Na současných tratích už není jak zrychlovat, většina těch "zkoridorovaných" dosáhla současného technického maxima* pro danou stopu. Vyšší rychlostí je možné dosahovat jen v nové stopě, což znamená ve většině případů opuštění současných stanic a tím i přepravních vazeb.
Dále bych uvedl, že vyšší maximální rychlost (200 km/h) na současné trati se současným provozem povede jen ke snížení kapacity. Čím se sníží objem přepravy a tím i tržby za použití dorpavní cesty. Způsobeno je to tím, že současné nejpomalejší vlaky (zastávkové osobáky) se již nedají nijak výrazně zrychlit zvýšením traťové rychlosti. Z toho plyne, že zrychlení nejrychlejších prodlouží vzdálenosti mezi vlaky, aby se nestálo za osobákem v zastávce. To lze řešit přidáním koleje ve stanici, kam osobák zajede a po výstupu a nástupu cestujích vyčká průjezdu rychlejšího vlaku. Nejméně +3 minuty k jízdní době osobáku, víc fyzika a bezpečnostní požadavky nedovolí. A kromě času to zabere také prostor - ne všude je možné rozšířit železniční těleso o nejméně 10 metrů.
Z výše uvedného plyne, že nejlepší propustnost má trať, kde je cestovní rychlost vlaků podobná. Má také nejmenší provozní i investiční náklady.
Dokážete si asi živě představit, jak plně ložená Avia blokuje dálnici v kopci u Humpolce. Zvýšení maxima na 150 km/h tomu nepomůže** a zasekané to bude stejně. Můžete přistavět stoupací pruh, můžete zvýšit pozadovanou konstrukční rychlost na nejméně 80 a Avii tak odkázat na silnice nižších tříd. Železniční obdoba téhož je Regionova. Bohužel podobně zpomaluje dálkové vlaky také hustý provoz příměstské dopravy s cestovní rychlostí 50-60 km/h.
*) Omezení je vztaženo na maximální boční zrychlení (lidově přetížení), obdobně zrychlení i zpomalení. Vychází to z pohodlí cestujcího. Kinetóza je svinstvo.
**) Jedině v noci, kdy moc lidi nejezdí ji stihente předjet, takže špunt bude až za váma. Jenže v tuto dobu je rychlá železniční doprava neatraktivní a osobáky nejezdí vůbec.
