Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M40a39r22t25i85n 37S69k48a34l54a 8481274203451

Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...

0/0
4.1.2016 13:25

L60u35b74o43m34í48r 77Č74a20p44a28t55ý 8638529374206

Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.

Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???

0/0
4.1.2016 10:58

V32l29a71d71i37s32l51a45v 36B44u17r39y15š68e19k 1469962397234

tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky

0/0
5.1.2016 16:20

I10v63a18n 91B82r46e90z60i47n15a 7501187243841

V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.

0/−1
4.1.2016 9:45

B81r27a37n93i90s73l88a97v 51Z90o88c22h43a 7665799398581

Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.

+1/0
4.1.2016 10:21

J45o26s54e96f 96H31o64r63n78í53k 9844590845872

Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.

0/0
3.1.2016 22:28

M39a66r30t89i83n 37K29a69r44á31s36e74k 9198493908578

No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....

+1/0
4.1.2016 9:44

R77a27d79e34k 20H58o78l67e37c29e39k 3726360208191

Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.

Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.

+1/0
3.1.2016 21:47

B54r65a40n13i33s13l10a59v 48Z74o18c96h84a 7625749948891

Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.

0/0
4.1.2016 10:31

R54a38d62e37k 81H66o18l15e55c70e21k 3256980108391

Problém je, že jich pět nemám. Pět mi jich někdo dluží a čtyři já dlužím někomu jinému. V bilanci mám tedy stále jen tu jednu stovku.

0/0
4.1.2016 10:38

L71u94k26á64š 64K83o59h53o53u23t 7798734712839

Bankovnictví částečných rezerv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

+1/0
3.1.2016 20:54

L70u70k52á65š 64K77o45h65o79u90t 7388584452259

tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....

0/0
3.1.2016 20:56

L97u53k87á37š 58K18o95h54o90u79t 7778354882549

Multiplikační efekt lze definovat jako tvorbu peněz na základě prostředků držených v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10.000,- Kč a 90.000-- může zapůjčit. Zapůjčená částka se brzy do banky vrátí formou vkladu. Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10% a zbytek může půjčit. Řetězením na sobě závislých vkladů a úvěrů se zvětšuje množství peněz v oběhu. Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv. Pro povinné rezervy 10% vyjádřeno zlomkkem 1/10 je multiplikační koeficient 10.

0/0
3.1.2016 20:56

V12l82a37s53t37i40m83i85l 49Š54t56e43c74h92e58r 4601836720544

Jednodušeji to ani nejde.R^

0/0
3.1.2016 21:09

A11d17a38m 24Š36v85e43h35l61a 7739965747833

Souhlas, ovšem to co jste napsal jen potvrzuje, že banka může půjčit vždy jen na základě zdrojů (vkladů) a ne jak se zde mnozí jiní domnívají, že při vkladu 100 může rozpujčovat 1000.

+2/0
3.1.2016 21:18

J98o20s75e35f 88H55o31r91n87í67k 9694110875132

Banka má hlavně legální výjimku ze zpronevěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L60u62k79á96š 31K27o50h26o10u11t 7748984392119

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami."

0/0
3.1.2016 20:58

L53u50k60á86š 79K58o68h89o93u47t 7838584822989

http://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

0/0
3.1.2016 21:00

L78u25k49á56š 66K83o54h31o11u21t 7278764622809

jo a u nás 2% povinná rezerva znamená že multiplikační efekt je 49 tzn. vložíte 1000Kč a banka vytvoří nových 49 000Kč na nové úvěry. z těch 100 000Kč v příkladu by tak bylo rovnou nových 4 900 000Kč tzn. celkem vč. vkladu 5 000 000Kč.

už asi chápete proč banky tak rády vybíraly při sjednání hypotéky poplatek ve výší několika procent celkové částky... no ano, vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. Riziko vlastně 00nic jen zisk (tedy dokud nepřijde právě nějaký větší otřes v bankovním sektoru)

0/−1
3.1.2016 21:11

R68a58d34e87k 79H31o62l85e23c28e50k 3106330118921

Tohle je samozřejmě nepravda a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ve skutečnosti ČNB hlídá ještě kapitálovou přiměřenost, takže když má banka svůj vlastní majetek (to co vlastní akcionáři) 1 miliardu, může mít maximálně 12,5 miliardy cizích zdrojů. A druhý důvod je ten, že bance se ty peníze samozřejmě nevrátěj, jak ve svém výpočtu předpokládáte. Ono totiž jen blbec by si bral půjčku proto, aby utržené peníze nechal ležet v bance. Ve skutečnosti se s nimi uhradí dluhy celého dodavatelského řetězce.

+1/0
3.1.2016 21:28

P88e13t82r 43K91o42l11o31u58š58e81k 6449698943384

Vypadá to, že umíte dobře ctrl+c ctrl+v

Vaše předchozí příspěvky měli hlavu a patu. Asi proto, že byly kompletně zkopírované z wikipedie.

Tento z vaší hlavy je blbost na entou! Přečtěte si prosím ještě jednou co jste to vlastně zkopíroval. Děkuji.

Důležitá je hlavně ta fáze zřetězení půjček! Pouze díky tomu je možné jich tolik poskytnout.

V žádném případě to nefunguje tak, že dáte do banky X a ona může půjčit X krát 9! či dokonce X krát 49!!

Vy jste vůbec nepochopil to co jste sám vložil!

0/0
3.1.2016 21:47

L85u67k41á90š 37K23o77h35o33u94t 7288574622629

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L42u47k43á54š 97K98o27h37o73u78t 7478764252339

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

0/0
3.1.2016 22:36

L65u30k71á79š 51K53o33h21o23u64t 7698124612899

když se vrátím k hypotéce pak dáte poplatek 40 000Kč, banka uloží 2% jako PMR tj. 800Kč, zbytek tj 39 200Kč jde na úvěry v dalším kole je to PMR 784Kč a na další úvěry se dá 38 416Kč, dále 768Kč a 37 648Kč... tak to jede až se dostanete na celkem 50násobek původního vkladu (počítám vč. původního vkladu) tj. celkem 2 000 000Kč (a ve své podstatě to je vaše hypotéka, sice to jde přes x-kol ale je to tak).fór je v tom že každé to kolo půjčky nakonec někde skončí jako nový VKLAD ze kterého se uloží rezerva 2% a zbytek se použije na další půjčky

0/0
3.1.2016 22:44

L15u17k68á47š 81K73o95h94o49u96t 7358494402869

je tedy ale nutno dodat že k vytvoření peněz dojde obecně v systému nikoliv jedné konkrétní bance.

0/0
3.1.2016 22:46

P50e13t27r 57K74o11l19o98u38š96e84k 6829218883234

Částečně to chápete, ale máte úplně špatné závěry.

1) 2% jsou poviná rezerva na účtu ČNB pro provádění transakcí, které provádí za banku ČNB - mezibankovní transakce!

2) Povinná kapitálová rezerva činní 8% ( celkem tedy 10%!! )

3) V současnosti je kapitálová rezerva našich bank cca 17% goo.gl/FB6fks, což odpovídá cca 5.8 násobku objemu peněz poskytnutých centrální bankou.

4) Navíc banky v ČR mají relativně rychle k dispozici až 48% prostředků. https://goo.gl/eJCuxh

5) Poměr vkladů a úvěrů je cca 75% tzn, že české banky půjčili pouze 75% vkladů.

Vy to berete všechno naopak. Nejdřív je vklad až pak je půjčka. Nikdy naopak. Pokud dáte poplatek za hypotéku tak to v žádném případě není kvůli tomu, aby vám mohla poskytnout úvěr!!!! Ona ty peníze banka už musí mít.

citace: vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. ( to je ta blbost na entou )

Proces multiplikace je process dlouhodobý, který trvá velmi dlouhou dobu kde na konci z toho vypadnou procenta kolik, že vlastně těch peněz po několika letech je "rozmnožených". Vy to berete jako vezmu vzoreček spočítám kolik si můžu vygenerovat peněz atd. Blbost! Procenta jsou na konci dlouhého procesu, kde se to může multiplikovat až na hranici teoretického příkladu! V ČR to může být teoreticky až 9ti násobek a po bůh ví kolika letech je to 5.8 násobek!!!!

+1/0
3.1.2016 23:50

V32l40a42s38t25i75m83i73l 39Š17t77e50c91h34e76r 4391546270824

Perfektní odkaz,děkuji.R^

0/0
3.1.2016 21:20

R79a36d23e65k 83H14o24l13e97c68e18k 3836870228831

Odkaz pěkný, škoda jen, že z něj vyvozujete špatné závěry.

+1/0
3.1.2016 21:35

A60d82a13m 19Š96v57e34h37l43a 7829455927403

Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:

Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?

Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?

0/0
3.1.2016 20:10

J57o46s72e18f 52H65o70r40n51í13k 9284720405702

A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.

0/0
3.1.2016 20:23

R69a69d40e47k 68H66o13l21e91c78e71k 3236730818771

Tato transakce neprojde clearingem ČNB pro nedostatečnou solventnost banky A.

0/0
3.1.2016 20:25

V88l37a50s30t77i20m67i21l 71Š20t79e69c28h88e52r 4611156770844

;-D To už je moc.

+1/0
3.1.2016 20:43

R93a65d72e22k 14H54o70l90e42c61e25k 3736930578661

Další, co svoji blbost musí vyřvávat do světa, že?

Nastudujte si tohle.

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

0/0
3.1.2016 20:55

V68l34a39s44t88i50m90i59l 72Š36t96e55c33h50e73r 4891286610674

Jedno se ale musí nechat.Aspoň se s vámi nasměji.R^

0/0
3.1.2016 21:16

R14a92d93e70k 76H17o72l64e95c29e39k 3586630958331

Je zajímavé, že umíte psát, když neumíte číst.

0/0
3.1.2016 21:18

A41d85a91m 79Š48v50e14h25l81a 7619415287733

Resp. projde, pokud má banka A zdroje. Jinými slovy, prostřednictvím clearingu dojde k vyrovnání mezi A a B, takže A musí mít zdroje (např vklady) a opravdu si nemůže poskytovat úvěry, jak ji napadne.

0/0
3.1.2016 21:03

M45a18r20t51i82n 74P94e97t64r 6413452728219

Jak ji napadne samozřejmě nemůže, má to jasná pravidla. Ale pokud má banka v rezervním fondu třeba deset miliard, vklady má třeba čtyřicet miliard, rozpůjčováno v úvěrech má třeba třicet miliard (40 mld. rezervní fond+ úvěry = 40 mld. vklady), tak může v klidu poskytovat ještě další úvěry, když si na to půjčí do doby než dorazí další vklady nebo splátky, aby se to vyrovnalo.

0/0
3.1.2016 21:16

D42a27n94i76e17l 67J96a69n54k49o 9589429680862

nic ve zlém ale obávám se že o bankách moc nevíte .... jinak by NIKDY nemohlo dojít ke krachu banky žel ...

0/0
3.1.2016 20:37

R65a51d88e55k 94H54o41l46e32c83e30k 3476210228571

Ke krachu banky dojde tím, že banka půjčí někomu, kdo jí ty peníze nevrátí.

0/0
3.1.2016 20:39

D45a86n37i48e12l 77J91a82n64k66o 9649209150482

banka NIKDY nepůjčí bez "záruky" - opakuji banka funguje zcela jinak než že by půjčovala "jen" co má ....

0/0
3.1.2016 20:40

R48a65d12e34k 42H36o21l98e88c55e26k 3266860858571

Banka nikdy nepůjčí bez záruky? A čímpak podle vás ručím za kreditku?

Jinak podnikové půjčky jsou často "zaručeny" jen dobrým podnikatelským nápadem, takže když to nevyjde, banka ostrouhá.

0/0
3.1.2016 20:50

V53l33a46s58t57i42m90i22l 54Š40t48e62c73h96e71r 4401876760354

Aha.Tak to si jdu zítra půjčit hypošku,když nemusím ručit.;-D

0/0
3.1.2016 21:15

R26a44d80e81k 19H87o25l19e75c38e58k 3566600758941

Vy jste vážně postiženej. Píšu někde, že banka půjčuje vždy bez ručení? Vyvracím jen tvrzení, že banka půjčuje vždy se zárukou. Že zrovna vám banka nepůjčí ani korunu, neznamená, že to tak mají všichni.

0/0
3.1.2016 21:22

M78a18r20t86i67n 88P90e32t20r 6213862948719

Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo ;-)

0/−1
3.1.2016 19:11

M46a25r58t54i85n 98P18e32t37r 6873652768489

Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...

0/0
3.1.2016 19:15

V53l75a13s78t12i88m15i23l 30S75v61o78b66o47d57a 7553898585974

Snad to bude panu Holeckovi stačit :-).

0/0
3.1.2016 19:38

R75a37d24e13k 91H43o97l16e89c95e69k 3856810988121

Kouzlo hezké, ale u nás to takhle nefunguje. U nás může komerční banka půjčit max. 98 % toho, co nový klient do banky vloží. A centrální banka jí půjčí jen pokud má ta komerční banky co dát do zástavy. Navíc k tomu všemu nutí komerční banku odvádět poplatek do fondu pojištění vkladů a zároveň splňovat kapitálovou přiměřenost (podíl vlastních peněz ku objemu peněz cizích).

0/−1
3.1.2016 19:37

V51l78a43s17t18i91m81i40l 12S37v77o33b29o51d83a 7783418745284

Prosím Vás, nic sem už nepište, zbytečně uvádíte neinformované čtenáře v omyl!!

0/0
3.1.2016 19:42

R77a48d88e74k 20H55o17l17e40c79e90k 3926830488551

Kdybyste méně pindal nesmysly v diskusích a více studoval, možná byste nebyl náchylný k tomu, abyste věřil pohádkám.

Vše, co jsem napsal, je snadno dohledatelné. ČNB to uvádí celkem jasně. Všechny komerční banky mají povinnost vydávat výroční zprávy a zveřejňovat je. V těch najdete, kolik mají vkladů, kolik půjčily ony a kolik si ony půjčily, ať už od jiných bank, emisí dluhopisů a nebo od centrální banky.

Jenže tohle vás a vám podobné vůbec nezajímá. Prostě někde na internetu jste něco viděli či slyšeli, přišlo vám to cool a tak to do zblbnutí opakujete a doufáte, že opakováním lži se z ní stane pravda.

0/0
3.1.2016 20:02

P43e47t79r 64K67o29l31o31u60š41e69k 6379658763274

Přesně to co jste napsal je blbost na entou. Žádná banka nemůže půjčit více než má aktiv. Vyste vůbec nepochopil systém rezrev.

To neznamená, že můžete půjčit více než máte. To znamená, že můžete půjčit maximálně 90% toho co máte.

Ve výsledku může teoreticky poskytnout až 900.000 USD půjček, ale bude muset mít minimálně 1.000.000 USD vkladů. Tím, že lidé si půjčují a platby ze zboží/služby se vrací opět jako vklad do banky, tak banka může tyto peníze opět poskytnou a stále dokola vždy až do výše 90% vkladu.

V ve vašem zjednodušeném případě není ani teoreticky možné nikomu poskytnout půjčku vyšší než 90.000 USD

Celkový objem půjček může být až cca 900.000 USD a to tím, že se půjčka vrátí do banky jako vklad. Při zřetězení až 100 půjček, které se vrátí jako vklad vám vyjde, že objem peněz narostl na 999.970 USD!

PS: 100% to nepochopíte, ale to je jedno. Proč myslíte, že každá příchozí banka zavedla na spořící účty vysoké úroky? mBank, Zuno, AirBank? Stačilo mít vás a nemuseli by nikomu zbytečně platit. Oni potřebovali likviditu, aby mohli vydělávat, na půjčkách! A vlastně proč si myslíté, že někdo platí, úroky za peníze na účtu, když to dle vás chytráků jde i bez peněz??? Stačí si půjčit od centrální banky a tradá!

+1/0
3.1.2016 20:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.