Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Lesy pokrývají třetinu Česka, stromů je dvakrát víc než za Masaryka

Česko se čím dál víc zalesňuje. V současnosti lesy zabírají 34 procent plochy republiky. Proti období první republiky vzrostla hmota stromů na dvojnásobek. Od roku 1990 kromě let 2006 a 2007 po likvidaci škod po orkánu Kyril byl vždy vyšší přírůstek lesa než těžba. Loni bylo v lesích 693 milionů metrů krychlových dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

T57o20m75a75s 88A23u18g20u12s92t89y38n 6707756681940

Tak jak to je? V nadpisu je, že je dvakrát tolik stromů jako za Masaryka, v článku se člověk akorát dočte, že se zdvojnásobila těžba dřeva ;-O

0/0
28.10.2016 14:54

J16i26ř93í 90K42o85c95u61r58e15k 6695834535938

Je to logické. Nemusíme težit dřevo, to pálit a popel používat na výrobu skla, jako kdysi. Spotřeba dřevěného uhlí taky klesla, používají se mnohem efektivnější způsoby zpracování železa a předně se přitom používá uhlí kamenné. Používáme maziva vyrobená z ropy, nikoliv kolomaz a dehet vyrobený pálením mokrého dřeva. Topíme zemním plynem, uhlím, dřevem topí málokdo. Když víte, jak to vypadá, nacházíte v lesích pozůstatky políček u dávno rozpadlých samot.

0/0
27.10.2016 22:48

S22t80a78n81i93s56l86a48v 48N25ý65v78l82t 2954245843

Nám říkali v hospodářských dějinách, že do vývoje zalesněnosti nejvíc zasáhlo budování tratí a obecně první průmyslová revoluce.

0/0
26.10.2016 22:21

J97i46ř92í 15K71o61c39u60r67e97k 6155164905448

Tak ze začátku železnice sloužila především k dopravě dřeva na otop. Až později se začalo ve velkém těžit uhlí.

0/0
27.10.2016 22:16

M28i94l38o32š 20Z95a80h83r36a30d79n49í46k 4202941285119

Mimochodem, kde sebrali (v Reuters) to "ilustracni" foto? Prijde mi nejake hodne neceske

0/0
26.10.2016 22:00

M96i24r65e98k 96G31a24j43e54r 5821736759120

Kdyby se hodne uhliku ze vzdusneho CO2 ukladalo do dreva na celem svete, at uz zvetsovanim plochy lesu a take vetsim vyuzitim dreva pri stavbach, tak by nemusel CO2 tolik pribyvat v ovzdusi a oteplovat planetu. Bohuzel nemuze Ceska republika vykompenzovat ubytek destnych pralesu at uz kvuli produkci palmoveho oleje nebo z jinych duvodu.

0/0
26.10.2016 21:25
Foto

V22o67j53t19ě91c55h 82P12a22v86l64í28k 5954551934758

Hlavně by se pak žádné to dřevo nesmělo pálit, ani na konci svého využití jako odpad a muselo by se donekonečna skládkovat bez přístupu vzduchu. Jinak se totiž uhlík vrací zpět do atmosféry a celkový efekt na CO2 je nulový.

To je též důvod, proč je pálení fosilních paliv takový problém - aktivní živá biomasa na celé planetě nemůže narůst tolik, aby již uvolněný CO2 z fosilních paliv pohltila, ten se bude ukládat velmi pomalu tak jako vznikalo uhlí.

+2/0
27.10.2016 0:37
Foto

M43a38r62e52k 41Z15i18m68m30e83l 4499550584434

Dřeva máme na vyvážení... Každý den je možno na hranicích pozorovat dlouhé vlaky plné dříví do Rakouska, a to nemluvě o kamionech... Co pak vlastně z toho dřeva máme. Aha - levně prodat, draze koupit... třeba jako palubky, obklady...

+1/−1
26.10.2016 20:32

M92i68r25e82k 20G86a93j62e18r 5821416459770

Vy z toho nic nemate, ale par lidi na tom vydelava stovky milionu.

+1/0
26.10.2016 21:26

V28e20n15d31u87l85a 80F12a50i67f67e43r91o83v13á 4628421213899

Často se volá po oplocení Česka, tak co zatím nechat hranice zaklestit?

0/0
26.10.2016 20:05

J42i95ř14í 53Š41v12e91h84l92a 1114914832346

Ještě by mne zajímala skadba těch lesů.

+7/0
26.10.2016 19:43

M31a10r86t79i43n 13Ž47e15l89i74n59s76k41ý 9798569539812

To je sice mile, ale dulezitejsi by podle me bylo, kdyby nase zeme byla potravinove sobestacna, cili trosku mene lesu a vic pastvin a poli, kdyby to u stavajiciho zalesneni nebylo mozne.

0/0
26.10.2016 19:40

M72a75r85t37i91n 46K26y28p29r 2372865934954

Polí máme víc než dost a potenciál k potravinové soběstačnosti je plně zachován. Konečně i za současné situace jsme soběstační z 80%, proč to není 100% je pouze otázka dotací, což u nás výrazně zvýhodňuje průmyslové plodiny.

+4/0
26.10.2016 19:51

M76a29r66t80i62n 57Ž79e64l57i52n45s39k64ý 9648349969862

To ja osobne nevim... pokud mame poli, pastvin dost, i nekde zaarchivovany know-how, a take zakony, ktere v pripade valky, apod. narizuji pouziti pro domaci obyvatelstvo, tak okamzita sobestacnost nebude tak horka. Porad 80% je asi 8mil obyvatel, ten zbytek by ale asi take potreboval nakrmit.

0/0
26.10.2016 19:56

M29i28l19o17š 73Z98a47h17r13a80d59n92í49k 4172701845339

Vzhledem k tomu, ze se "v prumeru" spis poradne prekrmujeme - je

tech 80% asi uplne dostatecnych pro pripad nejake valky, ji vyvolaneho prideloveho systemu apod.

+2/0
26.10.2016 19:59

M29a60r24t97i11n 46Ž42e20l30i12n94s59k95ý 9988199299222

ok, doufam, ze to ma stat pro pripad krize, u ktere by mohlo byt potr. sobestacnosti potreba, osetren.

0/0
26.10.2016 20:02

M93a58r68t26i85n 31K68u18ř72í93t72k29a 6517426458145

A čím bychom to obyvatelstvo krmili, když z řepkového oleje se každý po....

0/0
26.10.2016 20:02

J37i21ř87í 30K35o81c93u10r73e26k 6925954735238

Ježíš. Tak se prostě pole neosadí řepkou pro biopaliva, ale půjde tam pšenice. A know how evidentně máme, když umíme pokrýt 80 % trhu.

0/0
27.10.2016 22:07

M22a20r42t50i88n 70Ž57e22l24i90n87s62k24ý 9928139819772

Aha ... takze az bude nejaka vazna krize, lide budou cekat az vyroste psenice...

0/0
27.10.2016 22:15

J14i34ř25í 88K71o13c87u85r34e69k 6775174235968

Zásoby hmotných rezerv nemáme? Ostatně každoročně čekáme, až vyroste pšenice a nějak to musíme překlenout. Jo a v případě opravdu velkého problému se může část rostlinné produkce přesměrovat od prasat k lidem. Obilí se semele na mouku místo krmné směsi.

0/0
27.10.2016 22:20

M89a60r95t39i64n 86Ž52e55l32i80n49s57k73ý 9378319109262

Po pravde nevim na jak dlouhou dobu ty zasoby mame, jestli by to pokrylo dobu do ziskani sobestacnosti... pouze jsem otevrel tuto otazku. V novinach se pise o spouste zajiste dulezitych veci:-), ale tohle jsem se jeste nedocetl.

0/0
27.10.2016 22:35

M94i49l10o13s 34L69a35j36d85a 8726728818566

njn bude se kacet... ;-(

+4/0
26.10.2016 19:39

Š60t31ě63p93á57n96k36a 49P57a59v95l64í75k51o61v50á 1139709894831

ˇAáááá, tak jestli čtu dobře mezi řádky, tak se tím občn připravuje na to, že začneme kácet jako zběsilí, abysme to trochu vyspravili, co?

+5/−3
26.10.2016 19:17

J68a73r82d52a 70S62o73k33o66l 1826398901331

To zas nějaký chytrák něco zamýšlí. Jen tak dál soudruzi Rv

+3/−2
26.10.2016 19:16

D67a85v91i60d 46Š86t73a49m29b40e72r58a 4512824664636

To je hezká zpráva. Vždycky říkám, že každý člověk by měl za život vysadit nejméně deset stromů.:-)

+1/0
26.10.2016 19:04

R46a11d14o97m97í14r 88J67a88h70n 6890234950572

...deset dětí a deset domů. Jenže kde na to vzít;-D

0/0
26.10.2016 19:06

R33a90d19o71m24í14r 73J76a62h50n 6590204190322

Nedávno jsem byl na výletě v okolí Pece pod Sněžkou. U Maršova jsem nalezl informační tabuli, na které se psalo, že obrovskou spotřebu dřeva měla Kutná Hora a její stříbrné doly. Kutnohorští přivezli okolo roku 1560 z Alp německé lesníky a začali těžit původní prales. Už po 60 letech dřevo došlo a lesníky (jejich vnuky) bylo nutné přemístit do Orlických hor. Pouhými sekerami a pilami za 50 let vytěžili celé Krkonoše. A tak to bylo na mnoha místech země. V dobových kronikách se píše, že dřevo nestačilo růst a okolo velkých měst byly jen pláně a pastviny. Průměrný les měl výšku 4-6 metrů. Například Benátky vozili dřevo na otop a stavbu lodí až z 500 km dálky. V severní Itálii nebyly stromy.

+7/0
26.10.2016 19:03

R85e16n26e 71S28t68o83š35e11k 2659770256124

Tam jsou ty zacatky toho plundrovani za ucelem okamziteho zisku. Nicmene jeste nepouzivali tezkou techniku a reky se mely kam rozlit, proste nebyl tam takovy extrem k dnesku , kde dneska neni vporadku skoro nic, kvalita pudy, propustnost, rychlost a vyska hladiny rek pri povodnich.

+1/−1
26.10.2016 19:10

M47a50r38t49i58n 20K67y58p53r 2762165134234

Máte pravdu. Ale co s tím? Základní problém je v tom, že v současné době žije na území českého království díky populační explozi v 19.století 5x více lidí než kdykoliv před rokem 1800. I kdybychom měli životní nároky jako středověký člověk, pořád to bude znamenat 5x větší potřebu prostoru včetně zemědělské půdy. Dnes se nemají řeky kam rozlít, protože všude někdo žije, všude je nějaká stavba, nějaké pole, naopak luk, kde o nic nejde je minimálně. Jediný relativně pozitivní trend je sestěhovávání lidí do měst, to snad časem umožní uvolnit prostor pro přirozené fungování přírody třeba i v otázce vodních toků a jejich chování při povodních.

+1/0
26.10.2016 19:47

M85i90l93o75š 98Z28a82h50r27a51d30n38í69k 4562671225939

Ano. na uzemi ceskeho kralovstvi zije dnes ve velkych mestech nekolikanasobek poctu lidi, kteri na danem uzemi zili za Josefa II .

(V Praze a jejim okoli jiste nejmin 10 ti nasobek.) Bereme li ale venkov, tak ten se proti stavu na prelomu 19 a 19 stoleti spis vyrazne vylidnil - postupnym presunem obyvatelstva do vetsich mest. Coz je proces, trvajici uz od zacatku 19. stoleti. Mimochodem, posledni velky hladomor v Cechach po roce 1770 zahubil v nekterych regionech (napr. nektere oblasti Podkrkonosi) vic lidi, nez jich dnes na tom uzemi v mistnich vesnicich (obyvatelstvo mest z tohoto porovnani vynechavam) zije

+1/0
26.10.2016 20:06

V69l76a63s45t36i14m40i91l 61K65r54a91u81s 3923404804343

K velkému nedostatku dřeva došlo koncem 18.století za panovníků Marie Terezie a Josefa II. Tehdy se proto začalo v lesích hospodařit - začaly se vysazovat stromy, především jehličnany. Předtím se o výsadbu lesů nikdo nestaral, rostlo to samo.

0/0
26.10.2016 20:02

J92a84n 17H28á24l60a 8725805180807

Otázka je, jaké je složení porostů a jak přesně se to počítalo za Masaryka a nyní. Jak říkával jeden kantor, statistika je ku.va, ta dá každému;-).

+9/0
26.10.2016 19:02

A81d81a45m 25Ž97í80d89e41k 8795982815933

statistika je paveda, to vi kazdy

ale staci se podivat na historicke snimky a rozdil je videt i bez vedatoru :o)

na nemusi byt ani tak stare .. viz kontaminace.cenia.cz

0/−2
26.10.2016 20:26

R38e37n31e 16S45t88o20š45e27k 2379530616374

No jo. Pred stovkami let, ty lesy co staly byly zdrave, a urcite nebylo tolik evergreenu, ale byly to listnate stromy. Pole byly male a meze mezi nimi jsou dulezite. Zeme byla zivejsi, nebyla tak mrtva jako dnes, a take nebyla vytvorena tvrdsi neprostupnejsi deska, tak jako dnes. Reky mely dedikovane oblasti na vyliti se s koryta, tam byly vetsinou louky a reky byly v tech miste sirsi, ne jako dneska zuzene do vselijakych koridoru, kde po vyliti je to proste vlna co nici vsechno kolem. Tohle kdyz reknete specialistovi, kteri tohle navrhuji, tak Vam reknou, ze tomu nerozumite. Specialista umi akorat zrychlit tok a zvednout hladinu, coz nadela jen vetsi skody pri povodnich. Proste geniove. I potoky jsou takto postavene. Z lesu se voda vali rychleji , ne jako predtim, protoze lesni cesty pro stroje jsou proste v tom momente destu a tani zmeneny na potucky mirici dolu. Lesy nejsou ta houba co byvavalo.

To jen tak, ze to neni jen o cislech, ale o kvalite.

+8/−2
26.10.2016 19:01

Z52d60e31n87e68k 82V63l53c68e24k 5925803745239

více lesů je výsledek totalitní výsadby. strom neuroste ze dne na den.naše děti

uvidí za 50 let, kolik se vysadilo po revoluci

+5/−4
26.10.2016 18:35

L22u82b21o45m52í95r 71B78a71b39i13s25z 1547532642284

kecy... většinou se jedná o smrkty.. do devíti let jsou statný pro těžbu... komanče sem laskavě netahejte... ti nadělali takového svinčíku, že to nevidí jen ubožák... ;-)

+6/−5
26.10.2016 18:43

P53e38t83r 93N20o21v17o77t35n39y 1661100571

9 let? To máte tak plaňky na plot.

+6/−1
26.10.2016 18:51

J61i17ř92í 62K77o73c92u30r65e73k 6895974485458

První prořízka tyčkoviny. Známá věc. Pak se ještě prořezávají první a druhé latě. No a 2016-1989=27

0/0
27.10.2016 22:11

Ř75e44h13o63ř 19V25l83a30s82á68k 2674454851526

Komunisté napáchali samozřejmě mnohem víc škod než dobrého. A i to sázení bylo problematické (monokultury). Přesto zrovna v tomto prostě nějakou práci odvedli.

S těmi devíti lety, to je nějaký úlet. Nebo chcete vánoční stromky?

+1/0
26.10.2016 21:40

L53a45d94i43s63l84a19v 60S39t32e34h86l89í37k 6551889485

Jj, cirkve potrebuji penize a tak chteji zvysit tezbu a tak 'jejich' ministr hleda zpusob...

+3/−12
26.10.2016 18:20

M27a74r17t52i67n 20K55u46d27r87n93a 3719166199330

A proc by se nemela zvysit tezba? Je snad cilem mit vsude stromy?

+1/−2
26.10.2016 18:33

L38a96d85i12s88l80a46v 19S22t51e56h23l36í62k 6351459125

Nizni lesy prakticky neexistuji, pokud odlesnite kopec nastava eroze a znovu zalesneni je problematicke. Pak zaprsi a urodna hlina tak odteka pryc a maximalne tak zanasi prehrady

+2/0
26.10.2016 18:42
Foto

I17m60r25i76c75h 96S17u28c16h49a90r77s98k36ý 8116343475841

trefa do černého ;-)R^

+2/−2
26.10.2016 18:35

A11l56e19š 79N35o75v28á93k 4265152839206

výborná zpráva... škoda, že to nemohou říci jiné státy jako třeba Brazílie:-(

+7/0
26.10.2016 18:09

M43a19r37c78e94l 40M22o26s19e90r 5463205211816

a to je dobře pro ČRV

+1/0
26.10.2016 18:34
Foto

O19n18d87ř13e71j 22V78a53r55o19š35č88á65k 3974707903

Coz je zajimave, protoze jestlize nyni mame, pres vysokou zalesnenost, problem s retencni schopnosti krajiny, pak by me zajimalo, jak by vypadala hydrologicka situace, pokud bychom tech lesu meli 2-3x mene..

+21/0
26.10.2016 17:59

V86l72a18s78t70i95m47i85l 20K90r42a11u73s 3883734984713

Dříve bylo více luk, pastvin, pole byla mnohem menší a mezi nimi meze. To vše zvyšovalo retenční schopnost krajiny.

+7/0
26.10.2016 18:29

P46e72t55r 81P46e60t38r 6103172298703

jednoduše, dřív byly kopce kolem hradů prázdné a roviny dole plné lesů. Rovina vám zadrží vodu jen zalesněná, kopec vám při přívalových deštích nezadrží vodu zalesněný ani holý.

Dnes vám něco zadrží kopce (u kterých je rozdíl mezi zalesněným a nezalesněným o dost menší) zatímco roviny dole jsou odvodňovány a nezadrží vůbec nic, právě naopak. Navíc toky jsou narovnány, všude strouhy a odvodňovací systémy.

Taková částečně zalesněná bažina vám prostě zadrží násobně víc vody jak kopec s hustým porostem.

+6/0
26.10.2016 18:32
Foto

P79a33v48e35l 52K11a22l74u24s 6724946986262

Nemáte úplně pravdu. Měl jsem zahradu pod zalesněným kopcem. Když ho vykáceli, okamžitě se zvýšil odtok vody z kopce při dešti. Trvalo deset let než se po výsadbě vodní poměry vrátily zpět. A nakonec, všechny toky začínají v kopci.

0/0
26.10.2016 19:13

M54i11l96o32š 15Z53a82h71r62a42d83n61í20k 4612851655889

Je to jednoduche, povodne tehda byly vetsi a nicivejsi. Sedlak Dlask z Dolanek u Turnova pise ve sve kronice o straslive letni bouri nekdy pred 200 lety v povodi Jizery. Popisuje, jak rekou teklo bahno unasejici zbytky znicenych obydli a utopene nestastniky (co se treba ocitli na tehdejsich chatrnych mostech v okamziku, kdy je voda strhavala). Takoveto povodne dnes uz skoro nenastavaji resp. maji mirnejsi ucinky. Zatimco za Josefa II byla ta krajina temer bezlesa a i na strmych stranich ricnich udoli se pasly kozy, dnes je prislusna krajina Podkrkonosi uz znacne zalesnena (na strmejsich stranich a obecne v oblastech obtiznych pro obdelavani jiz temer uplne) no a v lese neudela nahly prival vody az tak velkou paseku jako na tech kamenitych polich ve strmych stranich, byt oddelenych serii mezi a remizku

+1/0
26.10.2016 19:46







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.