- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
novinářská práce:
1) ... kritiky ruských nacionalistů ...
2) ... ze strany ukrajinských aktivistů a politiků .......
To tam páni novináři nevidíte rozdíl? To jako v Rusku jsou jen nacionalisté a na Ukrajině naproti tomu pouze aktivisté a politici?
Ta Vaše propagand je stále trapnější
to je naprosto normální, že američani neznají zeměpis
možná to normální je (já bych také nejméně polovinu států USA nepojmenoval správně), ale v tomto případě jde o něco jiného: CocaCola nejdříve použila mapu v mezinárodně uznávaných hranicích a následně ustoupila tlaku Ruska. Za což to oprávněně slízla na Ukrajině.
Když už to někdo hloupě schválil do propagace poprvé, dobře, stane se. Ale po negativní odezvě měla náprava zahrnovat stažení mapy a ne její předělání, to musel schválit nějaký arcihňup.
velice, ale opravdu velice dulazita ekonomicka zprava. Zrejme se kvulim tomu zhrouti svetove trhy
Rusko nepatří na mapu
civilizace.
To jsou problémy :-) Bych jim dal volitelnou a každej by si překlikl na tu svoji oblíbenou.
to bych udělal pak jednu verzi ruské mapy, kdy část ruského území patří třeba Číně.
Taky volitelné
Ukrajinští samovládci se vždycky spojili s kýmkoliv, aby jim tam "Moskva" nemohla udělat trochu pořádek. Ať se jmenoval Mustafa nebo Adolf.
A pozice Googlu, potažmo její Google Maps, protiprávní není?
Co je za problém s Google maps?
Na české (německé i dalších) verzi udělali mezi Ukrajinou a Krymem takovou divnou tlustou čárkovanou čáru (státní hranice jsou plnou čarou, hranice oblastí tenkou čárkovanou) a mezi Ruslem a Krymem žádnou. Názvy měst na Krymu zobrazují stále ukrajinsky.
Na ukrajinské verzi je ta čárkovaná čára tenká = hranice oblasti.
Na ruské verzi je hranice s Ukrajinu plnou čarou a názvy měst jsou rusky.
A nemohli by ten Krym anektovat třeba Zambijci? Proti těm nikdo soudný nic nemůže mít a bude klid.
Největší katastrofa pro obyvatele Krymu přišla v roce 1243, kdy na poloostrov vpadla tatarská Zlatá horda, část vojska slavného Čingischána. Tataři byli krutí válečníci, kteří pocházeli z Mongolska a kteří vytvořili ohromnou říši sahající od Číny až za Kyjev a Moskvu. Od roku 1260 začali na Krym přicházet benátští a janovští kupci, aby tu založili prosperující obchodní pobočky na cestě mezi Evropou a Asií. Tak se tu při své cestě za Kublajchánem v přístavu Sudak zastavil i legendární Marco Polo. Janované právě z Krymu zavlekli do Evropy v polovině 14. století epidemii dýmějového moru, která zabila velkou část obyvatel Evropy. Tataři totiž při obléhání jejich měst posílali přes hradby těla mrtvol nakažených touto nemocí. Zhruba ve stejné době přijali Tataři islámské náboženství a první mešita byla postavena v roce 1314 v dnešním městě Starij Krym, tehdy zvaném Qirim. V době vlády Tatarů se také přestal používat název Tauris a uchytilo se označení Krym, pocházející z tatarského názvu pro město - Qirim. Nezvladatelně obrovská říše Zlaté hordy se nakonec rozpadla na několik menších celků a jedním z nich se stal Krymský chanát, řízený od roku 1443 chánem z Bachčisaraje. V roce 1475 se stal chán podřízeným osmanských Turků a byl jmenován sultánem z Konstantinopole. Tak to zůstalo ještě po tři století, během nichž Tataři neustále ohrožovali Rusko a Ukrajinu. Stále tu také žila menšina pravoslavných Řeků. V 15. století začala v Bachčisaraji stavba Velkého paláce. V roce 1783, po rusko-turecké válce, ovládla Krym ruská carevna Kateřina Veliká. Slavnou se stala její návštěva, při které se setkala s prvním správcem Krymu, knížetem Potěmkinem, a prohlédla si černomořskou flotilu v Sevastopolu. Potěmkin se snažil, aby vše vypadalo dokonale, ale obrázek prosperující země byl pouze povrchní – odtud pochází okřídlené slovní spojení „Potěmkinova vesnice“.
Čistě hypoteticky, jak by se asi tvářil Putin, kdybychom Krim vrátili Turkům...