Čtrnáctky v lese sbírající kontakty do světa modelingu...

Co se holky v mladi nauci...

jezdila jsem na tabory kazdy rok. Spali jsme v chatkach pro ctyrech nebo ve stanech. Hrali micove hry, souteze ve skocich do dalky, behu, dostavali za vitezstvi diplomy,ktere stale mam , delali taboraky a zpivali, bobriky odvahy, mlceni, meli i tanecni vecirek pro ty starsi. Byt na farme a naucit se starat o domaci zvirata by se mi take libilo a je to dobra vec, hlavne pro deti z mesta. V prvni tride se pry deti ptali odkud je mleko a hodne jich odpovedelo, ze z fabriky. Ta nabidka se da ale prehanet a poplatky taky.

Možná by přeci jen bylo fajn zapojit diakritiku - už jsem se děsil Vaší gramatiky, ono není "dětí ptali" jako "děti ptaly"

Já velkou část prázdnin (kromě skautského tábora) trávil u prarodičů na chalupě, hned vedle babiččina rodného domu, kde její švagr měl malé hospodářství, ale dojit kozy a sekat trávu kosou mě bohužel nikdo nenaučil dneska bych za to býval byl docela rád...

Jo stezka odvahy není pokryta signálem mobilních operátorů....

To jednou na hudebním táboře...

Jo, "dříve", to byly časy - za mě a bratry rodiče za tábor platili cca. onu 'necelou tisícovku', ale to bylo na 15 dní se skauty. Bez králíků, bez koňů, bez počítačů. Ozbrojeni sekerou, kudlou a ešusem, utopeni v bahně.

"Pokud dítě vlastního králíka nemá, na táboře mu ho zapůjčí", resp. tábor uprostřed lesů, na němž se 18 hodin denně sedí u počítače, to jsou fakt lahůdky

Přesně tak. Synové jezdily na skautské tábory se stany postavenými uprostřed lesa - jenže ty byly podmíněny celoroční docházkou na oddílové schůzky. A bohužel dnes ve svém okolí neznám jediného rodiče, jehož dítko by bylo skaut. A při tom se tam děti učí zručnosti, jak si poradit v různých situacích a hlavně samostatnosti. Prázdniny bez mobilu, protože uprostřed lesa mohli mobil nabít leda tak klackem, starší občas přijel s nějakou tou jizvou navíc, teplá voda jim tekla jen když ji sluníčko ohřálo, službami v kuchyni, nočními hlídkami, když chtěli táborák, museli si obstarat a zpracovat dřevo, ale pokaždé se na tábor obrovsky těšili. Někdy si říkám, že dnešní děti na těch nóbl táborech s veškerým komfortem a úžasným tématickým programem o mnoho přicházejí.

Co to je za tabory? My jsme se ucili zachazet se sekyrou a nozem, kacet stromy, delat taboraky, uzly, lezli jsme po horach, litali po lese, koupali se v rybnice, spali pod stanem nebo rovnou pod sirakem a kupodivu jsme to vse prezili. Obcas se nekdo rizl nebo seknul, stipla nas vosa nebo nam bylo zle, kdyz jsme se precpali boruvkama, ale vsem nam bylo hrozne fajn.

Ta dnešní mládež, co?

No vida a presto si myslim, ze nejlespi tabory byly, kde jsme delali ruzne bojovky, sportovni olympiady, kvizove hry, orientacni behy, ci jen tak blbnuli po lese a staveli prehrady na potuckach. Jako tabor pro male holcicky, kde je nauci modelingu? Wtf???

To je hrozná představa, jet někam do lesa a tam do zblbnutí hrát hry zalezlej jak jezevec. My jsme jezdili a hráli stezky odvahy, rybařina, výlety. Haranti dneska bez tabletu nejdou ani za barák

Co vy víte o harantech? Nic. Dříve peciválové seděli u TV nebo knížky. Stejné procento peciválu pro změnu u PC. Nic se nezměnilo.

No těch programovacích táborů moc nebude, spíš pařících. Ještě v zimě, ale v létě týden u compu?

Venku je moc horko, moc lidí, moc vzduchu,...