Co je důvodem? "České podniky nejsou v dobré ekonomické situaci a ty, které jsou, mají náročné investiční programy, takže se snaží zisk použít na další rozvoj," říká analytik investiční společnosti Wood & Company Jiří Staník.
Investoři navíc soudí, že se v poslední době mění celkový trend - dividendy se sice vyplácejí, ale ne v takové výši jako dříve.
"Obrovský technologický rozvoj a konkurence nutí podniky k velkým investicím a tedy i k menšímu rozdělování zisku. Investoři tak nyní spíše sledují celkový výnos akcie, tedy od doby, kdy ji koupí po její prodej," říká Martin Palička z investiční společnosti Stratego Invest. Například akcie firem z oboru informačních technologií obchodovaných na americké burze podle něj dosahují ročního zhodnocení sto až dvě stě procent. "Případná dividenda má tedy na celkovém výnosu zanedbatelný vliv," dodal Palička. Za dobrý dividendový výnos se považuje osm procent z ceny akcie.
K situaci na vyspělých trzích má česká ekonomika také dále než například Maďarsko. "Většina podniků v Maďarsku dividendy platí, ale nejsou velké a investoři se tak v poslední době skutečně dívají spíše na celkový růst akcie," potvrdil Petr Carli z maďarské Wood & Company.
Na tuzemském trhu je podle obchodníků, pokud jde o spolehlivost vyplácení dividend, pouze jeden podnik, a to Philip MorrisTabák. Letos vyplatí každému majiteli akcie 880 korun. "Pro nás zůstává dividenda jedním ze základních smyslů podnikání," vysvětlil mluvčí podniku Marek Hlavica. Překvapením letošního roku jsou dividendy vyplácené distributory elektřiny a plynu - z šestnácti jich dividendu vyplatí celá dvanáctka. O rozdělení části zisku touto formou letos rozhodl Fond národního majetku, který má ve většině firem majoritu, přičemž ještě loni výplaty dividend spíše odmítal. "Letos jsme zvolili jinou strategii. Vyšli jsme vstříc zahraničním spoluvlastníkům, kteří dividendy chtěli. Určitě nejde o snahu získat chybějící peníze do rozpočtu fondu," uvedl šéf FNM Jiří Havel.
Soukromí investoři však popírají, že by letos stát tlačili k vyplácení dividend. "Před liberalizací trhu chceme společnosti spíše posílit," reagoval Miroslav Píše, šéf Bayernwerku Bohemia, který je největším zahraničním investorem v distributorech.
Právě zahraniční vlastníci by mohli zvýšit vyplácení dividend po plném ovládnutí firem, soudí analytici. Jsou totiž zvyklí chodit si na kapitálový trh pro peníze a výplata dividend atraktivitu titulu může zvýšit. Dalším přístupem je, že zahraniční vlastník chce po investicích do akciích svůj vklad zhodnotit. To je případ firmy Stock, která vyplatila letos vůbec nejvyšší dividendu 1300 korun na akcii a dalších 1700 korun jako dividendu z nerozděleného zisku minulých let. Její devadesátiprocentní akcionář tak získal peníze pro další expanzi ve střední Evropě.
Investoři navíc soudí, že se v poslední době mění celkový trend - dividendy se sice vyplácejí, ale ne v takové výši jako dříve.
"Obrovský technologický rozvoj a konkurence nutí podniky k velkým investicím a tedy i k menšímu rozdělování zisku. Investoři tak nyní spíše sledují celkový výnos akcie, tedy od doby, kdy ji koupí po její prodej," říká Martin Palička z investiční společnosti Stratego Invest. Například akcie firem z oboru informačních technologií obchodovaných na americké burze podle něj dosahují ročního zhodnocení sto až dvě stě procent. "Případná dividenda má tedy na celkovém výnosu zanedbatelný vliv," dodal Palička. Za dobrý dividendový výnos se považuje osm procent z ceny akcie.
K situaci na vyspělých trzích má česká ekonomika také dále než například Maďarsko. "Většina podniků v Maďarsku dividendy platí, ale nejsou velké a investoři se tak v poslední době skutečně dívají spíše na celkový růst akcie," potvrdil Petr Carli z maďarské Wood & Company.
Na tuzemském trhu je podle obchodníků, pokud jde o spolehlivost vyplácení dividend, pouze jeden podnik, a to Philip MorrisTabák. Letos vyplatí každému majiteli akcie 880 korun. "Pro nás zůstává dividenda jedním ze základních smyslů podnikání," vysvětlil mluvčí podniku Marek Hlavica. Překvapením letošního roku jsou dividendy vyplácené distributory elektřiny a plynu - z šestnácti jich dividendu vyplatí celá dvanáctka. O rozdělení části zisku touto formou letos rozhodl Fond národního majetku, který má ve většině firem majoritu, přičemž ještě loni výplaty dividend spíše odmítal. "Letos jsme zvolili jinou strategii. Vyšli jsme vstříc zahraničním spoluvlastníkům, kteří dividendy chtěli. Určitě nejde o snahu získat chybějící peníze do rozpočtu fondu," uvedl šéf FNM Jiří Havel.
Soukromí investoři však popírají, že by letos stát tlačili k vyplácení dividend. "Před liberalizací trhu chceme společnosti spíše posílit," reagoval Miroslav Píše, šéf Bayernwerku Bohemia, který je největším zahraničním investorem v distributorech.
Právě zahraniční vlastníci by mohli zvýšit vyplácení dividend po plném ovládnutí firem, soudí analytici. Jsou totiž zvyklí chodit si na kapitálový trh pro peníze a výplata dividend atraktivitu titulu může zvýšit. Dalším přístupem je, že zahraniční vlastník chce po investicích do akciích svůj vklad zhodnotit. To je případ firmy Stock, která vyplatila letos vůbec nejvyšší dividendu 1300 korun na akcii a dalších 1700 korun jako dividendu z nerozděleného zisku minulých let. Její devadesátiprocentní akcionář tak získal peníze pro další expanzi ve střední Evropě.
