Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Oceňovaní čeští fousci už tolik neloví. Chybí jim zajíci a kachny

Chovatelé národních plemen psů a dravců dostávají za úspěšné složení loveckých zkoušek peníze - loni dostali 1,9 milionu korun. V případě psů však příspěvek klesá, protože kvůli intenzivnímu zemědělství mysliveckým psům mizí kořist.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K55a80r60e34l 47U57r54b66a58n 2284944161869

Nechápu, proč na to jdou peníze z mých daní. Rv

0/−1
21.7.2014 10:57

P25e80t29r 31V24i86n11t88r46l37í87k 3466254451

já to zase chápu, je to české plemeno, velmi užitečné a oblíbené, má tisíciletou tradici, byla by škoda ho nechat vyhynout jako třeba Beskydského Budáše, který byl velmi schopné plemeno. Rozšiřování za hranice, udělání mu reklamy se stejně vrátí, nejen jako finanční investice, ale hlavně jako jeho rozšíření. Možná Vás tohle nezajímá, ale další lidi ano, kterým to není lhostejné

+1/0
21.7.2014 12:48

P49e26t96r 84D80o17k19t84o33r 6546771338869

A nemůže to být třeba tím, že i pes má něco jako " životní cyklus"?  Prostě od štěněte do dvou let psa cvičím, vychovávám, pak může do 10-ti let věku dobře sloužit a pokud nechci zůstat bez psa, tak si při věku prvního psa 8-10 let pořizuju další štěně...

Jinak souhlas. V dnešní době se pes strašně blbě cvičí, člověk chodí půl dne po honitbě než narazí na zajíce či bažanta, to už je pes unavený. To by měl zvěř hnát a hlásit ( slídič ). Ale dělám to rád:-)

0/0
21.7.2014 9:44

M33i89c47h28a21e24l 85M98e89n65s22i86k 8891276530662

Řek bych, že spíš "chybějí".

Ale co bychom chtěli od těchhle parodií na novináře, zvláště po desetiletém pobytu v Rakousku, viďte? :-)

0/0
21.7.2014 1:17

E43v33a 45K11a41š19p26á42r31k20o35v78á 7160941959762

Jak tak čtu příspěvky, pravdu máte všichni...Černá zvěř je přemnožená a pokud si pamatujete loňské odstřely, může se střílet jen mladá, letošní zvířata, staré kňoury a prasnice se střílet nesmí8-o Což je kravina na entou, ti se zase příští rok rozmnoží a díky teplejšímu klimatu, dokážou vyvést selata 2x(možná přežijí i ta podzimní) za sezonu...

Píše se tu o babičce, která pamatovala zemědělství v začátcích 20.století...Jenže tehdy byla černá zvěř držená jen v oborách a tudíš vzácná....

0/0
20.7.2014 18:06

E64l56i88š69k34a 11S58v50o35b40o72d92o27v90á 6401652201540

Není to pravda. Všechno je věc uživatele honitby a mysliveckého hospodáře. Co dají do plánu lovu, to mají. Metodika z ministerstva zní jasně. Odstřel veškeré černé zvěře vyjma bachyní vodící markazíny (pruhatá selata)... Dokud bude na polích kukuřice a řepka, případně ječmen a bachyně se budou šetřit, tak nás prasata za pár let sežerou...

0/0
20.7.2014 18:50

E87v84a 91K80a31š84p88á14r60k29o83v69á 7260201529632

Intenzivní zemědělství se za 25 let smrsklo na polovinu, tak kde jsou ti zajíci?

+1/0
20.7.2014 17:44

E39l11i86š43k74a 75S40v59o74b17o89d46o41v61á 6241632391650

Neplodní, pod koly aut, jako potrava černé zvěře a predátorů, nevyhovující krajinné podmínky - chybějící vodní toky, atd...

0/0
20.7.2014 18:51
Foto

Z90b75y38n72ě75k 67M83e45l95i96c31h51a70r 9565827735379

ta druhá polovina je zabetonovaná anebo pod asfaltem či dlažbou...

0/0
22.7.2014 14:59

E11r64i33c 21P22o18l60i 3301555770

Na jaře se dají dotace na vypěstování nových zajíců a bažantů, na podzim je všechny postřílejí, dnešní myslivost je jen černá díra a stále dokola....

+2/−2
20.7.2014 11:36

P98e66t29r 66V68i15n85t53r60l86í10k 3386214741

kéž by šly nějaké dotace i nám, my si musíme našetřit na nové zajíce, nyní chceme nasadit zpět i divoké králíky a další zvěř, která dříve na našem území byla a nyní ja vyhubená a vyhynulá, jenže to řešíme vlastními zdroji, nikdo nepřispěje, maximálně obec v řádech pár desítek tisíc

+1/0
20.7.2014 12:21

R90a40d43i62m 52P64o29l89á57š87e86k 9626743429799

Hm, pokud tam nemáte aspoň 100 hektarů rozsáhlé plochy extenzívně využívaných či nesekaných trávníků, které se nestaly víkendovou promenádou rekreujících se lidí a pejskařů, nebo nějaký hodně řídký neprodukční les s množstvím pasek, budete to dělat nejspíš úplně zbytečně.

Možná ještě tak ti divocí králící, jejich biotop je spíš les s vhodnou půdou, kde mohou hrabat nory než pole....... jenže ty nejspíš velice brzo po vysazení promtně zlikvidují přemnožení jezevci a lišky . A co nechají, to zlikvidují invazivní drobné šelmy - psík mývalovitý , mýval, norek americký......;-(

Na chov do přírody vysazených divokých králíků by možná bylo nejlepší udělat oplocenou oboru - na rozdíl od zajíců by králíkům měl k spokojenému životu stačit prostor o rozloze pár hektarů. A v oploceném prostoru by se lépe dělala ochrana před škůdci.

+1/0
20.7.2014 12:40

P63e29t21r 55V21i16n45t38r77l64í82k 3646694391

sto hektarů sice nemáme, ale to není podmínkou, info ohledně životního prostředí králíka divokého jsme si zjišťovali, takže s tím problém není, a dříve na našem území právě tato zvěř byla hojně, takže se snažíme vrátit vyhynulé druhy zpět

0/0
20.7.2014 16:28

P22e49t11r 35V21i45n30t77r26l66í12k 3226784761

mimochodem, důvodem vyhynutí nebyl lov, ale mor

+1/0
20.7.2014 16:28

E70l77i80š52k21a 20S80v33o79b26o64d62o83v93á 6151842871810

Problém je, že když se stavy králíků dostanou na počty, kdy už by bylo možné je lovit, tak je skosí myxomatóza...

0/0
20.7.2014 18:53

P64e29t28r 75V47i60n48t30r43l42í51k 3936874191

no aby ne, když všude roste řepka a pole jsou "mrtvá" pamatuji, jak moje prababička říkala, že když byla malá, takže cca někdy začátkem 20. stol. bylo na polích či v lesích tolik hmyzu, tolik zvěře, tolik veškerého zvířectva, že nyní to není ani čtvrtina co dřííve, to zemřela počátkem devadesátých let... kam tohle spěje je asi všem jasné... takže za chvíli nebudou potřeba ani lovečtí psi, ani myslivost ani ochránci přírody, protože nebude co lovit, chránit či zvelebovat, (tohle ovšem není vina lovců, nýbrž zemědělství, které na úkor přírody ničí přirozené prostředí středního pásma)

0/0
20.7.2014 11:31

J92i66n61d16ř85i11c21h 58Š28k40o25p31e19k 4565821450825

to je blbost, že nebude co lovit. Srnčí a černá bude pořád. Že ubývá drobná věř, je i vina myslivců

0/0
20.7.2014 11:33

P21e81t23r 40V24i56n52t12r43l91í72k 3886464891

zajímavé, že u nás se třeba drobná neloví už z tohoto důvodu, přitom máme výjimku díky poloze a také tam není, je to více faktory, (nemoci, ty plodiny, špatné roky apod...) ale tohle je ve finále způsobeno právě nepřirozeným prostředím, ta zvěř od tam prostě odejde, pokud to není pro ni přirozené, nebo ji vyhubí přirození predátoři, a že nebude co lovit je fakt, protože cca 20 km jižně od nás na hodonínsku či pavlovsku tomu tak už skoro je....

0/0
20.7.2014 11:36

J37i31n76d53ř90i37c52h 77Š12k80o53p70e98k 4445311390385

tak já neříkám, že zemědělství je bez viny, ale dávat hlavní vinu zemědělcům, je druhý extrém

0/0
20.7.2014 11:46

A73l60e95x67a82n15d94r 62K52o15s63t82k67a 5289856399936

Vina je patrně na všech stranách. Jako další problém bych viděl nutkání, když je to pole, tak jej polít chemií. Soused na chalupě to komentoval slovy: všechno lehne popelem.

0/0
20.7.2014 11:55

J34i92n87d78ř39i54c55h 67Š14k21o59p69e84k 4525671220625

jenže jaksi bez chemie (ať se jedná o hnojina či ochranu rostlin) za rozumnou cenu nevypěstuješ

+1/0
20.7.2014 12:04

P43e24t85r 93V69i48n71t57r38l84í47k 3246294231

no a to je jeden z problémů, takže bud vyhubíme zvěř a budeme pěstovat chemické hnusy, nebo budeme pěstovat plodiny jak se to dělalo vždy a ekologická katastrofa se nám vyhne

0/0
20.7.2014 12:19

R34a84d69i50m 95P46o50l94á31š51e22k 9246113829139

Bez agrochemikálií klesnou výnosy tak na polovinu, možná až na čtvrtinu současných výnosů. A to nemluvím o potřebě používat jiné už spíše nedostupné odrůdy plodin. Ty dnešní bez chemických ošetření prakticky nefungují a ty staré nejspíš jsou už dávno pryč.

+1/0
20.7.2014 12:44

J54i65n51d24ř17i40c33h 49Š16k80o26p70e30k 4885911460455

otázkou je, co bereme za agrochemii - i hnojiva ? Nebo jen ochranné postřiky.

Samozřejmě lze pěstovat stávající odrůdy bez chemie

0/0
20.7.2014 13:06

R98a81d27i25m 26P92o29l64á51š57e33k 9706743359129

Pěstovat je bez agrochemikálií lze, ale úspěšně jen na obdělávaných záhonech s vymazlenou vyhnojenou černozemní půdou , ve které se jinak pěstuje třeba zelenina. Pěstovat je na poli bez chemie  znamená obvykle je vysít ve velice nekvalitní vyčerpané půdě a po vysetí v podstatě po 3/4 roku ponechat na pospas plevelům, plísním i hmyzím a jiným škůdcům.  Ty staré plodiny se s tím právě uměly víceméně úspěšně vyrovnat, ty nové velice těžko.

S hnojivy je problém v tom, že jejch dost velká část se dneska aplikuje do vzrostlého porostu hnojením postřikem na list a i takový postřik by zabil nebo minimálně přechodně  intoxikoval drobnou zvěř , která by v té době byla na poli.

0/0
20.7.2014 13:18

J13i14n67d67ř42i55c42h 65Š22k10o87p49e35k 4505921210905

míchají se věci dohromady.

Samozřejmě pěstovat bez agrochemie - hnojiv. Živiny doplňovat např. organickými hnojivy nebo osevními postupy. Ale v některých oblastech to jde dost těžko, protože díky podpoře vlád se nám jaksi hroutí živočišná produkce i pěstování části plodin.

S plevely se dá bojovat nejen chemicky, ty 3/4 roku je blbost a tvrzení, že staré plodiny byly odolné plevelům je nesmysl (už z logiky věci - plevel bere plodině vodu, místo, živiny. a je jedno jestli ta plodina je nová odrůda nebo stará, prostě bez vody, živin a místa roste mizerně).

Nemalá část přihnojování na list se dělá na podzim (po vzejití plodiny) a po zimě, na jaře, což zvěří nevadí

0/0
20.7.2014 13:34

R65a45d30i38m 96P39o49l58á93š51e87k 9756253459169

Nebyly odolné plevelům, ale dokázaly v prostředí plevelů být konkurenční. Dnešní plodiny v těchto podmínkách ne.

0/0
20.7.2014 13:45

J90i67n13d85ř87i78c76h 65Š35k83o59p13e91k 4405241260165

a jak by to asi dokázaly ? Nebudeme si tu tvrdit, že staré plodiny byly geneticky odolnější, protože měly např. větší kořenový systém, že ne

+1/0
20.7.2014 13:47

R39a58d82i68m 66P96o73l16á37š28e83k 9606893769469

Staré odrůdy byly prostě přizpůsobeny takovým podmínkám, kdy nebylo možné během vegetační doby ničit plevely v porostech selektivními herbicidy ani jinak.  Nové odrůdy se selektivními herbicidy na ničení plevelů v porostech prostě počítají.

0/0
20.7.2014 13:50

J48i71n78d93ř12i13c45h 14Š24k73o83p56e63k 4185871290595

nebyl přizpůsobeny. Prostě rostly v konkurečním prostředí a díky tomu měly nižší výnos.

Což dnešní plodiny taky dokáží

+1/0
20.7.2014 13:52

R28a94d29i59m 36P47o82l35á23š18e45k 9436653489199

Nedokáží. A pokud ano, tak s výrazně nižším výnosem než ty staré.

Nebo jinak.... mohou to dokázat třeba v prostředí žírné Hané nebo na černozemi v polabské nížině. Ale pokud by se je někdo takhle snažil pěstovat třeba v podhůři Beskyd nebo Jeseníků, prostě v okrajových oblastech, kde dříve byly hlavně pastviny a na pole je rozorali až socialističtí zemědělci a kde dodnes intenzívní pěstování obilí s využitím agrochemikálií funguje, dopadlo by to bez agrochemikálií špatně. To už by tamější zemědělci udělali lépe, kdyby ty pole opět zatravnili na louky nebo pastviny.

0/0
20.7.2014 14:04

J76i34n73d68ř55i88c16h 36Š96k67o91p97e86k 4655951950295

tak samozřejmě, že by se musely dodržovat doporučené podmínky (nadmořské výšky a další) pro jednotlivé plodiny. Cukrovka prostě v bramborářské oblasti přirozeně neporoste

0/0
20.7.2014 14:07

R53a69d21i83m 34P82o87l45á40š20e75k 9886373689799

Hm, většina zemědělských oblastí, kde se nyní s využitím agrochemikálií po desetiletí běžně pěstují obiloviny, by bez argochemikálií tyto současné obiloviny prostě pěstovat nešlo.

Dneska se pěstuje obilí i tam, kde by před 400 - 500 lety zemědělci zemřeli hlady, protože by nevypěstovali dostatek obilí ani pro vlastní základní  obživu. A kde tehdy jediná možnost, jak z těch půd získat nějaké výnosy, bylo pastevectví . viz příchod Valachů do Beskyd z Rumunska.

+1/0
20.7.2014 14:17

R18a45d47i86m 82P24o60l14á39š87e92k 9626673559849

Hm, stačí sledovat pole kolem každé silnice, kdy a jak často jsou na polích koleje po chemických ošetřeních. Jinak třeba zajíci se rodí v březnu až dubnu, tudíž v polích by je jarní postřiky určitě zasáhly. Bažanti se v přírodě líhnou později, ty by jarní postřiky minuly, ale pozdně jarní a letní ne.

0/0
20.7.2014 13:48

J48i56n22d49ř24i21c77h 96Š91k98o89p80e20k 4575951590175

koleje jsou zavádějící, pokud se udělá postřik v mokru (jako že to někteří umí a jsou schopni udělat pomalu půl metru hluboké koleje v kultuře), v místě kolejí již plodina nevyroste a koleje jsou tam po celou sezónu bez ohledu na to, zda je jimi projede 2x či 5 x

Pokud se zajíci rodí v nížinách v březnu a výše v dubnu, postřiky je zasáhnou. Pokud se narodí v nižině v dubnu, postřik bude už za nimi, protože se dělal už v březnu

0/0
20.7.2014 13:56

E40l33i27š78k30a 57S19v45o39b19o17d54o46v88á 6351762841350

Organická hnojiva jsou celkem problém, protože většina provozů je bezstelivových a jen velice pomalu se vrací k podestýlkám...

0/0
20.7.2014 18:59

J37i42n24d28ř65i95c66h 50Š93k83o33p79e93k 4805911430545

mezi organické hnojivo patří i kejda a podobné věci vznikající bez přítomnosti podestýlky

0/0
21.7.2014 8:01

E37l32i66š69k35a 63S39v77o81b68o89d47o62v11á 6551432721690

To je pravda, ale ta už se musí ředit, protože je dost agresivní a je s tím víc práce, než s obyčejným hnojem...

0/0
21.7.2014 22:29

P31e74t25r 14V60i81n62t17r25l60í16k 3396234721

což je samozřejmě problém, protože takovýmto způsobem bude naše půda za deset let nepoužitelná a bude na ní růst  maximálně křoví... nenažranost agrofertu a ostatních nezná mezí

0/0
21.7.2014 12:43

J53i55n79d48ř62i67c67h 16Š59k88o87p24e97k 4595561310325

pokud by se legislativně potravinách bez chemie pomohlo (jsou dražší kvůli nižšímu výnosu než ty chemické), např. clem, které by chemickou produkci zdražilo na jejich úroveň, problém to není.

Taky nelze zapomínat, že problémy jsou převážně v nižších polohách, od středních se zemědělsky až tak divoce nehospodaří, je mnohem více luk i s neobdělávanými mezemi ....

0/0
20.7.2014 13:05

R33a59d18i31m 21P79o21l27á16š86e72k 9556243269759

To asi půjde těžko dotovat, protože žádný seriózní výzkum neprokázal, že plodiny pěstované bez chemikálií jsou pro výživu lepší než plodiny pěstované intenzívním způsobem pomocí agrochemikálií.

Spíš naopak, protože plodiny pěstované bez agrochemikálií, zvláště v méně vhodných, pro danou plodinu v klimaticky a půdně okrajových oblastech , vykazují znatelně vyšší množstváí metabolitů plísní včetně karcinogenního aflatoxinu.

0/0
20.7.2014 13:23

J38i76n73d18ř54i74c93h 20Š12k63o67p64e24k 4725661640565

dotace by neřešily výživovou hodnotu, ale fakt, že z 1 ha pšenice obdělávané bez chemie dostaneš nižší výnos (a cena za 1 t musí být vyšší) než při použití chemické ochrany

S plísněma je to přehnané, obilí se nestříká kvůli plísni, navíc přítomnost plísně se automaticky nerovná přítomnosti karcinogenních metabolitů plísní

0/0
20.7.2014 13:36

R67a39d82i15m 62P64o31l43á10š37e44k 9616793439139

Obilí se stříká proti plísni před zimou, kvůli plesnivění rostlin pod sněhem. Potom se obilí stříká před sklizní v období dozrávání zrna. Podle kvality zrání zrna daného předchozím vývojem a předpokládaným vývojem počasí v době sklizně se může nebo nemusí stříkat proti plesnivění zrn , případně proti rzi taky pro sjednocení vývoje obilek v době sklizně.

Přirozeně seriózní a hospodárný zemědělec využívá zpětnou vazbu, hodnotí porosty a pokud jsou v velmi dobrém stavu, třeba nějaký takový postřik může vynechat. A ušetřit. Ale většinou to nejde.

0/0
20.7.2014 13:58

J74i70n48d68ř82i81c22h 76Š58k65o96p29e57k 4215551120435

plíseň sněžná v případě výskytu zlikviduje celou rostlinu, takže nehrozí, že by v případě nepostřiku byla plodina kontaminovaá.

A rez napadá listy, nikoli klasy a po napadení se šíří dále, tzn. nedostává se do zrn.

0/0
20.7.2014 14:11

P30e17t98r 55V86i91n33t23r18l86í21k 3736664751

no však já psal, že je to více faktory

0/0
20.7.2014 12:42

J83i33n60d49ř11i28c94h 73Š85k27o16p55e95k 4675121850875

"nemoci, ty plodiny, špatné roky apod.." o vlivu černé zvěře zmínka nebyla..... Dost lidí to nenapadne, tak jsem to jen zdůraznil

0/0
20.7.2014 13:07

P64e83t98r 31V78i72n87t93r62l41í11k 3226354691

ale ještě jsem na vás reagoval v jiném příspěvku, nezdůraznil jsem vše jen některé, ale pokud to víte taky, tak je to jedno ne?

0/0
21.7.2014 16:29

E44l15i29š14k61a 21S84v98o64b45o76d83o76v69á 6121102901610

Myslivci na tom mají nejmenší podíl. Nejvíce ztrát zapříčiní zemědělství a automobilismus...

0/0
20.7.2014 18:56

P71e67t28r 82V44i83n68t26r96l66í21k 3226924681

jinak vina myslivců? ti se naopak snaží jejich stavy zvýšit, ale pokud je dejme tomu čtvrtina drobné zvěře nakažena, třeba u zajíce, tak je průběrný odstřel důležitý, ten zajíc se stejně opět rozmnoží rychlostí světla... takže ve finále když si někdo střelí zajíce, či divočáka, za tu celoroční práci to je stejně malá odměna, protože naopak nebýt myslivosti, tak zde není žádná drobná zvěř, ale jen černá, zejména lišky a ti divočáci... vysokou zvěř mají na svědomí hlavně pytláci

0/0
20.7.2014 12:26

J10i39n17d56ř27i26c68h 52Š86k48o44p96e82k 4385371120385

vina myslivců ve smyslu, že se málo střílí černá zvěř, navíc je mezi vámi pořád dost opožděných jedinců (bohužel), kteří mají problém s predátory (šelmy, dravci) - ti by taky částečně mohli pomoci.

0/0
20.7.2014 13:09





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.