„Riziko nesplácení půjček se díky registru sníží,“ uvedl šéf sekce úvěrů fyzických osob ČSOB Pavel Vyhnálek. Bezproblémovým klientům by se získání půjčky mělo urychlit a usnadnit, neplatičům naopak zkomplikovat či znemožnit. U zrodu dlužnické databáze stojí šest bank, jejichž podíl představuje více než 80 procent celého sektoru.
„Při startu by v registru mohlo být tak kolem jednoho milionu informací o úvěrových kontraktech,“ uvedl Libor Novák ze společnosti Czech Credit Bureau, která má „dlužnické“ informace pro banky zpracovávat.
Zákon o bankách umožňuje peněžním domům, na rozdíl od jiných společností poskytujících úvěry či finanční služby, aby si informace o klientech vyměňovaly i bez jejich souhlasu. „Proces je s námi konzultován, a budou-li se držet zákona o ochraně osobních údajů, tak by to mohlo fungovat,“ reagoval šéf Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt.
V praxi budou banky šifrované informace posílat do společnosti Czech Bank Credit Bureau, kterou budou i vlastnit. Data se pak budou přes společnost Czech Credit Bureau posílat na zpracování do Itálie. Jedním z jejích hlavních akcionářů je totiž italská společnost CRIF, která se na správu úvěrových registrů specializuje. Dalšími akcionáři jsou americká firma Trans Union a společnost Aspekt kilcullen.
Na přípravě registru se pracuje zhruba tři roky a v současné době mají vedení bank připravenu k projednání rámcovou smlouvu. „K podpisu by mělo dojít začátkem září,“ řekl Novák. Harmonogram je reálný jak podle mluvčí České spořitelny Kláry Gajduškové, tak podle Vyhnálka z ČSOB. „Nejdříve to ale musí schválit vedení bank,“ dodal Vyhnálek.
Všude ve světě je spuštění registrů široce diskutovaným tématem s ohledem na citlivost osobních údajů, které jsou předmětem vzájemné výměny. V tomto směru prošly vývojem i tuzemské banky. Původně prosazovaly, že v registru budou informace pouze o neplatících klientech, v současnosti však zastávají názor, že má-li registr plnit svou roli, je třeba poskytovat informace o všech úvěrových případech.
Do budoucna se předpokládá, že vzniknou i registry s informacemi od pojišťoven, leasingových firem, telefonních operátorů a dalších, kde je ovšem podle platných zákonů nutný předchozí souhlas klienta. Celkový objem úvěrových vztahů bank i ostatních firem se v Česku odhaduje na pět až šest milionů.
