Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Oceňovaní čeští fousci už tolik neloví. Chybí jim zajíci a kachny

Chovatelé národních plemen psů a dravců dostávají za úspěšné složení loveckých zkoušek peníze - loni dostali 1,9 milionu korun. V případě psů však příspěvek klesá, protože kvůli intenzivnímu zemědělství mysliveckým psům mizí kořist.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K58a90r54e75l 36U64r67b42a84n 2154904771929

Nechápu, proč na to jdou peníze z mých daní. Rv

0/−1
21.7.2014 10:57

P84e10t13r 84V50i37n59t84r56l60í24k 3926484971

já to zase chápu, je to české plemeno, velmi užitečné a oblíbené, má tisíciletou tradici, byla by škoda ho nechat vyhynout jako třeba Beskydského Budáše, který byl velmi schopné plemeno. Rozšiřování za hranice, udělání mu reklamy se stejně vrátí, nejen jako finanční investice, ale hlavně jako jeho rozšíření. Možná Vás tohle nezajímá, ale další lidi ano, kterým to není lhostejné

+1/0
21.7.2014 12:48

P43e77t15r 32D19o37k44t85o52r 6816531328869

A nemůže to být třeba tím, že i pes má něco jako " životní cyklus"?  Prostě od štěněte do dvou let psa cvičím, vychovávám, pak může do 10-ti let věku dobře sloužit a pokud nechci zůstat bez psa, tak si při věku prvního psa 8-10 let pořizuju další štěně...

Jinak souhlas. V dnešní době se pes strašně blbě cvičí, člověk chodí půl dne po honitbě než narazí na zajíce či bažanta, to už je pes unavený. To by měl zvěř hnát a hlásit ( slídič ). Ale dělám to rád:-)

0/0
21.7.2014 9:44

M41i64c37h26a18e39l 75M52e37n68s50i84k 8481496140112

Řek bych, že spíš "chybějí".

Ale co bychom chtěli od těchhle parodií na novináře, zvláště po desetiletém pobytu v Rakousku, viďte? :-)

0/0
21.7.2014 1:17

E40v82a 87K66a33š63p79á82r81k49o58v98á 7560301419272

Jak tak čtu příspěvky, pravdu máte všichni...Černá zvěř je přemnožená a pokud si pamatujete loňské odstřely, může se střílet jen mladá, letošní zvířata, staré kňoury a prasnice se střílet nesmí8-o Což je kravina na entou, ti se zase příští rok rozmnoží a díky teplejšímu klimatu, dokážou vyvést selata 2x(možná přežijí i ta podzimní) za sezonu...

Píše se tu o babičce, která pamatovala zemědělství v začátcích 20.století...Jenže tehdy byla černá zvěř držená jen v oborách a tudíš vzácná....

0/0
20.7.2014 18:06

E50l28i30š29k43a 16S63v72o54b16o18d63o46v69á 6861392831220

Není to pravda. Všechno je věc uživatele honitby a mysliveckého hospodáře. Co dají do plánu lovu, to mají. Metodika z ministerstva zní jasně. Odstřel veškeré černé zvěře vyjma bachyní vodící markazíny (pruhatá selata)... Dokud bude na polích kukuřice a řepka, případně ječmen a bachyně se budou šetřit, tak nás prasata za pár let sežerou...

0/0
20.7.2014 18:50

E51v70a 44K30a17š10p57á43r36k88o26v53á 7790481199662

Intenzivní zemědělství se za 25 let smrsklo na polovinu, tak kde jsou ti zajíci?

+1/0
20.7.2014 17:44

E97l31i83š81k95a 34S29v25o21b27o55d25o45v21á 6621282251430

Neplodní, pod koly aut, jako potrava černé zvěře a predátorů, nevyhovující krajinné podmínky - chybějící vodní toky, atd...

0/0
20.7.2014 18:51
Foto

Z78b69y82n29ě20k 29M70e10l78i73c55h10a36r 9695547785719

ta druhá polovina je zabetonovaná anebo pod asfaltem či dlažbou...

0/0
22.7.2014 14:59

E65r55i11c 26P27o50l29i 3191895540

Na jaře se dají dotace na vypěstování nových zajíců a bažantů, na podzim je všechny postřílejí, dnešní myslivost je jen černá díra a stále dokola....

+2/−2
20.7.2014 11:36

P42e96t25r 36V97i38n45t68r48l83í78k 3206634201

kéž by šly nějaké dotace i nám, my si musíme našetřit na nové zajíce, nyní chceme nasadit zpět i divoké králíky a další zvěř, která dříve na našem území byla a nyní ja vyhubená a vyhynulá, jenže to řešíme vlastními zdroji, nikdo nepřispěje, maximálně obec v řádech pár desítek tisíc

+1/0
20.7.2014 12:21

R94a54d54i69m 20P89o84l69á65š48e96k 9716243279609

Hm, pokud tam nemáte aspoň 100 hektarů rozsáhlé plochy extenzívně využívaných či nesekaných trávníků, které se nestaly víkendovou promenádou rekreujících se lidí a pejskařů, nebo nějaký hodně řídký neprodukční les s množstvím pasek, budete to dělat nejspíš úplně zbytečně.

Možná ještě tak ti divocí králící, jejich biotop je spíš les s vhodnou půdou, kde mohou hrabat nory než pole....... jenže ty nejspíš velice brzo po vysazení promtně zlikvidují přemnožení jezevci a lišky . A co nechají, to zlikvidují invazivní drobné šelmy - psík mývalovitý , mýval, norek americký......;-(

Na chov do přírody vysazených divokých králíků by možná bylo nejlepší udělat oplocenou oboru - na rozdíl od zajíců by králíkům měl k spokojenému životu stačit prostor o rozloze pár hektarů. A v oploceném prostoru by se lépe dělala ochrana před škůdci.

+1/0
20.7.2014 12:40

P29e62t20r 30V74i38n12t63r47l56í71k 3896104161

sto hektarů sice nemáme, ale to není podmínkou, info ohledně životního prostředí králíka divokého jsme si zjišťovali, takže s tím problém není, a dříve na našem území právě tato zvěř byla hojně, takže se snažíme vrátit vyhynulé druhy zpět

0/0
20.7.2014 16:28

P93e92t54r 91V89i31n72t94r59l97í98k 3686714411

mimochodem, důvodem vyhynutí nebyl lov, ale mor

+1/0
20.7.2014 16:28

E75l38i36š24k28a 18S29v31o67b89o87d81o92v89á 6171222471980

Problém je, že když se stavy králíků dostanou na počty, kdy už by bylo možné je lovit, tak je skosí myxomatóza...

0/0
20.7.2014 18:53

P84e63t70r 55V51i78n33t95r87l33í12k 3226304161

no aby ne, když všude roste řepka a pole jsou "mrtvá" pamatuji, jak moje prababička říkala, že když byla malá, takže cca někdy začátkem 20. stol. bylo na polích či v lesích tolik hmyzu, tolik zvěře, tolik veškerého zvířectva, že nyní to není ani čtvrtina co dřííve, to zemřela počátkem devadesátých let... kam tohle spěje je asi všem jasné... takže za chvíli nebudou potřeba ani lovečtí psi, ani myslivost ani ochránci přírody, protože nebude co lovit, chránit či zvelebovat, (tohle ovšem není vina lovců, nýbrž zemědělství, které na úkor přírody ničí přirozené prostředí středního pásma)

0/0
20.7.2014 11:31

J66i70n86d18ř29i57c71h 91Š86k72o34p64e14k 4185371810875

to je blbost, že nebude co lovit. Srnčí a černá bude pořád. Že ubývá drobná věř, je i vina myslivců

0/0
20.7.2014 11:33

P46e59t10r 82V18i69n30t86r57l89í32k 3296944281

zajímavé, že u nás se třeba drobná neloví už z tohoto důvodu, přitom máme výjimku díky poloze a také tam není, je to více faktory, (nemoci, ty plodiny, špatné roky apod...) ale tohle je ve finále způsobeno právě nepřirozeným prostředím, ta zvěř od tam prostě odejde, pokud to není pro ni přirozené, nebo ji vyhubí přirození predátoři, a že nebude co lovit je fakt, protože cca 20 km jižně od nás na hodonínsku či pavlovsku tomu tak už skoro je....

0/0
20.7.2014 11:36

J55i68n80d24ř31i12c97h 92Š89k36o92p75e97k 4305861730255

tak já neříkám, že zemědělství je bez viny, ale dávat hlavní vinu zemědělcům, je druhý extrém

0/0
20.7.2014 11:46

A67l16e44x64a61n30d32r 58K10o66s31t71k67a 5499726909536

Vina je patrně na všech stranách. Jako další problém bych viděl nutkání, když je to pole, tak jej polít chemií. Soused na chalupě to komentoval slovy: všechno lehne popelem.

0/0
20.7.2014 11:55

J78i94n32d92ř15i78c88h 53Š69k72o89p41e71k 4105981820735

jenže jaksi bez chemie (ať se jedná o hnojina či ochranu rostlin) za rozumnou cenu nevypěstuješ

+1/0
20.7.2014 12:04

P63e22t59r 62V92i47n57t65r30l45í76k 3316314861

no a to je jeden z problémů, takže bud vyhubíme zvěř a budeme pěstovat chemické hnusy, nebo budeme pěstovat plodiny jak se to dělalo vždy a ekologická katastrofa se nám vyhne

0/0
20.7.2014 12:19

R30a84d53i50m 91P51o32l61á36š55e21k 9916573429269

Bez agrochemikálií klesnou výnosy tak na polovinu, možná až na čtvrtinu současných výnosů. A to nemluvím o potřebě používat jiné už spíše nedostupné odrůdy plodin. Ty dnešní bez chemických ošetření prakticky nefungují a ty staré nejspíš jsou už dávno pryč.

+1/0
20.7.2014 12:44

J38i66n31d87ř92i84c59h 40Š89k84o56p74e36k 4835431220325

otázkou je, co bereme za agrochemii - i hnojiva ? Nebo jen ochranné postřiky.

Samozřejmě lze pěstovat stávající odrůdy bez chemie

0/0
20.7.2014 13:06

R47a84d69i55m 27P58o17l41á51š12e84k 9146513109899

Pěstovat je bez agrochemikálií lze, ale úspěšně jen na obdělávaných záhonech s vymazlenou vyhnojenou černozemní půdou , ve které se jinak pěstuje třeba zelenina. Pěstovat je na poli bez chemie  znamená obvykle je vysít ve velice nekvalitní vyčerpané půdě a po vysetí v podstatě po 3/4 roku ponechat na pospas plevelům, plísním i hmyzím a jiným škůdcům.  Ty staré plodiny se s tím právě uměly víceméně úspěšně vyrovnat, ty nové velice těžko.

S hnojivy je problém v tom, že jejch dost velká část se dneska aplikuje do vzrostlého porostu hnojením postřikem na list a i takový postřik by zabil nebo minimálně přechodně  intoxikoval drobnou zvěř , která by v té době byla na poli.

0/0
20.7.2014 13:18

J25i48n91d78ř54i42c38h 11Š69k53o62p65e44k 4755941760925

míchají se věci dohromady.

Samozřejmě pěstovat bez agrochemie - hnojiv. Živiny doplňovat např. organickými hnojivy nebo osevními postupy. Ale v některých oblastech to jde dost těžko, protože díky podpoře vlád se nám jaksi hroutí živočišná produkce i pěstování části plodin.

S plevely se dá bojovat nejen chemicky, ty 3/4 roku je blbost a tvrzení, že staré plodiny byly odolné plevelům je nesmysl (už z logiky věci - plevel bere plodině vodu, místo, živiny. a je jedno jestli ta plodina je nová odrůda nebo stará, prostě bez vody, živin a místa roste mizerně).

Nemalá část přihnojování na list se dělá na podzim (po vzejití plodiny) a po zimě, na jaře, což zvěří nevadí

0/0
20.7.2014 13:34

R42a87d54i71m 71P70o21l17á24š56e50k 9826733369489

Nebyly odolné plevelům, ale dokázaly v prostředí plevelů být konkurenční. Dnešní plodiny v těchto podmínkách ne.

0/0
20.7.2014 13:45

J83i66n58d87ř91i64c66h 88Š19k83o10p12e64k 4925721640565

a jak by to asi dokázaly ? Nebudeme si tu tvrdit, že staré plodiny byly geneticky odolnější, protože měly např. větší kořenový systém, že ne

+1/0
20.7.2014 13:47

R34a91d70i62m 55P27o52l77á80š70e39k 9856863279949

Staré odrůdy byly prostě přizpůsobeny takovým podmínkám, kdy nebylo možné během vegetační doby ničit plevely v porostech selektivními herbicidy ani jinak.  Nové odrůdy se selektivními herbicidy na ničení plevelů v porostech prostě počítají.

0/0
20.7.2014 13:50

J27i24n80d76ř27i17c84h 37Š75k97o45p87e71k 4685551240515

nebyl přizpůsobeny. Prostě rostly v konkurečním prostředí a díky tomu měly nižší výnos.

Což dnešní plodiny taky dokáží

+1/0
20.7.2014 13:52

R90a93d58i80m 64P84o38l49á16š19e21k 9936373139319

Nedokáží. A pokud ano, tak s výrazně nižším výnosem než ty staré.

Nebo jinak.... mohou to dokázat třeba v prostředí žírné Hané nebo na černozemi v polabské nížině. Ale pokud by se je někdo takhle snažil pěstovat třeba v podhůři Beskyd nebo Jeseníků, prostě v okrajových oblastech, kde dříve byly hlavně pastviny a na pole je rozorali až socialističtí zemědělci a kde dodnes intenzívní pěstování obilí s využitím agrochemikálií funguje, dopadlo by to bez agrochemikálií špatně. To už by tamější zemědělci udělali lépe, kdyby ty pole opět zatravnili na louky nebo pastviny.

0/0
20.7.2014 14:04

J65i14n83d49ř21i94c47h 49Š49k64o94p64e19k 4385791190345

tak samozřejmě, že by se musely dodržovat doporučené podmínky (nadmořské výšky a další) pro jednotlivé plodiny. Cukrovka prostě v bramborářské oblasti přirozeně neporoste

0/0
20.7.2014 14:07

R55a87d93i92m 68P23o62l39á51š36e21k 9966723439489

Hm, většina zemědělských oblastí, kde se nyní s využitím agrochemikálií po desetiletí běžně pěstují obiloviny, by bez argochemikálií tyto současné obiloviny prostě pěstovat nešlo.

Dneska se pěstuje obilí i tam, kde by před 400 - 500 lety zemědělci zemřeli hlady, protože by nevypěstovali dostatek obilí ani pro vlastní základní  obživu. A kde tehdy jediná možnost, jak z těch půd získat nějaké výnosy, bylo pastevectví . viz příchod Valachů do Beskyd z Rumunska.

+1/0
20.7.2014 14:17

R94a24d31i67m 83P16o13l55á53š53e18k 9266683309289

Hm, stačí sledovat pole kolem každé silnice, kdy a jak často jsou na polích koleje po chemických ošetřeních. Jinak třeba zajíci se rodí v březnu až dubnu, tudíž v polích by je jarní postřiky určitě zasáhly. Bažanti se v přírodě líhnou později, ty by jarní postřiky minuly, ale pozdně jarní a letní ne.

0/0
20.7.2014 13:48

J20i35n10d86ř48i48c18h 37Š96k89o31p19e68k 4685361510765

koleje jsou zavádějící, pokud se udělá postřik v mokru (jako že to někteří umí a jsou schopni udělat pomalu půl metru hluboké koleje v kultuře), v místě kolejí již plodina nevyroste a koleje jsou tam po celou sezónu bez ohledu na to, zda je jimi projede 2x či 5 x

Pokud se zajíci rodí v nížinách v březnu a výše v dubnu, postřiky je zasáhnou. Pokud se narodí v nižině v dubnu, postřik bude už za nimi, protože se dělal už v březnu

0/0
20.7.2014 13:56

E31l56i68š94k17a 22S34v28o52b41o50d48o60v95á 6921192321250

Organická hnojiva jsou celkem problém, protože většina provozů je bezstelivových a jen velice pomalu se vrací k podestýlkám...

0/0
20.7.2014 18:59

J84i96n85d94ř98i85c85h 34Š76k62o95p43e86k 4275111410945

mezi organické hnojivo patří i kejda a podobné věci vznikající bez přítomnosti podestýlky

0/0
21.7.2014 8:01

E22l60i33š13k23a 75S68v94o16b67o87d45o92v37á 6101462521500

To je pravda, ale ta už se musí ředit, protože je dost agresivní a je s tím víc práce, než s obyčejným hnojem...

0/0
21.7.2014 22:29

P54e89t36r 57V81i19n81t44r70l31í19k 3546334471

což je samozřejmě problém, protože takovýmto způsobem bude naše půda za deset let nepoužitelná a bude na ní růst  maximálně křoví... nenažranost agrofertu a ostatních nezná mezí

0/0
21.7.2014 12:43

J28i11n80d58ř98i22c71h 31Š27k98o91p28e96k 4875831350945

pokud by se legislativně potravinách bez chemie pomohlo (jsou dražší kvůli nižšímu výnosu než ty chemické), např. clem, které by chemickou produkci zdražilo na jejich úroveň, problém to není.

Taky nelze zapomínat, že problémy jsou převážně v nižších polohách, od středních se zemědělsky až tak divoce nehospodaří, je mnohem více luk i s neobdělávanými mezemi ....

0/0
20.7.2014 13:05

R96a43d75i56m 50P68o63l77á24š30e78k 9146463859619

To asi půjde těžko dotovat, protože žádný seriózní výzkum neprokázal, že plodiny pěstované bez chemikálií jsou pro výživu lepší než plodiny pěstované intenzívním způsobem pomocí agrochemikálií.

Spíš naopak, protože plodiny pěstované bez agrochemikálií, zvláště v méně vhodných, pro danou plodinu v klimaticky a půdně okrajových oblastech , vykazují znatelně vyšší množstváí metabolitů plísní včetně karcinogenního aflatoxinu.

0/0
20.7.2014 13:23

J44i50n27d91ř56i51c46h 40Š78k33o72p36e64k 4625211930605

dotace by neřešily výživovou hodnotu, ale fakt, že z 1 ha pšenice obdělávané bez chemie dostaneš nižší výnos (a cena za 1 t musí být vyšší) než při použití chemické ochrany

S plísněma je to přehnané, obilí se nestříká kvůli plísni, navíc přítomnost plísně se automaticky nerovná přítomnosti karcinogenních metabolitů plísní

0/0
20.7.2014 13:36

R45a35d22i20m 56P89o76l42á26š79e84k 9906923269799

Obilí se stříká proti plísni před zimou, kvůli plesnivění rostlin pod sněhem. Potom se obilí stříká před sklizní v období dozrávání zrna. Podle kvality zrání zrna daného předchozím vývojem a předpokládaným vývojem počasí v době sklizně se může nebo nemusí stříkat proti plesnivění zrn , případně proti rzi taky pro sjednocení vývoje obilek v době sklizně.

Přirozeně seriózní a hospodárný zemědělec využívá zpětnou vazbu, hodnotí porosty a pokud jsou v velmi dobrém stavu, třeba nějaký takový postřik může vynechat. A ušetřit. Ale většinou to nejde.

0/0
20.7.2014 13:58

J22i40n83d56ř70i91c78h 53Š59k13o96p33e77k 4415981250125

plíseň sněžná v případě výskytu zlikviduje celou rostlinu, takže nehrozí, že by v případě nepostřiku byla plodina kontaminovaá.

A rez napadá listy, nikoli klasy a po napadení se šíří dále, tzn. nedostává se do zrn.

0/0
20.7.2014 14:11

P36e27t68r 20V73i50n86t60r49l59í39k 3716614491

no však já psal, že je to více faktory

0/0
20.7.2014 12:42

J85i16n91d24ř34i78c64h 33Š68k66o81p61e17k 4595661980105

"nemoci, ty plodiny, špatné roky apod.." o vlivu černé zvěře zmínka nebyla..... Dost lidí to nenapadne, tak jsem to jen zdůraznil

0/0
20.7.2014 13:07

P27e63t81r 63V74i57n69t48r88l95í94k 3316414481

ale ještě jsem na vás reagoval v jiném příspěvku, nezdůraznil jsem vše jen některé, ale pokud to víte taky, tak je to jedno ne?

0/0
21.7.2014 16:29

E81l96i62š21k26a 85S27v73o45b47o13d58o11v38á 6211422371920

Myslivci na tom mají nejmenší podíl. Nejvíce ztrát zapříčiní zemědělství a automobilismus...

0/0
20.7.2014 18:56

P58e22t17r 79V84i20n58t31r75l44í81k 3686124361

jinak vina myslivců? ti se naopak snaží jejich stavy zvýšit, ale pokud je dejme tomu čtvrtina drobné zvěře nakažena, třeba u zajíce, tak je průběrný odstřel důležitý, ten zajíc se stejně opět rozmnoží rychlostí světla... takže ve finále když si někdo střelí zajíce, či divočáka, za tu celoroční práci to je stejně malá odměna, protože naopak nebýt myslivosti, tak zde není žádná drobná zvěř, ale jen černá, zejména lišky a ti divočáci... vysokou zvěř mají na svědomí hlavně pytláci

0/0
20.7.2014 12:26

J27i10n63d54ř48i50c22h 82Š52k28o43p60e25k 4555411360565

vina myslivců ve smyslu, že se málo střílí černá zvěř, navíc je mezi vámi pořád dost opožděných jedinců (bohužel), kteří mají problém s predátory (šelmy, dravci) - ti by taky částečně mohli pomoci.

0/0
20.7.2014 13:09







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.