Mozna ma na mysli: mlady - dychtivy kontroluje emaily kazdou chvilku, kazde pipnuti na telefonu. Starsi s praxi a zkusenostmi a tez mirne nepostradatelny v praci, pracovni email ma zvuk vypnuty, neni dulezite povyskocit pri kazdem pipnuti. Z domova zvladnu daleko vice. Mam rad rozlozenou pracovni dobu. Par hodin prace, sport, obed, jine veci, opet prace, usetrim mnohem vice energie a dny utikaji v pohodovem stylu. Psycholozka asi mluvi o jine skupine lidi...

Cele je to pouze o discipline na obou stranach. Home office je super pro praci "za pocitacem" ale rodina musi chapat, ze v tu chvili je to stejne, jako bych sedel na firme v kanclu. Cili NEOTRAVOVAT! To same pruzna pracovni doba pouze znamena, ze svych 8,5 hodiny odpracujete ve vami zvolenem case. Druha strana zkratka nemuze pocitat s tim, ze kdyz posle mail ve 22:00, tak ze to automaticky zacnu resit...

Ono taky záleží na tom jak je vlastně člověku zadávána práce. Buď má jednotlivé úkoly a termíny do kterých mají být hotové a pak je blbost odevzdávat práci před termínem, nebo nemá stanovené termíny, ale je limitován třeba množstvím úkolů na den. Nebo má jen určeno že někde bude sedět osm hodin a co udělá to udělá.

Mám home office necelý rok a jsem maximálně spokojená! Míra stresu je naopak mnohem menší, odpadlo dlouhé dojíždění, závislost na náladách šéfa, netrápí mě krátká provozní doba na úřadech nebo na poště, nepotřebuji si sjednávat chůvu k dětem, když končí ve škole brzy.

Samozřejmě, že to vyžaduje disciplínu, jak ode mne, tak od rodiny. Vyhradit si potřebný čas k práci pro firmu, pro rodinu i pro odpočinek. A rodina musí respektovat, že když sedím za pracovním stolem, tak jsem v práci a nemají mě rušit banalitami.

Jestli ke vhodnému režimu někdo potřebuje nad sebou bič někým stanovené pracovní doby, tak pro něj home office skutečně není vhodná. Pro mne byl ale větší stres dojíždět do firmy.

mám to tak a souhlasím. práce z domu = nepřetržitá pracovní doba.

Souhlasím. Nejlépe nic nedělat a fungovat jako vyžírka. A ten článek a výzkum dělali jací ychtylové? A řekli o tom zaměstnavateli?

mne ohrozuje zdravi i prace v praci............

...takze zbyva jedine, abychom si nenicili zdravi.

Stat se bohatym rentierem.

Ježiš co je tohle za nesmysl?

Jak může někdo workoholizmus(viz. ukázkový příklad pan JAn Novák v příspěvku podemnou) a pružnou pracovní dobu?

Když někdo žije proto, aby pracoval, místo toho, aby 8hodin pracoval, aby mohl následně žít, je to jeho problém. A nemá to nic společného s tím, jestli takový workoholik sedí 15hodin denně v kanclu, nebo doma.

Lze určitě souhlasit s tím, že zodpovědně pracující člověk má ze své práce stres. Ale nelze to spojovat s tím jestli dělá z kanclu, nebo z domova. Pouze stím jestli ke své práci přistupuje, nebo nepřistupuje zodpovědně. Totéž platí i o stravovacích návicích.

Když jste sám sobě šéfem, nedokážete si tak dobře poručit. Vlastně jste pořád na příjmu... Já se s britskou studií naopak zcela ztotožňuju. Známý je v práci od-do, protože to tak má nařízené a prostě musí, ale pak vypne a má po zbytek dne klid. Já i manžel makáme i o víkendu... Je to i o silné vůli a umění vypnout, jenže když nutně nemusíte, neuděláte to.

Naprosto souhlasím. Nemám pevné pracovní místo, i když zastávám pozici ředitele a rozhoduji o rozpočtu v řádu desítkách milionů. Vše řeším z domu, auta, hospody, od stolu, ...

Každý neúspěch či problem, byť v podstatě zanedbatelný, se na mě podepisuje násobně více, než kdybych byl každý den viděn v práci, jak běhám a řeším...

Mám obavu, že si tento neúspěch majitel vyloží jako moji neaktivitu, protože mě u práce v podstatě nevidí.

Následně tento pocit ve mě vyvolává nutnost vše velmi rychle vyřešit. Dnes jsem začal v 6.30 a před chvílí jsem odeslal poslední pracovní e-mail. Do konce týdne nemám prakticky co na práci, protože jsem dnes jel na 400 %.

Zítra budu mít tedy normální tempo, prostě stav na 150 %, což u mě bude znamenat pocit nervozity, že dělám málo. Ve středu se objeví nějaký problém a budu ve stresu, že se určitě objevil proto, že jsem nejel na 400 %.

... Když mě to tak baví .)

Omlouvám se sám sobě, že na tento server ještě chodím. Přečetl jsem si diskusi... ... Byla doba, kdy se tu dalo bavit i zabavit.

Tady už je to v podstatě samý frustrát. Jediná možná zábava tady je jen ta, že si z diskutujících budu dělat srandu.

Psycholožka má naprostou pravdu. Například prostitutky pracující z domova určitě mají takovéhle problémy.