Diskuze
Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz
Děkujeme za pochopení.
M52a86r88t15i29n 93S15k56a91l81a
Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...
L63u51b70o87m48í19r 40Č15a22p17a60t94ý
Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.
Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???
V93l57a83d82i22s58l33a42v 61B34u56r58y35š77e72k
tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky
I90v70a89n 75B75r57e91z40i67n41a
V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.
B40r31a63n32i61s92l30a41v 80Z81o91c89h51a
Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.
J67o46s74e48f 77H27o86r44n43í48k
Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.
M17a53r16t56i41n 44K28a36r43á63s25e63k
No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....
R79a53d49e32k 16H92o57l51e51c64e87k
Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.
Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.
B67r38a31n41i31s84l51a25v 17Z14o19c62h70a
Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.
L24u54k84á40š 29K61o50h26o80u70t
Bankovnictví částečných rezerv
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv
Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)
L18u56k78á24š 74K23o89h38o22u96t
tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....
A59d48a12m 71Š37v61e57h14l22a
Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:
Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?
Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?
J86o68s73e88f 82H47o67r12n59í30k
A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.
M54a17r85t22i64n 85P25e90t16r
Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo
M19a44r45t15i30n 98P33e56t93r
Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...
M69a71r79i38a82n 54P24e89š11t62a
Už chápu, kde máte problém. Vy si myslíte, že poskytování úvěrů je něco jako tištění peněz. Ale to není pravda. Pouze poskytování úvěrů centrální bankou je "tištění" nových peněz. Pouze a jen výhradně, pokud jde o měny, vždy jsou emitovány centrální bankou.
Nový úvěr není tvorba peněz. Je to použití peněz, oběh peněz. A tak to má být.
H77a66n78a 47K12r62i80v60a95n72e41k
M34a69r87i25a34n 41P97e74š83t61a
Nemám čas to celé přečíst. Ale je to zmatené jak včela v zimě.
Není jasné, co jim vadí a co chtějí dosáhnout. I ve švýcarsku centrální banka kontroluje množství peněz v oběhu.
Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů
Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit...
Číst iDNES.cz se vyplatí. Megahra o statisíce korun pro věrné čtenáře vrcholí
Na portálu iDNES.cz vrcholí Megahra o peníze. Do pondělí 29. dubna může každý čtenář s registrací...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není
Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu....
Desítky tisíc letů nad Evropou hlásí rušení signálu GPS. V podezření Rusko
Navigační systémy letadel na trasách nad Pobaltím i nad dalšími oblastmi hlásí stále více...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Nad Českem krouží nové značky fast foodů. V plánu mají rozvířit trh
Premium Již třicet let vévodí šťavnatým burgerům, hranolkům a kuřeti v Česku tři fastfoodové řetězce. Nyní...
Německý Thyssenkrupp prodá pětinu ocelárny Křetínského investiční skupině
Německá společnost Thyssenkrupp prodá 20procentní podíl ve svém ocelářském podniku investiční...
Kvůli fotce na střechu. Japonci staví bariéru, aby turisté nemohli fotit Fudži
Japonské úřady znepokojené davy nevychovaných zahraničních turistů rozhodly, že nainstalují na...
Kdo hledá práci, má to těžší než dřív. Na jedno místo se hlásí stále víc lidí
Premium Ještě docela nedávno si uchazeči o práci napříč obory mohli vybírat a náboráři se o ně skoro prali....
Jižní Korea sází hlavně na jádro, nic jiného jí nezbývá
Seriál Energetický sektor Jižní Koreje zůstává závislý na dovozu fosilních paliv. Postupně je však hodlá...