Například ve Spojených státech amerických však bylo z podobných fondů loni investováno asi 6,6 miliardy dolarů. Podle statistik má zhruba dvacet procent z nich šanci opravdu uspět, vložený kapitál se v nich během několika let rozroste ne dvakrát či třikrát, ale třicetkrát i padesátkrát. Další zhruba třetina prý mírně prosperuje nebo jen tak přežívá. Na zbytek čeká krach. Úspěch spočívá v jediném - opravdu dobrém a ze všech stran promyšleném podnikatelském nápadu.
MAKLÉŘI A ZEMĚDĚLCI JSOU DNES TABU
Princip financování podnikatelských záměrů prostřednictvím fondů rizikového kapitálu, jinak také venture fondů, je jednoduchý. Na jedné straně stojí investoři, ať už ryze soukromí nebo institucionální, kteří pro své volné zdroje vyhledávají zajímavé podnikatelské projekty. Na straně druhé jsou podnikatelé s dobrým nápadem, ale bez peněz. Pokud si investoři, potažmo jejich finanční zdroje padnou s podnikatelem, tedy jeho záměrem, do oka, zrodí se nová firma, případě již existující dostane nový impuls.
Fond rizikového kapitálu se, až na určité výjimky, rozhodně nechová jako banka, to znamená, že neposkytuje úvěr. Za své peníze nechce úroky, ale nejčastěji přímo podíl ve firmě, obvykle na pět až deset let. Za tuto dobu by se měl vložený balík peněz zhodnotit natolik, aby byl zisk z jeho prodeje, ať už majiteli nápadu, třetí osobě či přes burzu, pro investora zajímavý.
Některé fondy, většinou ty se soukromým kapitálem, požadují majoritní podíl ve společnosti. Na principu podílu formou většinového vlastníka fungují venture fondy třeba v USA. "Podnikatelé jsou tu zvyklí rozjet firmu, získat z ní co nejvíce peněz, za pět let ji prodat a začít znovu," říká k tomu Jan Vrátník ze Czech Venture Partners. Dodává, že v tuzemsku je zatím praxe jiná. "Domácím venture fondům stačí často menšinový podíl. Tuzemští podnikatelé mají ke svým firmám někdy až mateřský vztah, není obvyklé, aby se jich po několika letech zbavovali," vysvětluje Jan Vrátník.
Jednou ze společností spravujících venture fond, která pracuje na "americkém" většinovém principu, je Renaissance Partners. "Na počátku projektu požadujeme většinu. Domnívám se, že ochrana minoritního akcionáře je v tuzemsku dnes natolik slabá, že menšinový podíl skrývá určitá rizika," říká Alois J. Strnad z této společnosti. Její fond disponuje zhruba čtyřiceti miliony dolarů pocházejících z Evropy, Ameriky a Blízkého východu. V tuzemsku zatím společnost financovala čtyři projekty. "Úspěšným se jeví nápad distribuční firmy, která prodává zboží nabízené v koších u pokladen supermarketů. Na začátku jsme vlastnili osmdesát firmy, podnikatel dvacet. Podle smlouvy se náš podíl postupně snižuje ve prospěch vlastníka firmy," dodává Strnad. Investici do makléřské společnosti považuje Strnad za nepříliš úspěšnou. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu kapitálového trhu je nyní tato oblast pro jejich investory tabu. Renaissance Partners se dnes nepouští ani do financování zemědělství a společností obchodujících s nemovitostmi. Přednost dávají naopak výrobním firmám. "Trh v české republice je malý, má jen deset milionů spotřebitelů. Větší šanci na spolupráci s námi mají proto firmy, které dokáží své zboží či služby vyvézt," říká Strnad.
Stejným odvětvím jako Renaissance partners se vyhýbá i Fond rizikového kapitálu financovaný z části z fondu Phare. "Nezajímá nás spekulativní nákup nemovitostí, krátkodobé půjčky a zemědělství," říká zástupce Fondu rizikového kapitálu. Od konce roku 1995, kdy fond zahájil činnost, vložil peníze formou získání menšinového podílu do deseti společností. Z jednoho projektu už úspěšně vystoupil. "S výnosem 218 procent se podařilo prodat podíl ve firmě AB Mobalba, která se zabývá dovozem a prodejem luxusních kuchyní," uvádí zástupce Fondu. V současné době je Fond rizikového kapitálu schopný investovat maximálně deset milionů korun do jedné firmy.
DŮLEŽITÁ JE ÚROVEŇ VEDENÍ
Co musí podnikatel, který má zájem o prostředky z venture fondu, udělat, aby je získal? Základem je již zmiňovaný opravdu dobrý nápad. Velmi důležitá je při posuzování projektu i úroveň managementu - jeho kvalifikace a motivace. "Trváme na tom, aby byl management zároveň spoluvlastníkem společnosti, nejen příjemcem vysokých platů. Tak je totiž nejvíce motivován, musí mít stejné zájmy jako investoři," vysvětluje Alois J. Strnad. Rozhodující roli hraje také budoucí postavení firmy na trhu a možnosti jejího růstu.
"Zájemce o peníze nám musí přeložit podrobný podnikatelský plán s jasně naznačenou konkurenční výhodou. Mimo jiné by měl obsahovat informace o tom, co firma dělá či hodlá podnikat, měl by tu být detailně zmapován trh. O minulosti společnosti nejlépe vypovídají konkrétní čísla - rozvaha a výsledovka. Výhledově je třeba pomocí účetních ukazatelů nastínit i očekávaný vývoj projektu během tří až pěti let," uvádí zástupce Fondu rizikového kapitálu. Poté, co fond záměr prozkoumá, osloví podnikatele investiční manažer. V případě kladné odpovědi začíná "maratón" v délce v průměru jednoho až tří měsíců, v rámci kterého si fond svého budoucího partnera velmi důkladně proklepne. "Firmu doslova obrátíme naruby včetně jakéhosi interního auditu," dodává zástupce Fondu rizikového kapitálu.
Podle Jana Vrátníka z Czech Venture Partners připadá na jeden až dva vybrané projekty zhruba sto zájemců. Například Regionální podnikatelský fond od doby svého vzniku financoval z deseti milionů ECU celkem patnáct projektů. Nový Czech Private Equity Fund, který má k dispozici 56 milionů německých marek, zatím vstoupil do firmy Maron a Zátka. "V rámci tohoto fondu budou financovány projekty od padesáti do sto padesáti milionů, přednost dáváme výrobcům" dodává Jan Vrátník.
Venture kapitál by měl podpořit nový program
Podporu financování firem prostřednictvím rizikového kapitálu by měla v nejbližších dnech projednat i vláda. Světlo světa by tak měl spatřit nový program, jehož vykonavatelem by byla Českomoravská záruční a rozvojová banka. Nový podpůrný projekt by měl fungovat na podobných principech jako program poskytování záruk za úvěr. Přestože není ve světě obyklé, aby fond rizikového kapitálu požadoval od svého partnera nějaké ručení, v tuzemských podmínkách by mohla instituce zajištění pomoci zejména malým podnikatelů. "Pro nás a myslím i fondy, které pracují s obnosy v řádech milionů dolarů, by podobné záruky asi neměly smysl. Mohly by však pomoci malým firmám, které budou žádat u fondů o "výpomoc" počítanou v milionech korun. Pokud bude například prodejce nábytku shánět tři miliony korun a záruční banka se zaručí dvěma miliony, budou to pro příslušný venture fond určitě kladné body při posuzování jeho žádosti, vysvětluje Alois J. Strnad. Problematiku ručení upřesňuje Jan Vrátník: "Není úplně přesné, že fond nechce žádné jištění. Nejde však o typické bankovní záruky, nýbrž o jakousi motivaci manažerů. Uvedu příklad, investujeme čtyřicet devět milionů devět set tisíc a majitelé firmy vloží sto tisíc korun. S vedením firmy se dohodneme například na směnkách, jejichž formou oni ručí svým osobním majetkem, byť třeba jen v hodnotě jednoho milionu korun. Podle mého názoru bude mít ručení záruční bankou význam pro malé projekty."
Podle Jiřího Dvořáka z Českomoravské záruční a rozvojové banky se uvažuje o jakémsi zkušebním provozu nového programu, do kterého by mělo ještě v letošním roce přitéct asi patnáct milionů korun. Přičemž by banka poskytovala záruky do výše padesáti procent investované částky.
