S dluhopisy pro lidi přišla už Topolánkova vláda, Fischerův kabinet je dotáhne a pravděpodobně i prosadí. "ČSSD tuto alternativní cestu prodeje státních dluhopisů podpoří," uvedl Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Podmínky stále nejasné
Jak budou parametry dluhopisů vypadat, rozhodne samo ministerstvo. Jisté je zatím jen to, že banky přijdou zkrátka, protože se na prodeji dluhopisů nebudou podílet.
Cenné papíry se s největší pravděpodobností budou prodávat přes pobočky České pošty a elektronicky přes internet. Každý zájemce si zřídí účet ve Středisku cenných papírů a bude si moci kdykoliv vyžádat výpis.
Cenný papír bude stát jednu korunu, ale povinný bude nákup minimálního množství – tedy například tisíce kusů. Jaký však ponesou úrok a jakou budou mít splatnost, zatím ministerstvo nerozhodlo.
"Parametry dluhopisů se budou odvíjet od situace na trhu v daném okamžiku," zopakoval již poněkolikáté ministr Eduard Janota. Podle dosavadních informací mají mít pevný úrok – tím se budou lišit od povodňových dluhopisů Špidlovy vlády, jejichž výnosy kopírovaly inflaci.
Janota uvedl, že náklady spojené s vydáním a správou dluhopisů si bude stát účtovat ve výši deset procent z výnosu obligace. Kdo bude chtít dluhopis odprodat před splatností, zaplatí poplatek – ministerstvo tak chce zamezit spekulacím.
Podle Pavla Makovce z fondu Arca Capital, který se podílel na přípravě dluhopisů pro občany ještě v NERV, by mělo už dnes ministerstvo vědět aspoň to, jestli půjde o dluhopisy s delší nebo kratší splatností. "Aby věděli, s čím to na trhu srovnávat," vysvětluje.
V první fázi se Janota chystá vydat obligace jen za několik miliard korun. "Letos chci zkusit malou cvičnou emisi, abych prověřil systém, ne abych získal velké peníze," vysvětlil v dřívějším rozhovoru pro MF DNES. Až se dluhopisy rozběhnou, mohlo by jít i o sto miliard korun.
Taková částka by pak chyběla na vkladech v bankách, kterým se proto myšlenka dluhopisů pro občany nezamlouvá. Je totiž pravděpodobné, že by lidé dali přednost bezpečné půjčce státu se slušným úročením před termínovaným vkladem v bance. Stát dnes platí velkým investorům, kteří kupují jeho dluhopisy v řádech miliard korun, kolem pěti procent ročně.
Pokud by jen o procento menší úrok platil lidem, bude to pro jejich peníze výhodnější než například termínovaný vklad nebo nechat peníze na spořicím účtu. Bankám by pak nezbývalo než nabídnout lepší zhodnocení vkladů.