- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kdysi dávno jsem četl nebo slyšel ( snad od Šimka a Grossmana), jak si založit sbírku kuriozit - měli tam obyčejnou dlažební kostku, ze které udělali vzácný exponát, když ji doplnili cedulkou: Dlažební kostka, kterou házel Robespierre při dobývání Bastilly.
Ve skutečnosti i takto doopravdy vznikají "relikvie".
Znáte knihu Děti čistého živého od Terezy Novákové? Vystupuje tam člověk, který naprosto špatně pochopí, co čte a na základě toho založí sektu. A přesně takto vznikly protestantské církve.
#
Paříž odstraňuje z ulic munici... Ale jinak je vše zalito v růžovém světle...
Kočičí hlava není dlažební kostka kterou turista přibalí do kufru. Nejméně 10 kg za jeden ks, se pěkně pronese.
..... kostky beru,- enem aby mi k temu nepřibalili 150 Somálců ze Sýrie !
Neměla by se Paříž zbavovat něčeho jiného?
Tak co oni kostky my opencard ne? :-)
Všimněte si na fotografii, jak neúsporně, ba přímo marnotratně ti Francouzi dláždili - kostky položené až nebezpečně těsně vedle sebe. To u nás jsme jiní kabrňáci, šetřiví, neplýtvající, a tak dnes umíme dláždit stejnou plochu s poloviční spotřebou kostek oproti Francouzům - například v Praze na náměstí Republiky jsou kostky položeny natolik "úsporně", že do škvíry mezi nimi snadno zapadne nejen něžný dámský jehlový podpatek, ale téměř i podpatek od poctivé vojenské kanady ...
Chci kostku, ale podmínkou je, že na ní šlápnul Louis De Funés, De Gaulle a Belmondo. Jinak ne.