- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
dle posledniho odstavce je zrejme, ze k tomu aby se nekdo stal novinarem na idnes se staci umet podepsat a pri prichodu do kancelare se dvakrat poklonit pred obrazem sveho vudce Babise
Elektroliza, rozkládá vodu na kyslík a vodík,to na úvod. Málá nepodstatná drobnost. Před 15 lety se k pohonu modelů letadel používal spalovací motor/detonační a se žhavící svíčkou./ Dnes na letišti se vyjimečně a spíše s nostalgie najde spalovák. Běžně se používalí el.motory a Li baterie.Dokonce i u malých spor.letadel se používá elmotorů. Velcí producenti ropy a výrobci automobilů nemají zájem o tyto alternativní pohony , i za cenu úplatků, ne-li horšího.Eletro auto je mnohem jednodšší.Jen elektromotor odpadne mnoho další častí.Kdyby měli zájem a investovali peníze na vývoj elektro pohonů Byli by tyto problémy dávno vyřešené. Bohužel ropné společnosti a výrobci automobilů zatím rozhodují kam směřuje vývoj.Ten se ale nezastaví jen přibzdí.
pohon neni problem, problem je skladovani energie. samozrejme priznivci konsipiracnich teorii za vsim vidi pouze spiknuti martanu
Vodík nebo vodník. Co na tom záleží. Vždyť to podobně zní. Ale dávat rovnítko mezi raketový pohon a palivový článek, to holt nikdo jiný jak Lupa nezvládne.
Ten poslední odstavec se autorovi nějak vymkl skutečnosti.
Palivový článek na vodík a kyslík je něco úplně jiného než raketový motor na vodík a kyslík. První zkušební let raketového motoru na vodík a kyslík provedla NASA již v květnu 1962. A mrak kouře, respektive páry při startu rakety NASA, je způsoben tím, že pod zažehnutý motor proudí hektolitry vody, kvuli minimalizování akustických rázů a tím i poškození raketových motorů v okamžiku startu.
Nechápu, proč se autor pouští do psaní něčeho, čemu evidentně vůbec nerozumí.
No přesně. První stupně raket jsou postaveny na jiné kombinaci paliva+okysličovadla, než vodík+kyslík.
500mil? To je loď nebo americká lokomotiva? Aspoň si strojvůdce na konečné může zpívat: I'm 500 miles away from home....
500 mil denně možná stačí pro lokální přepravu, pro dálkovou v Německu je to určitě málo.
Vodík se průmyslově vyrábí v obrovských objemech, takže jeho cena není nijak vysoká.
Však to jsou vlaky pro lokální dopravu. Na dálkových tratích jsou troleje. A z čeho se ten vodík vyrábí? Z ruského plynu a ropy?
Bezemisní, opravdu? A ten kyslík a vodík se získává jak a z čeho?
Treba z elektrolyzou vody, pricemz energie muze byt z fotovoltaiky ci vetrniku...
Kucí nechcu prudit, ale pod odkazem v článku se mi otvírá redakční systém. Dost dobrý
A napsal jste Heleně Weissové, aby vám zřídila účet?
Že by se mi chtělo cestovat něčím co má na střeše 2 nádrže plné látek, při jejichž úniku je velmi pravděpodobné, že to nepřežiji, to se nedá říci.
Pořád je to mnohem bezpečnější než jezdit autem.
Lupo lupo...
"Výkon má podobný jako diesely, pohybuje se rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Denně je schopná ujet až 500 mil"
Btw. může mi někdo ze znalých vysvětlit, proč jen 500 mil denně? Proč nemůže jezdit v podstatě nonstop, samozřejmě při průběžném doplňování paliva? Anebo to "dotankování" trvá mnoho hodin?
To těžko, v Číně jezdí stejným (nebo podobným) způsobem poháněné tramvaje, dokonce ta vozidla pocházejí ze Škody Plzeň, a tankování na konečné údajně trvá asi 2 minuty.