Lidé jsou zvlášť v Cechach ...naprosto nepoučítelni ... zkusenosti z pracovní segregace podle rasy či třídního původu tady přece máme. ..takže zahájíme novou - podle věku? Ve state kde se neustále prodlužuje věk pro odchod do penze? Asi jsme stát šílenců. ..skutečne nikdo nechápe ze segregace je cesta do pekel? Začíná to tak nenapadne...staci ze si ji dokazeme ospravedlnit...např. co dedky, taky je nedobré a neefektivni přijímat do zaměstnání ženy, s detmi ..budou chtit volna ale i bez nich ...mužou přijít přece do jiného stavu..ideální by byly neplodne, že (segregace pohlavim)? A co tak dělat prijimani podle testu IQ a přijímací pohovory na detektoru lži. ..ano všechno je jednodušší pro blbecky - než se se naučit vést a řídít smíseny pracovní kolektiv

Rozumní zaměstnavatelé se snaží uplatňovat pracovní segregaci podle schopností a perspektiv. Jenže takové faktory jako věk, rodinný stav, vzdělání, inteligence apod. mají bohužel na ty schopnosti a perspektivy značný vliv.

Co padesátníci, dnes už nemají šanci ani čtyřicátníci...

Já myslím, že pro nás uslechtily pracovní trh jste ztracen už v 35ti

Taky jsem se s tím setkal. První na co se ptali než zkušenosti,jestli umím angličtinu min. B2 a pak je zajímala praxe, a to bylo na pozici IT, kde mám více jak 15let zkušeností. Když jim řeknete, ať Vám to vyspecifikují, tak oni Vám to neumí ani říct, co od Vás chcou a Ti mladí personalisté důležití,jak oni umí anglicky. Místo aby sebrali někoho s praxí, první je pro ně angličtina. To samé mi říká spoustu známých okolo 40-50let. Ani je nezajímá praxe, ale angličtina první. A pak je ještě zajímá, zda jste na ÚP či ne, zda dostanou na Vás peníze !

Přesně tak.

Ona totiž angličtina funguje jako síto, které má za úkol většinu těch starších zájemců o práci odfiltrovat.

Proč třeba zrovna Marie S. nezačala dělat tlumočnici a překladatelku? Se znalostí několika jazyků to přece není problém. Nebo mohla jazyky učit. Místo toho brečí, že musí jít do předčasného důchodu...

No učit možná ne, to spousta lidí prostě neumí, bez praxe a asi dneskam již příslušných certifikátů ji za učitelku či lektorku ani nikde nepřijmou.

Ale zkusit překládat by mohla. I když by se jí to nemuselo povést se tím dnes uživit.

V mnohých případech je hlavní překážkou samotná personální agentura. Obsah většiny inzerátů ilustruje jejich kreativitu - dynamický/mladý kolektiv, dynamicky se rozvíjející firma v perspektivním oboru...Vhodnost uchazečů posuzuje 25 letá HR, která nemá ponětí o manažerských předpokladech, když sama nedodrží přesný čas schůzky a má evidentně problém nejen s organizací vlastního času. Po pěti minutách jalového rozhovoru se zaujatě zeptá, jestli jste týmový hráč, chce vyjmenovat silné a slabé stránky a podle nějaké stupidní HR příručky se zeptá, kde se vidíte za 5 let. Když chce personalista zapůsobit, musíte ještě pokecat o svém velkém úspěchu a neúspěchu. To vše je mnohdy vrcholem komunikace s personálkou, když v dalších případech vás ani na pohovor nepozvou. I když sami personalisté zdůrazňují důležitost motivačních dopisů, sami nemají tolik slušnosti, aby poskytli zpětnou, byť negativní vazbu. Tento fakt pak omlouvají množstvím došlých CV, ale je možné se na to vymlouvat, když je to vlastně samá podstata jejich práce? Tragédií tedy je, že o vaší budoucnosti zhusta rozhodují lidé, kteří díky absenci vlastní profesionality nejsou schopni posoudit profesní předpoklady jiných.

Absolutne přesne, nastuduji se moderni poucky ale chybi k nim prirozene aplikace na praxi...me to připomíná jak se Voskovec s Wericher dohadují nad od jištěnym ručním granátem. .."Tady čtu KRUPP ESSEN to bude JEZTE KROUPY.."

Bych chtěl vidět tu firmu, která se veřejně přizná k tomu (do nějakého, byť anonymního, dotazníku), že odmítá zaměstnávat starší, handicapované, sociální vyloučené atd. Samozřejmě, že ten průzkum vyjde vždy "báječně" - jsme tolerantní, otevření a vůbec modřejší než modrá. Akorát, že pak v realitě, když přijde na skutečný výběr, tak mají specifické skupiny prostě peška a jenom když náhodou nezbude nikdo "z preferované" skupiny, tak se ta práce dá někomu takovému (načež se ta firma bude bít v prsa, jaká je společensky odpovědná).

Proto je vhodné, aby stát věkovou diverzitu zaměstnanců firem sledoval a firmy s nevhodnou věkovou diverzitou i případně usměrňoval.

Třeba horšími podmínkami při realizaci investičních pobídek nebo dodatečnými odvody.

Mnoho lidí je (relativně) starších, VŠ vzdělaných, ale zároveň stále bez praxe. Co s nimi?

To už je dneska málokdo. To skončilo s pádem nebo zásadní restrukturalizací velkých původně socialistických firem. V Praze někdy v roce 1992 s pádem třeba ČKD, v Brně někdy 1996 s pádem třeba Královopolských strojíren, tady na Ostravsku s restrukturalizací OKD a ostravských hutí nebo Tatry Kopřivnice kolem roku 2002. Tehdy z těch firem odcházeli, často dlouhodobě do evidence na ÚP, i vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří desítky let pracovali na 1 - 2 pracovních pozicích a v jednom oboru. To už ale je dávno minulost.

Starší a ZKUŠENÍ - což bývý dost potíž. Bohužel mají dost často ještě socialistické návyky a bohužel jejich zkušenost často bývá velmi úzká, specifická a jednotvárná.

A bohužel, personalista velmi často neví, která bije a nedokáže to rozlišit.....

...presne...obcas mam takovy ,, ulet ,, ze budu zamestnavat lidi nad 50 let (delam sluzby) bohuzel za celych 20 let jsem narazil snad jen na 3 lidi ktere bych zamestnal. Zbytek je neupotrebitelny a to hlavne pro jejich socialisticke navyky vztahu k zakaznikum..:)

Personalista, který chce mít v práci někoho mladého, kdo nechce být doma v pět, to asi nemá v hlavě v pořádku. Jako otec nebo matka od rodiny (což jsem, když jsem mladý) nemám v životě jako jedinou a hlavní hodnotu, které chci obětovat veškerý svůj čas, práci. Nevím, co to je za "móda" být v práci do sedmi do večera. Co to jako je za život. Pokud jdu do práce na osm nebo devět, tak snad v pět padám domů - s děckama psát úkoly, krmit kočku, žehlit a zdrbat manžela, že nekoupil citrony. A ne že přijdu domů v sedm, padnu k zemi, ráno vstanu v šest a zas letím, protože práce má být všecko, nic jiného není a náš personalista to tak chce.

bohužel personalisti bývají dost často ti největší tupci ve firmě...

S tim v 5 doma je to pekna blbost, protoze to spis bude chtit byt tatik s malymi detmi, nez nejakej "kmet"

Mně zas přijde, že pokud jsem v práci od osmi, tak snad je normální být doma po páté. Každý má nárok na trochu volného času, není tady povinnost furt bejt v práci. Ať je mi 35 nebo 55.