Skutečnost, že platný insolvenční zákon je nedokonalý, je známá již dlouho a zákon je dlouhodobě kritizován odborníky (tj. ekonomy, viz Institut pro výzkum insolvence) pracujícími v oboru. Nekompetenčnost insolvenčních správců bez ekonomického vzdělání, kteří často rozhodují bez základních znalostí fungování podniků a upřednostňují vlastní zájmy před zájmy věřitelů – to jsou dávno známá slabá místa z praxe insolvenčních řízení v ČR. Volání o změnu insolvenčního zákona ze strany odborníků tak není ničím novým a stěží by se našel někdo, kdo by tvrdil, že jeho podoba nevyžaduje celou řadu změn.

Co je absurdní na daném případu (tj. diskutovaná změna insolvenčního zákona a s tím spojená mediální kampaň na příkladu insolvence spol. Mora-Top a pana Juříčka - jakožto osoby poškozené) je skutečnost, že po „spravedlivém“ procesu volá člověk, který se spravedlivým a férovým jednáním neměl (i podle této diskuze) odjakživa nic společného, a to ve stavu, kdy se insolvenční správce/soud v kauze Mora-Top odvážil postavit proti vůli pana Juříčka a právní předpisy mluví zcela jasně proti protiprávnímu jednání a postupu tohoto „podnikatele roku“ v kauze této společnosti (konkrétně proti jeho snahám o vytunelování a převedení celého majetku spol. Mora-Top po jeho údajné „nezdařené akvizici“; více informací již k tomu bylo dříve uvedeno na stránkách http://kauzamoratop.blogspot.cz/).

Co je zde ještě víc absurdní a do oči bijící je další případ toho, jak se rozpoutává další PR kampaň, která skrývá snahu malé skupiny podnikatelů přestavět celý systém českého byznysu a justice ke svému vlastnímu prospěchu.

Už jen jako třešnička na dortu působí fakt, že redaktor se zaměřením na průmysl, cestovní ruch, leteckou a autobusovou dopravou a zemědělství se zde pouští do debaty o podobě budoucího insolvenčního zákona, opírajíc se o wikipedii a osobní přátelství s panem Juříčkem spíše než o veřejně dostupné zdroje, fakta a svědectví dalších dotčených osob...

Případ hotelu u Popůvek u dálnice D 1

Prostor v reportáži ČT dostal pan Bedřich Hnilica. Mimo jiné tvrdil jak je hrozné, že majitel firmy konkursu nemá kontrolu nad majetkem této firmy. V tu chvíli jsemse chytil za srdce. Vždyť mu již "nic nepatří", má jen dluhy. Dotyčný stavbu přeprodal na sebe (což soud prohlásil za neplatné) a tím jenom přispěl k zamotání celého příběhu. Popis přeprodejů a soudních sporů je tak složitý, že ani já, po 20 letech v branži jsem nepochopil, prostě nemám dostatek informací.  A jak se zdá, redaktor v tom má jasno.

Ing. Bedřichu Hnilicovi prezident republiky milostí prominul zbytek trestu odnětí svobody. Pan Hnilica byl odsouzen za zpronevěru na 5 let nepodmíněně + trest zákazu soukromého podnikání s předmětem koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na 5 let za to, že při provozování benzinové čerpací stanice neodváděl včas a v plné výši tržby. Polovinu trestu již vykonal.

(http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/archiv/1916.shtml)

Složitost problému je zhruba popsán zde:

http://popuvky.webnode.cz/popuvky-soucasnost/novodoba-zricenina/hotel-hruzy/

a zde

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/110681-soud-urcil-vlastnika-ruiny-hotelu-u-dalnice-d1/

Pan Hnilica je v konkursu, tzn. jeho povzdech, že nemá kontrolu nad "svým" majetkem je na místě jako kdybych říkal, že nemám kontrolu nad Pražským hradem :

Spisová značka: 24 K 174 / 2002 vedená u Krajského soudu v Brně

Případ Atx

Žďárská společnost Atx, která nesplácela pohledávky a zažádala o reorganizaci, a podle jednatele ji soud poslal do konkurzu – tedy ji „odeslal“ insolvenčnímu správci a ten ji rozprodal. „Den před konkurzem jsme měli šest milionů zisku a obrat 70 milionů a další zakázky rozjednané,“

vypočítává jednatel firmy Bohuslav Vránek. „Nemovitosti v hodnotě přes sto milionů prodal správce za třetinu. Firma mohla žít dál,“ popsal Vránek. Bla, bla, bla.

Toto je obvyklá argumentace úpadců: "..... bájní investoři, světový výrobní program a spiknutí okolí ničící tento zázrak podnikání". Věc byla v TV podána, jakoby firma z reorganizace spadla do konkurzu bez usnesení soudu. Tomu snad redaktor věřil.

V ins. rejstříku usn. soudu, že dlužník nesplnil lhůtu, a to ani prodlouženou a dále zápis, kdy pan Vránek vyhrožuje správci reportáží na TV NOVA na tápa ukradení podniku. Tak dosáhl svého, jen reportáž netočila TV NOVA, ale ČT.

Tak tak. Světový výrobní program měla firma naposledy v roce 2011, pak už to byly jen poslední výdechy umírajícího subjektu. Bohužel, ze strany obou pánů Sigmuda a Vránka došlo k tomu, že se navzájem ''kamenovali'' přes soudy a média. Firma Atx k tomu mohla přisoupit lépe a reorganizace a úspory v zájmu snížení rychlosti zadlužení, tyto kroky mohla firma Atx udělat dříve, rychleji a lépe. Že byl majetek rozprodán pod cenou je také jeden z faktů, které na celou záležitost vrhly špatný stín.

Případ Mora top (Pavel Juříček)

Téma "konkursní mafie" vnesl do medií Pavel Juříček (majitel společnosti Brano), který si jako člen vedení Svazu průmyslu dokázal zařídit medializaci. V podkladech, které poskytl na (http://www.spcr.cz/tiskove-zpravy/insolvencni-mafie-konkretni-priklad-firma-mora-top ) však kromě dehonestujícího slovního spojení není nějaká relevantní zmínka či důkaz o konkurzním spiknutí.

Zde další mediální výstup:

http://ekonomika.idnes.cz/pribeh-podnikatele-roku-pavel-juricek-dxo-/ekonomika.aspx?c=A140611_214938_ekonomika_maq

Dne 16.2.2010 Brano koupilo obchodní podíly ve společnosti Mora Top (IČ: 25869001). Do 4.6.2013, kdy byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, vznikla společnosti Brano za společností Mora Top pohledávka ve výči cca 140 mil. Kč (proč vlastně kupovat společnost vytvářející tímto tempem pohledávky?). Následně Brano odkoupilo od Mora Top nemovitosti a ochranné známky a zaplatilo za ně nikoliv penězi, ale zápočtem pohledávek.

Po zjištění úpadku insolvenční správce zapsal takto prodané nemovitosti a ochranné známky do soupisu podstaty a společnosti Brano nezbylo než podat příslušnou žalobu. Je to úplně obvyklý postup správce, pokud má pochybnosti o platnosti transakcí, kterými byl z majetku úpadce vyváděn majetek. O této věci musí rozhodnout soudy a ne petice pracujících, politici nebo Česká televize, TV NOVA atd. Jak uvádím níže, prožil jsem úplně stejnou anabázi s osočování, kriminalizací, dehonestací v TV atd., snad s jediným rozdílem, že mi soudy daly za pravdu

Na IS jsou příslušné žaloby ve věci (publikováno na ins. rejstříku), z kterých je zřejmé, co se na transakci správci nelíbí i to proč popřel některé pohledávky:

Hmotná odpovědnost soudců? Tím ovšem padá nezávislost justice jako třetího pilíře moci, základu demokratického zřízení.

naivka 

Jelikož jsem měl s p. Juříčkem vlastní zkušenost, mohu vám říct, že to je tragéd a hulvát. Už, když byl vyhlášen jako podnikatel roku tak jsem to nechápal. Věřím, že o MORA-TOP přišel vlastní arogancí. Těch zrušených pracovních míst mi ani není líto. Stejně by zaměstnal jen Ukrajince nebo Slováky.

Je to hrozný člověk. Rád bych, aby tady napsal někdo, kdo s ním má zkušenost dobrou.

Pana Juricka znám přes 10 let.nikdy jsem u něj nezaznamenal sklony k hulvatstvi.tragedi jsou spíše ti,co pomlouvaji bez důkazů.

"Předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský považuje tlak podnikatelů na fungování justice za legitimní. „Nevidím jako prioritu rychlé změny zákona, ale spíše odstraňování excesů na straně soudů, insolvenčních správců a účastníků řízení,“ dodal Žižlavský. Podle něj už současné znění zákona upřednostňuje zachování provozu před likvidací."

---------------

Ano, pane správče. Nechcete měnit zákon, abyste mohli dělat své kejkle. Odstraňování excesů - jak, kdo dá věci do původního stavu a odškodní defacto poškozené. Zákon, který upřednostňuje. Co to je za právní pojem upřednosňuje. Takže to záleží jen na libovůli insolvenčního správce.

Na druhou stranu firmy by se měly chovat tak, aby se do insolvence nedostaly.

Copak o to, stav, kdy je uspokojen věřitel, nebo se nějak dohodnou a pokračuje výroba je ok.. Potíž je v tom, ž v ČR dochází k "úžasným" výsledkům, kdy je firma zlikvidována, konkurzní mafián majetek zašmelí za zlomek ceny, on záhadně zbohatne, kdežto věřitel i podnikatel jsou v pr..

Tak snad se to podaří, včetně té části o ekonomické gramotnosti soudů. Znám z osobní zkušenosti několik soudců, kterým bych s ohledem na jejich znalosti nesvěřil ani prázdné keramické prasátko. Nikdo samozřejmě nechce, aby byli soudci odborníci na obory, které soudí, ale například rozeznat fakturu (tj. výzvu k úhradě) od příjmového dokladu (potvrzení o zaplacení) by mohli, což teď odhadem polovina z nich nedokáže.

Tady se nabízí otázka , zda by soudci měli soudit téměř vše, dnes rozděleno pouze na trest a právo a nebo by měla být specializace. V podstatě dnes sloučením obchodu a občana došlo vlastně k ještě většímu zmatku. Soudit na jednu stranu rozvod a na druhou obchodní případy je nesmysl, ale dnes možné. Zásadní je tedy otázka, zda soudy mají věci rozumět- nebo pouze vycházet z toho, co jim strany včetně znalců řeknou.

Vždycky se u nás vymýšlí a zavádí zákony, až když je pozdě!

Jenže každý zákon se dá obejít, jelikož jsou lidé úplatní!!!

No dovolte! Hloupě urážlivě zobecňujete Nikoliv lidé, ale jen někteří!!! lidé jsou úplatní! Nebo já nejsu člověk?! v CR spíše mnozí... Ale ne všecí!