Podle něj nicméně jednání pokročila vpřed a finanční pomoc Kyjevu se i nadále zvažuje. Zdroj také dodal, že zvažovaná výše půjčky je nižší než 4,2 miliardy dolarů (zhruba 77,4 miliardy Kč), které požaduje Ukrajina.
Tyto prostředky chce Kyjev na nákup plynu, který bude skladován v ukrajinských zásobnících. Přes Ukrajinu jde 80 procent plynu, který ruská firma Gazprom posílá do Evropy.
"Účastníci (schůzky) udělali dobrý pokrok v tom, že identifikovali základní prvky případného řešení, které by se skládalo i z možných finančních opatření," uvedl dnes výkonný orgán unie v tiskové zprávě vydané společně s měnovými institucemi.
Ukrajinský podnik Naftogaz v dubnu a květnu naplňuje zásobníky plynem, který má zajistit dostatečné dodávky pro zimní spotřebu v Evropě. Za plyn má platit každý měsíc, respektive každého sedmého v měsíci. Kyjev údajně ale nemá peníze na splátku, která by měla do Moskvy dorazit do příštího týdne.
Rusko varuje před výpadky
Podle zdroje z EK se dnes na schůzce, kde byli i zástupci Mezinárodního měnového fondu (IMF) nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), hledala krátkodobá i dlouhodobá řešení. Zdroj ale nepotvrdil, že krátkodobé řešení bude nalezeno do 7. července. "Nedá se uvést časový rámec," uvedl s tím, že se plánují další kola rozhovorů. Podle něj také ještě dnes míří na Ukrajinu mise z IMF.
Rusko v poslední době opakovaně Evropu varovalo před novými výpadky dodávek, pokud Ukrajina nesežene peníze, aby do podzemních zásobníků načerpala dostatek plynu pro plynulé zásobování během zimy.
Letos v lednu kvůli výpadkům několik evropských zemí ocitlo uprostřed mrazivé zimy zcela bez dodávek plynu, který je využíván mimo jiné i k topení. Jedním z nejvíce postižených států bylo Slovensko a Bulharsko. - čtěte více o sporu o plyn
