vina myslivců ve smyslu, že se málo střílí černá zvěř, navíc je mezi vámi pořád dost opožděných jedinců (bohužel), kteří mají problém s predátory (šelmy, dravci) - ti by taky částečně mohli pomoci.

0/0
20.7.2014 13:09







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.