Ve čtyřiatřiceti letech marně láme hlavu, jak pootočit svůj život trochu lepším směrem. Říká, že děti ho drží nad vodou.
Škrabánek s manželkou dluží nejméně na 13 adresách odhadem minimálně 200 tisíc korun, ale spíš víc. Mnozí drobní bankovní klienti dluží i daleko víc, ale pro Škrabánkovy je i 200 tisíc nepředstavitelně velká suma."Každý den se to mění," říká Škrabánek a u čaje za šest korun v jesenickém hotelu Staříč rekapituluje své půjčky, dlužné úroky, penále či soudní poplatky. Vše nasvědčuje tomu, že nejhorší časy Škrabánka teprve čekají.
Každý osmý odpadne
Do podobné situace jako Škrabánek se v posledních letech dostaly desítky, možná stovky tisíc lidí. Domácnosti, nikoli podniky, jsou dnes pro banky hlavními odběrateli úvěrů. A pokud jde o úroky, pak také nejvýnosnějšími klienty.
|
|
|
MINISTR SLIBUJE |
Půjčky domácnostem jsou velkovýrobna a rovnou se počítá s tím, že část klientů odpadne. "Pokud pět lidí splácí s úrokem 25 procent, zaplatí to i za toho šestého," říká šéf bankovního dohledu v centrální bance Pavel Racocha, jemuž banky hlásí, že u domácností je v prodlení šest procent půjček. U hypoték, kde mají lidé v sázce dům, jsou to jen tři procenta, ale u půjček na spotřebu se zpožďuje skoro každý osmý.
Bouchla pračka, tak co mi zbývalo?
Jiří Škrabánek doplatil na stejnou věc, jako většina předlužených lidí: chtěl si zlepšit životní standard a neměl na to. Kvůli dětem rostly výdaje rychleji než plat na šachtě. "Když vybouchla pračka, tak jsme museli koupit novou, s dětmi to jinak nejde," hájí se Škrabánek.
Začal s půjčkou u banky, pak kupoval do bytu věci na splátky přes Multiservis, Cetelem a HomeCredit a nakonec skončil u menších a drahých úvěrových firem Profireal, Moravskoslezská finanční či Provident.
S vidinou většího výdělku skončil s prací v dolech a vrátil se domů, aby zkusil sám úvěry prodávat. Nadělal však pouze další dluhy, které nyní nezvládá splácet. Už má za sebou první exekuci, další případy k ní spějí.
Potíž je, že exekutoři nemají kde brát. Škrabánkovi nic nemají a na dávky, které u osmičlenné rodiny činí necelých dvacet tisíc korun, exekutor sahat nesmí. "Dlužník by musel dát úřadům dobrovolně pokyn," říká Jaroslav Vrána z jesenické exekutorské kanceláře. Škrabánek se snaží zaplatit aspoň něco, ale mezitím u jiných dluhů naskakují soudní poplatky a penále z prodlení.
Když selže exekutor, někteří věřitelé možná své pohledávky vzdají, odepíší je jako ztrátu a ušetří na daních, soudí Škrabánkův finanční pomocník Hynek Filip. Některé dluhy se ale mohou vrátit zpět jako bumerang.
"Promlčecí doba je deset let a pohledávku lze mezitím prodat třetím osobám," říká opavský právník Martin Hofman, který po Škrabánkovi soudně vymáhá okolo 14 tisíc korun pro firmu Moravskoslezská finanční. O tom, kdo jsou třetí osoby a jak pracují, nechce raději mluvit.
