Upřímně doufám, že brzy nějaký čelní představitel ekoteror hnutí Arnika pojede vlakem, který vykolejí kvůli starému stromu spadlému na trať po vichřici, a skončí pak na několik měsíců zabalený do sádry.

Jestli dostanou pokutu, měli by ty ekoteroristy zažalovat za obecné ohrožení.

Ekoteroristické Hnutí Arnika se zase zviditelňuje?

V bezprostředním okolí trati nemá co žádný vzrostlý strom vůbec růst. Stejně jako např. na letišti.

Tak ať si Úředníček z odboru ŽP místně příslušné "střediskové obce" vymíní svou přítomnost u kácení a dozoruje, co kácet a co nekácet. A pokud skácet nepovolí tak se zadokumentuje a označí.

Přičemž na jeho zodpovědnost půjdou po dobu 6 měsíců případné škody vzniklé pádem onoho stromu. A to do výše dvou měsíčních výplat, jak je ze zákoníku práce dáno.

K čemu budou  SŽDC nějaké dva platy úředníčka, když jim to třeba strhne trolej a škoda bude ve stotisících? A nebo do toho vjede vlak?

Co je ministerstvu životního prostředí do stromů v ochranném pásmu dráhy?

strašidelné dráhy

Kolem silnic se vesele kácí a ČIŽP je v pohodě.

1. strom u silnice je obvykle jen sekundární nebezpečí. Náraz auta do stromu není vina stromu, i kdyby spadl na silnici. Řidič je povinen jet rychlostí odpovídající jeho rozhledu. U vlaku to neplatí, padlý strom na nepřehledném místě znamená najetí vlaku a často i vykolejení. (Obdoba je jen strom padlý těsně před jedoucí auto.)

2. Částečné stržení trolejového vedení stromem bez zkratu znamená přiblížení vysokého napětí na dotykovou vzdálenost

3. Vlak strom neobjede, odstranění stromu je otázkou desitek minut až hodin, ale obnovení trolejového vedení často trvá několik dní. Rozvrat dopravy bývá značný.

4. Autům vadí náledí, vlakům obvykle ne. Nejhorší vliv na adhezi kolejových vozidel - tedy i tramvají - má překvapivě rozježděné mokré listí na hlavě kolejnice. Nehod s touto příčinou bylo dost.

Dobrá tradice první republiky: Stromy jsou krásné, ale do ochranného pásma dráhy nepatří, kromě souvislých lesních úseků bez akutního rizika polomů a s malým podílem listnatých dřevin. Naši předkové byli moudřejší, než ČIŽP.

Kolem silnic se kácí. Nevím, že by si předem zařídili patřičné povolení? Vždyť to jde, jen se snažit.

Při porovnání současného leteckého snímkování a toho před dávnou dobou mi plyne, že koridor kolem tratí býval poněkud širší než nyní. Na mnoha železničních fotorafiích z té doby také chybějí nálety a keřová džungle, kterou podél tratí známe dnes.

Ekologům a inspektorům ale lze doporučit jízdu vlakem (pokud si ji dokážou přestavit) s otevřenými okny (a díváním se z oken do krajiny); pro větší efekt po trati s občasným provozem.

Ten širší koridor souvisel především s požárním rizikem - staré parní lokomotivy produkovaly jiskry. Proto se okolí tratí opravdu doslova holilo. Pokud Vás problematika zajímá, doporučuji najít si na netu rezervaci Váté písky na Moravě, která vznikla právě na tomto vyholeném území podél trati.

Zajímalo by mě, co bude říkat ochránce, až bude stát doprava kvůli spadlému stromu. Bude nadávat na dráhy, že jezdí zpožděné. Nebo až vlak kvůli spadlému stromu vykolejí.

Ale jen ať úředník pokutu udělí. Ale pak bude muset ze své kapsy zaplatit každou škodu kterou způsobí strom který spadne. 

http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Jindrichov_v_S_140204.pdf