Že 64 plus 71 není 100, ale 135? Ano, protože k hrubé mzdě se v Česku připočítávají ještě odvody placené přímo zaměstnavatelem, které činí 35 procent navrch.
V tom spočívá trik, jak český stát nenápadně získává peníze na důchody a zdravotnictví, aniž to mají lidé na očích (odvody se nepíšou na výplatní pásku).
Sečte-li se všechno dohromady, odvody bohatých lidí jdou do desítek tisíc měsíčně – aniž za to dostávají od státu lepší služby, například lepší péči v nemocnici nebo výrazně lepší důchod.
Vláda chystá změny
Nová pravicová vláda se to chystá omezit. Hodlá snížit nejen daně, ale i odvody na zdravotní a sociální pojištění. "Změny by mohly začít platit od příštího roku," slibuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Odvody by se podle něho měly platit nejvýš z platu sto tisíc. Co si kdo vydělá navíc, z toho už zaplatí jen daň z příjmu, což nebude snadné prosadit v zablokovaném parlamentu.
Podle průzkumu MF DNES platí v Česku padesát velkých firem svým lidem nad padesát tisíc korun v průměru měsíčně a pět z nich více než sto tisíc.
V Evropské unii jsme výjimeční tím, že stropy nemáme. Nejvíce by to pomohlo těm firmám, které zaměstnávají drahé špičkové zaměstnance. Podle Nečase bude v parlamentu průchodné, když strop začne až na pětinásobku průměrného výdělku, tedy kolem sta tisíc.
Ekonomové z bank (kde jsou platy obvykle velmi slušné) s ústupkem na sto tisíc nesouhlasí, ale lepší něco než nic.
"To by bylo jen symbolické, týkalo by se to sotva procenta obyvatelstva. Snížení stropu na trojnásobek platu by už bylo účinnější, plat přes padesát tisíc má 3,18 procenta obyvatelstva," reaguje analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank.
V některých evropských zemích je strop ještě níže. "Pohybuje se ve výši 1,5 až dvou průměrných mezd. Dosáhne na něj třicet až čtyřicet procent obyvatelstva, pak to má smysl," říká Michl.
Podle Petra Frische, experta na daně z poradenské společnosti Pricewaterhouse Coopers, v Německu nebo Švédsku končí s placením pojištění lidé s dvojnásobkem nebo trojnásobkem celostátního průměru.
To se líbí i Nečasovi, ale nechce levici provokovat. "Osobně bych si představoval limit mezi 1,5 až trojnásobkem průměrné mzdy, ale to je nyní spíše neprůchodné, klíčový už je princip zavedení stropů," podotýká ministr.
Podoba stropů zatím neznámá
Podle ministra je ve hře i varianta, že se omezené placení bude týkat jen sociálního, tedy důchodového pojištění. "Tam je míra nerovnosti velká na rozdíl od zdravotního pojištění, kde dostáváte ošetření podle zdravotního stavu. Taky je možné, že stropy na sociální a zdravotní pojištění budou různé, to nemůžu vyloučit," rozvíjí Nečas.
V každém případě mají firmy i bohatí zaměstnanci naději, že to projde. Stropy se snažila prosadit i Paroubkova vláda, ale rezignovala na ně výměnou za souhlas komunistů se zákoníkem práce a zákonem o nemocenské. Daně, to je další velká koaliční kapitola.
"Pojistné hraje v odvodech z příjmů významnou roli. Stejně tak progresivní sazba daně z příjmů. Máme sice počáteční sazbu dvanáct procent, ale zaměstnanci s hrubým měsíčním příjmem nad 31 500 korun už spadnou do nejvyššího pásma 32 procent a tak rychlá progrese je v Evropě neobvyklá," podotýká Petr Frisch.
Vláda chce sloučit daň z příjmů někde mezi sedmnácti a devatenácti procenty. To by ulevilo bohatým, ale přitížilo těm, kdo si vydělávají pod dvacet tisíc měsíčně.
Ministr financí Miroslav Kalousek pro ně chce zavést daňové bonusy. Bonusů by mělo ubývat s vyššími příjmy.
