Řečeno slovy sportovních tabulek - daňoví neplatiči porazili úřady 6:1. Vymáhaná suma přitom byla jen necelou polovinou z celého balíku nezaplacených daní, který měl ke konci minulého roku hodnotu 99,4 miliardy korun.
Předloni bylo skóre ještě o něco horší. Z vymáhané částky 41 miliard dostal stát jen 4,5 miliardy korun, tedy zhruba devítinu. Během loňska se musely finanční úřady definitivně rozloučit s nezaplacenými daněmi za jedenáct miliard korun.
"V Česku je narozdíl od zemí Evropské unie velice jednoduché založit společnost a nechat ji padnout i s jejími závazky a s čistým štítem podnikat dál," postěžovala si náměstkyně ministra financí pro daně a cla Yvona Legierská.
Více než třetina všech daňových pohledávek totiž připadá na podniky v konkurzu, takže stát má šanci získat jen asi pět procent z nich. Druhou třetinu pak tvoří penále za opožděné platby daní, které každý den narůstá.
Státu se příliš nedaří ani v exekučním řízení, kde je nejúčinnějším nástrojem zablokování účtů dlužníka. Řada z nich ale ruší konta dřív, než se k nim úřady dostanou.
|
Už jste vyplnili daňové přiznání? |
Legierská dává vinu především nedaňovým zákonům, hlavně nedokonalému obchodnímu zákoníku. V ČR navíc narozdíl od jiných zemí není neplacení daně z příjmu právnických osob trestné. "Trestné je pouze neodvedení daně ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Podnikatelé si jsou toho vědomi, a proto u této daně a pojistného problémy s nedoplatky nejsou takového rozsahu," uzavírá Legierská.
Plátci dluží na daních sto miliard
Ministerstvo financí postrádalo koncem minulého roku na daních 99,4 miliard korun, což bylo o tři sta milionů více než ke konci roku 2000. Nejvíce dluží plátci přímých daní, zejména daně z příjmu.
Ministerstvu financí se podařilo zmírnit meziroční nárůst objemu nevybraných daní, který se tak už tři roky drží kolem sta miliard. Zatímco v prvních letech po zavedení nové daňové soustavy v roce 1993 nedoplatky rostly až o 25 procent ročně, loni už stouply jen o procento.
Nezaplacené daně z příjmů fyzických a právnických osob podle ministerstva práce představují více než třetinu všech nedoplatků (35,1 miliardy korun). Zhoršila se zejména platební morálka právnických osob, jejichž nedoplatky meziročně stouply téměř o pět procent.
U ostatních přímých daní (majetkové daně, daň silniční, ostatní příjmy, odvody a poplatky) se nepodařilo inkasovat částku 14,8 miliard korun, což je zhruba stejně jako v roce 2000.
Největší podíl na nedoplatcích ale stále drží daň z přidané hodnoty. Finančním úřadům se nepodařilo na DPH vybrat 37,6 miliardy korun, což je 38 procent všech nedoplatků. Odvody spotřebních daní se zlepšily, nedoplatky klesly ze 7,7 na 4,9 miliardy korun.
