Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Maroko se brzy stane solární supervelmocí. Energii bude mít i pro Evropu

V marockém Warzazátu vzniká největší koncentrovaná solární elektrárna na planetě. Dvanáct metrů vysoká parabolická zrcadla, která nasávají saharské slunce, mají v africké zemi do pěti let pokrýt téměř polovinu spotřebované energie. Maročany ale láká i zahraničí, hlavně evropské státy nebo Blízký východ.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P76e97t73r 75Z71d35e76n26ě81k 2144389344

Nápad a realizaceR^. Jen si nedovedu představit, jak by se kvanta elektrické energie dala nějakým rozumným způsobem přenášet přes Středozemní moře do Evropy.

0/0
6.11.2015 16:29

S71t32a30n52i79s85l51a74v 41P36i84š76t93ě83k 1136978739905

Drzim jim palce. Verim, ze toto by mohlo fungovat. Nejde ani tak o ekologii ale o to aby se Africke staty rozvijely a vytvareli pracovni prilezitosti pro sve obcany aby mohli zustat doma a necpali se do EU.

+4/0
5.11.2015 16:32
Foto

I78m23r39i11c93h 53S65u83c32h77a37r37s74k70ý 8656673745411

To bude zase tunel na Evropu ;-D;-D;-D potažmo i na nás ;-)

0/0
30.10.2015 17:27
Foto

S69t93á57ň22a 13K62o45m49o22r95o81u86s31o77v51á 3905343257939

Protože moje obavy byly vyvráceny - děkuji - jsem ráda a snad se zadaří a přijdou další podobné technologie. Ovšem pak bych nechtěla vidět ty protažené obličeje šéfů ropných velmocí.R^

0/0
29.10.2015 14:40
Foto

S69t37á75ň85a 94K63o73m46o13r60o24u21s36o19v71á 3385783427669

Prosím znalce - to je ta technologie která ve vzduchu smaží ptáky na hrstičku popela (jak se to děje na Americkém kontinentě) - nebo je to něco jiného?

0/0
29.10.2015 13:48

F19r76a64n53t40i69š12e44k 55N59o84v82á45k 6491725146131

Je to Sahara, prakticky žádní ptáci tam nejsou, tudíž není co smažit.

+2/0
29.10.2015 13:50
Foto

S92t18á61ň58a 38K25o42m87o96r83o55u77s59o49v72á 3585673157279

Souhlasím - v poušti, tam by to mělo smysl. Ale tam, odkud ty fotky jsou, je to docela hrůza. Mluvila jsem nedávno s lidmi, co to tam viděli.

0/0
29.10.2015 13:54

S14v83a44t26o92p29l28u86k 27S77i78l70n62ý 4142676459708

Ne, je to úplně jiná technologie.

+2/0
29.10.2015 13:53

R80a18d79o60s32l65a43v 84K56l65a94u19d22a 5344778444552

Je to něco jiného. Jednak tam ptáci nejsou a pak také v Kalifornii se obrovské množství tepla soustředilo na jeden bod na věži. Pro představu je to stejné jako kdyby člověk šel po ulici a najednou se ocitl pod obří lupou přes kterou by na něj pražilo slunce.

+2/0
29.10.2015 13:54

J10a29n 57V90e67s39e20l38ý 5244203282231

To pečení ptáků byl technický bug (při "vypnutém nahřívání" dělala zrcadla ohnisko nad věží), který už je dávno vyřešený (zrcadla žádné ohnisko nedělají).

0/0
29.10.2015 14:07

S91e72i90d13l 11P76e59t34r 1651801285114

Trochu nesedí uváděná čísla.

.. " pokryje spotřebu až 1 mil domácností"

a současně:

.. " pokryje 1/2 celkové spotřeby v Maroku"

Není na 34 mil obyvatel těch "domácností" nějak málo Anotove Pavloviči? :-)

Dále se neuvádí celková účinnost resp. co a jak ohřívá ony tepelné "tanky s roztaveným pískem"?  Teplota tání písku je cca 1500 st. Těžko je budou zahřívat též sluncem ...

+2/0
29.10.2015 13:40

J41a46n 62V32e76s15e53l10ý 5364163142481

Což o to, technologie je to pěkná. Bohužel pro ni prohrává s fotovoltaikou, která už je dnes o polovinu levnější a provozně jednodušší. Co je ovšem obrovským přínosem CSP je technologie, která mezi produkci tepla a parní turbínu strčí "sklad na teplo". Mohlo a mělo by to inspirovat majitele velkých jaderných a uhelných elektráren. nemuselo by se řešit co s přebytky výroby v noci (a dávat je skoro zadarmo) a mohli by vykrývat i špičky (za dlouhé prachy). Jen by asi přišli o svoje zlaté tele - koeficient využití.

0/0
29.10.2015 13:05

J87o78s23e78f 69K32o18m54á24r71e63k 5924132164219

Já jsem zrovna přemýšlel nad tím, že fotovoltaice při takto vysokých teplotách prudce klesá účinnost - čili dle mého Maročani přišli pro své podnebí s ideálním řešením.

+4/0
29.10.2015 13:19

J57a28n 19V89e28s11e55l59ý 5314753872601

Zas tak prudké to není a technologie jde strašně rychle dopředu, když vyrábíte něco po milionových sériích. Takže dneska už velcí výrobci zavádějí do výroby FV panely bez tohohle efektu nebo ho umí alespoň hodně zeslabit. Prostě už je to normální elektrotechnický byznys, kde jsou inovační cykly děsivě krátké.

CSP jsou zatím jen další druh velkých tepelných elektráren s parní turbínou, takže inovační cyklus nemají 2-3 roky, ale 10-20 let. Z dlouhodobého hlediska jim zůstanou jen lukrativní vedlejšáky - výroba pro večerní špičky a výroba procesního tepla.

+1/0
29.10.2015 13:29

L18u66b28o85s 85K68a52p25l31a63n 6808649421716

Maročtí panovníci jsou pokrokoví také ve výstavbě vysokorychlostních tratí http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/z-velbloudu-do-tgv/ Což se o nás říci nedá. :-(

0/−1
29.10.2015 12:22

S72v86a69t82o68p28l70u92k 95S81i26l26n84ý 4462416299918

Jestli dobře počítám, tak to stálo jako dva Temelíny a má to čtvrtinový výkon. Mám dojem, že tudy cesta asi nepovede...

+2/0
29.10.2015 12:12

R12a81d70o98s87l95a84v 76K34l60a89u89d92a 5464538564562

Takhle se to počítat nedá. To jsou pouze náklady na stavbu. Mimochodem Temelín už nějakej ten pátek taky stojí a ceny jsou jinde. Navíc proti takové elektrárně nikdo neprotestuje, nepotřebuje složité bezpečnostní opatření a pod.

+1/−1
29.10.2015 13:03

J38o67s89e47f 17B68r89o25ž69e45k 7683695822151

Pochybuji že by v Maroku vůči vládě jeho veličenstva někdo proti JE protestoval. Horší je, že na to nemají lidské zdroje.

+1/0
29.10.2015 13:11

J83a11n 71V77e82s71e71l83ý 5904833152441

A ačkoliv se o tom moc nemluví, JE jsou děsné žrouty vody.

0/0
29.10.2015 13:33

S67v80a13t12o44p72l68u38k 18S72i38l53n93ý 4222806839278

Jaké žrouty?  Voda se používá jen k chlazení. Ta se opětvypaří a koloběh vody jede dál. Voda se nijak nespotřebovává.

+3/0
29.10.2015 13:53

M59a25r17t50i54n 16K87a31r67á70s83e83k 9538763158428

No kdyz se vypari, tak potrebujete nekde nacerpat novou nevyparenou ne? (a te v pousti moc neni)

0/0
30.10.2015 8:59

S72v11a19t21o67p10l95u10k 54S95i20l71n27ý 4832706899868

A kdo říká že se JE má stavět na poušti?

0/0
30.10.2015 20:45

S65e40i68d97l 92P22e73t25r 1791751115834

Principielně  jsou JE naprosto stejné "žrouty vody" jako uhelné nebo i tato "solární" - voda se "ztrácí" "díky" parní turbíně a nikoli podle toho, čím se zjednodušeně řečeno "topí pod kotlem".

V horkém podnebí Sahary to bude asi o hodně více neboť chladící věže tam když ne rovnou že pozbývají smyslu, tak alespoň jejich účinnost bude někde jinde než v Polabí ... 

Ostatně v článku píší, že tato elektrárna bude používat mořskou vodu. To bude taky energetická a ekonomická lahůdka ji demineralizovat do té míry , aby výměníky nebyly 2x do roka na vyhození ...

+4/0
29.10.2015 14:19

M53a64r95t33i21n31a 20S71e72d59l58i28c17k95á 5572945251132

No nevim, snad jedine v poustich maji tyto elektrarny smysl. Ale material na zrcadla se.musi nekde vytezit, musi se to udrzovat, jsou potreba kvanta vody, co pak bude s poskozenymi panely? Co lokalni ekosystem, ptaci upeceni zaziva atd? Ono to tak uplne bio-eko zase neni, jak se predstira.

+1/−2
29.10.2015 11:10

F83r98a93n95t86i45š46e43k 78N87o44v95á86k 6341935256111

Zrcadla jsou převážně z písku, vyrábí se s pomocí energie, tam je to 100% čisté. Horký vzduch tam k nebi stoupá od rozpáleného písku tisíce let, ptáci tam prakticky žádní nejsou, není co upéct. Je to jedno z mála míst, kde má podobný projekt smysl a plusy. Ničemu tam neškodí.

+2/0
29.10.2015 12:01

R41a24d48i16m 61P59o28l24á16š80e49k 9906963649789

Zrcadla z písku? Nepletete si to s hvězdárnou? , Kde je parabolické zrcadlo z kusu optického skla?

Pravděpodobně tam budou plechová zrcadla z nějaké  nerezi nebo speciální hliníkové slitiny, modifikované legováním tak, aby výsledný kov měl vysokou odrazivost. A aby nějaké zmatnění třeba písečnou bouří šlo odstranit vyleštěním.

+2/0
29.10.2015 12:14

F98r76a90n11t89i56š76e59k 86N76o52v32á36k 6751715346331

I jestli tak, tak je to 100% recyklovatelné a bez škodlivin.

0/0
29.10.2015 12:15

R90a93d26i80m 75P95o32l49á74š81e80k 9636953529819

Kovové jsou podle mně mnohem praktičtější. Stejně jestli se to bude provozovat trvale, tak tam asi nejspíš bude muset fungovat nějaká parta, co bude soustavně jezdit od zrcadla k zrcadlu, vyměňovat ty zmatnělé díly zrcadel za lesklé odrážející teplo a ty zmatnělé někde na dílně renovovat - leštit.

0/0
29.10.2015 12:25

P33a65v95e20l 42Ř92a34p53e63k 7632616399185

Toto je skutečná elektrárna, na rozdíl od fotovoltaické parodie. Díky klasickému řešení přes ohřev a rotaci generátoru lze 1) vyrábět i když zrovna nesvítí, 2) vykrýt velké proudové rázy, např. zapínání strojů ve fabrikách. Ubohé FVE neumí ani jedno, nejsou to elektrárny, jejich zapojování do sítě je odporný zločin.

+10/−1
29.10.2015 9:59

R37a91d48i44m 55P26o98l12á47š96e33k 9796673619259

Lepší než klasická fotovoltaika to je. Otázka za jakou cenu to je, jak bude ta enegie drahá.

Jestli třeba nebudou levnější klasické Fv pamely doplněné bateriemi.

+1/0
29.10.2015 10:32

P74a95v94e89l 33Ř70a97p70e79k 7612916409665

Ani FVE s bateriemi nenahradí výhodu obrovské rotující hmoty a její setrvačnost. Teoreticky by se to dalo "simulovat" pomocí superkondenzátorů a výkonných měničů, prakticky by to bylo tak drahé, že je to nesmysl.

+1/0
29.10.2015 10:50

J49a61n 26V24e66s24e22l81ý 5424453182791

Prakticky se jen letos v Německu a USA spustí stovky MW bateriových systémů pro gridové aplikace, které dokážou provádět primární a sekundární regulaci sítě rychleji a přesněji než rotující hmota turbín.

+2/0
29.10.2015 13:37

Z53b78y84n67ě72k 39K73o40ř18í78n67e67k 9704153479382

A jsi si jist, že ty stovky MW budou stačit?

By mě zajímalo, jak bateriový systém dokáže v rámci sekundární regulace kompenzovat jalové proudy :-/

0/0
30.10.2015 0:19
Foto

P30a67v82e63l 84M41a61r85e79š 8195230537485

Tak především na Sahaře má takový projekt smysl. Poušť se k ničemu jinému nehodí a slunce tam mají až moc.A nezabírá to obdělávatelnou půdu.Vyřešit vývoz přebytků  do Evropy, to není velký problém, i když tohle si staví předpokládám primárně pro pokrytí domácí spotřeby.

Na Sahaře by se uplatnila i klasická fotovoltaika, ale tohle bude asi investičně levnější a provozně jednoduší.

Neočekávám, že by  v Africe v dohledné době postavili nějaké jaderné reaktory, na investice, technologie a obsluhu je jaderka řádově složitější a dražší a k tomu ještě v Maroku přece jen nedospěli, chybí jim tam jak technologie, tak především kvalfikovaní lidé.

+3/0
29.10.2015 10:57

R42a41d59i86m 20P78o90l22á12š16e31k 9286983579709

Nebude dlouho trvat a Čína nebo Indie vyřeší prefabrikovanou stavbu JE. Potom jim tam jaderné elektrárny budou sázet jako řepu na pole.

+1/0
29.10.2015 11:07
Foto

P93a57v52e60l 75M83a61r74e62š 8535930217265

Jestli tohle někdo vyřeší  ( prefabrikovanou JE, kterou defacto stačí přivézt na trucku a smontovat)  a chopí se toho a Africe osvícený vládce, tak příští století patří Africe. Dostatek levné atomové energie znamená dostatek (odsolené a z hlubin kontinentu vytažené) vody na zavlažování, pro průmysl... S dostatkem vody uděláte z pouště kvetoucí zahradu, obilnici světa....

V Maroku jsem byl, lidé jsou tak v měřítkách zhýčkaného Evropana neskutečně chudí, ale houževnatí, pohostinní  a pracovití. Věřím, že s osvícenou vládou a dobrým řízením státu by s dostatkem levné energie a ohromnými zásobami nerostných surovin které mají dokázali ze svoji krásné ale chudé země udělat ekonomického tygra regionu, jako se to povedlo Číně ....

+3/0
29.10.2015 11:38

R98a86d63i26m 29P91o75l47á17š80e60k 9356563259289

No já to vidím spíš na intenzívní produkci formou skleníků než na plošné zavlažování pouště.

Podobné, jako u nás propaguje slušovický Čuba. Akorát že u nás je limitem dostetek tepelné energie, která tam hlavně přes zimu udrží dostatečnou teplotu, tam to bude dostatek vody pro zavlažování. A spíš než obilí se prosadí intenzívní plodiny schopné produkovat při tropických teplotách a dosahovat za těch teplot násobky běžných výnosů. Obilí asi ne, to je stavěné na chladnější oblasti mírného pásma a na extenzívní pěstování. Když obilnina, tak asi nějaká odrůda rýže.

0/0
29.10.2015 12:21

R61a60d44i84m 83P90o91l32á65š61e77k 9646803669969

I když je fakt, že například dnešní Nubijská poušť na západ od Nilu byla ještě za Cézara, Marka Antonia a Oktaviana plná prosperujících oáz, kde se pěstovala spousta obilí a odvážela do Říma nakrmit vznikající vrstvu římských občanů ( parazitů). Až teprve v dalších staletích se ta podzemní voda vytékající v oázách vyčerpala, obilná pole zmizela  a zůstaly jen občasné studny s troškou vody dostačující tak maximálně pro velbloudy.

0/0
29.10.2015 12:30

S42v26a67t73o23p25l52u15k 97S17i81l32n85ý 4762916359298

Mno, jestli dobře počítám, tak tahle elektrárna stála cca dvakrát tolik co Temelín a má jen cca čtvrtinový výkon, tedy je 7 × dražší než jaderná elektrárna. Takže ne, tohle není cesta.

+1/0
29.10.2015 12:49

M67i42l22a12n 19S18m37r35ž 3175644966631

Vedle již opravených nesmyslných údajů je třeba zmínit rovněž cenu. Všechny folárnětermické (takto se správně nazývají) elektrárny ve Španělsku Andasol 1 až 3, s celkovým výkonem 150 MW stály před (v průměru) 5 lety  0,9 miliardy euro. To byly první prototypy, s postupem času se technologie zlevňují. Pakliže je v článku uvedena cena 9 miliard, zdá se být nejméně trojnásobná. 

Srovnávat cenu elektřiny ze solárnětermické elektrárny a z jaderné je zpozdilé. Celkový cyklus jaderné výroby elektřiny sebou nese, vedle notoricky známých rizik, navíc nezmiňované externí náklady, které nejsou zahrnuty v ceně. Jedná se například o to, že dodnes neexistuje trvalé úložiště vysoce radioaktivního odpadu, jsou obrovské náklady a ekologické následky těžby stále chudší uranové rudy...

V případě nových zařízení by byla jaderná elektřina z nové elektrárny dnes dražší než fotovoltaicky generovaná elektřina.

+6/−2
29.10.2015 9:42

D51a36n93i80e20l 47T43s67c81h12e12r18n55a46y 2775112679152

tak pokud by ji stavela ta firma co u nas Blanku, tak by byla jeste drazsi

+1/0
29.10.2015 9:56

R54a73d36i57m 96P47o53l93á33š18e39k 9486163599559

nesmysl.

Rizika nejsou prakticky žádná, zvláště když v Evropě odpůrci jaderné energie prosadili tolik nesmyslných bezpečnostních ochran, že JE elektrána by se dneska mohla postavit za poloviční cenu než se v Evropě staví a přesto by stále byla bezpečná.  Ostatně jinde tyto elektrárny bez těchto bezpečnostních nesmyslů stavět budou, zase na úkor konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Uložiště radioaktivního odpadu se brzo, s rozvojem robotiky,  budou výrazně minimalizovat , protože v dohledné době nebude problém postavit  robotizovaná chemickofyzikální pracoviště trvale fungující v radiaoaktivním prostředí, kde se bude hlavně použité jaderné palivo zpracovávat a přepracovávat sériově.

Ostatně s vývojem a využíváním nových typů jaderného paliva a  jaderných reaktorů množství použitého radioaktivního paliva k přepracování výrazně poklesne. A poklesne i množství ostatního silně radioaktivního odpadu.

Záleží jenom, jak moc bude úspěšná zelená propaganda, respektive jak moc si dovolí zelení exponenti a paraziti lhát, aby mohli v podstatě nejvážnější konkurenci OZE zdrojů - bezuhlíkovou jadernou energetiku , poškodit a upozadit.

+4/0
29.10.2015 10:44
Foto

P50a56v80e87l 51M75a39r57e66š 8465640397145

Elektřina z jádra je pořád nejvýhodnější a nejčistší energie i ve srovnání s timhle.

Náklady na výrobu jaderné elektřiny jsou nesmyslně navýšeny kvůli až hysterickému strachu vyvolávaným tupými ekologisty a zbytečně prehnanymi bezpečnostními pojistkami bezpečnostních pojistek.

JE se dá postavit za třetinu až polovinu ceny a bude absolutně bezpečná.

Ze stejného důvodu - záměrně vyvolávanému strachu z jádra se téměř zastavil vývoj nových typů rychlých reaktorů, které umí využít vyhořelé palivo z klasických elektráren a je tudíž třeba řešit trvalé úložiště.

+4/0
29.10.2015 11:08

L56u71k40á36š 67B11r20a32n37d92e38j55s 2363255231351

Vyhořelé palivo již lze přepracovat (MOx se běžně dělá třeba ve Francii), nebo rovnou "pálit" v moderních těžkovodnách reaktorech (např. AFCR). Navíc úpravy stávajících reaktorů již beztak vedou ke snížení produkce odpadu - např. Dukovany mají nyní sice o 70MWe/blok více, než při spuštění, současně ale produkují o cca 30t odpadu/rok méně, než tehdy. Vývoj totiž neprobíhá pouze v oblasti obnovitelných zdrojů....

+5/0
29.10.2015 11:17

I38v43a95n 52P61š14e88n95č23í25k 6397250269686

12 metrů vysoká opravdu nejsou, jedno pole je tak 12 metrů dlouhé, to by odpovídalo fotografii..v tepelném zásobníku může být roztavená sůl..při změně skupenství na pevné pak uvolňuje akumulované teplo...Je to zajímavá technlogie, ale je to poměrně v plenkách, protože opravdu fungujících instalací je pár, např. Nevada Solar One..

+8/0
29.10.2015 9:17
Foto

M20i42r17o48s47l60a77v 12M80a14c49e33k 5221635510412

V NSO ta akumulace není. Pokud ji mají v Maroku, pak jsou asi jedni z prvních.

0/0
29.10.2015 9:40

I25v59a25n 31P38š13e67n86č52í51k 6827430239516

Mno jelikož to trochu sleduju, tak mám pocit , že opravdu ostrá průmyslová vychytaná verze té solné akumulace ještě není...bylo několik pokusů, které fungují částečně, ale mají spoustu technologických masařek..má to velký potenciál, ale osobně bych řekl, že spojení regulovatelných zdrojů pro noční režim ve spojení s termickou solární elektrárnou bude fungovat nejlépe..např. v těchto oblastech kde je plyn, tak přes noc spalovat plyn, který nahradí tepelný zdroj slunce. Obecně bývá noční spotřeba nižší..takže např. k 50MW solární přidat 10-20MW plynový hořák na noc a má to efekt.

Pak lze samozřejmě pohánět přečerpávačku, pokud máme aspoň slanou vodu..možností je víc

0/0
29.10.2015 15:58

M71i93l16a67n 81S95m47r87ž 3775624576351

Od roku 2009 v Andalusii akumulace do eutektické směsi nitrátů je.

0/0
29.10.2015 9:45
Foto

M62i90r12o38s90l35a54v 80M10a78c10e93k 5401175730302

jste si jist, že jim tak akumulace ve Španělsku funguje ?

0/0
29.10.2015 9:50

R95a94d77i43m 88P38o42l54á26š53e80k 9556923379819

Nitráty jakožto dusišnany?

0/0
29.10.2015 10:45







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.