Sám vaří v restauraci, kam si průměrný člověk nemůže zajít na oběd pětkrát do týdne; jídlo tam stojí okolo tří stovek.
"Holt je to tak, že na restaurace každý nemá. Já jsem také měl období, kdy jsem na ně neměl. Tak jsem tam nešel," říká Zdeněk Pohlreich. Tvrdí, že dobré jídlo za šedesát korun uvařit nejde.
"Co tak asi můžete chtít za dvě eura? Jak to může vypadat? Třeba vám to může chutnat, ale můj názor je, že za dvě eura se kvalitní jídlo udělat nedá," tvrdí Zdeněk Pohlreich.
"Lidé si už zvykli na evropské ceny za všechno ostatní. Za auta, energie, elektroniku. Ale v restauracích jim připadají zvláštní, tam chtějí jíst za jejich zlomek. Já si myslím, že když dostanete v restauraci najíst za šedesát korun, tak dokonce ani nemáte nárok se rozčilovat, že to bylo špatné," dodává.
Podle jeho názoru je lepší vařit doma, než hledat levné hospody. "V Česku platí, že restaurace rovná se hospoda. Všichni chodí do hospody. Jít se najíst do restaurace je poměrně nová věc, dobrých restaurací tady moc nebylo," míní.
"Spousta lidí to podvědomě vnímá tak, že se je restaurace snaží okrást. Mám dokonce pocit, že si řada Čechů myslí, že mají nějaké takové právo se v restauraci levně najíst. Že jídlo, které stojí větší peníze, je něco nemravného."
KDO JE ZDENĚK POHLREICHŠéfoval několika pražským prestižním restauracím. Stačí, když se v kruzích těch, kteří jsou o sobě přesvědčeni, že rozumějí jídlu, řekne: Pohlreichova líčka. Tento příběh jej totiž vystihuje snad nejlépe. Jako jediný začal v luxusní restauraci připravovat hovězí líčka. Maso dosud vyhazované jako odpad, v lepším případě psí žrádlo. Pohlreich si vzpomněl, že dřív toto maso jedli jen řezníci, protože zákazníci o ně nestáli. Začal je servírovat jako pochoutku. Pravda, byl to risk, jenže pak se k němu začalo chodit na líčka, rozumíte, nebo vy jste snad ještě nejedli líčka od Pohlreicha? Pak Prima hledala muže do show podle vzoru britského pořadu Noční můry kuchyní, v němž řádí Gordon Ramsay, uznávaný kuchař proslulý drsnými výrazy. No a protože Zdeněk Pohlreich je rovněž uznávaný a ostřejšími výrazy nešetří, byl ideální typ. |