"Abychom přispěli k udržitelnému rozvoji, rozhodli jsme se mít na naše hosty trochu vyšší požadavky než ostatní restaurace," seznamuje lidi s novými pravidly leták připíchnutý na dveře japonské restaurace Wafu v Sydney.
Kdo čte dál, dozví se, že každý host musí dojíst celý objednaný pokrm, jinak zaplatí o třicet procent víc než ostatní strávníci a napříště už mu zůstanou dveře restaurace zavřeny, píše agentura Reuters.
"Dojíst pokrm znamená, že sníte vše kromě citronových plátků, gari (nakládaný zázvor na sushi ) a wasabi (japonský křen). A pamatujte prosím na to, že zelenina a salát na okraji talíře nejsou na ozdobu, ale jsou součástí pokrmu," varuje potenciální hosty leták.
Dvaačtyřicetiletá Ičikawa se rozhodla prosazovat tuto politiku poté, co jí došla došla trpělivost s marnotratnými hosty. Zbytky jídla ponechávané na talíři jí dokonce podle listu The Japan Times trápily natolik, že načas svou restauraci, která vařila z biosurovin, zavřela.
Spokojení zákazníci ji ale přemluvili k tomu, aby svůj radikální postoj změnila, a právě tehdy začala zákazníky dělit na ty dobré, kteří mají v její restauraci dveře otevřeny, a ty mlsné, které je třeba převychovat.
Tři zrnka rýže můžete nechat, uklidňuje majitelka
"Lidem, kteří neumí dokonale používat hůlky a nechají tři či čtyři zrnka rýže na talíři, nic nevyčítám," říká Ičikawa a dodává, že kdo její pravidla respektovat nechce, může se najíst v restauraci jejího bývalého manžela, která leží jen 100 metrů od její.
Některým zákazníkům se její přístup líbí, jiní ho považují za nemístnou buzeraci, na kterou je třeba upozornit další návštěvníky. Na internetových stránkách restaurace se tak objevují například tyto negativní recenze.
Zákazníci se rozdělili na fandy a nepřátele
"Snědli jsme úplně všechno až na dva listy salátu. Pak k nám přišla servírka a velmi arogantně nám oznámila, že pokud si ty dva lístky nedáme do vlastní krabičky, tak zaplatíme o třicet procent více. Koncept udržitelného rozvoje je mi blízký, ale způsob, jakým je prosazován, je velmi hrubý," sděluje své pocity jeden z návštěvníků.
"Když jsme vešli do restaurace, tak se nás zeptali, zda známe jejich novou politiku. Řekli jsme, že ne. Poslali nás tedy ven si ji přečíst a přibouchli nám dveře. Z těch pak po chvíli vykoukla hlava servírky, která nám oznámila, že máme jít pryč, protože nemají čas nám ten den svůj přístup vysvětlovat. Způsob jejich jednání byl zcela nemístný, povýšený a hrubý," stěžuje si další.
Ičikawa, přezdívaná jako Železná šéfka, si však z těchto hlasů nic nedělá. Podle svých slov má už prý 800 hostů, kteří její pravidla respektují, a proto ani nepotřebuje další. Radost má pak z toho, že zatímco dříve vynášela hory odpadků, nyní trvá velmi dlouho, než se jeden koš naplní.
Austrálie vyhodí ročně zhruba tři miliony tun jídla. Nejlidnatější stát Nový Jižní Wales pak promrhá zhruba milion tun a zbytečně tak utratí odhadem zhruba 2,5 miliardy australských dolarů (téměř 45 miliard Kč).