Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M39a30r70t87i49n 26S15k34a32l58a 8411264523321

Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...

0/0
4.1.2016 13:25

L50u25b51o97m40í60r 69Č96a19p28a33t25ý 8678489574576

Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.

Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???

0/0
4.1.2016 10:58

V69l68a86d74i15s76l39a71v 82B23u57r66y60š55e51k 1549432467294

tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky

0/0
5.1.2016 16:20

I74v26a16n 63B40r40e42z20i51n64a 7341587653761

V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.

0/−1
4.1.2016 9:45

B73r88a71n39i76s27l73a85v 79Z24o26c13h12a 7465639768781

Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.

+1/0
4.1.2016 10:21

J80o30s29e81f 40H62o14r55n44í72k 9654870175582

Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.

0/0
3.1.2016 22:28

M64a90r89t85i66n 78K25a66r29á54s88e46k 9918463378378

No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....

+1/0
4.1.2016 9:44

R94a56d73e85k 52H38o46l93e43c35e67k 3826420538181

Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.

Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.

+1/0
3.1.2016 21:47

B96r71a65n61i21s22l59a96v 97Z62o24c10h73a 7925929708671

Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.

0/0
4.1.2016 10:31

R27a16d76e18k 23H31o15l35e54c94e52k 3406200418341

Problém je, že jich pět nemám. Pět mi jich někdo dluží a čtyři já dlužím někomu jinému. V bilanci mám tedy stále jen tu jednu stovku.

0/0
4.1.2016 10:38

L74u46k90á74š 36K84o25h25o45u59t 7758324382379

Bankovnictví částečných rezerv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

+1/0
3.1.2016 20:54

L71u11k49á64š 98K64o35h76o98u83t 7498594352669

tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....

0/0
3.1.2016 20:56

L26u17k65á86š 30K89o35h37o12u28t 7448814122909

Multiplikační efekt lze definovat jako tvorbu peněz na základě prostředků držených v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10.000,- Kč a 90.000-- může zapůjčit. Zapůjčená částka se brzy do banky vrátí formou vkladu. Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10% a zbytek může půjčit. Řetězením na sobě závislých vkladů a úvěrů se zvětšuje množství peněz v oběhu. Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv. Pro povinné rezervy 10% vyjádřeno zlomkkem 1/10 je multiplikační koeficient 10.

0/0
3.1.2016 20:56

V41l58a47s98t76i97m81i93l 13Š75t20e76c97h97e47r 4171346750584

Jednodušeji to ani nejde.R^

0/0
3.1.2016 21:09

A58d97a37m 92Š87v11e48h12l44a 7979305297273

Souhlas, ovšem to co jste napsal jen potvrzuje, že banka může půjčit vždy jen na základě zdrojů (vkladů) a ne jak se zde mnozí jiní domnívají, že při vkladu 100 může rozpujčovat 1000.

+2/0
3.1.2016 21:18

J62o44s45e49f 46H50o81r37n84í32k 9134890755532

Banka má hlavně legální výjimku ze zpronevěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L91u37k88á94š 92K67o33h52o91u13t 7658584962389

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami."

0/0
3.1.2016 20:58

L95u46k94á81š 55K92o23h62o61u96t 7698834932319

http://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

0/0
3.1.2016 21:00

L73u75k34á12š 22K57o56h73o54u13t 7368614922199

jo a u nás 2% povinná rezerva znamená že multiplikační efekt je 49 tzn. vložíte 1000Kč a banka vytvoří nových 49 000Kč na nové úvěry. z těch 100 000Kč v příkladu by tak bylo rovnou nových 4 900 000Kč tzn. celkem vč. vkladu 5 000 000Kč.

už asi chápete proč banky tak rády vybíraly při sjednání hypotéky poplatek ve výší několika procent celkové částky... no ano, vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. Riziko vlastně 00nic jen zisk (tedy dokud nepřijde právě nějaký větší otřes v bankovním sektoru)

0/−1
3.1.2016 21:11

R51a41d83e86k 52H53o40l47e36c30e44k 3816390388741

Tohle je samozřejmě nepravda a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ve skutečnosti ČNB hlídá ještě kapitálovou přiměřenost, takže když má banka svůj vlastní majetek (to co vlastní akcionáři) 1 miliardu, může mít maximálně 12,5 miliardy cizích zdrojů. A druhý důvod je ten, že bance se ty peníze samozřejmě nevrátěj, jak ve svém výpočtu předpokládáte. Ono totiž jen blbec by si bral půjčku proto, aby utržené peníze nechal ležet v bance. Ve skutečnosti se s nimi uhradí dluhy celého dodavatelského řetězce.

+1/0
3.1.2016 21:28

P91e34t19r 73K11o78l26o78u62š45e49k 6809318903914

Vypadá to, že umíte dobře ctrl+c ctrl+v

Vaše předchozí příspěvky měli hlavu a patu. Asi proto, že byly kompletně zkopírované z wikipedie.

Tento z vaší hlavy je blbost na entou! Přečtěte si prosím ještě jednou co jste to vlastně zkopíroval. Děkuji.

Důležitá je hlavně ta fáze zřetězení půjček! Pouze díky tomu je možné jich tolik poskytnout.

V žádném případě to nefunguje tak, že dáte do banky X a ona může půjčit X krát 9! či dokonce X krát 49!!

Vy jste vůbec nepochopil to co jste sám vložil!

0/0
3.1.2016 21:47

L55u92k98á14š 20K30o22h82o40u49t 7898354482139

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L67u39k27á27š 98K62o78h27o87u91t 7398354622319

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

0/0
3.1.2016 22:36

L50u13k71á19š 55K44o74h50o81u35t 7288544782519

když se vrátím k hypotéce pak dáte poplatek 40 000Kč, banka uloží 2% jako PMR tj. 800Kč, zbytek tj 39 200Kč jde na úvěry v dalším kole je to PMR 784Kč a na další úvěry se dá 38 416Kč, dále 768Kč a 37 648Kč... tak to jede až se dostanete na celkem 50násobek původního vkladu (počítám vč. původního vkladu) tj. celkem 2 000 000Kč (a ve své podstatě to je vaše hypotéka, sice to jde přes x-kol ale je to tak).fór je v tom že každé to kolo půjčky nakonec někde skončí jako nový VKLAD ze kterého se uloží rezerva 2% a zbytek se použije na další půjčky

0/0
3.1.2016 22:44

L78u33k20á52š 77K74o93h16o31u62t 7318384222379

je tedy ale nutno dodat že k vytvoření peněz dojde obecně v systému nikoliv jedné konkrétní bance.

0/0
3.1.2016 22:46

P14e17t73r 84K66o90l41o36u76š80e79k 6149378273564

Částečně to chápete, ale máte úplně špatné závěry.

1) 2% jsou poviná rezerva na účtu ČNB pro provádění transakcí, které provádí za banku ČNB - mezibankovní transakce!

2) Povinná kapitálová rezerva činní 8% ( celkem tedy 10%!! )

3) V současnosti je kapitálová rezerva našich bank cca 17% goo.gl/FB6fks, což odpovídá cca 5.8 násobku objemu peněz poskytnutých centrální bankou.

4) Navíc banky v ČR mají relativně rychle k dispozici až 48% prostředků. https://goo.gl/eJCuxh

5) Poměr vkladů a úvěrů je cca 75% tzn, že české banky půjčili pouze 75% vkladů.

Vy to berete všechno naopak. Nejdřív je vklad až pak je půjčka. Nikdy naopak. Pokud dáte poplatek za hypotéku tak to v žádném případě není kvůli tomu, aby vám mohla poskytnout úvěr!!!! Ona ty peníze banka už musí mít.

citace: vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. ( to je ta blbost na entou )

Proces multiplikace je process dlouhodobý, který trvá velmi dlouhou dobu kde na konci z toho vypadnou procenta kolik, že vlastně těch peněz po několika letech je "rozmnožených". Vy to berete jako vezmu vzoreček spočítám kolik si můžu vygenerovat peněz atd. Blbost! Procenta jsou na konci dlouhého procesu, kde se to může multiplikovat až na hranici teoretického příkladu! V ČR to může být teoreticky až 9ti násobek a po bůh ví kolika letech je to 5.8 násobek!!!!

+1/0
3.1.2016 23:50

V90l98a54s82t37i48m64i80l 86Š56t86e36c44h81e19r 4861266310464

Perfektní odkaz,děkuji.R^

0/0
3.1.2016 21:20

R45a74d61e42k 86H87o19l51e55c39e72k 3736470768581

Odkaz pěkný, škoda jen, že z něj vyvozujete špatné závěry.

+1/0
3.1.2016 21:35

A39d63a76m 54Š84v88e49h35l86a 7379795637953

Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:

Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?

Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?

0/0
3.1.2016 20:10

J54o67s92e62f 81H89o80r81n39í66k 9664940275952

A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.

0/0
3.1.2016 20:23

R18a51d23e82k 48H59o85l51e54c20e71k 3456570948481

Tato transakce neprojde clearingem ČNB pro nedostatečnou solventnost banky A.

0/0
3.1.2016 20:25

V74l15a17s33t23i96m87i46l 19Š90t56e95c75h10e96r 4191596670924

;-D To už je moc.

+1/0
3.1.2016 20:43

R41a83d72e53k 40H14o20l12e22c81e90k 3466420848431

Další, co svoji blbost musí vyřvávat do světa, že?

Nastudujte si tohle.

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

0/0
3.1.2016 20:55

V63l61a59s70t13i98m30i14l 14Š91t91e62c19h51e57r 4111216760634

Jedno se ale musí nechat.Aspoň se s vámi nasměji.R^

0/0
3.1.2016 21:16

R63a63d12e60k 75H28o13l93e74c63e27k 3546240208421

Je zajímavé, že umíte psát, když neumíte číst.

0/0
3.1.2016 21:18

A45d45a58m 87Š63v93e20h79l68a 7619485507103

Resp. projde, pokud má banka A zdroje. Jinými slovy, prostřednictvím clearingu dojde k vyrovnání mezi A a B, takže A musí mít zdroje (např vklady) a opravdu si nemůže poskytovat úvěry, jak ji napadne.

0/0
3.1.2016 21:03

M60a63r80t78i68n 77P30e78t61r 6103822528109

Jak ji napadne samozřejmě nemůže, má to jasná pravidla. Ale pokud má banka v rezervním fondu třeba deset miliard, vklady má třeba čtyřicet miliard, rozpůjčováno v úvěrech má třeba třicet miliard (40 mld. rezervní fond+ úvěry = 40 mld. vklady), tak může v klidu poskytovat ještě další úvěry, když si na to půjčí do doby než dorazí další vklady nebo splátky, aby se to vyrovnalo.

0/0
3.1.2016 21:16

D14a54n49i85e47l 76J52a76n15k22o 9519339220692

nic ve zlém ale obávám se že o bankách moc nevíte .... jinak by NIKDY nemohlo dojít ke krachu banky žel ...

0/0
3.1.2016 20:37

R52a83d42e97k 37H76o13l42e21c82e48k 3846460888621

Ke krachu banky dojde tím, že banka půjčí někomu, kdo jí ty peníze nevrátí.

0/0
3.1.2016 20:39

D82a44n74i45e63l 88J65a39n81k24o 9709979320552

banka NIKDY nepůjčí bez "záruky" - opakuji banka funguje zcela jinak než že by půjčovala "jen" co má ....

0/0
3.1.2016 20:40

R50a38d55e55k 17H77o94l29e12c55e74k 3966710438661

Banka nikdy nepůjčí bez záruky? A čímpak podle vás ručím za kreditku?

Jinak podnikové půjčky jsou často "zaručeny" jen dobrým podnikatelským nápadem, takže když to nevyjde, banka ostrouhá.

0/0
3.1.2016 20:50

V47l61a40s62t24i32m77i75l 86Š58t80e86c54h59e83r 4651786790864

Aha.Tak to si jdu zítra půjčit hypošku,když nemusím ručit.;-D

0/0
3.1.2016 21:15

R69a53d91e39k 38H21o66l63e41c29e70k 3666260328711

Vy jste vážně postiženej. Píšu někde, že banka půjčuje vždy bez ručení? Vyvracím jen tvrzení, že banka půjčuje vždy se zárukou. Že zrovna vám banka nepůjčí ani korunu, neznamená, že to tak mají všichni.

0/0
3.1.2016 21:22

M44a62r40t44i17n 33P72e62t67r 6953362898499

Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo ;-)

0/−1
3.1.2016 19:11

M68a28r89t94i26n 84P73e22t54r 6323112518579

Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...

0/0
3.1.2016 19:15

V67l45a56s26t91i63m64i81l 25S30v34o43b72o63d96a 7903338425124

Snad to bude panu Holeckovi stačit :-).

0/0
3.1.2016 19:38

R30a26d94e23k 39H74o49l41e57c58e89k 3406380928591

Kouzlo hezké, ale u nás to takhle nefunguje. U nás může komerční banka půjčit max. 98 % toho, co nový klient do banky vloží. A centrální banka jí půjčí jen pokud má ta komerční banky co dát do zástavy. Navíc k tomu všemu nutí komerční banku odvádět poplatek do fondu pojištění vkladů a zároveň splňovat kapitálovou přiměřenost (podíl vlastních peněz ku objemu peněz cizích).

0/−1
3.1.2016 19:37

V64l36a15s50t14i71m35i67l 53S96v64o61b52o30d75a 7313308885984

Prosím Vás, nic sem už nepište, zbytečně uvádíte neinformované čtenáře v omyl!!

0/0
3.1.2016 19:42

R30a40d72e31k 27H51o51l31e16c32e34k 3896950508231

Kdybyste méně pindal nesmysly v diskusích a více studoval, možná byste nebyl náchylný k tomu, abyste věřil pohádkám.

Vše, co jsem napsal, je snadno dohledatelné. ČNB to uvádí celkem jasně. Všechny komerční banky mají povinnost vydávat výroční zprávy a zveřejňovat je. V těch najdete, kolik mají vkladů, kolik půjčily ony a kolik si ony půjčily, ať už od jiných bank, emisí dluhopisů a nebo od centrální banky.

Jenže tohle vás a vám podobné vůbec nezajímá. Prostě někde na internetu jste něco viděli či slyšeli, přišlo vám to cool a tak to do zblbnutí opakujete a doufáte, že opakováním lži se z ní stane pravda.

0/0
3.1.2016 20:02

P97e69t85r 81K37o39l93o58u51š26e73k 6239968213814

Přesně to co jste napsal je blbost na entou. Žádná banka nemůže půjčit více než má aktiv. Vyste vůbec nepochopil systém rezrev.

To neznamená, že můžete půjčit více než máte. To znamená, že můžete půjčit maximálně 90% toho co máte.

Ve výsledku může teoreticky poskytnout až 900.000 USD půjček, ale bude muset mít minimálně 1.000.000 USD vkladů. Tím, že lidé si půjčují a platby ze zboží/služby se vrací opět jako vklad do banky, tak banka může tyto peníze opět poskytnou a stále dokola vždy až do výše 90% vkladu.

V ve vašem zjednodušeném případě není ani teoreticky možné nikomu poskytnout půjčku vyšší než 90.000 USD

Celkový objem půjček může být až cca 900.000 USD a to tím, že se půjčka vrátí do banky jako vklad. Při zřetězení až 100 půjček, které se vrátí jako vklad vám vyjde, že objem peněz narostl na 999.970 USD!

PS: 100% to nepochopíte, ale to je jedno. Proč myslíte, že každá příchozí banka zavedla na spořící účty vysoké úroky? mBank, Zuno, AirBank? Stačilo mít vás a nemuseli by nikomu zbytečně platit. Oni potřebovali likviditu, aby mohli vydělávat, na půjčkách! A vlastně proč si myslíté, že někdo platí, úroky za peníze na účtu, když to dle vás chytráků jde i bez peněz??? Stačí si půjčit od centrální banky a tradá!

+1/0
3.1.2016 20:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.