Obyvatelé nedalekých Borovan a Trhových Svin touto vzácnou vodou - údajně deset tisíc let starou - splachují záchody, perou v ní, vaří a také samozřejmě pijí. Ne proto, že by byli natolik bohatí, ale nic jiného jim nezbývá - voda jim zkrátka teče z kohoutku.
Obě města totiž mají vlastní hlubinné zdroje vody zapuštěné do stejného podzemního jezera v nivě řeky Stropnice, takže čerpají ze stejného podzemního jezera jako společnost HBSW.
"Jenže máme zastaralé potrubí ve špatném technickém stavu, takže na rozdíl od HBSW musíme vyčerpanou vodu upravovat," říká starosta Trhových Svin Radislav Bušek. I přesto však výrobce balené vody tato slova slyší jen nerad.
"Nicméně místní lidé jsou zřejmě opravdu přesvědčeni, že jejich místní zdroje jsou dobré, protože právě tento region se vyznačuje nízkou spotřebou balené vody," přiznává marketingový ředitel HBSW Petr Lepša
Na začátku podnikání stáli státní úředníci
Jak vlastně myšlenka těžit a prodávat balenou vodu z Byňova vznikla? Čerpat průzračnou vodu z podzemí na Novohradsku napadlo už v 80. letech ředitele státního podniku Povodí Vltavy Petra Hudlera. Povodí proto po náročném geologickém průzkumu udělalo v roce 1990 u Byňova hlubinný vrt.
Poté Hudler s dalšími čtyřmi společníky založil v Českých Budějovicích společnost HBSW a sám se stal jejím prezidentem. Tehdejší kritiku ekologických hnutí, že zneužil informace státního podniku k vlastnímu prospěchu, odmítal: "Celý projekt Good Water se uskutečnil s vědomím a podporou ministerstva životního prostředí. To si nepřálo, aby Povodí Vltavy vrt využívalo, a proto samo vyzvalo k založení soukromé firmy HBSW."
Jenže jedním z dalších čtyř podílníků byl František Šulista, šéf jihočeského územního odboru ministerstva životního prostředí. A právě toto ministerstvo dalo firmě HBSW v začátku podnikání garanci na bankovní úvěr ve výši 320 milionů korun, což zabezpečilo hladký rozjezd.
Pětice vlastníků prodala v roce 1995 HBSW nizozemskému holdingu Ronaldsay. Tato společnost, kterou ovládá italský podnikatel Antonia Pasquale, získala o tři roky později i Karlovarské minerální vody, největšího domácího producenta minerálek. Do rodiny ještě patří třetinový podíl v Hanácké kyselce.
Pasquale nyní chtěl své impérium rozšířit - ovšem fúzi Karlovarských minerálních vod, Hanácké kyselky a Poděbradky minulý týden nepovolil brněnský antimonopolní úřad. Sloučením podniků by vznikl gigant ovládající plných osmdesát procent tuzemského trhu.
Prodej firmy klesá
Výrobce Dobré vody, který byl počátkem 90. let na trhu téměř sám, se nyní potýká se stále silnější konkurencí. Prodeje od roku 1998 klesají. Nynější podíl na trhu balených nápojů činí 21 procent. Loni již firma meziročně zvedla tržby o 66 milionů korun na 813 milionů, ovšem hospodářský výsledek neudává. Společnost zaměstnává 125 lidí a exportuje na Slovensko, Ukrajinu a do Polska.
