Kdysi dávno jsem četl nebo slyšel ( snad od Šimka a Grossmana), jak si založit sbírku kuriozit - měli tam obyčejnou dlažební kostku, ze které udělali vzácný exponát, když ji doplnili cedulkou: Dlažební kostka, kterou házel Robespierre při dobývání Bastilly.

Ve skutečnosti i takto doopravdy vznikají "relikvie".

Znáte knihu Děti čistého živého od Terezy Novákové? Vystupuje tam člověk, který naprosto špatně pochopí, co čte a na základě toho založí sektu. A přesně takto vznikly protestantské církve.

#

Paříž odstraňuje z ulic munici... Ale jinak je vše zalito v růžovém světle...

Kočičí hlava není dlažební kostka kterou turista přibalí do kufru. Nejméně 10 kg za jeden ks, se pěkně pronese.

..... kostky beru,- enem aby mi k temu nepřibalili 150 Somálců ze Sýrie !

http://ekonomika.idnes.cz/svycarske-drahy-prodavaji-za-petistovku-zulu-z-gotthardu-pnl-/eko-doprava.aspx?c=A160916_164847_eko-doprava_suj

Neměla by se Paříž zbavovat něčeho jiného?

Nikdo to nechce ani zadarmo.

Tak co oni kostky my opencard ne? :-)

Všimněte si na fotografii, jak neúsporně, ba přímo marnotratně ti Francouzi dláždili - kostky položené až nebezpečně těsně vedle sebe. To u nás jsme jiní kabrňáci, šetřiví, neplýtvající, a tak dnes umíme dláždit stejnou plochu s poloviční spotřebou kostek oproti Francouzům - například v Praze na náměstí Republiky jsou kostky položeny natolik "úsporně", že do škvíry mezi nimi snadno zapadne nejen něžný dámský jehlový podpatek, ale téměř i podpatek od poctivé vojenské kanady ...

Chci kostku, ale podmínkou je, že na ní šlápnul Louis De Funés, De Gaulle a Belmondo. Jinak ne.