A kde ti klienti vezmou 18000Kč?

Když chtějí dotace, nebudou zajisté nic namítat ani proti cenové regulaci...

Kdybyste měl alespoň základní tuchu o dotacích, věděl byste, že dotace jsou zpravidla dvojí. První kategorie je spíš symbolická a pokryje pouhý zlomek neinvestičních nákladů. Přičemž do investičních nákladů nelze započítat třeba ani nájem.

Druhá kategorie dotací naopak pokrývá po určitou dobu veškeré provozní a často i podstatnou část investičních nákladů, přičemž podmínkou k získání dotace je to, že projekt negeneruje žádné příjmy, nebo jen velmi malé - max. 10 % výše dotace.

Ostatně - zkuste si to sám, vybudovat takový malý ústav pro dementní lidi. Pochybuju, že byste měl zájem to dělat. Tak nezáviďte.

Pracuji v oboru několik let na straně soukromého sektoru. Je potřeba říct, že legislativně a dotačně je to slušně řečeno paskvil, ale tento článek (již druhý za posledních 10 dní) nevnímám jinak jako masivní placená kampaň (nechci se rozepisovat o kvalitě článku, jelikož autor si plete pojmy a v porovnaní s hrazením služeb v nemocnici je úplně mimo mísu). Ano je potřeba změny dotací, ano je potřeba změnit úhradu od pojišťoven. Ale cesta jakou by přivítali provozovatelé nových zařízení není vůbec zaměřena na kvalitu, bohužel jen na kvantitu. Ze zdravotně sociálního hlediska je zařízení s kapacitou 150 lůžek jen králikárna, z pohledu developerů a investorů to znamená úspory z rozsahu. Je tedy logické, že nedochází k podpoře ze strany municipalit. Vyplácení dotací přímo seniorům v domovech není řešení, protože to jen zvýši tlak na kvantitu. Jediná možná cesta v případě lůžkových zařízení je přepočtený počet personálů na počet klientů a podle toho vyplácené dotace bez ohledu jestli to je soukromé nebo veřejné zařízení.

Je úsměvné, jak si to spousta lidí představuje jak Hurvínek válku.

Domácí péče? Jako že někdo z dětí opustí svoji práci, aby se mohl 24/7 věnovat nemocnému? To je jistě chvályhodné, ale z čeho bude žít v důchodu on? Ono to vlastně nebude potřeba, protože se jedná o takovou zátěž, že se ho nedožije... Ať se nám to líbí nebo ne, tak je specializované zařízení nezbytnost, a když chcete mít aspoň trochu servis, a ne nějaký blešák s jednou přetíženou sestrou na patro, tak to prostě na těch 25.000 měsíčně vyjde...

Tak moje příbuzná pracovala v pražském domácím hospicu a lidé to tam tak dělali a dělají - buď jsou už sami důchodci, nebo prostě jeden z nich odejde z práce (třeba v případě dětských klientů). Upřímně, dělá to tak stále většina lidí, obzvlášť na venkově. Je spousta rodičů, co se starají o postižené, zcela imobilní děti sami 24 hodin, po léta. Sama znám dva případy, kdy se muži starali léta o imobilní matky až do jejich smrti, zvládli to a těší se dobrému zdraví.

Vůbec by mi nevadilo, kdyby do tohoto odvětví vstoupili i soukromníci. Ale bylo by fajn, kdyby poskytovali skutečně kvalitní péči a pacienti pro ně byli na prvním místě. Člověk by to i rád zaplatil (rodina se může složit atd.). Jenže tady mám často pocit, že i když platíte, tak pacienti stejně nikoho moc nezajímají.

Už dávno vstoupili, a sice je to drahé, ale služby tomu odpovídají.

Zastáncům socialistické představy, že péče o seniory musí být státní a že je třeba zatrhnout vstup soukromého kapitálu do poskytování služeb, jen aby proboha něco nevydělali, si teď načrtneme funkci státního systému.

Ústavy sociální péče nejsou pro zřizovatele, tedy krajské úřady, nijak žádoucí, protože je musejí dotovat. Není tedy žádná ochota rozšiřovat síť (jak zmíněno v článku), to leda před volbami si zlepšení péče zahrnou kandidující strany do volebního programu. Až se dostanou ke korytům, provedou slibované změny: vyhodí stávajícího ředitele a dosadí svého kandidáta, který je před volbami podpořil, ačkoli problematice vůbec nerozumí (místo je totiž politicky důležité, neb ovlivňuje široký okruh voličů). Tím se rozeštve pečovatelský kolektiv, někteří odejdou, jiní jsou naštvaní, přenášejí to na péči o seniory, kašlou na práci. Dále se změní dodavatelé jídla, služeb, prádelna... opět ve prospěch spřátelených firem, jejichž služby jsou pochopitelně dražší. Všechno to je dražší. Nelze proto budovat další lůžka.

Cyklus se bude opakovat po čtyřech letech, až dojde alespoň trochu ke konsolidaci, scénář bude tentýž, jen v jiném politickém hávu.

Jediným řešením je adresný příspěvek na seniora a otevřít prostor soukromým profesionálům.

Jenže oni nechtějí žádný volný trh, nýbrž chtějí hybrid a vydělávat na dotacích. Za 27 tisíc si to mohou dovolit jen majetní, takže aby obsadili nové kapacity a nakopli zisky, potřebují "veřejnou podporu". Názvy těch firem jako "Senior holding" dávají tušit, že jim nejde o pár usoptěných milionů..

A malá otázka na závěr: jak velkou péči a pomoc lze očekávat, když na jedné straně jsou nemohoucí senioři a nevědoucí příbuzní a na druhé výhradní motivace maximalizací zisku? Potom už zbývá jen morální síla těch pečovatelů (kteří se ale nakonec také stanou oběťmi systému).

Je opravdu načase říci NAHLAS a na rovinu že zdravotnictví je business jako každý jiný > to znamená je třeba generovat ZISK a opravdové zdraví je věc až druhotná.

A řeči o "poslání" lékařů jsou jen žvásty - poměr kvalitních vůči lemplům bude zhruba stejný jako v jakýchkoliv jiných odvětvích .

Čím dříve to člověk pochopí tím dříve pochopí že je třeba se starat sám a myslet na zdraví jako na svůj dar a svůj majetek ....

Přesně tak.

Opet jde jen o penize, tem, kterym nezalezi na nicem jinem.

Kdyz jsem byl jeste na stredni, tak v jednom nejmenovanem domove jsem si brigadne prividelaval a to co jsem zazil tam si pamatuji dodnes. Nerikam, ze tam byly zubozene podminky, ale pece a predevsim ucta tam chyběly a to citelne. Sestry na klid, nic neresi, pani prinesou obed, je zcela zrejme, ze bez pomoci se nenaji, tak za dve hodiny prijdou a obed ji vezmou bez toho, aniz by pani dostala najist. Jak uz tu nekdo psal, tak vychazky zadne, nikdo se o nikoho nestaral a to ani pote, co byli lezaci uz nekolik hodin ve vlastnich ......

A za to chteji takove castky? Smesne a spise k placi, inu CR..

Tak to je právě důsledek toho, že standardní úhrada je nízká. Tím pádem je těch zařízení málo, je převis poptávky a klienti (což není jen pacient, ale především jeho rodina) si nemůžou moc vybírat a tak přežijí i špatné ústavy. Jinak je dost ústavů, kde je péče dobrá - ale tam vám důchod a příspěvek státu nestačí, musít vytáhnout úspory či peníze od rodiny.

Demence je v Německu obrovský kšeft. Pro případ demence si všichni Němci musí platit pojištění, ale dostat příspěvek z toho pojištění v případě, že dementní osoba žije v normální domácnosti je téměř vyloučené. Pojištění však hradí "pečovatelské služby" což je firma, která posílá své zaměstnance na pomoc dementním pacientům. Ty služby tak vysávají rozpočet té pojišťovny, často jí účtují nikdy nevykonané služby a často dementního pacienta i oberou. Pustit si do bytu bez dozoru cizí osobu je vždy ošemetné. Právě bezmocní pacienti jsou zdrojem lehkých příjmů.

Nevím proč urážíte lidi, kteří pracují v oboru domácí péče. Nevím jak je to nastavené přesně v Německu. U nás jsou úhrady nastavené zákonem o sociální péči, kde u asistenční služby je přesně stanovena úhrada za hodinu. Asistenční služba si účtuje tedy počet hodin, které u klienta stráví. Co se v té hodině udělá je jedno. Jestli v té hodině hraju s klientem piškvorky, probírám staré fotky a povídáme si o nich, nebo meju nádobí a luxuji obývák je jedno. Je to hlavně o tom, že se mohu klientovi plně věnovat. Teď dokonce máme dva klienty, kteří jsou sice v "domově se speciálním režimem", ale dochází tam naše "domácí asistentky" protože nikdo není schopen klienta nakrmit - nemají na to čas.

Buď je chyba v článku, nebo neumím počítat. Cituji:

"Od klienta požadujeme 18 tisíc. Další náklady pokrývá příspěvek na péči (ten stát poskytuje nesoběstačným lidem ve výši 800-12 000 měsíčně)".

To znamená, že náklady na jednoho člověka mohou činit až 30 tisíc měsíčně? Vážně? Při průměrné výši důchodů v Čechách? V tomhle oboru se nepohybuji, mým "denním chlebem" je pediatrie, ale pokud vím od kolegů, tak tady v severní Anglii je upřednostňována (a státem podporována) v první řadě domácí péče. V další fázi nastupuje pečovatelská služba, která dochází do domácího prostředí seniora. Do specializovaných ústavů jsou pak senioři umisťováni až v posledním stádiu, kdy potřebují skutečně nepřetržitou péči a monitoring 24 hodin denně. Ovšem ani příspěvek rodinám, ani náklady v ústavech nedosahují takové výše! Nic tím nenaznačuji, nechci se pouštět do spekulací. Ale opravdu to na mě působí tak, že v Čechách se opět jedná na prvním místě o byznys a dotace, a teprve až na dalším místě je snaha o nějakou reálnou péči.

Ale ta částka se týká právě ústavů (kde je nepřetržitý provoz, takže si každého pracovníka vynásobte 4x). A člověk s demencí si ani na záchod nedojde. Ne, že by to nezvládnul fyzickyl, ale prostě tam netrefí. A když už tam je, tak neví co tam má dělat, protože to zapomněl.