Dobře vydělat se dalo na akciích, výnos z bankovních vkladů byl nízký

Která investice v uplynulých dvanácti měsících vynesla nejvíce peněz? Z těch relativně dostupných to byly akcie amerických počítačových společností. Tento způsob však byl v popředí i jiného žebříčku rizika ztráty.

Vložení úspor do amerických akcií mohlo vynést až několik tisíc procent. Ale také nemuselo, o čemž svědčí letošní propad řady akcií internetových firem. Pro běžného investora je přístup k těmto akciím ztížen potřebou vysokých částek, protože k obchodování na zahraničních trzích je třeba nejméně sto tisíc korun. Ale ani on nemusel v případě zájmu o akcie zoufat - s celosvětovým růstem cen se svezly i české cenné papíry. Kdo například loni v červnu investoval deset tisíc korun do akcií ČEZ mohl je o rok později prodat za téměř čtrnáct tisíc. S růstem kursů akcií na kapitálových trzích souvisí také růst výnosů podílových fondů. V případě akciových fondů bylo možno získat výnosy několika desítek procent. Například německý fond Metzler Euro Growth, který investuje do evropských akcií, získal svým podílníkům zhodnocení jejich investice za uplynulých dvanáct měsíců o devadesát procent. Zajímavý byl i výnos českých fondů. Například KIS - Alpha Effect dosáhl růstu hodnoty podílových listů o více než třicet procent. Atraktivní zůstaly díky státní podpoře dvě formy ukládání peněz - penzijní fondy a stavební spoření. U penzijního připojištění může státní příspěvek činit až padesát procent, v případě stavebního spoření je státní příspěvek dvacet pět procent. Zhodnocení celkového objemu prostředků na účtech klientů penzijních fondů dosáhl v roce 1999 přibližně pět až osm procent. U stavebních spořitelen se pak vklady včetně státních příspěvků zhodnotily zhruba o tři až pět procent. Efekt obou druhů spoření však klesá s výší ukládaných částek, protože státní příspěvek je omezený a při vyšších částkách spoření představuje nižší procento zhodnocení. S klesajícím rizikem klesaly i výnosy - nejnižší zhodnocení úspor tradičně nabízely v uplynulém období bankovní vklady. Střadatel, který své úspory vložil na termínovaný účet některé z bank, získal úrok zhruba pěti až šestiprocentní. Jelikož z tohoto úroku musel platit daň ve výši patnácti procent, získal po zdanění z každé uložené stokoruny přibližně čtyři až pět korun. U všech výnosů je potřeba pamatovat také na inflaci. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen se letos pohybuje zhruba mezi třemi a čtyřmi procenty. Jestliže chce investor zjistit orientační míru reálného výnosu, musí od procentuální míry výnosu odpočítat právě tato tři až čtyři procenta.

Zhodnocení úspor za období od června 1999 do června 2000

Akcie ČR - SPAD:
ČEZ + 36,01

Korunový termínový účet:
+ 5,70 %

Koruna pod polštářem:
- 3,57 % **

Akcie obchodované v USA:
Trikon Technologies 15 100,00 %

Podílové fondy ČR:
KIS - Alpha Effect + 31,84 %

Zahraniční měny: japonský jen + 23,42 %

Poznámka: * výkonnost za 12 měsíců k 30. 6. 2000, ** podle inflace z května 2000 Pramen: BCPP, Private Investors, ČNB, ČSÚ, banky