Diskuze

Šéfovi odborů omlátili o hlavu jeho „třetinovou sádru“ pro OSVČ

Slova šéfa odborů Josefa Středuly, že když OSVČ odvádějí méně na zdravotní pojištění, adekvátní by pro ně byla „třetinová sádra“, nenechala v klidu Hospodářskou komoru. „Pro zhruba 550 000 OSVČ je jejich živnost hlavním příjmem. Co by se asi stalo, kdyby jen polovina z nich skončila na úřadu práce?“ ohradila se Hospodářská komora.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Utraťte, prosím, ty odborové pijavice. Vždyť už ani neví, kam patří. Nejspíš se cítí jako příslušníci vyšší třídy. A přitom byli tak blbí, že se museli dát na odboráře, když jim řemeslo nešlo.

0 0
možnosti

Hospodářská komora, která má v čele hada  v rouše beránčím, nelze než nevěřit a naopak její prohlášení chápat jako když se ozve potrefená husa. Šéf odborů má více rozumu a pravdy než Hospodářská komora s divným nevěruhodným vedením, které nehájí zájem republiky, ale jen své sobecké cíle a zisky z podnikání.

0 1
možnosti
Foto

I87v63o 19P32a13t79t82a

7. 2. 2015 16:58

Ta aféra s Hospodářskou komorou ČR kolem OSVČ ve věci odvodu pojištění mi připadá jako když se s prominutím hádá hlupák s blbcem. Proč? Ani jeden nemá pravdu! 

Systémy důchodový i zdravotní jsou průběžně financované. Z toho mimo jiné plyne, že odvedené peníze na zdravotního pojištění jsou využity v průměru jen z 20 %  ve prospěch plátců zdravotního pojištění! 

Podrobnosti najdete v přednášce "Sociálně ekonomická hlediska podpory rodin". Dostupné na adrese: http://slideplayer.cz/slide/2628016/

Chce to buď absolvovat čtyř-oborové studium, nebo vzít do hrsti zdravý selský rozum. Tak Vám mohu jen popřát při pročítání zmíněné přednášky klid a nohy v teple. .

0 0
možnosti

Je celkem jedno, kdo danou službu využívá.

Podstatné je, že ji financuje několik skupin, přičemž existují dvě, zamci a OSVČ, které ji financují naprosto nerovným způsobem.

0 0
možnosti

No hlavne by pan Stredula mohl nekdy zkusit pracovat - treba jako zamestnanec - tak, aby si opravdovou praci vydelal alespon sam na sebe... A rozestvavanim ostatnich lidi ve firme to nepujde :D...

2 0
možnosti

Středula, ale i mnozí další jsou troubové, kterým se do ruky dostala čísla, kterým vůbec nerozumí, nevědé co za nimi stojí. A tak jenom porovnávají něco, bez hlubší znalosti o co jde. Prostě klasika, prodejce, který loni prodal 1000 aut, jich letos prodal 100, tedy zvýšil prodej jen o 10%. Ovšem ten, který jich loni prodal 5, jich letos prodal 10, zvedl tedy prodej o 100%. Je tady jednoznačně lepší;-D.

1 1
možnosti

Představme svobodného a bezdětného zedníka, který bere 200 korun na hodinu, staví z materiálu dodaného majitelem stavby. Za 21 pracovních dnů odpracuje 168 hodin, ročně si tedy vydělá 403 200 Kč. Z toho zaplatí 35 680 Kč daň, 79 836 Kč sociální pojištění, 27 216 zdravotní pojištění, 4 636 Kč na nemocenskou. Zbude mu tedy 255 831 Kč. To je 21 320 Kč měsíčně čistého. Z hrubého měsíčního výdělku 33 600 Kč zaplatil 2 973 Kč daň  6 653 Kč na sociální pojištění, 2 268 na zdravotní pojištění a 386 Kč na nemocenskou. Celkem odvedl 12 281 Kč měsíčně a zbylo mu 21 319 Kč čistého. Zaměstnanec, také svobodný a bezdětný se stejným měsíčním platem zaplatí 4 688 Kč na dani, 1512 Kč zdravotní pojištění, 2 184 sociální pojištění. Celkem tedy odvede 8 384 korun a zbude mu 25 216 Kč čistého. Celkem tedy OSVČ odvedla státu měsíčně o 3 594 korun více, než zaměstnanec. Může jít na paušální náklady, ty mu dělají 322560 Kč. K dani mu zbývá 80 640, když odečte nezdanitelnou položku, pak nezaplatí na dani nic. Ovšem musí zaplatit stejně minimální odvody a to na SZ 79836, na ZP 21084 Kč, 1863 na nemoc. Tedy zaplatí 102783 Kč, zbude mu tedy 300417 Kč, což činí 25035 korun čistého měsíčně. Vždy však si z toho musí platit ochranné pracovní pomůcky, jako rukavice, montérky, boty v zimě pracovní kabát, cestu k zákazníkovi a pracovní pomůcky, vodováhou počínaje a řezačkou na obklady konče.  Uvedený zedník nemá žádnou dovolenou, v případě nemoci dostane nemocenskou až za 23. den nemoci a tu smí ji čerpat teprve po 3 měsících placení. V případě nemoci dostane prakticky směšnou nemocenskou, v případě, že si způsobí pracovní úraz nedostane nic, pokud není komerčně pojištěn, Zaměstnanec má nárok na placenou dovolenou, má nátok pobírat nemocenskou po 1. hodině zaměstnání i v případě, že nezaplatil na nemocenské ani korunu a bude ji pobírat podle předpokládaného výdělku. Takže jak panu šéfovi odborů, tak všem těm, kteří tady nasazují OSVČ psí hlavu doporučuji. Běžte si to zkusit.

7 2
možnosti

Nechápu první výpočet - pro koho je počítán ?

Potom v porovnání používáte chybný předpoklad. Pro zaměstnance i OSVČ vycházíte ze stejné hodinové sazby. Aby toto srovnání mělo relevanci, musíte vycházet z přibližně shodných podmínek. U OSVČ zohledňujete v této ceně i jeho náklady na pomůcky apod.. U zaměstnance s nimi vůbec nepočítáte a nezohledňujete ani to, že se u něj musí počítat i s odvody, které platí zaměstnavatel. Pokud to totiž uděláte, má OSVČ na trhu značnou konkurenční výhodu. A proč by se na trhu OSVČ prodával za 200/h, když jeho konkurence zaměstnanec bude stát minimálně 263/h. Zohlednit pojištění zaměstnavatele lze, náklady na pomůcky apod. bohužel spočítat neumím, nicméně je jasné, že cena za hodinu zaměstnance by byla ještě vyšší.

Potom u výpočtu paušálem máte chybu, minimální soc. pojištění je 22728. Zbude mu tedy 357525.

A potom se dostáváme do jiných čísel.

Jsem OSVČ a vím, že to není lehké. Ale dokazovat, jak je to těžké a že to nemá výhody pomocí nekorektních příkladů není podle mé fér.

2 0
možnosti

Tedy ta procenta jsou 6,5 plus 25 u SP

0 0
možnosti

Rozdíl ve výši plateb na zdravotní pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ není ničím obhajitelný. Nikdo totiž nenutí nikoho být OSVČ, je to jeho volba. Platba by měla být pro všechny stejná.

1 1
možnosti

OSVČ platí 6,75%( 13,5% z 50 % daňového základu) a zamestnanec 4,5% z hrubého přijmu. Je lež ze OSVČ platí méně ZP.

0 1
možnosti

Diletanti samozřejmě sedí i na vládě a to dlouhodobě. Je tisíckrát prokázáno, že vysoké daně a sebedůmyslnější daňové kontroly nevedou k dobrému výběru daní, vybere se málo a z toho mála ještě uhryznou náklady na vymáhání těch daní.

Lepší je nastavit daně nízké tak, aby se lidem prostě nevyplatilo to odrbávat a HLAVNĚ ty daně utrácet účelně tak, aby ti lidé měli i motivaci je platit. Kdo bude platit daně na všelijaké tunely, izipy a jiné předražené klumpy, co stát nakupuje, a to víme jen o špičce ledovce.!!

3 0
možnosti

pane Vasnosta, Oni jsou ale hlava! No ze nekoho nenapadlo snizit dane a utracet je ucelne, to je revoluce ve statni sprave! Jdou s tim s televize! :) 

Mimochodem Stredula navrhuje zvyseni dani... a to ani neni ve vlade.

0 0
možnosti

Aburdní nesmysly diletantů z HK přehledně:

1. Práci ziskávají i zaměstnanci. Poprvé při přijímacím pohovoru, podruhé, když je zaměstnavatel pošle třeba na veletrh, nebo když pracují v obchodním oddělení.

2. Na dovolenou si musí zaměstnanec vydělat během roku, nikdo jiný to za něj neudělá.

3. V případě nemoci zaměstnance snad klienti čekají?

4. Zaměstnanci musejí vydělat nejenom na sebe, ale i na ty výrobní prostředky a režii firmy a samozřejmě zaměstnavateli na zisk, pokud někdo náhodou není takový idiot, aby na zaměstnance doplácel.

5. OSVČ nejsou chráněny ze zákona výpovědními lhůtami, ale jednak všichni vědí, že kdo chce, zaměstnance se zbaví na hodinu, a všichni také vědí, že si OSVČ může vyčlenit fond na dobu třeba zrovna rovnou výpovědní lhůtě. Na odměnu přes výpovědní lhůtu si ale musí zaměstnanec vydělat sám.

6. OSVČ si může proplácet cestovní náhrady i stravenky a pojištění, když si založí s.r.o. a zaměstná se. Přesčasy OSVČ nemá nejspíš proto, že v naprosté většině dělá v úkole a mluvit o přesčasech je tedy další záchvat diletantismu.

7. Míchat dohromady nemocenskou a zdravotní pojištění vyžaduje extra velkou dávku diletantismu.

Sedm bodů, sedm pitomostí, z nichž žádná, i kdyby náhodou byla pravdivou, neospravedlňuje rozdílné odvody OSVČ a zaměstnanců. To by připadalo do úvahy, kdyby práci sháněl zaměstnancům stát, kdyby dovolenou platil zaměstnancům stát, kdyby klienty udržel zaměstnancům stát, kdyby stát dával zaměstnancům soustruhy, stravenky a pojištění, kdyby stát hradil příjem zaměstnance ve výpovědní lhůtě

Opravdu mne děsí, jací lidé to dřepí v hospodářské komoře.

1 1
možnosti

1) pri pohovoru praci zamestnavateli neziskavaji. Stoji ho cas. A spravne rikate "nekdo je nekam posle". O tom to je.  

2) no, ale ma ji garantovanou. A zamestnavatel musi platit asi mesic, co nepracujete. Samozrejme ze ta prace se udela. Naprosta vetsina zamestnancu ma hodinovou mzdu, ne ukolovou. Takze kdyz jste nemocny, je na nekom jinem, aby to po vas prevzal. Vase povinnost to neni. A ani vas za nemoc/dovolenou nemuze nikdo perzekuovat. Sice se to za nemoc i deje, ale vzdycky oklikou, protoze zakon to zakazuje. 

3) klienti ne, ale praci udela nekdo jiny :) nebo neni tak dulezita a pocka. Rozhodne vas zamestnavatel nemuze nutit do prace i pres nemoc. Zakony. 

4) to ano, to musi. Dokonce musi vydelat i na toho cloveka, ktery jim vsechno rozda a ukaze :) O tom to je. Zamestnanci dobrovolne plati vic, aby jim pak nekdo vsechno rozdal, ukazal, nekam je poslal a oni mohli po 8h jit domu. Tak to je zakonikem prace mysleno. 

5) na odmenu vypovedni lhuty si zamestnanec nevydelava sama. Zaplati to ostatni. A jestli se to vyplati nebo ne z hlediska firmy se rozhoduje pri nastupu. Mozna pro vas bude prekvapenim, ze davky v nezamestnanosti si prakticky nikdo "neplati sam". Zadne, "ja jsem 10 let odvadel dane, tak jsem si je zaplatil". Vetsina odvede za zivot asi tolik, kolik staci na 2 mesice na podpore. Zbytek doplaci ostatni (prece jen >90% lidi nezamestnanych neni). To o te "rezerve" ani nebudu brat v potaz, to se tematu vubec netyka. 

6) "prescas" znamena pracovat vice nez je zakonem urcena taxa pro HPP. Takze i OSVC muze mit "prescas". 

7) proc? u zamestnancu se to micha

1 0
možnosti