Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Studie na rychlovlaky čelí kritice. Někde mají jezdit jen 60 km/h

Vláda tlačí na ministerstvo dopravy, aby urychlilo přípravy na výstavbu tratí pro rychlovlaky. Resort vypracoval na projekt až za 500 miliard další studii, materiál má však řadu kritiků. Ti požadují, aby tratě byly stavěné pro rychlost až tři sta kilometrů za hodinu. A tvrdí, že studie ministerstva podceňuje potenciál vysokorychlostní železnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J64i57ř16í 96Z69a34t51l24o83u33k79a24l 3278189671696

Tak hlavně doufám, že se kluci nebudou hádat tak, až by se jim podařilo zablokovat jakoukoliv smysluplnou přestavbu trati Přerov Brno. Její současný stav je totiž naprosto tragický a obě varianty (přestavba na 160 - 200 km/h i VRT) mají své výhody i nevýhody, obě ale umožní po výstavbě VRT Praha Brno převedení nejrychlejších vlaků z Prahy do Ostravy na trasu přes Brno. Asi by víc pomohla VRT, která by umožnila rychlejší spojení mezi velkými městy, ale nemohly by po ní jezdit příměstské vlaky, které by tak i do budoucna byly odkázané na starou pomalou jednokolejnou trať a je otázka, jak by pomohla nákladním vlakům. Přestavba na 160 - 200 km/h by umožnila i provoz příměstských vlaků a při vzdálenosti kolem 70 km z Brna do Přerova by to i expresy mohly zvládnout kolem půl hodiny (odhad, podrobnosti neznám), což je oproti současnému stavu několikanásobné zrychlení. VRT by se pak mohla postavit někdy v budoucnu, až po ní bude dostatečná poptávka.

Pokud jde o ukončení a pomalou rychlost v Přerově, většina vlaků tam stejně bude zastavovat, takže trať mimo Přerov nemá smysl, protože by byla nevyužitá. Navíc předpokládám, že by šla ta stanice a zapojení trati do ní navrhnout i na vyšší rychlost než zmíněných 60 km/h.

0/0
12.3.2017 12:15

M48a31r79t49i33n 38C84h74o78v55a53n87e68c 3341106311366

Oni tu VRT hlavně údajně zapojili v projektu tak „nešikovně“, že se nedá jet Brno - Olomouc přímo, ale pouze s přestupem / úvratí.

Expresy Brno - Přerov půl hodiny snad ano, ale zmiňujete ty nákladní a regionální vlaky. Bude oříšek, dobře naplánovat jízdní řád (a dodržovat ho), aby se vzájemně neomezovaly.

0/0
13.3.2017 8:57

M31a59r38t67i86n 86R36u57z58i45c30k48a 1622168196227

Trat Prerov-Brno je opravdu zrala na rekonstrukci, ale s VRT by to nemelo mit nic spolecneho, prioritou je prime propojeni Polsko (asi Katovice, Krakov)-Ostrava-Brno-Viden a Praha-Brno... Prerov muze byt jen zastavkou, kde nebudou vsechny VRT vlaky stavet, zbytecne tak vytvorite uzke hrdlo, trat mimo Prerov a hlavne separatni trat je prakticky nutnost.

Take nemuze byt napr. zastavka ve Vlasimi nebo Pelhrimove, proste nektere spoje budou dalkove, jine zastavkove a tak muze byt z VRT do Prerova odbocka nebo zastavka mimo mesto. Nesmite se na to divat jako na rychlikove nebo spesne vlaky, ale spise na leteckou, kde take nemate letiste ve vsech mestech a letiste v centru...

0/0
17.3.2017 13:32

J51i94ř53í 16Z97a61t25l34o76u21k93a54l 3948699941646

Zkuste se trochu zamyslet, kdo především bude tu VRT využívat. Mezinárodní doprava je jistě důležitá, ale mnohem víc cestujících máte a i v budoucnu budete mít ve vnitrostátní dopravě. A pokud Vám to má ekonomicky vyjít, důležité je především to, aby ty tratě byly co nejvíc využité. Obvykle tedy bude třeba vybudovat nejdříve ty úseky, které využije i vnitrostátní doprava a pak teprve můžete uvažovat o tom zbytku, který využijí jen mezinárodní spoje. Například stavět VRT kolem Přerova, dokud nebude hotová VRT Praha - Brno, je ekonomická sebevražda, po té trati by nic nejezdilo a odpůrci VRT by toho jistě dokázali dokonale využít. Ale dovedu si představit úsek VRT z Brna k Přerovu ukončený sjezdem do Přerova s tím, že zbytek by se mohl dostavět, až po tom bude poptávka. Mimochodem, Přerov by pro mezinárodní vlaky z Polska do Brna mohl fungovat jako stanice hned pro dvě krajská města, Olomouc a Zlín, takže tak bezvýznamný by zase nebyl.

To přirovnání k letecké dopravě Vám také trochu kulhá. Letiště za městem jsou spíše nevýhodou, ale nic jiného nezbývá, protože v centru města něco takového prostě postavit nejde. Naopak vlak má tu výhodu, že nádraží už v centru většiny měst máte, tak proč toho nevyužít? Vlaky také, na rozdíl od letadel, mají obvykle po cestě několik zastávek, takže je pro ně mnohem snazší efektivně obsloužit podstatně větší množství i menších měst, než pro letadla.

0/0
22.3.2017 1:42

M54i23r95o81s46l19a19v 63Z92i61k95m79u36n39d 6578162897818

Nechápu co je ministerstvu dopravy do cen jízdenek na "vysokorychlostní vlaky". Ve Švýcarsku, kde se na několik tratích jezdí rychlostí 200 je ve takovém vlaku cena jízdenky stejná jako v osobním vlaku "na lokálce". V Německu je jízdné ve vlacích kategorie ICE stejné, bez ohledu na to, zda vlak ICE jede po VRT tratí rychlostí 280 - 300 km/h nebo po "běžné" trati stovkou ...

Přitom MD není schopno vytvořit celostátní integrovaný tarifní systém jako to dovedli udělat ve Švýcarsku ...

To že "někde mají vlaky jezdit jen 60 km/h" je normální. Vlak není ani závodní motocykl ani automobil formule 1, které dokáží z rychlosti 300 km/h snížit rychlost nebo zastavit na dráze dlouhé v řádu desítek metrů, ale vozidlo, které brzdí (snižuje rychlost) na dráze dlouhé v řádu jednotek kilometrů. V Itálii i jednotky jezdící po VRT rychlostí 250 - 300 km/h vjíždí do stanice Milano Centrale nebo Torino Porta Nuova (a řady dalších) dokonce "jen" poloviční rychlostí 30 km/h, protože tak jsou výhybky postavené ... Obdobně ve Francii jezdí po městských kolejích jednotky TGV relativně nízkou rychlostí než se dostanou na samostatnou trať a nejinak je tomu v Německu. Než se vlaky ICE 3 jezdíci po VRT rychlostí 300 km/h vymotají z kolejí v uzlech Köln a FFM nebo Wiesbaden, tak taky nemají na konci stanice těch 300 km/h, ale třeba i těch 60 ... Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly, tak musí postupně snižovat rychlost, čili "odněkud" pojedou do peronů jen rychlostí 60 km/h, aby v peronech zastavily ... Je poněkud naivní představa, že by se "někde" v polích postavilo zvláštní VRT nádraží jako např. ve Valence, Lyonu, Avignonu, Marseille (a jinde) a cestující z "běžného" nádraží se tam dopravovali buď autobusem nebo "pomocným" vlakem ... Na tyhlety extrabuřty je naše země jednak příliš malá, jednak hustě osídlená ...

0/0
12.3.2017 8:42

R59a21d58e36k 81J24a60n76a51t61a 9205256634132

"Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly"

Jde právě o to, že Přerov není dost velké sídlo, aby tam všechny vlaky zastavovaly, ostatně už dnes většina expresních spojů Přerov objíždí. Taková sídla se v zahraničí u VRT řeší buď zastávkou za městem (kterou spoje projedou plnou rychlostí po průjedných kolejích), nebo VRT obchvatem, takže nonstop spoje do města vůbec nevjedou.

0/0
12.3.2017 10:40

J50i59ř53í 97Z60a94t26l69o57u44k95a44l 3678629381956

Ty vlaky Přerov objíždí především proto, že by to pro ně bylo příliš velké zdržení při změně směru jízdy a výměně lokomotivy. Jinak je to dost velké město a dopravní uzel na to, aby tam většina vlaků zastavovala. Nepředpokládám, že by se uživilo více než jeden přímý vlak z Brna do Ostravy za hodinu, jsou trasy, kde by VRT pomohla mnohem víc. Navíc propojení z VRT na nádraží v Přerově bude určitě potřeba, je proto možné ukončit trať tímto propojením a se stavbou VRT kolem Přerova pokračovat někdy později, až to bude dávat větší smysl.

+1/0
12.3.2017 12:25

M84i63r96o87s79l22a14v 43Z63i68k98m31u57n41d 6218412507798

Ale kdepak. Úvrať se u elektrické jednotky dá udělat za 2 minuty, dojezdový strojvedoucí vypne na své jednotce řízení, odjezdový strojvedoucí čeká "na konci" peronu, převezme si řízení a během této doby dochází k výměně frekvence běžná věc u ICE / IC s řídícím vozem ve FFM, Stuttgartu apod. ... I když se jezdí s klasickými soupravami bez řídících vozů, je výměna lokomotivy otázkou několika minut. Tohle je krásně vidět třeba ve švýcarském Luzernu ... konec konců i v tuzemsku jsme uměli vyměnit v Benešově u Prahy ve směru do Prahy lokomotivu za 6 minut plánovaného pobytu ... než se vyměnili cestující a - kdysi - naložilo a vyložilo zboží tak byla lokomotiva vyměněna ...

+1/0
12.3.2017 15:54

J26i33ř88í 97Z62a90t31l63o93u88k77a47l 3278269191886

To máte sice pravdu, ale teď zpátky do reality, kolik podobných jednotek u nás v Česku na trase do Ostravy jezdí? U pendolina je to "politické" rozhodnutí, že v podobných menších městech nestaví, a pak už zbývá jen Leo Express a právě to jsou jediné rychlé vlaky, kterým se vyplatí tam zajíždět. Všechno ostatní jsou klasické soupravy, kde by bylo třeba složitě otáčet lokomotivu. Navíc jistou nevýhodou Přerova je, že je příliš blízko podstatně významnější Olomouce, zatímco na trase Brno Ostrava je nejvýznamnější město právě Přerov.

0/0
12.3.2017 19:15

R33a23d40e98k 16J61a79n40a93t27a 9415576704362

Jenže po VRT jezdí pouze jednotky. Klasické soupravy už se (kromě nočních lůžkových vozů a vagónky Arad :-) ) ani nevyrábí a než toto postavíme, budou už vyřazeny.

+1/0
13.3.2017 12:15

F63r33a36n21t57i78š61e74k 98F34l87i90n49t48a 1744900609143

A Railjet je co? To je přece klasická souprava s řídícím vozem.

0/0
22.3.2017 9:42

J32i17ř37í 49Z27a26t36l27o32u96k14a32l 3468279511616

A ještě - zastávka za městem lidem, kteří tam chtějí přestupovat, moc nepomůže. Ve směru Brno Ostrava zastávka na současném nádraží tolik nezdrží a pro lidi bude určitě dostupnější.

0/0
12.3.2017 12:31

M62i92r82o76s75l43a78v 33Z17i37k90m49u53n77d 6658652197328

A to si jako "někdo" myslí, že vlaky na VRT trati uživí "místní" frekvence Ostrava - Brno, resp. frekvence vlaků Polsko - Vídeň / Budapešť. Ten Přerov je nutně spádový ... A ona je taky drobet otázka, kudy by tam VRT mimo Přerov měla vést. S nějakými estakádami, které by se jevily jako "nejjednodušší", nelze počítat a to s ohledem na letiště v Bochoři.

Ta zahraniční sídla, kam se "musí" jet BUSmo nebo přípojným vlakem jednak vyžadují další spojovací trať, resp. výrazně prodlužují cestovní dobu > např. Valence Ville > Valence TGV je vlakem pouhých 8 minut, ale BUSmo už 20 ... Tohle si mohou dovolit ve Francii, kde nemají problém s pozemky a prostorem.

Ve stanici Bologna Centrale se zpomalování vlaků na vjezdu do stanice vyřešilo vybudováním nového podzemního nádraží ovšem za cenu poměrně dlouhého přístupového času z "peronů". V Německu se jezdí "do centra" s výjimkou Kasselu. Tam zastavují ICE / IC vlaky na nádraží Wilhelmshöhe a do centra na HBF se jezdí přípojnými vlaky, ale je to především proto, že HBF je koncové nádraží a na nádraží Wilhelmshöhe je přestupní uzel mezi dvěma linie ICE (Berlín > FFM a Hamburg > München), čili pro vzájemné přestupy jsou tam třeba 4 dlouhé koleje + koleje pro regionální dopravu.

+1/0
12.3.2017 15:48

R53a41d11e29k 83J17a61n44a47t80a 9125906854262

Ony tamtudy ale budou jezdit i vlaku Praha-Ostrava, které Přerov k naplnění určitě nepotřebují.

0/0
12.3.2017 16:32

J56i49ř97í 50Z48a49t55l40o92u70k93a19l 3988359811526

To nemáte tak úplně pravdu, podívejte se třeba na soukromé dopravce, oba mezi Olomoucí a Ostravou staví i v menších městech. Vzhledem k tomu, že jim jde především o zisk a tedy i o maximální počet cestujících, jistě si dokážou mnohem lépe než plánovači ve státních firmách spočítat, kde pro ty své cestující zastavovat. Prostě ke konci trasy se už vyplatí zastavovat i v menších městech, odkud by jinak spojení do Prahy bylo poměrně komplikované.

0/0
12.3.2017 19:22

J36a66k80u17b 29Z17a31c90h 3635916673810

banda "odborníků" a prospěchářů

0/0
11.3.2017 21:50

P44e84t35r 34B10á62č37a 8755186255205

Stavte dalnice, vlaky nechte vlakama.

Udelate lip.

0/−8
11.3.2017 10:59

M81a15r91t54i87n 89V46o66j34á48č55e29k 9473597591306

no on je spíš problém někam dojet a auto tam zaparkovat ono to město není nafukovací a parkování v centrech je problém ve většině větších měst

+5/0
11.3.2017 11:02

I48v30a90n 28H56o84l62a71s 5207367188827

Báčo, Báčo - nedělej hloupému "antiautíčkáři" Řápkovi až takovou protiváhu.

Udéláš líp.

0/0
14.3.2017 20:59

J74i34ř29í 25D59o57n64ě95k 2475113396469

opravdu tahle země potřebuje rychlovlaky a s tím spojené předražené zakázky za 500 miliard?

+2/−7
11.3.2017 10:52

M74a11r31t24i19n 46V79o15j62á12č77e55k 9683947291626

no problém je spíš to ,že se cinkne už studie aby to vypadalo ,že nepotřebuje...ale umím si představit využití ono třeba jen Praha a problém s parkováním ...tam vidím potenciál ,že x lidí pojede raději vlakem pokud to bude časově odpovídající

+1/0
11.3.2017 11:00

P58a16v91e25l 79M19o58r50a73v30e10c 3322109112648

Opravdu tato země potřebuje předražené dálnice které se vlní (Ostrava) nebo ujíždí (u Ústí)?

+1/0
11.3.2017 11:40

Š51t82ě88p88á20n 19F61r50a94n26c71l 8134689714260

Ano. Ty rychlovlaky totiž nebudou jezdit jen z Pardubic do Hradce, případně z Prahy do Plzně, ale mají být součástí celoevropské sítě rychlovlaků. Takže po nich budou jezdit i soupravy zahraničních přepravců, kteří za to budou platit.

Ovšem pokud na "Ťokárně" naplánují tratě rychlovlaky s omezením na 60km/h, tak budou ty rychlovlaky jezdit jinudy (přes Rakousko nebo Polsko) a my budeme zase sto let za opicemi. Koblihu?

+4/−1
11.3.2017 11:52
Foto

J47a14n 88V69a76l83a52l32í53k 6596319210656

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2015/10/B_1_Prehledna_situace_modernizace_trati_Brno-Prerov_web.jpg

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2014/10/P%C5%99ehledn%C3%A1-situace_VRT_Praha_Brno_SUDOP_2010.pdf

+1/0
11.3.2017 8:09

P67e71t59r 14H40a12n75á89k 2268214396733

Problém je v tom, že současná tratˇ Brno-Přerov je jednokolejný "had", na kterém nelze provozovat osobní dopravu. Proto se roky připravuje modernizace trati, která je nutná zároveň i pro rychlíky spojující menší, ale i krajská města.

Pokud chcete současnou trať zrychlit a zdvoukolejnit, je nutné vybudovat přeložky a jak se zjistilo a co se dlouho ví je, že modernizovat trať "mírněji" např. pro 120 km/h, pro 160 km/h nebo pro 200 km/h jsou téměř a stále TY SAMÉ varianty stojící PODOBNÉ PENÍZE! Neexistuje žádná varianta modernizace "mírněji", která by ušetřila peníze. Proto nejvýhodněji vyšla varianta pro 200 km/h.

Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice má stávající dvoukolejka zůstat pro pomalejší vlaky a přistavit se nová dvoukolejka pro v = 200 km/h. Pak už osobákům budou zbývat jen zastávky Holubice, Rousínov, Luleč a konečná Vyškov. To už trať zvládne, když uvážím, že většina rychlých vlaků ve Vyškově stejně zastaví. Podle mě zvolená varianta řeší obstojně nejvíce problémů a je nejrozumněji navržená a navíc v územních plánech zůstává územní rezerva pro případnou vysokorychlostní trať, pokud by se v budoucnu muselo přidávat extrémní množství vlaků. Do té doby bude skvěle sloužit modernizovaná trať.

Na krátkém úseku z Brna do Přerova bude vlak jedoucí 200 km/h jen o cca 2-3 minuty pomalejší než jedoucí 300 km/h (než z Brněnského uzlu zrychlí, ujedou oba spoustu km souběžně)

Nedokážu si představit, že by někdo těmito aktivitami velmi potřebnou modernizaci zastavil!

+2/−1
10.3.2017 23:21

J47a95n 40J73e83m92e85l47k14a 1585820

Přesně tak.

0/0
11.3.2017 7:22

P83a95v22e94l 74M97o46r65a65v59e39c 3392399572988

Zdvojkolejnění a optimalizace současné trati je nutnost tak jako tak. Nicméně problém s nutností VRT to nijak neřeší. Na VRT by kapacita té dvoukolejné tratě nestačila, a i míchat osobáky, nákladní vlaky a rychlíky 200kmh na 2 kolejích by brzo narazilo na své limity. Zkuste vyřešit předjíždění rychlíků tak, aby osobáky pořád nestály..

A rozdíl mezi 200kmh a 300kmh na této trati je větší než 2-3minuty. Pár kiláků společně, pak by 300kmh dál zrychloval. Zvlášť vlaky co by v Přerově nezastavovaly by byly výrazně rychlejší (ale nechce se mi počítat okolik).

Zkrátka, modernizace tratě je nutná, VRT je ale stejně potřebné.

+2/0
11.3.2017 11:52

J53a63n 41J23e70m23e71l57k46a 1205140

A kapacita jednokolejné trati stačí? Já bych to neviděl tak černě. Tam jsou 2 trati. Brno Přerov. A Břeclav Přerov. Němci to měli na příměstské trati udělané tak, že os vlak v každé zastávce vyjel z průjezdné koleje na vedlejší kolej, pak zase najel zpět. Pak asi může i cargo jezdit rychleji než 100 a 120.

0/0
11.3.2017 16:35

P35a23v85e47l 28M79o30r67a10v31e55c 3162639942518

Ale já píšu, že současná trať je nedostatečná!

Ad osobák vyjede z vedlejší koleje: jenže může vyjet až X mint po rychlíku, vyjíždí z pomalé rychlosti, pak zase brzdí, do té doby mu funí na záda další rychlík. Na jedné trati nelze efektivně míchat vlaky tak rozdílných kategorií. Proč asi kolem velkých měst jsou 4 koleje? Tedy na západě, kde už to pochopili..

+1/0
11.3.2017 17:25

I22v92a17n 81H46o10l44a53s 5447867928497

"Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice"

Tento úsek není součástí trati Brno-Přerov, jde o zcela jinou parlalelně vedoucí trať ("Vlára"), která má ovšem jako dvoukolejka větší propustnost i traťovou rychlost, takže rychlíky na Přerov jedou část trasy po "Vláře" a pak se přes Blažovickou spojku dostávají na skutečnou trať Brno-Přerov u Holubic.

0/0
14.3.2017 21:02

M49a46r37t87i41n 40R51u73z91i20c58k37a 1402528426847

Neni pravdou, ze naklady na vystavbu a provoz VRT jsou drahe, EU proplaci cca 80% nakladu na vystavbu a i kdyby ne, tak je cena zhruba srovnatelna s vystavbou dalnice, nemluvim o zaboru prostoru, ktery je u dalnice (4 pruhy vs. 2 koleje) mnohem vetsi a hluk z dalnice je kontinualni oproti obcasnemu prujezdu vlaku na moderni trati.

Provoz vlaku neni o moc drazsi nez provoz klasickych souprav, dokonce i levnejsi a tedy i vyssi predpokladane cene jizdenky vydelecnejsi nez na stavajicich tratich, tedy cena jizdenek nemusi byt o moc drazsi nez je tu prezentovano. Pro porade srovnani s dalnici je napr. i udrzba trati nesrovnatelne levnejsi.

Mame zde nedostatecnou kapacitu dalnic, rozsiruje se o treti pruh D1 a v planu je D35, vlaky jezdi na Brno plne a kapacita soucasneho spojeni nestaci, VRT naopak pritahne cestujici, kteri si radeji dopreji pohodu a usetri cas, ulevi soucasne jak dalnici, tak zeleznici kde pomuze uvolnit kapacitu pro nakladni a regionalni osobni dopravu.

Dalsi takovou nepochopitelnou zalezitosti je tvrzeni, ze na VRT nemuzou jezdit pomalejsi vlaky a ze nemohou projizdet v plne rychlosti pres stanici? To jako proc ne, vzdyt je to bezne jinde ve svete, pokud budou na VRT rozumne zastavky, tak na odbocnych koleji muze zastavkovy nebo pomalejsi vlak zastavit a kolem projede rychlejsi/primy vlak, tim i odpada problem s prujezdem kolem nastupiste nebo jsou podel nastupiste bezpecnostni zony / zabradli...

Mam pocit, ze by studii a projekty meli byt zadany nekomu kdo tomu rozumi a ma s tim zkusenosti,...

PS: Nechapu jak muze byt VRT u Prerova zaustena primo do mesta, proc? Vzdyt trat muze vest primo a zastavka (kde asi nebusou vsechny vlaky stavet) muze byt bud na trati nebo zastavkovy vlak muze do Prerova zajizdet a primy vlak jet mimo mesto.

+4/0
10.3.2017 19:38

J17a16n 28J29e45m53e13l32k88a 1235500

Protože Přerov je přestupný bod a docela velké město? Všechny vlaky na Brno tam staví.

+1/0
11.3.2017 7:25
Foto

Z55d50e16n41ě61k 16V63r29b11a 6839848190508

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát. Takže Přerov je celý blbost, smysl má VRT zastávka mezi Přerov a Olomouc, křižovaná se stávajícím koridorem a dokladnou provázaností přestupů. (i na auta - dalnice)

+2/0
11.3.2017 8:16

J38a32n 97J36e65m10e22l68k80a 1525820

Já si to nemyslím. Většina cestujících je vnitrostátních. Tedy včetně Přerova, přestupu na Zlín, Uherské Hradiště, Břeclav atd.. Naše železnice má úspěch v cca v takovém formátu, jakém je dnes. Švýcarská železnice to samé, je podobná, jen lepší. VRT Španělsko - tím jezdí naopak malé množství lidí.

Trať na 200 nebrání dálkovému provozu. To jestli tím lidi budou jezdit je jen o ceně. Ne o čase.

+1/0
11.3.2017 9:33
Foto

Z92d69e16n20ě91k 36V91r25b14a 6269978760468

Ale ty přestupy nemusí být na 10 a více minut = Přerov, Praha, Brno, ale můžou být hrana-hrana na tomtéž nástupišti 3 minuty za sebou stejně jako je to 14 let na Frankfurt letiště. Řešení 200 x 160 nemá smysl probírat, bez separované VRT není kapacita na příměstskou dopravu a nákladní dopravu. Zavázali jsme se, že do roku 2030 převedeme na železnici ze současných 7% přepravy dalších 23% a ono to už prostě teď není kam dávat...

0/0
12.3.2017 6:11
Foto

Z85d21e50n10ě35k 69V92r56b39a 6499518350108

P.S. Většina těchto přestupů s nástupem VRT v Přerově zanikne, protože Zlín a Starák pojede od Brna přímo (uhne za Vyškovem), Olomouc je otázka a Ostrava jej taky nebude zajímat. Zůstane z něj uzel pro nákladní dopravu.

0/0
12.3.2017 6:15

P49e19t96r 38Š16i42m80e35k 2889777236938

Všechna krajská města by měla být napojena pomocí VRT klidně ve stávajícím profilu, nebo novém, podle toho jak to bude výhodnější (myslím, že Němci to udělali stejně), s napojením na okolní státy. Všechna krajská města by měla mít okruhy dálničního typu s napojením na dálniční síť v ČR a zahraničí. Věřím, že při rychlosti 300 km/h by valná většina obchodních zástupců apod, ráda přesedla do vlaku. Pokud by se u nádraží dala jednoduše půjčit auta, není řešit.

+5/0
10.3.2017 17:46

M23a89r90t57i26n 34R34u16z10i59c28k24a 1112278806267

Nejen obchodnich zastupcu, ale i zamestnancu, porad totiz je moznost, ze jim firma proplati jizdne nebo cast, kdyz muze platit cca 6,-Kc/km za auto, tak zvladne proplatit i jizdenku...

Cena jizdenek, ale nebude nejak vysoka, srovnavame to se zapadem, kde jsou ceny ve vlacich vyssi a naklady na mzdy take... to se do cen promita.

+3/0
10.3.2017 19:27

A23n98t22o75n70i50n 10N91e75m93e29c 7698693141140

Zapominate, ze Nemci jsou ochotni platit dane i na silnice a zeleznice. pODOBNOU OCHOTU V cESKU NENAJDETE A nEMECKO NAM TRVALE NEBUDE PLATIT INFRASTRUKTURU

+1/−1
10.3.2017 23:04
Foto

J85a61n 31V22a75l79a66l47í90k 6346109750436

no a v Brně přeložit nádraží nebo ho celé předělat....

0/0
10.3.2017 17:41

R19a46d19e90k 41J62a53n71a63t23a 9805466284502

V Kolíně nad Rýnem má nádraží polohu ještě více v centru, ještě více v oblouku. Navíc jim to tam komplikuje řeka. A ICE tam jezdí.

Tohle zapálené hledání, proč něco nejde, mě v ČR fascinuje. Asi to bude jeden z důvodů, proč jsme to Německo ještě nedohnali.

+5/0
10.3.2017 17:44
Foto

J56a34n 58V39a86l40a88l24í20k 6256659580146

Jako určitý špunt by mohlo působit brněnské hl. nádraží v současném stavu. I když je připravován přesun nádraží do jižní polohy, stále se o tomto vedou diskuze. V každém případě do plného zprovoznění VRT Praha – Brno – Ostrava bude nutné buď zásadně přestavět současné nádraží, nebo vybudovat nové v odsunuté poloze. Náklady na nové nádraží včetně nákladů na budování nové městské infrastruktury, se odhadují na 24 mld. Kč (nejsou součástí VRT).

0/0
10.3.2017 19:02

R47a29d54e38k 79J25a10n25a42t84a 9815596774722

Však oni v tom Kolíně to nádraží upravili, není ve stavu jako v Brně, kde se od 30. let minulého století diskutuje o (ne)přesunu a nic se nedělá:-)

+2/0
10.3.2017 19:47

A50n41t89o66n97i93n 42N48e95m43e10c 7508463551780

Brno neni NENI ZADNY "SPUNT".

Na pr Frankfurt/M ma nadrazi, kam vlaky vjedou a zpatky se musi vytahnout. Je to t.zv, KOPFBAHHOF.

Presto je Frankfurt dulezita zeleznicni krizovatka - 18 nastupist, 36 koleji.

Cesta z Frankfurtu do Hamburku (530 km) trva asi 3,5 hodiny, u Hannoveru hlasili, ze jedeme 260 km, dojem byl asi na 120 km.

V tom ICE lide pracuji na komputerech a zvladnou za jeden den vyridit sluzebni cestu do Hamburku a pozde vecer byt zpatky ve Frankfurtu.

V Nemecku vsak jsou lide vcetne OSVC ochotni platit dane i na miliardy placene do novych trati Mnichov - Berlin pres Turynsko, kde jsou vetsi kopce, nez Vysocina atd.

0/0
10.3.2017 23:21
Foto

Z56d93e80n26ě96k 94V67r26b93a 6359188470358

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát.

0/0
11.3.2017 8:17

J56i18n26d53r14i79c20h 51M68o82l74l90i15n 5539854167415

ono úplně stačí, když stojíte na peroně a kolem vás projede rozjetý expres rychlostí 160. V tu chvíli je ve vás malá dušička. Takže doufám že přes železniční stanice nechcete jezdit 300. Třeba zrovna v případě tak frekventované stanice jako je přerovská, je rychlost 60 tak právě akorát.

0/−12
10.3.2017 16:50

R46a24d58e78k 85J16a34n64a96t56a 9535466324502

Viděl jste někdy stanici na francouzské vysokorychlostní trati? Asi ne, jinak byste věděl, že přes ně spoje, které v ní nestaví, jezdí plnou traťovou rychlostí. Například Lorraine TGV, 320 km/h.

Zkuste za domácí úkol vymyslet, jak to je možné.

+5/0
10.3.2017 17:01

R13a67d33e10k 70J85a90n34a91t50a 9975456524222

Ještě dodám, že váš příspěvek je ukázkou jednoho z typických bludů o rychlých vlacích. Pokud by takto neinformovaní byli jen prostí občané, ještě by to bylo dobré. Ale bohužel se takto hloupě je schopný zeptat i poslanec, či někdo z ministerstva, kdo by měl rozhodovat.

+7/0
10.3.2017 17:03

J42a31n 13D61v72o18ř28á76k 4113202963397

A to si ještě představte, co se stane, když závorář zapomene stáhnout závory a ten rychlovlak najede do tatrovky s pískem!!! Ve 300 km/h!!! ;-)

+6/0
10.3.2017 17:16
Foto

Z40d47e79n24ě23k 94V25r46b52a 6509128840618

Pro tratě nad 160km/h není povoleno mít úrovňová křížení, proto v ČR jezdíme 160km/h max (a taky ještě máme neschopné zabezpečovací zařízení, ale to je jiná debata)

0/−1
11.3.2017 8:19







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.