Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M13a48r57t65i81n 97S87k97a25l30a 8441914533221

Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...

0/0
4.1.2016 13:25

L90u29b93o86m35í20r 10Č47a74p21a38t82ý 8438389514836

Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.

Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???

0/0
4.1.2016 10:58

V78l74a58d89i39s85l38a78v 55B71u60r76y84š67e66k 1509102217624

tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky

0/0
5.1.2016 16:20

I94v51a35n 30B75r87e12z10i82n53a 7531247543691

V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.

0/−1
4.1.2016 9:45

B72r45a65n26i93s32l60a43v 64Z17o78c47h49a 7695899538711

Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.

+1/0
4.1.2016 10:21

J41o42s27e88f 88H36o48r38n23í51k 9824370955112

Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.

0/0
3.1.2016 22:28

M28a45r31t24i93n 30K84a82r26á39s43e18k 9698223958498

No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....

+1/0
4.1.2016 9:44

R62a39d92e10k 80H81o21l52e83c56e38k 3776650188191

Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.

Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.

+1/0
3.1.2016 21:47

B59r37a21n77i29s13l47a74v 58Z50o56c59h10a 7585549278771

Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.

0/0
4.1.2016 10:31

R26a26d11e29k 96H13o10l46e62c20e71k 3206730558151

Problém je, že jich pět nemám. Pět mi jich někdo dluží a čtyři já dlužím někomu jinému. V bilanci mám tedy stále jen tu jednu stovku.

0/0
4.1.2016 10:38

L60u31k34á57š 42K10o28h30o58u91t 7278504392359

Bankovnictví částečných rezerv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

+1/0
3.1.2016 20:54

L60u51k34á12š 20K98o48h91o18u39t 7398184762819

tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....

0/0
3.1.2016 20:56

L50u37k12á47š 76K11o54h48o37u30t 7688454252969

Multiplikační efekt lze definovat jako tvorbu peněz na základě prostředků držených v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10.000,- Kč a 90.000-- může zapůjčit. Zapůjčená částka se brzy do banky vrátí formou vkladu. Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10% a zbytek může půjčit. Řetězením na sobě závislých vkladů a úvěrů se zvětšuje množství peněz v oběhu. Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv. Pro povinné rezervy 10% vyjádřeno zlomkkem 1/10 je multiplikační koeficient 10.

0/0
3.1.2016 20:56

V79l70a15s84t59i17m37i58l 29Š85t70e44c15h21e39r 4251276130914

Jednodušeji to ani nejde.R^

0/0
3.1.2016 21:09

A51d48a18m 63Š24v13e62h33l16a 7139955807503

Souhlas, ovšem to co jste napsal jen potvrzuje, že banka může půjčit vždy jen na základě zdrojů (vkladů) a ne jak se zde mnozí jiní domnívají, že při vkladu 100 může rozpujčovat 1000.

+2/0
3.1.2016 21:18

J63o33s93e37f 68H33o32r27n74í22k 9784820615152

Banka má hlavně legální výjimku ze zpronevěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L65u48k37á97š 14K51o41h33o55u41t 7628514692559

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami."

0/0
3.1.2016 20:58

L54u13k51á26š 88K88o93h51o87u44t 7868584782689

http://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

0/0
3.1.2016 21:00

L33u72k94á84š 41K50o56h67o66u75t 7978764982319

jo a u nás 2% povinná rezerva znamená že multiplikační efekt je 49 tzn. vložíte 1000Kč a banka vytvoří nových 49 000Kč na nové úvěry. z těch 100 000Kč v příkladu by tak bylo rovnou nových 4 900 000Kč tzn. celkem vč. vkladu 5 000 000Kč.

už asi chápete proč banky tak rády vybíraly při sjednání hypotéky poplatek ve výší několika procent celkové částky... no ano, vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. Riziko vlastně 00nic jen zisk (tedy dokud nepřijde právě nějaký větší otřes v bankovním sektoru)

0/−1
3.1.2016 21:11

R98a47d95e16k 81H62o70l30e19c36e65k 3716250718961

Tohle je samozřejmě nepravda a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ve skutečnosti ČNB hlídá ještě kapitálovou přiměřenost, takže když má banka svůj vlastní majetek (to co vlastní akcionáři) 1 miliardu, může mít maximálně 12,5 miliardy cizích zdrojů. A druhý důvod je ten, že bance se ty peníze samozřejmě nevrátěj, jak ve svém výpočtu předpokládáte. Ono totiž jen blbec by si bral půjčku proto, aby utržené peníze nechal ležet v bance. Ve skutečnosti se s nimi uhradí dluhy celého dodavatelského řetězce.

+1/0
3.1.2016 21:28

P48e62t26r 91K62o63l32o67u66š66e38k 6159968453844

Vypadá to, že umíte dobře ctrl+c ctrl+v

Vaše předchozí příspěvky měli hlavu a patu. Asi proto, že byly kompletně zkopírované z wikipedie.

Tento z vaší hlavy je blbost na entou! Přečtěte si prosím ještě jednou co jste to vlastně zkopíroval. Děkuji.

Důležitá je hlavně ta fáze zřetězení půjček! Pouze díky tomu je možné jich tolik poskytnout.

V žádném případě to nefunguje tak, že dáte do banky X a ona může půjčit X krát 9! či dokonce X krát 49!!

Vy jste vůbec nepochopil to co jste sám vložil!

0/0
3.1.2016 21:47

L50u90k22á93š 30K87o96h90o51u95t 7168624522859

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L57u74k78á40š 95K69o36h44o59u16t 7678454252379

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

0/0
3.1.2016 22:36

L48u25k34á65š 32K72o50h25o80u13t 7768754592649

když se vrátím k hypotéce pak dáte poplatek 40 000Kč, banka uloží 2% jako PMR tj. 800Kč, zbytek tj 39 200Kč jde na úvěry v dalším kole je to PMR 784Kč a na další úvěry se dá 38 416Kč, dále 768Kč a 37 648Kč... tak to jede až se dostanete na celkem 50násobek původního vkladu (počítám vč. původního vkladu) tj. celkem 2 000 000Kč (a ve své podstatě to je vaše hypotéka, sice to jde přes x-kol ale je to tak).fór je v tom že každé to kolo půjčky nakonec někde skončí jako nový VKLAD ze kterého se uloží rezerva 2% a zbytek se použije na další půjčky

0/0
3.1.2016 22:44

L35u50k65á57š 69K24o80h18o62u35t 7668494252239

je tedy ale nutno dodat že k vytvoření peněz dojde obecně v systému nikoliv jedné konkrétní bance.

0/0
3.1.2016 22:46

P55e62t86r 61K52o81l62o12u80š80e95k 6309228163594

Částečně to chápete, ale máte úplně špatné závěry.

1) 2% jsou poviná rezerva na účtu ČNB pro provádění transakcí, které provádí za banku ČNB - mezibankovní transakce!

2) Povinná kapitálová rezerva činní 8% ( celkem tedy 10%!! )

3) V současnosti je kapitálová rezerva našich bank cca 17% goo.gl/FB6fks, což odpovídá cca 5.8 násobku objemu peněz poskytnutých centrální bankou.

4) Navíc banky v ČR mají relativně rychle k dispozici až 48% prostředků. https://goo.gl/eJCuxh

5) Poměr vkladů a úvěrů je cca 75% tzn, že české banky půjčili pouze 75% vkladů.

Vy to berete všechno naopak. Nejdřív je vklad až pak je půjčka. Nikdy naopak. Pokud dáte poplatek za hypotéku tak to v žádném případě není kvůli tomu, aby vám mohla poskytnout úvěr!!!! Ona ty peníze banka už musí mít.

citace: vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. ( to je ta blbost na entou )

Proces multiplikace je process dlouhodobý, který trvá velmi dlouhou dobu kde na konci z toho vypadnou procenta kolik, že vlastně těch peněz po několika letech je "rozmnožených". Vy to berete jako vezmu vzoreček spočítám kolik si můžu vygenerovat peněz atd. Blbost! Procenta jsou na konci dlouhého procesu, kde se to může multiplikovat až na hranici teoretického příkladu! V ČR to může být teoreticky až 9ti násobek a po bůh ví kolika letech je to 5.8 násobek!!!!

+1/0
3.1.2016 23:50

V96l37a28s92t76i78m33i65l 12Š86t54e23c67h16e71r 4391646330354

Perfektní odkaz,děkuji.R^

0/0
3.1.2016 21:20

R11a35d49e89k 24H16o82l72e47c84e75k 3726930688111

Odkaz pěkný, škoda jen, že z něj vyvozujete špatné závěry.

+1/0
3.1.2016 21:35

A12d38a39m 30Š31v46e75h39l31a 7599645367493

Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:

Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?

Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?

0/0
3.1.2016 20:10

J44o73s19e66f 64H87o80r58n71í86k 9384780695952

A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.

0/0
3.1.2016 20:23

R60a27d27e21k 81H28o98l14e68c11e35k 3126130638581

Tato transakce neprojde clearingem ČNB pro nedostatečnou solventnost banky A.

0/0
3.1.2016 20:25

V20l67a64s51t56i32m13i20l 65Š16t39e79c30h53e65r 4511916520764

;-D To už je moc.

+1/0
3.1.2016 20:43

R79a77d13e41k 53H54o30l45e68c50e65k 3386840768931

Další, co svoji blbost musí vyřvávat do světa, že?

Nastudujte si tohle.

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

0/0
3.1.2016 20:55

V23l76a69s23t28i49m37i24l 17Š54t75e88c28h83e25r 4441836200594

Jedno se ale musí nechat.Aspoň se s vámi nasměji.R^

0/0
3.1.2016 21:16

R86a78d41e63k 32H96o12l12e67c50e25k 3506100948531

Je zajímavé, že umíte psát, když neumíte číst.

0/0
3.1.2016 21:18

A58d52a73m 32Š38v58e39h49l88a 7349985777413

Resp. projde, pokud má banka A zdroje. Jinými slovy, prostřednictvím clearingu dojde k vyrovnání mezi A a B, takže A musí mít zdroje (např vklady) a opravdu si nemůže poskytovat úvěry, jak ji napadne.

0/0
3.1.2016 21:03

M74a26r17t43i44n 15P90e30t47r 6353562658389

Jak ji napadne samozřejmě nemůže, má to jasná pravidla. Ale pokud má banka v rezervním fondu třeba deset miliard, vklady má třeba čtyřicet miliard, rozpůjčováno v úvěrech má třeba třicet miliard (40 mld. rezervní fond+ úvěry = 40 mld. vklady), tak může v klidu poskytovat ještě další úvěry, když si na to půjčí do doby než dorazí další vklady nebo splátky, aby se to vyrovnalo.

0/0
3.1.2016 21:16

D34a87n33i39e65l 91J19a86n30k38o 9489919740962

nic ve zlém ale obávám se že o bankách moc nevíte .... jinak by NIKDY nemohlo dojít ke krachu banky žel ...

0/0
3.1.2016 20:37

R96a33d69e50k 65H89o29l55e29c36e51k 3186390268471

Ke krachu banky dojde tím, že banka půjčí někomu, kdo jí ty peníze nevrátí.

0/0
3.1.2016 20:39

D37a91n23i42e68l 70J53a52n92k54o 9689379440862

banka NIKDY nepůjčí bez "záruky" - opakuji banka funguje zcela jinak než že by půjčovala "jen" co má ....

0/0
3.1.2016 20:40

R94a77d94e52k 40H92o32l24e64c15e10k 3486140428131

Banka nikdy nepůjčí bez záruky? A čímpak podle vás ručím za kreditku?

Jinak podnikové půjčky jsou často "zaručeny" jen dobrým podnikatelským nápadem, takže když to nevyjde, banka ostrouhá.

0/0
3.1.2016 20:50

V13l24a82s79t69i82m10i55l 77Š42t38e36c78h27e57r 4201306900214

Aha.Tak to si jdu zítra půjčit hypošku,když nemusím ručit.;-D

0/0
3.1.2016 21:15

R41a40d72e23k 85H85o53l15e77c58e36k 3686310488191

Vy jste vážně postiženej. Píšu někde, že banka půjčuje vždy bez ručení? Vyvracím jen tvrzení, že banka půjčuje vždy se zárukou. Že zrovna vám banka nepůjčí ani korunu, neznamená, že to tak mají všichni.

0/0
3.1.2016 21:22

M88a51r54t54i63n 27P22e76t48r 6743962638949

Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo ;-)

0/−1
3.1.2016 19:11

M44a47r57t88i27n 22P31e70t71r 6503692928829

Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...

0/0
3.1.2016 19:15

V38l94a77s28t15i69m14i40l 17S67v68o74b46o56d24a 7283948745214

Snad to bude panu Holeckovi stačit :-).

0/0
3.1.2016 19:38

R87a89d19e43k 20H77o78l14e35c87e28k 3786130838701

Kouzlo hezké, ale u nás to takhle nefunguje. U nás může komerční banka půjčit max. 98 % toho, co nový klient do banky vloží. A centrální banka jí půjčí jen pokud má ta komerční banky co dát do zástavy. Navíc k tomu všemu nutí komerční banku odvádět poplatek do fondu pojištění vkladů a zároveň splňovat kapitálovou přiměřenost (podíl vlastních peněz ku objemu peněz cizích).

0/−1
3.1.2016 19:37

V43l82a81s69t55i91m93i89l 13S39v89o29b51o75d74a 7553538545944

Prosím Vás, nic sem už nepište, zbytečně uvádíte neinformované čtenáře v omyl!!

0/0
3.1.2016 19:42

R81a94d48e85k 44H18o36l89e10c15e29k 3486890708621

Kdybyste méně pindal nesmysly v diskusích a více studoval, možná byste nebyl náchylný k tomu, abyste věřil pohádkám.

Vše, co jsem napsal, je snadno dohledatelné. ČNB to uvádí celkem jasně. Všechny komerční banky mají povinnost vydávat výroční zprávy a zveřejňovat je. V těch najdete, kolik mají vkladů, kolik půjčily ony a kolik si ony půjčily, ať už od jiných bank, emisí dluhopisů a nebo od centrální banky.

Jenže tohle vás a vám podobné vůbec nezajímá. Prostě někde na internetu jste něco viděli či slyšeli, přišlo vám to cool a tak to do zblbnutí opakujete a doufáte, že opakováním lži se z ní stane pravda.

0/0
3.1.2016 20:02

P85e80t44r 23K14o64l95o94u28š39e80k 6879588613594

Přesně to co jste napsal je blbost na entou. Žádná banka nemůže půjčit více než má aktiv. Vyste vůbec nepochopil systém rezrev.

To neznamená, že můžete půjčit více než máte. To znamená, že můžete půjčit maximálně 90% toho co máte.

Ve výsledku může teoreticky poskytnout až 900.000 USD půjček, ale bude muset mít minimálně 1.000.000 USD vkladů. Tím, že lidé si půjčují a platby ze zboží/služby se vrací opět jako vklad do banky, tak banka může tyto peníze opět poskytnou a stále dokola vždy až do výše 90% vkladu.

V ve vašem zjednodušeném případě není ani teoreticky možné nikomu poskytnout půjčku vyšší než 90.000 USD

Celkový objem půjček může být až cca 900.000 USD a to tím, že se půjčka vrátí do banky jako vklad. Při zřetězení až 100 půjček, které se vrátí jako vklad vám vyjde, že objem peněz narostl na 999.970 USD!

PS: 100% to nepochopíte, ale to je jedno. Proč myslíte, že každá příchozí banka zavedla na spořící účty vysoké úroky? mBank, Zuno, AirBank? Stačilo mít vás a nemuseli by nikomu zbytečně platit. Oni potřebovali likviditu, aby mohli vydělávat, na půjčkách! A vlastně proč si myslíté, že někdo platí, úroky za peníze na účtu, když to dle vás chytráků jde i bez peněz??? Stačí si půjčit od centrální banky a tradá!

+1/0
3.1.2016 20:02





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.