"Je to jedna z největších změn, kterou přináší naše nová dopravní superstrategie," řekl ministr dopravy Vít Bárta (VV). Sám se přitom netají obavami, že zdvojnásobení rozpočtu nebude na stavu silnic příliš vidět, protože peněz je potřeba více.
Stát dal loni do oprav zhruba 2,8 miliardy korun, letos je rozpočet navýšený na čtyři miliardy. Už příští rok by to mělo být devět miliard. "V opravách máme velký dluh, s kvalitou silnic přitom hodně souvisí i nehodovost," říká dopravní expert Petr Moos z ČVUT. Dřívější šetření na opravách se státu prodražuje, čím déle se odkládají, tím více nakonec stojí.
Rozpočet na dopravní stavby prošel loni zásadní redukcí, peníze navíc na opravy vezme ministerstvo z prostředků určených na výstavbu silnic. Stav již postavených silnic v poslední době čím dál výrazněji kontrastoval s masivní výstavbou nových částí.
Čtyři miliardy jsou málo
Podle Reného Poruby, ředitele úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic, je jen na opravy potřeba v součtu zhruba 35 miliard. Nejde totiž jen o běžné a viditelné "díry", na které řidiči nejčastěji nadávají.
"Je to částka, ke které dospějeme, když nebudeme měnit jen povrch, ale na některých místech třeba i spodní konstrukční vrstvy," vysvětlil Poruba. Velkou částku z toho navíc spotřebují i opravy mostů.
Čtyři miliardy, které stát letos na opravy silnic uvolní, podle něj stačí spíše na klasické "záplatování", maximálně vyfrézování vozovky a položení nového asfaltu. "Již v tomto roce bychom potřebovali devět miliard a tuto úroveň pak dlouhodobě držet," řekl Poruba.
V 35 miliardách navíc chybí jedna zásadní oprava: dálnice D1, na některých místech připomínající spíše tankodrom. Bárta by do její rekonstrukce a rozšíření rád zapojil soukromý kapitál, ale zatím není jasné, jakým způsobem. Existuje totiž několik různých modelů financování.
Podle EU stavělo Česko zbytečně
Stát hledá také nové způsoby oprav silnic, aby se dotkly co nejméně provozu nebo byly trvanlivější. "Testujeme metodu, kdy se k opravě v zimních měsících používá za tepla zrecyklovaný asfalt přímo ze silnice," podotkl Poruba.
Ministerstvo nově plánuje více řešit ekonomiku jednotlivých staveb a provádět je co nejúsporněji, každá stavba bude muset projít vícekriteriální analýzou. Stát ji dosud příliš nepoužíval, podle nedávné analýzy Evropské komise proto u nás vznikly silnice, které nejsou příliš zapotřebí v porovnání s jinými, na které řidiči stále čekají.
Podle návrhu stát dokončí prakticky všechny již rozestavěné stavby, ale s novými silničními začne nejdříve v roce 2012. "Absolutní prioritou je pro mě stavba R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí," dodal Bárta. Společně s rekonstrukcí dálnice D1 chce na její financování využít soukromého kapitálu.
Oproti původním plánům řada silnic nebude do roku 2025 dokončena, například rychlostní spojení R6 mezi Novým Strašecím a Karlovými Vary v plné délce, stát chystá jen obchvaty řady obcí po trase.
Do roku 2025 se nepočítá ani s dalšími úseky na silnicí R7 do Chomutova. Řadu staveb posouvají autoři návrhu na hodně vzdálenou dobu: například dálnice D3 z Prahy na jih do Mezna se v úseku od Prahy má stavět až od roku 2019, zcela chybí pokračování dálnice D3 z Třebonína na rakouské hranice. To vše kvůli možným omezeným finančním prostředkům.
Měl by stát přednostně investovat do oprav starých silnic na úkor stavby nových?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 1. února 2011. Anketa je uzavřena.
