Diskuze

V Litvě se začalo platit eurem, od půlnoci je členem eurozóny

Litva se úderem půlnoci stala devatenáctým členem eurozóny. Příznivci eura věří, že to zlepší ekonomiku a posílí vazby se Západem. Kritici se obávají zdražování.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Prošel jsem diskusi a koukám, že tady měli NeBruselníci téměř histerický záchvat příspěvků. Že paní Kanioková ?

0 0
možnosti

Gratulace Litvě. Ani ne tak za Euro, má to svoje plusy i minusy, ale hlavně za to, jak se jim daří a jak jejich země roste a bohatne. PUTINISTÁNU, Lebduškům, Papazianům, NeBruselníkům a Vojtěchu Filipovi navzdory !!

0 0
možnosti

No, eurozóna si výrazně pomohla. Podle United Nations Population Information Networkbude mít Litva v r. 2050 jen 80% obyvatel oproti r. 2010. Což znamenástárnutí populace a vezmeme-li v úvahu že od r. roku 2008 se míra emigrace z Litvy stalanejvyšší mezi zeměmi EU, 2,3 na tisíc lidí , Tři čtvrtiny z nich byli mladí lidé (do 35 let věku), mnozí znich vzdělaní a s prací v Litvě. To byla nejvyšší míra emigrace od roku 1945,srovnatelná jen s úbytkem obyvatel v zemi za druhé světové války. Z hlediskavěkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (16,1 %) dlouhodoběvůbec poprvé nižší než počet osob v důchodovém věku (21,4 %). Vypadá to, že Litva se v nejbližší době stane zemí důchodců. Tomu ostatněnasvědčují i problémy zaměstnavatelů v Litvě, kteří se potýkají s nedostatkempracovních sil. Další problémem je to, že litevská ekonomika se zřítila o 14,7 %v roce 2009 a v současnosti teprve dosahuje hodnot z r. 2008. To mělokatastrofální sociálnídopady vnitřní devalvační politiky. Litva téměř ztrojnásobila úroveňnezaměstnanosti, z 5,8 % v roce 2008 na 17,8 % v roce 2010. Ta od roku 2011začala klesat, v září 2014 činila 10,4%.  Nezaměstnanost klesá většinou ne proto, že by byla vytvořena nová pracovnímísta, ale kvůli masové emigraci. Mzdy ve veřejném sektoru byly seškrtány o20 - 30 % a penze o 11 %, což ve spojení s rostoucí nezaměstnaností vedlo kdramatickému nárůstu chudoby. Vláda zvýšila daně u širokého sortimentu výrobků, například ufarmaceutik a alkoholu. Daň z příjmu právnických osob se zvýšila z 18 na 21 %.Země tak docílila čisté úspory o výši 9 % hrubého domácího produktu. MnohoLitevců v minulosti využilo nízko-úrokových půjček na dům, splatných vcizích měnách. Na začátku krize šly ceny bytů prudce dolů, stavba nových bytůse zastavila a tisíce najednou přišly o práci a o možnost dluhy splácet. Psychologická daň je všakobrovská. Počet sebevražd, už tak jeden z nejvyšších na světě (35 na 100 000obyvatel). Dalším problémem je nízka mzda. Podle tamního statisti

1 0
možnosti

Podle tamního statistickéhoúřadu činila v roce 1Q/2013 průměrná mzda zhruba15 700 korun. Pro srovnání: průměrná česká mzda byla 24 061korun.

Reálná kupní síla se za poslední čtyři roky snížila, průměrnávýše důchodu stagnuje (815 Lt v 2012, vs. 811 Lt v 2009) a důstojný život vestáří nezajišťuje. Demografické nůžky se stále více rozevírají, financovánísociálního systému je bez zásadní reformy neudržitelné, státní dluh se od roku2009 téměř ztrojnásobil. Realizace strategických projektů v energetice adopravní infrastruktuře postupuje i přes štědrou ruku Bruselu a deklaracenapříč politickým spektrem liknavě. Implementace důležitých projektů prodražujea brzdí sporadické netransparentní organizace veřejných zakázek státemvlastněných podniků. Struktura průmyslu je stále ještě poplatná sovětskéminulosti, Proto existuje poměrně málo podniků střední velikosti.Litva má málo nerostných surovin, v zemi není těžký průmysl. Litva tak má především lehký astředně těžký průmysl a některé silné obory - například chemický průmysl(výroba umělých hnojiv), průmysl zpracování ropy (rafinérie AB „Orlen Lietuva“).

Ve struktuře litevského průmyslu dominují sektory lehkéhoprůmyslu, jako jsou výroba potravin, zpracování tabáku, textilu, dřeva, nábytku, skla, těžbarašeliny apod. Společně s několika podniky strojírenského charakteru průmysl vytváří cca 25% HDP.Země potřebuje modernizovat průmysl a zvyšovat produktivitu práce. Rovněž ispotřeba energie na jednotku HDP je cca 3x vyšší, než je průměr  zemí EU. Litva je závislá na dodávkáchenergie z externích zdrojů a to převážně z Ruska, které se v minulosti nezdráhalo využívat dodávek nergetickýchsurovin k prosazování svých zájmů (např. zastavením dodávek ruské ropy do rafinérie Mažeikiu nafta- dnešního ORLEN Lietuva - od roku 2006. Dalším velikým problémem Litvy je důchodový systém. Spříjmy ve výši 10 mld. Lt a výdaji ve výši 11,2 mld. Lt zůstává rozpočet SODRYs poměrně výrazným schodkem 1,2mld. S ohledem na to, že státní rozpočet musídodržovat Ma

1 0
možnosti

Perpetum mobile de EU:  Stát vydá dluhopisy, banky je nakoupí, protože podle směrnic EU na státní dluhopisy nemusí banky vytvářet rezervy. Stát zvedne daně, z nich zaplatí bankám úroky a vydá nové dluhopisy na úhradu starého dluhu. A když už stát nemůže vydat dluhopisy, tak jeho dluhopisy odkoupí ECB a natiskne nová eura, která za mírný úrok půjčí bankám, aby ty mohly za vyšší úrok nakoupit státní dluhopisy. Všichni jsou spokojení, politici mohou dávat dotace, granty, zvyšovat minimální mzdy, obchodníci mohou zvyšovat ceny, bankéřům se zvyšují zisky a nezaměstnaní volí politiky, protože ti jim slíbí vyšší dávky. A aby se splnila kritéria zadluženosti, tak se do HDP započte stínová ekonomika, jako příjmy prostitutek a příjmy z prodeje drog. Tedy chcete-li aby stát nezbankrotoval, choďte do hampejzů a užívejte drogy. Jen ti co pracují a vytvářejí hodnoty, ti si zoufají.

1 0
možnosti

Už i Litva je pro nás vzorem! Kéž konečně pochopíme, že s měnou minulosti, s českou korunou žádou díru do světa neuděláme. V Jerevanu o eura zájem ve směnárně je, o českou korunu nikoli.

0 2
možnosti

V brněnských směnárnách, a mám dojem ani v žádné jiné směnárně v Česku také nesměňují arménský Dram, ani azerbajdžánský Manat, ale dolary ano. Tedy to znamená, že jak Arménie, tak Azerbajdžán mají přejít na eura?

1 0
možnosti

EUR je dobré pro ekonomicky silné státy anebo na začatku potencionální prosperity. My jsme to již propásli dnes v zachování nějakého růstu šachujeme s kurzem. Kdybychom měli euro musely by se snižovat mzdy nebo vše zdražovat i když je u nás dráž než jinde. Německé firmy tu dávaj práci pokud je to pro ně výhodné. Teď je to slabou korunou. Problém naší neprosperity je nevýkonnost ekonomiky a euro to nespasí.

1 1
možnosti