Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M22a91r41t13i32n 60S69k39a66l30a 8101684233671

Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...

0/0
4.1.2016 13:25

L56u79b64o81m36í20r 38Č47a24p70a44t35ý 8738949164246

Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.

Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???

0/0
4.1.2016 10:58

V43l14a10d76i82s28l87a17v 97B84u29r45y65š55e68k 1599582337704

tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky

0/0
5.1.2016 16:20

I40v11a57n 39B74r40e90z90i72n88a 7631147883731

V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.

0/−1
4.1.2016 9:45

B83r93a89n39i74s53l84a44v 39Z18o40c13h23a 7145209698661

Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.

+1/0
4.1.2016 10:21

J52o55s16e97f 25H58o83r64n21í36k 9584370575742

Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.

0/0
3.1.2016 22:28

M24a88r44t18i26n 93K28a67r42á96s50e47k 9538493108558

No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....

+1/0
4.1.2016 9:44

R95a10d42e24k 20H28o54l44e75c63e85k 3266700438241

Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.

Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.

+1/0
3.1.2016 21:47

B76r85a61n33i15s96l55a35v 15Z55o26c96h78a 7495509448941

Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.

0/0
4.1.2016 10:31

R29a13d20e63k 19H89o41l26e48c96e63k 3766920718701

Problém je, že jich pět nemám. Pět mi jich někdo dluží a čtyři já dlužím někomu jinému. V bilanci mám tedy stále jen tu jednu stovku.

0/0
4.1.2016 10:38

L41u63k36á36š 34K93o65h79o42u24t 7268524762139

Bankovnictví částečných rezerv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

+1/0
3.1.2016 20:54

L76u58k23á39š 80K28o25h17o18u31t 7698634542649

tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....

0/0
3.1.2016 20:56

L56u20k39á85š 52K15o42h68o59u18t 7278554322489

Multiplikační efekt lze definovat jako tvorbu peněz na základě prostředků držených v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10.000,- Kč a 90.000-- může zapůjčit. Zapůjčená částka se brzy do banky vrátí formou vkladu. Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10% a zbytek může půjčit. Řetězením na sobě závislých vkladů a úvěrů se zvětšuje množství peněz v oběhu. Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv. Pro povinné rezervy 10% vyjádřeno zlomkkem 1/10 je multiplikační koeficient 10.

0/0
3.1.2016 20:56

V43l69a46s28t10i61m22i69l 39Š81t37e91c38h27e47r 4821596300274

Jednodušeji to ani nejde.R^

0/0
3.1.2016 21:09

A16d65a13m 42Š97v37e68h93l55a 7889595837263

Souhlas, ovšem to co jste napsal jen potvrzuje, že banka může půjčit vždy jen na základě zdrojů (vkladů) a ne jak se zde mnozí jiní domnívají, že při vkladu 100 může rozpujčovat 1000.

+2/0
3.1.2016 21:18

J70o14s76e32f 78H63o30r84n15í47k 9924830625132

Banka má hlavně legální výjimku ze zpronevěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L70u72k32á40š 18K64o43h61o19u61t 7428534892829

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami."

0/0
3.1.2016 20:58

L24u39k20á18š 63K30o35h35o83u49t 7548894362719

http://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

0/0
3.1.2016 21:00

L27u16k28á26š 36K32o90h71o75u34t 7388974212339

jo a u nás 2% povinná rezerva znamená že multiplikační efekt je 49 tzn. vložíte 1000Kč a banka vytvoří nových 49 000Kč na nové úvěry. z těch 100 000Kč v příkladu by tak bylo rovnou nových 4 900 000Kč tzn. celkem vč. vkladu 5 000 000Kč.

už asi chápete proč banky tak rády vybíraly při sjednání hypotéky poplatek ve výší několika procent celkové částky... no ano, vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. Riziko vlastně 00nic jen zisk (tedy dokud nepřijde právě nějaký větší otřes v bankovním sektoru)

0/−1
3.1.2016 21:11

R21a92d69e74k 92H57o62l73e39c37e49k 3106930198391

Tohle je samozřejmě nepravda a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ve skutečnosti ČNB hlídá ještě kapitálovou přiměřenost, takže když má banka svůj vlastní majetek (to co vlastní akcionáři) 1 miliardu, může mít maximálně 12,5 miliardy cizích zdrojů. A druhý důvod je ten, že bance se ty peníze samozřejmě nevrátěj, jak ve svém výpočtu předpokládáte. Ono totiž jen blbec by si bral půjčku proto, aby utržené peníze nechal ležet v bance. Ve skutečnosti se s nimi uhradí dluhy celého dodavatelského řetězce.

+1/0
3.1.2016 21:28

P77e49t34r 50K14o51l11o96u22š27e64k 6979748833294

Vypadá to, že umíte dobře ctrl+c ctrl+v

Vaše předchozí příspěvky měli hlavu a patu. Asi proto, že byly kompletně zkopírované z wikipedie.

Tento z vaší hlavy je blbost na entou! Přečtěte si prosím ještě jednou co jste to vlastně zkopíroval. Děkuji.

Důležitá je hlavně ta fáze zřetězení půjček! Pouze díky tomu je možné jich tolik poskytnout.

V žádném případě to nefunguje tak, že dáte do banky X a ona může půjčit X krát 9! či dokonce X krát 49!!

Vy jste vůbec nepochopil to co jste sám vložil!

0/0
3.1.2016 21:47

L81u91k12á29š 16K67o22h31o98u63t 7948924772299

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L15u12k21á96š 12K11o40h79o45u46t 7928824532689

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

0/0
3.1.2016 22:36

L79u83k28á83š 33K14o86h44o57u92t 7218274602839

když se vrátím k hypotéce pak dáte poplatek 40 000Kč, banka uloží 2% jako PMR tj. 800Kč, zbytek tj 39 200Kč jde na úvěry v dalším kole je to PMR 784Kč a na další úvěry se dá 38 416Kč, dále 768Kč a 37 648Kč... tak to jede až se dostanete na celkem 50násobek původního vkladu (počítám vč. původního vkladu) tj. celkem 2 000 000Kč (a ve své podstatě to je vaše hypotéka, sice to jde přes x-kol ale je to tak).fór je v tom že každé to kolo půjčky nakonec někde skončí jako nový VKLAD ze kterého se uloží rezerva 2% a zbytek se použije na další půjčky

0/0
3.1.2016 22:44

L36u75k30á32š 29K15o19h97o57u39t 7618614292279

je tedy ale nutno dodat že k vytvoření peněz dojde obecně v systému nikoliv jedné konkrétní bance.

0/0
3.1.2016 22:46

P95e18t51r 86K62o20l20o11u61š92e61k 6979828673184

Částečně to chápete, ale máte úplně špatné závěry.

1) 2% jsou poviná rezerva na účtu ČNB pro provádění transakcí, které provádí za banku ČNB - mezibankovní transakce!

2) Povinná kapitálová rezerva činní 8% ( celkem tedy 10%!! )

3) V současnosti je kapitálová rezerva našich bank cca 17% goo.gl/FB6fks, což odpovídá cca 5.8 násobku objemu peněz poskytnutých centrální bankou.

4) Navíc banky v ČR mají relativně rychle k dispozici až 48% prostředků. https://goo.gl/eJCuxh

5) Poměr vkladů a úvěrů je cca 75% tzn, že české banky půjčili pouze 75% vkladů.

Vy to berete všechno naopak. Nejdřív je vklad až pak je půjčka. Nikdy naopak. Pokud dáte poplatek za hypotéku tak to v žádném případě není kvůli tomu, aby vám mohla poskytnout úvěr!!!! Ona ty peníze banka už musí mít.

citace: vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. ( to je ta blbost na entou )

Proces multiplikace je process dlouhodobý, který trvá velmi dlouhou dobu kde na konci z toho vypadnou procenta kolik, že vlastně těch peněz po několika letech je "rozmnožených". Vy to berete jako vezmu vzoreček spočítám kolik si můžu vygenerovat peněz atd. Blbost! Procenta jsou na konci dlouhého procesu, kde se to může multiplikovat až na hranici teoretického příkladu! V ČR to může být teoreticky až 9ti násobek a po bůh ví kolika letech je to 5.8 násobek!!!!

+1/0
3.1.2016 23:50

V38l53a42s31t56i60m61i22l 88Š95t18e20c86h71e10r 4331496770204

Perfektní odkaz,děkuji.R^

0/0
3.1.2016 21:20

R24a35d73e15k 18H61o36l95e24c67e12k 3116190108561

Odkaz pěkný, škoda jen, že z něj vyvozujete špatné závěry.

+1/0
3.1.2016 21:35

A70d76a51m 51Š28v64e12h55l52a 7139935117803

Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:

Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?

Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?

0/0
3.1.2016 20:10

J57o29s71e15f 46H31o55r29n42í44k 9324430845592

A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.

0/0
3.1.2016 20:23

R38a72d20e84k 92H84o23l66e91c70e22k 3816950568321

Tato transakce neprojde clearingem ČNB pro nedostatečnou solventnost banky A.

0/0
3.1.2016 20:25

V71l94a17s15t64i28m71i26l 83Š46t16e53c13h66e82r 4501696700454

;-D To už je moc.

+1/0
3.1.2016 20:43

R39a50d16e81k 48H80o48l22e96c38e29k 3856920818191

Další, co svoji blbost musí vyřvávat do světa, že?

Nastudujte si tohle.

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

0/0
3.1.2016 20:55

V56l51a46s30t27i67m66i59l 38Š87t46e61c50h70e84r 4641576620344

Jedno se ale musí nechat.Aspoň se s vámi nasměji.R^

0/0
3.1.2016 21:16

R39a48d35e87k 62H12o96l45e31c55e22k 3106750138961

Je zajímavé, že umíte psát, když neumíte číst.

0/0
3.1.2016 21:18

A84d43a68m 31Š58v48e11h30l29a 7889655717903

Resp. projde, pokud má banka A zdroje. Jinými slovy, prostřednictvím clearingu dojde k vyrovnání mezi A a B, takže A musí mít zdroje (např vklady) a opravdu si nemůže poskytovat úvěry, jak ji napadne.

0/0
3.1.2016 21:03

M69a59r17t12i28n 35P32e79t68r 6143842788559

Jak ji napadne samozřejmě nemůže, má to jasná pravidla. Ale pokud má banka v rezervním fondu třeba deset miliard, vklady má třeba čtyřicet miliard, rozpůjčováno v úvěrech má třeba třicet miliard (40 mld. rezervní fond+ úvěry = 40 mld. vklady), tak může v klidu poskytovat ještě další úvěry, když si na to půjčí do doby než dorazí další vklady nebo splátky, aby se to vyrovnalo.

0/0
3.1.2016 21:16

D82a11n12i74e63l 16J23a25n81k31o 9629599270122

nic ve zlém ale obávám se že o bankách moc nevíte .... jinak by NIKDY nemohlo dojít ke krachu banky žel ...

0/0
3.1.2016 20:37

R83a35d34e22k 59H15o22l11e61c34e63k 3616740818761

Ke krachu banky dojde tím, že banka půjčí někomu, kdo jí ty peníze nevrátí.

0/0
3.1.2016 20:39

D95a76n96i39e87l 88J92a28n11k62o 9439909320642

banka NIKDY nepůjčí bez "záruky" - opakuji banka funguje zcela jinak než že by půjčovala "jen" co má ....

0/0
3.1.2016 20:40

R73a38d55e45k 33H29o14l14e97c71e62k 3736600488511

Banka nikdy nepůjčí bez záruky? A čímpak podle vás ručím za kreditku?

Jinak podnikové půjčky jsou často "zaručeny" jen dobrým podnikatelským nápadem, takže když to nevyjde, banka ostrouhá.

0/0
3.1.2016 20:50

V57l60a32s86t90i69m71i57l 47Š25t49e59c71h72e47r 4771376250334

Aha.Tak to si jdu zítra půjčit hypošku,když nemusím ručit.;-D

0/0
3.1.2016 21:15

R64a94d74e71k 80H62o75l42e43c15e16k 3326240648721

Vy jste vážně postiženej. Píšu někde, že banka půjčuje vždy bez ručení? Vyvracím jen tvrzení, že banka půjčuje vždy se zárukou. Že zrovna vám banka nepůjčí ani korunu, neznamená, že to tak mají všichni.

0/0
3.1.2016 21:22

M65a39r23t85i28n 66P12e74t81r 6833832778559

Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo ;-)

0/−1
3.1.2016 19:11

M52a74r83t71i13n 88P89e14t42r 6213722258289

Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...

0/0
3.1.2016 19:15

V32l93a30s31t90i84m63i95l 10S65v24o61b81o89d58a 7873528575254

Snad to bude panu Holeckovi stačit :-).

0/0
3.1.2016 19:38

R89a20d13e29k 29H87o64l21e88c89e80k 3546450398741

Kouzlo hezké, ale u nás to takhle nefunguje. U nás může komerční banka půjčit max. 98 % toho, co nový klient do banky vloží. A centrální banka jí půjčí jen pokud má ta komerční banky co dát do zástavy. Navíc k tomu všemu nutí komerční banku odvádět poplatek do fondu pojištění vkladů a zároveň splňovat kapitálovou přiměřenost (podíl vlastních peněz ku objemu peněz cizích).

0/−1
3.1.2016 19:37

V90l28a13s77t94i92m73i23l 41S12v68o53b79o93d69a 7813518355184

Prosím Vás, nic sem už nepište, zbytečně uvádíte neinformované čtenáře v omyl!!

0/0
3.1.2016 19:42

R29a27d65e78k 67H49o10l36e75c52e51k 3506340518771

Kdybyste méně pindal nesmysly v diskusích a více studoval, možná byste nebyl náchylný k tomu, abyste věřil pohádkám.

Vše, co jsem napsal, je snadno dohledatelné. ČNB to uvádí celkem jasně. Všechny komerční banky mají povinnost vydávat výroční zprávy a zveřejňovat je. V těch najdete, kolik mají vkladů, kolik půjčily ony a kolik si ony půjčily, ať už od jiných bank, emisí dluhopisů a nebo od centrální banky.

Jenže tohle vás a vám podobné vůbec nezajímá. Prostě někde na internetu jste něco viděli či slyšeli, přišlo vám to cool a tak to do zblbnutí opakujete a doufáte, že opakováním lži se z ní stane pravda.

0/0
3.1.2016 20:02

P69e39t10r 86K45o36l98o38u58š83e88k 6239728923844

Přesně to co jste napsal je blbost na entou. Žádná banka nemůže půjčit více než má aktiv. Vyste vůbec nepochopil systém rezrev.

To neznamená, že můžete půjčit více než máte. To znamená, že můžete půjčit maximálně 90% toho co máte.

Ve výsledku může teoreticky poskytnout až 900.000 USD půjček, ale bude muset mít minimálně 1.000.000 USD vkladů. Tím, že lidé si půjčují a platby ze zboží/služby se vrací opět jako vklad do banky, tak banka může tyto peníze opět poskytnou a stále dokola vždy až do výše 90% vkladu.

V ve vašem zjednodušeném případě není ani teoreticky možné nikomu poskytnout půjčku vyšší než 90.000 USD

Celkový objem půjček může být až cca 900.000 USD a to tím, že se půjčka vrátí do banky jako vklad. Při zřetězení až 100 půjček, které se vrátí jako vklad vám vyjde, že objem peněz narostl na 999.970 USD!

PS: 100% to nepochopíte, ale to je jedno. Proč myslíte, že každá příchozí banka zavedla na spořící účty vysoké úroky? mBank, Zuno, AirBank? Stačilo mít vás a nemuseli by nikomu zbytečně platit. Oni potřebovali likviditu, aby mohli vydělávat, na půjčkách! A vlastně proč si myslíté, že někdo platí, úroky za peníze na účtu, když to dle vás chytráků jde i bez peněz??? Stačí si půjčit od centrální banky a tradá!

+1/0
3.1.2016 20:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.