- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Citát sice od Tomáše Bati, nicméně na dnešní dobu sedí jak zádel na hrnec:
"Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem."
Ještě byste měl dodat, že tento citát se týká hospodářské krize 1929-1933. A že jen ve Zlíně za tu dobu přišly o práci u Bati asi 4,5 tisíce lidí.
Také nesmíme zapomenout:
Od té doby, kdykoliv chce nějaký Brazilec urazit jiného Brazilce, že nedodržuje základní hygienické zvyklosti, ptá se, jestli ten člověk užívá "banho tcheco" - jestli se "myje počesku".
Jo, od kluků z pralesa si to nechám líbit. My v Čechách zase říkáme, že "sprchuješ jak brazilec". To když střílíš z pistole jak zdrogovaný černoch a trefuješ všechno, jen ne terč. Od toho národa bychom se měli učit. Jsou opravdu na úrovni a to včetně jejich skvělé ekonomické bubliny
V Bataypoře jsem byl před sedmi lety a navštívil jsem i vnučku a pravnučku J.A. Bati na jejich farmě. Musím říct, že krajani (někdy poloviční, někdy i čtvrtinoví) tam jsou větší vlastenci než mnozí Češi žijící v ČR. Udržují české tradice, na které se dnes mnohdy zapomíná u nás, a s láskou vzpomínají na pana Baťu i pana Trachtu, jeho místní pravou ruku (jehož ženu i syny jsem měl tu čest potkat).
Dekuji za tento zajimavy clanek.
Lide bohuzel zapominaji
Kez by byly knihy o rodine Batu povinnou cetbou na zakladnich skolach!
Obdivuji, co tihle lidé dokázali, ale přiznávám, že boty u Bati nekupuji. Jsou zpravidla tvrdé. Za ty dlouhé roky se už taky mohli naučit lépe kůži zpracovat.
tahle větev rodiny boty Baťa nevyrábí - tuhle větev rodiny ta kanadská v čele s Tomíkem okradla
Měl by se o něm a jeho rodině natočit film. Točí se kde o kom, a přitom takoví lidé by si to zasloužili více.
Další kousek do skládačky bolševické devastace Československa.