Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Studie na rychlovlaky čelí kritice. Někde mají jezdit jen 60 km/h

Vláda tlačí na ministerstvo dopravy, aby urychlilo přípravy na výstavbu tratí pro rychlovlaky. Resort vypracoval na projekt až za 500 miliard další studii, materiál má však řadu kritiků. Ti požadují, aby tratě byly stavěné pro rychlost až tři sta kilometrů za hodinu. A tvrdí, že studie ministerstva podceňuje potenciál vysokorychlostní železnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J95i71ř21í 69Z59a76t48l34o51u52k45a83l 3428149551226

Tak hlavně doufám, že se kluci nebudou hádat tak, až by se jim podařilo zablokovat jakoukoliv smysluplnou přestavbu trati Přerov Brno. Její současný stav je totiž naprosto tragický a obě varianty (přestavba na 160 - 200 km/h i VRT) mají své výhody i nevýhody, obě ale umožní po výstavbě VRT Praha Brno převedení nejrychlejších vlaků z Prahy do Ostravy na trasu přes Brno. Asi by víc pomohla VRT, která by umožnila rychlejší spojení mezi velkými městy, ale nemohly by po ní jezdit příměstské vlaky, které by tak i do budoucna byly odkázané na starou pomalou jednokolejnou trať a je otázka, jak by pomohla nákladním vlakům. Přestavba na 160 - 200 km/h by umožnila i provoz příměstských vlaků a při vzdálenosti kolem 70 km z Brna do Přerova by to i expresy mohly zvládnout kolem půl hodiny (odhad, podrobnosti neznám), což je oproti současnému stavu několikanásobné zrychlení. VRT by se pak mohla postavit někdy v budoucnu, až po ní bude dostatečná poptávka.

Pokud jde o ukončení a pomalou rychlost v Přerově, většina vlaků tam stejně bude zastavovat, takže trať mimo Přerov nemá smysl, protože by byla nevyužitá. Navíc předpokládám, že by šla ta stanice a zapojení trati do ní navrhnout i na vyšší rychlost než zmíněných 60 km/h.

0/0
12.3.2017 12:15

M16a24r83t46i71n 71C24h17o42v35a84n34e71c 3311786551536

Oni tu VRT hlavně údajně zapojili v projektu tak „nešikovně“, že se nedá jet Brno - Olomouc přímo, ale pouze s přestupem / úvratí.

Expresy Brno - Přerov půl hodiny snad ano, ale zmiňujete ty nákladní a regionální vlaky. Bude oříšek, dobře naplánovat jízdní řád (a dodržovat ho), aby se vzájemně neomezovaly.

0/0
13.3.2017 8:57

M72a31r31t64i44n 69R88u44z72i15c61k25a 1862708916317

Trat Prerov-Brno je opravdu zrala na rekonstrukci, ale s VRT by to nemelo mit nic spolecneho, prioritou je prime propojeni Polsko (asi Katovice, Krakov)-Ostrava-Brno-Viden a Praha-Brno... Prerov muze byt jen zastavkou, kde nebudou vsechny VRT vlaky stavet, zbytecne tak vytvorite uzke hrdlo, trat mimo Prerov a hlavne separatni trat je prakticky nutnost.

Take nemuze byt napr. zastavka ve Vlasimi nebo Pelhrimove, proste nektere spoje budou dalkove, jine zastavkove a tak muze byt z VRT do Prerova odbocka nebo zastavka mimo mesto. Nesmite se na to divat jako na rychlikove nebo spesne vlaky, ale spise na leteckou, kde take nemate letiste ve vsech mestech a letiste v centru...

0/0
17.3.2017 13:32

J34i80ř78í 91Z54a72t33l57o13u37k33a90l 3248619301726

Zkuste se trochu zamyslet, kdo především bude tu VRT využívat. Mezinárodní doprava je jistě důležitá, ale mnohem víc cestujících máte a i v budoucnu budete mít ve vnitrostátní dopravě. A pokud Vám to má ekonomicky vyjít, důležité je především to, aby ty tratě byly co nejvíc využité. Obvykle tedy bude třeba vybudovat nejdříve ty úseky, které využije i vnitrostátní doprava a pak teprve můžete uvažovat o tom zbytku, který využijí jen mezinárodní spoje. Například stavět VRT kolem Přerova, dokud nebude hotová VRT Praha - Brno, je ekonomická sebevražda, po té trati by nic nejezdilo a odpůrci VRT by toho jistě dokázali dokonale využít. Ale dovedu si představit úsek VRT z Brna k Přerovu ukončený sjezdem do Přerova s tím, že zbytek by se mohl dostavět, až po tom bude poptávka. Mimochodem, Přerov by pro mezinárodní vlaky z Polska do Brna mohl fungovat jako stanice hned pro dvě krajská města, Olomouc a Zlín, takže tak bezvýznamný by zase nebyl.

To přirovnání k letecké dopravě Vám také trochu kulhá. Letiště za městem jsou spíše nevýhodou, ale nic jiného nezbývá, protože v centru města něco takového prostě postavit nejde. Naopak vlak má tu výhodu, že nádraží už v centru většiny měst máte, tak proč toho nevyužít? Vlaky také, na rozdíl od letadel, mají obvykle po cestě několik zastávek, takže je pro ně mnohem snazší efektivně obsloužit podstatně větší množství i menších měst, než pro letadla.

0/0
22.3.2017 1:42

M88i39r68o81s34l56a70v 53Z94i12k97m65u61n91d 6548642917138

Nechápu co je ministerstvu dopravy do cen jízdenek na "vysokorychlostní vlaky". Ve Švýcarsku, kde se na několik tratích jezdí rychlostí 200 je ve takovém vlaku cena jízdenky stejná jako v osobním vlaku "na lokálce". V Německu je jízdné ve vlacích kategorie ICE stejné, bez ohledu na to, zda vlak ICE jede po VRT tratí rychlostí 280 - 300 km/h nebo po "běžné" trati stovkou ...

Přitom MD není schopno vytvořit celostátní integrovaný tarifní systém jako to dovedli udělat ve Švýcarsku ...

To že "někde mají vlaky jezdit jen 60 km/h" je normální. Vlak není ani závodní motocykl ani automobil formule 1, které dokáží z rychlosti 300 km/h snížit rychlost nebo zastavit na dráze dlouhé v řádu desítek metrů, ale vozidlo, které brzdí (snižuje rychlost) na dráze dlouhé v řádu jednotek kilometrů. V Itálii i jednotky jezdící po VRT rychlostí 250 - 300 km/h vjíždí do stanice Milano Centrale nebo Torino Porta Nuova (a řady dalších) dokonce "jen" poloviční rychlostí 30 km/h, protože tak jsou výhybky postavené ... Obdobně ve Francii jezdí po městských kolejích jednotky TGV relativně nízkou rychlostí než se dostanou na samostatnou trať a nejinak je tomu v Německu. Než se vlaky ICE 3 jezdíci po VRT rychlostí 300 km/h vymotají z kolejí v uzlech Köln a FFM nebo Wiesbaden, tak taky nemají na konci stanice těch 300 km/h, ale třeba i těch 60 ... Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly, tak musí postupně snižovat rychlost, čili "odněkud" pojedou do peronů jen rychlostí 60 km/h, aby v peronech zastavily ... Je poněkud naivní představa, že by se "někde" v polích postavilo zvláštní VRT nádraží jako např. ve Valence, Lyonu, Avignonu, Marseille (a jinde) a cestující z "běžného" nádraží se tam dopravovali buď autobusem nebo "pomocným" vlakem ... Na tyhlety extrabuřty je naše země jednak příliš malá, jednak hustě osídlená ...

0/0
12.3.2017 8:42

R47a49d98e63k 98J98a96n72a61t17a 9465966304202

"Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly"

Jde právě o to, že Přerov není dost velké sídlo, aby tam všechny vlaky zastavovaly, ostatně už dnes většina expresních spojů Přerov objíždí. Taková sídla se v zahraničí u VRT řeší buď zastávkou za městem (kterou spoje projedou plnou rychlostí po průjedných kolejích), nebo VRT obchvatem, takže nonstop spoje do města vůbec nevjedou.

0/0
12.3.2017 10:40

J84i87ř35í 57Z11a19t95l77o19u35k96a51l 3748669941216

Ty vlaky Přerov objíždí především proto, že by to pro ně bylo příliš velké zdržení při změně směru jízdy a výměně lokomotivy. Jinak je to dost velké město a dopravní uzel na to, aby tam většina vlaků zastavovala. Nepředpokládám, že by se uživilo více než jeden přímý vlak z Brna do Ostravy za hodinu, jsou trasy, kde by VRT pomohla mnohem víc. Navíc propojení z VRT na nádraží v Přerově bude určitě potřeba, je proto možné ukončit trať tímto propojením a se stavbou VRT kolem Přerova pokračovat někdy později, až to bude dávat větší smysl.

+1/0
12.3.2017 12:25

M81i68r97o21s24l79a72v 35Z39i69k84m60u94n62d 6178962817868

Ale kdepak. Úvrať se u elektrické jednotky dá udělat za 2 minuty, dojezdový strojvedoucí vypne na své jednotce řízení, odjezdový strojvedoucí čeká "na konci" peronu, převezme si řízení a během této doby dochází k výměně frekvence běžná věc u ICE / IC s řídícím vozem ve FFM, Stuttgartu apod. ... I když se jezdí s klasickými soupravami bez řídících vozů, je výměna lokomotivy otázkou několika minut. Tohle je krásně vidět třeba ve švýcarském Luzernu ... konec konců i v tuzemsku jsme uměli vyměnit v Benešově u Prahy ve směru do Prahy lokomotivu za 6 minut plánovaného pobytu ... než se vyměnili cestující a - kdysi - naložilo a vyložilo zboží tak byla lokomotiva vyměněna ...

+1/0
12.3.2017 15:54

J80i73ř65í 96Z63a82t16l68o40u73k66a57l 3348399771506

To máte sice pravdu, ale teď zpátky do reality, kolik podobných jednotek u nás v Česku na trase do Ostravy jezdí? U pendolina je to "politické" rozhodnutí, že v podobných menších městech nestaví, a pak už zbývá jen Leo Express a právě to jsou jediné rychlé vlaky, kterým se vyplatí tam zajíždět. Všechno ostatní jsou klasické soupravy, kde by bylo třeba složitě otáčet lokomotivu. Navíc jistou nevýhodou Přerova je, že je příliš blízko podstatně významnější Olomouce, zatímco na trase Brno Ostrava je nejvýznamnější město právě Přerov.

0/0
12.3.2017 19:15

R35a76d97e19k 95J15a24n10a28t40a 9345446824552

Jenže po VRT jezdí pouze jednotky. Klasické soupravy už se (kromě nočních lůžkových vozů a vagónky Arad :-) ) ani nevyrábí a než toto postavíme, budou už vyřazeny.

+1/0
13.3.2017 12:15

F27r98a69n86t85i31š54e83k 15F25l14i55n48t98a 1684810459543

A Railjet je co? To je přece klasická souprava s řídícím vozem.

0/0
22.3.2017 9:42

J82i54ř37í 39Z98a71t90l74o58u65k78a32l 3578719851846

A ještě - zastávka za městem lidem, kteří tam chtějí přestupovat, moc nepomůže. Ve směru Brno Ostrava zastávka na současném nádraží tolik nezdrží a pro lidi bude určitě dostupnější.

0/0
12.3.2017 12:31

M55i66r86o46s53l56a94v 50Z71i81k14m49u65n25d 6408452947788

A to si jako "někdo" myslí, že vlaky na VRT trati uživí "místní" frekvence Ostrava - Brno, resp. frekvence vlaků Polsko - Vídeň / Budapešť. Ten Přerov je nutně spádový ... A ona je taky drobet otázka, kudy by tam VRT mimo Přerov měla vést. S nějakými estakádami, které by se jevily jako "nejjednodušší", nelze počítat a to s ohledem na letiště v Bochoři.

Ta zahraniční sídla, kam se "musí" jet BUSmo nebo přípojným vlakem jednak vyžadují další spojovací trať, resp. výrazně prodlužují cestovní dobu > např. Valence Ville > Valence TGV je vlakem pouhých 8 minut, ale BUSmo už 20 ... Tohle si mohou dovolit ve Francii, kde nemají problém s pozemky a prostorem.

Ve stanici Bologna Centrale se zpomalování vlaků na vjezdu do stanice vyřešilo vybudováním nového podzemního nádraží ovšem za cenu poměrně dlouhého přístupového času z "peronů". V Německu se jezdí "do centra" s výjimkou Kasselu. Tam zastavují ICE / IC vlaky na nádraží Wilhelmshöhe a do centra na HBF se jezdí přípojnými vlaky, ale je to především proto, že HBF je koncové nádraží a na nádraží Wilhelmshöhe je přestupní uzel mezi dvěma linie ICE (Berlín > FFM a Hamburg > München), čili pro vzájemné přestupy jsou tam třeba 4 dlouhé koleje + koleje pro regionální dopravu.

+1/0
12.3.2017 15:48

R61a38d28e86k 10J97a95n20a72t88a 9155816674422

Ony tamtudy ale budou jezdit i vlaku Praha-Ostrava, které Přerov k naplnění určitě nepotřebují.

0/0
12.3.2017 16:32

J68i63ř52í 11Z93a97t11l36o58u85k67a26l 3668509191426

To nemáte tak úplně pravdu, podívejte se třeba na soukromé dopravce, oba mezi Olomoucí a Ostravou staví i v menších městech. Vzhledem k tomu, že jim jde především o zisk a tedy i o maximální počet cestujících, jistě si dokážou mnohem lépe než plánovači ve státních firmách spočítat, kde pro ty své cestující zastavovat. Prostě ke konci trasy se už vyplatí zastavovat i v menších městech, odkud by jinak spojení do Prahy bylo poměrně komplikované.

0/0
12.3.2017 19:22

J34a42k36u77b 19Z57a65c68h 3655886503420

banda "odborníků" a prospěchářů

0/0
11.3.2017 21:50

P82e16t45r 88B24á71č80a 8125716385505

Stavte dalnice, vlaky nechte vlakama.

Udelate lip.

0/−8
11.3.2017 10:59

M96a77r34t78i41n 29V83o40j54á11č39e64k 9723557881326

no on je spíš problém někam dojet a auto tam zaparkovat ono to město není nafukovací a parkování v centrech je problém ve většině větších měst

+5/0
11.3.2017 11:02

I21v96a83n 45H15o57l67a52s 5527507778117

Báčo, Báčo - nedělej hloupému "antiautíčkáři" Řápkovi až takovou protiváhu.

Udéláš líp.

0/0
14.3.2017 20:59

J94i69ř16í 70D94o90n39ě10k 2845773346489

opravdu tahle země potřebuje rychlovlaky a s tím spojené předražené zakázky za 500 miliard?

+2/−7
11.3.2017 10:52

M81a58r94t41i53n 50V71o43j35á49č69e14k 9873927451486

no problém je spíš to ,že se cinkne už studie aby to vypadalo ,že nepotřebuje...ale umím si představit využití ono třeba jen Praha a problém s parkováním ...tam vidím potenciál ,že x lidí pojede raději vlakem pokud to bude časově odpovídající

+1/0
11.3.2017 11:00

P19a81v36e89l 50M81o44r84a93v68e68c 3802259872468

Opravdu tato země potřebuje předražené dálnice které se vlní (Ostrava) nebo ujíždí (u Ústí)?

+1/0
11.3.2017 11:40

Š42t72ě44p62á56n 61F36r97a11n77c43l 8754549984120

Ano. Ty rychlovlaky totiž nebudou jezdit jen z Pardubic do Hradce, případně z Prahy do Plzně, ale mají být součástí celoevropské sítě rychlovlaků. Takže po nich budou jezdit i soupravy zahraničních přepravců, kteří za to budou platit.

Ovšem pokud na "Ťokárně" naplánují tratě rychlovlaky s omezením na 60km/h, tak budou ty rychlovlaky jezdit jinudy (přes Rakousko nebo Polsko) a my budeme zase sto let za opicemi. Koblihu?

+4/−1
11.3.2017 11:52
Foto

J82a11n 55V89a89l12a51l43í96k 6106239190466

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2015/10/B_1_Prehledna_situace_modernizace_trati_Brno-Prerov_web.jpg

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2014/10/P%C5%99ehledn%C3%A1-situace_VRT_Praha_Brno_SUDOP_2010.pdf

+1/0
11.3.2017 8:09

P84e81t90r 28H46a12n37á41k 2528404876853

Problém je v tom, že současná tratˇ Brno-Přerov je jednokolejný "had", na kterém nelze provozovat osobní dopravu. Proto se roky připravuje modernizace trati, která je nutná zároveň i pro rychlíky spojující menší, ale i krajská města.

Pokud chcete současnou trať zrychlit a zdvoukolejnit, je nutné vybudovat přeložky a jak se zjistilo a co se dlouho ví je, že modernizovat trať "mírněji" např. pro 120 km/h, pro 160 km/h nebo pro 200 km/h jsou téměř a stále TY SAMÉ varianty stojící PODOBNÉ PENÍZE! Neexistuje žádná varianta modernizace "mírněji", která by ušetřila peníze. Proto nejvýhodněji vyšla varianta pro 200 km/h.

Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice má stávající dvoukolejka zůstat pro pomalejší vlaky a přistavit se nová dvoukolejka pro v = 200 km/h. Pak už osobákům budou zbývat jen zastávky Holubice, Rousínov, Luleč a konečná Vyškov. To už trať zvládne, když uvážím, že většina rychlých vlaků ve Vyškově stejně zastaví. Podle mě zvolená varianta řeší obstojně nejvíce problémů a je nejrozumněji navržená a navíc v územních plánech zůstává územní rezerva pro případnou vysokorychlostní trať, pokud by se v budoucnu muselo přidávat extrémní množství vlaků. Do té doby bude skvěle sloužit modernizovaná trať.

Na krátkém úseku z Brna do Přerova bude vlak jedoucí 200 km/h jen o cca 2-3 minuty pomalejší než jedoucí 300 km/h (než z Brněnského uzlu zrychlí, ujedou oba spoustu km souběžně)

Nedokážu si představit, že by někdo těmito aktivitami velmi potřebnou modernizaci zastavil!

+2/−1
10.3.2017 23:21

J82a34n 21J17e15m89e84l91k85a 1675340

Přesně tak.

0/0
11.3.2017 7:22

P35a97v44e89l 38M46o61r43a51v89e23c 3292869252398

Zdvojkolejnění a optimalizace současné trati je nutnost tak jako tak. Nicméně problém s nutností VRT to nijak neřeší. Na VRT by kapacita té dvoukolejné tratě nestačila, a i míchat osobáky, nákladní vlaky a rychlíky 200kmh na 2 kolejích by brzo narazilo na své limity. Zkuste vyřešit předjíždění rychlíků tak, aby osobáky pořád nestály..

A rozdíl mezi 200kmh a 300kmh na této trati je větší než 2-3minuty. Pár kiláků společně, pak by 300kmh dál zrychloval. Zvlášť vlaky co by v Přerově nezastavovaly by byly výrazně rychlejší (ale nechce se mi počítat okolik).

Zkrátka, modernizace tratě je nutná, VRT je ale stejně potřebné.

+2/0
11.3.2017 11:52

J51a71n 70J39e69m67e13l17k28a 1275320

A kapacita jednokolejné trati stačí? Já bych to neviděl tak černě. Tam jsou 2 trati. Brno Přerov. A Břeclav Přerov. Němci to měli na příměstské trati udělané tak, že os vlak v každé zastávce vyjel z průjezdné koleje na vedlejší kolej, pak zase najel zpět. Pak asi může i cargo jezdit rychleji než 100 a 120.

0/0
11.3.2017 16:35

P89a94v32e34l 54M98o23r65a91v48e67c 3462139152788

Ale já píšu, že současná trať je nedostatečná!

Ad osobák vyjede z vedlejší koleje: jenže může vyjet až X mint po rychlíku, vyjíždí z pomalé rychlosti, pak zase brzdí, do té doby mu funí na záda další rychlík. Na jedné trati nelze efektivně míchat vlaky tak rozdílných kategorií. Proč asi kolem velkých měst jsou 4 koleje? Tedy na západě, kde už to pochopili..

+1/0
11.3.2017 17:25

I54v44a91n 69H15o34l90a75s 5477237308557

"Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice"

Tento úsek není součástí trati Brno-Přerov, jde o zcela jinou parlalelně vedoucí trať ("Vlára"), která má ovšem jako dvoukolejka větší propustnost i traťovou rychlost, takže rychlíky na Přerov jedou část trasy po "Vláře" a pak se přes Blažovickou spojku dostávají na skutečnou trať Brno-Přerov u Holubic.

0/0
14.3.2017 21:02

M96a66r31t89i25n 71R15u56z66i20c27k44a 1232158316327

Neni pravdou, ze naklady na vystavbu a provoz VRT jsou drahe, EU proplaci cca 80% nakladu na vystavbu a i kdyby ne, tak je cena zhruba srovnatelna s vystavbou dalnice, nemluvim o zaboru prostoru, ktery je u dalnice (4 pruhy vs. 2 koleje) mnohem vetsi a hluk z dalnice je kontinualni oproti obcasnemu prujezdu vlaku na moderni trati.

Provoz vlaku neni o moc drazsi nez provoz klasickych souprav, dokonce i levnejsi a tedy i vyssi predpokladane cene jizdenky vydelecnejsi nez na stavajicich tratich, tedy cena jizdenek nemusi byt o moc drazsi nez je tu prezentovano. Pro porade srovnani s dalnici je napr. i udrzba trati nesrovnatelne levnejsi.

Mame zde nedostatecnou kapacitu dalnic, rozsiruje se o treti pruh D1 a v planu je D35, vlaky jezdi na Brno plne a kapacita soucasneho spojeni nestaci, VRT naopak pritahne cestujici, kteri si radeji dopreji pohodu a usetri cas, ulevi soucasne jak dalnici, tak zeleznici kde pomuze uvolnit kapacitu pro nakladni a regionalni osobni dopravu.

Dalsi takovou nepochopitelnou zalezitosti je tvrzeni, ze na VRT nemuzou jezdit pomalejsi vlaky a ze nemohou projizdet v plne rychlosti pres stanici? To jako proc ne, vzdyt je to bezne jinde ve svete, pokud budou na VRT rozumne zastavky, tak na odbocnych koleji muze zastavkovy nebo pomalejsi vlak zastavit a kolem projede rychlejsi/primy vlak, tim i odpada problem s prujezdem kolem nastupiste nebo jsou podel nastupiste bezpecnostni zony / zabradli...

Mam pocit, ze by studii a projekty meli byt zadany nekomu kdo tomu rozumi a ma s tim zkusenosti,...

PS: Nechapu jak muze byt VRT u Prerova zaustena primo do mesta, proc? Vzdyt trat muze vest primo a zastavka (kde asi nebusou vsechny vlaky stavet) muze byt bud na trati nebo zastavkovy vlak muze do Prerova zajizdet a primy vlak jet mimo mesto.

+4/0
10.3.2017 19:38

J89a83n 34J66e34m90e22l68k25a 1585220

Protože Přerov je přestupný bod a docela velké město? Všechny vlaky na Brno tam staví.

+1/0
11.3.2017 7:25
Foto

Z96d98e28n84ě20k 33V53r26b97a 6709588520748

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát. Takže Přerov je celý blbost, smysl má VRT zastávka mezi Přerov a Olomouc, křižovaná se stávajícím koridorem a dokladnou provázaností přestupů. (i na auta - dalnice)

+2/0
11.3.2017 8:16

J96a58n 21J43e26m57e55l98k13a 1675840

Já si to nemyslím. Většina cestujících je vnitrostátních. Tedy včetně Přerova, přestupu na Zlín, Uherské Hradiště, Břeclav atd.. Naše železnice má úspěch v cca v takovém formátu, jakém je dnes. Švýcarská železnice to samé, je podobná, jen lepší. VRT Španělsko - tím jezdí naopak malé množství lidí.

Trať na 200 nebrání dálkovému provozu. To jestli tím lidi budou jezdit je jen o ceně. Ne o čase.

+1/0
11.3.2017 9:33
Foto

Z63d87e62n30ě15k 54V61r74b65a 6599188560478

Ale ty přestupy nemusí být na 10 a více minut = Přerov, Praha, Brno, ale můžou být hrana-hrana na tomtéž nástupišti 3 minuty za sebou stejně jako je to 14 let na Frankfurt letiště. Řešení 200 x 160 nemá smysl probírat, bez separované VRT není kapacita na příměstskou dopravu a nákladní dopravu. Zavázali jsme se, že do roku 2030 převedeme na železnici ze současných 7% přepravy dalších 23% a ono to už prostě teď není kam dávat...

0/0
12.3.2017 6:11
Foto

Z35d17e20n69ě87k 32V61r41b41a 6599698750798

P.S. Většina těchto přestupů s nástupem VRT v Přerově zanikne, protože Zlín a Starák pojede od Brna přímo (uhne za Vyškovem), Olomouc je otázka a Ostrava jej taky nebude zajímat. Zůstane z něj uzel pro nákladní dopravu.

0/0
12.3.2017 6:15

P78e52t66r 12Š22i93m40e42k 2319327696328

Všechna krajská města by měla být napojena pomocí VRT klidně ve stávajícím profilu, nebo novém, podle toho jak to bude výhodnější (myslím, že Němci to udělali stejně), s napojením na okolní státy. Všechna krajská města by měla mít okruhy dálničního typu s napojením na dálniční síť v ČR a zahraničí. Věřím, že při rychlosti 300 km/h by valná většina obchodních zástupců apod, ráda přesedla do vlaku. Pokud by se u nádraží dala jednoduše půjčit auta, není řešit.

+5/0
10.3.2017 17:46

M21a53r18t82i85n 24R88u11z72i18c19k46a 1842208796167

Nejen obchodnich zastupcu, ale i zamestnancu, porad totiz je moznost, ze jim firma proplati jizdne nebo cast, kdyz muze platit cca 6,-Kc/km za auto, tak zvladne proplatit i jizdenku...

Cena jizdenek, ale nebude nejak vysoka, srovnavame to se zapadem, kde jsou ceny ve vlacich vyssi a naklady na mzdy take... to se do cen promita.

+3/0
10.3.2017 19:27

A53n31t38o92n54i35n 74N19e17m62e46c 7238253141130

Zapominate, ze Nemci jsou ochotni platit dane i na silnice a zeleznice. pODOBNOU OCHOTU V cESKU NENAJDETE A nEMECKO NAM TRVALE NEBUDE PLATIT INFRASTRUKTURU

+1/−1
10.3.2017 23:04
Foto

J83a50n 47V76a78l52a57l54í44k 6806739160696

no a v Brně přeložit nádraží nebo ho celé předělat....

0/0
10.3.2017 17:41

R43a30d27e12k 23J34a88n98a92t76a 9765856774982

V Kolíně nad Rýnem má nádraží polohu ještě více v centru, ještě více v oblouku. Navíc jim to tam komplikuje řeka. A ICE tam jezdí.

Tohle zapálené hledání, proč něco nejde, mě v ČR fascinuje. Asi to bude jeden z důvodů, proč jsme to Německo ještě nedohnali.

+5/0
10.3.2017 17:44
Foto

J75a32n 77V74a84l68a14l34í95k 6476429110636

Jako určitý špunt by mohlo působit brněnské hl. nádraží v současném stavu. I když je připravován přesun nádraží do jižní polohy, stále se o tomto vedou diskuze. V každém případě do plného zprovoznění VRT Praha – Brno – Ostrava bude nutné buď zásadně přestavět současné nádraží, nebo vybudovat nové v odsunuté poloze. Náklady na nové nádraží včetně nákladů na budování nové městské infrastruktury, se odhadují na 24 mld. Kč (nejsou součástí VRT).

0/0
10.3.2017 19:02

R94a75d92e21k 79J28a15n75a85t45a 9445106904242

Však oni v tom Kolíně to nádraží upravili, není ve stavu jako v Brně, kde se od 30. let minulého století diskutuje o (ne)přesunu a nic se nedělá:-)

+2/0
10.3.2017 19:47

A14n90t72o69n90i10n 52N81e32m66e16c 7888473641180

Brno neni NENI ZADNY "SPUNT".

Na pr Frankfurt/M ma nadrazi, kam vlaky vjedou a zpatky se musi vytahnout. Je to t.zv, KOPFBAHHOF.

Presto je Frankfurt dulezita zeleznicni krizovatka - 18 nastupist, 36 koleji.

Cesta z Frankfurtu do Hamburku (530 km) trva asi 3,5 hodiny, u Hannoveru hlasili, ze jedeme 260 km, dojem byl asi na 120 km.

V tom ICE lide pracuji na komputerech a zvladnou za jeden den vyridit sluzebni cestu do Hamburku a pozde vecer byt zpatky ve Frankfurtu.

V Nemecku vsak jsou lide vcetne OSVC ochotni platit dane i na miliardy placene do novych trati Mnichov - Berlin pres Turynsko, kde jsou vetsi kopce, nez Vysocina atd.

0/0
10.3.2017 23:21
Foto

Z34d78e68n22ě69k 93V32r10b64a 6969668710338

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát.

0/0
11.3.2017 8:17

J88i85n43d74r92i53c10h 43M32o76l51l10i20n 5239534357155

ono úplně stačí, když stojíte na peroně a kolem vás projede rozjetý expres rychlostí 160. V tu chvíli je ve vás malá dušička. Takže doufám že přes železniční stanice nechcete jezdit 300. Třeba zrovna v případě tak frekventované stanice jako je přerovská, je rychlost 60 tak právě akorát.

0/−12
10.3.2017 16:50

R90a80d49e66k 61J65a74n87a30t30a 9805896174722

Viděl jste někdy stanici na francouzské vysokorychlostní trati? Asi ne, jinak byste věděl, že přes ně spoje, které v ní nestaví, jezdí plnou traťovou rychlostí. Například Lorraine TGV, 320 km/h.

Zkuste za domácí úkol vymyslet, jak to je možné.

+5/0
10.3.2017 17:01

R33a37d29e91k 45J33a41n94a93t63a 9745116124262

Ještě dodám, že váš příspěvek je ukázkou jednoho z typických bludů o rychlých vlacích. Pokud by takto neinformovaní byli jen prostí občané, ještě by to bylo dobré. Ale bohužel se takto hloupě je schopný zeptat i poslanec, či někdo z ministerstva, kdo by měl rozhodovat.

+7/0
10.3.2017 17:03

J21a59n 80D78v73o59ř15á85k 4323662373307

A to si ještě představte, co se stane, když závorář zapomene stáhnout závory a ten rychlovlak najede do tatrovky s pískem!!! Ve 300 km/h!!! ;-)

+6/0
10.3.2017 17:16
Foto

Z67d85e72n32ě29k 52V24r14b27a 6719908300178

Pro tratě nad 160km/h není povoleno mít úrovňová křížení, proto v ČR jezdíme 160km/h max (a taky ještě máme neschopné zabezpečovací zařízení, ale to je jiná debata)

0/−1
11.3.2017 8:19







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.