Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

OVB je zlo, tvrdí mladík. Za svůj film o finančních poradcích jde k soudu

  13:04aktualizováno  13:04
Dokument o praktikách některých finančních poradců z OVB Allfinanz téměř nikdo oficiálně neviděl, snímek přesto vzbudil nečekaný ohlas. Může za to především příběh režiséra dokumentu Jakuba Charváta, který za svou práci čelí žalobě od OVB. Firma se totiž snaží snímek „zakázat“ kvůli ochraně své pověsti.

Jakub Charvát při natáčení filmu Rada nad zlato. | foto: Jakub Charvát

Trhem finančního poradenství a českým internetem hýbe dokument mladého dokumentaristy Jakuba Charváta Rada nad zlato, který popisuje některé kontroverzní praktiky finančně poradenské firmy OVB Allfinanz. Jeho dokument se stal nežádoucím materiálem. Už loni zmizel z několika festivalů a před každou předem nahlášenou projekcí se objeví právníci OVB a hrozí žalobami, píší Lidovky.cz, které na kauzu upozornily.

Charvát ve společnosti sám krátkou dobu pracoval. „Mladí studenti a studentky, kteří po několika školeních nemají šanci světu financí rozumět, jsou vysílaní za svými rodinami a hrabou se jim ve finančních portfoliích. Logicky tak pouze papouškují, co jim jejich vedoucí, často kamarádi, řeknou,“ popisuje svou zkušenost.

Vyjádření OVB k filmu

Podobně jako v každém sektoru, i ve finančním poradenství může dojít k individuálním pochybením, a to i přes sebelepší kontrolní mechanismy. I tyto případy se v minulosti v naší společnosti objevovaly a vždy se jednalo o konkrétní skupiny poradců, nikoliv valnou většinu našich poradců.

Videodokument není o celkovém pohledu na finanční poradenství, je nevyvážený (už jenom z toho důvodu, že se týká pouze jedné finančně poradenské společnosti), účelově sestříhaný (řada záběrů pochází ze soukromých oslav, které se konaly před několika lety). Sám autor videa rovněž přiznal, že obraz finančního poradenství, které ukazuje ve svém díle, neodpovídá skutečné realitě trhu.

Nejvíce probírané záběry byly pořízeny na akci pořádané jednou skupinou poradců. Tato akce následovala po oficiálním programu OVB Allfinanz. „Mrzí mne chování některých spolupracovníků, které je v rozporu s firemní kulturou a nemá nic společného se skutečnou prací drtivé většiny poradců OVB Allfinanz. Mohu říct, že pochybení poradců řešíme a snažíme se jim do budoucna zamezit. Nevidím však důvod urážet všechny poctivé poradce a obviňovat je plošně z neetického jednání,“ říká generální ředitel OVB Allfinanz, a. s. Miroslav Řezník.

OVB podala proti Charvátovi žalobu na ochranu pověsti, ve které vymáhá 100 tisíc. „Podle názoru právníků jsou záběry v rozporu s osobnostními právy jednotlivců a výsledný kompilát účelově poškozuje dobré jméno OVB Allfinanz, a.s. Proto jsme se rozhodli bránit se soudní cestou, což je legitimní právo každého občana a každé firmy v této zemi,“ informoval mediální zástupce firmy Jiří Reichl.

„V tuto chvíli čekám na to, až začne soud,“ říká Charvát. „Žádné výhrůžky mi nechodí. Naopak, zažívám velkou vlnu podpory – ať už finanční, nebo morální,“ odpovídá na dotaz iDNES.cz, co se aktuálně děje. (Celý rozhovor s mladým dokumentaristou čtěte na konci článku.)

Dokument kritizuje mimo jiné ekonomický princip, na které firmy tohoto typu stojí, tedy takzvaný multi-level-marketing. Struktura firmy připomíná pyramidu - lidé na vyšších stupíncích kasírují odměnu za smlouvy, které s klienty podepíší lidé pod nimi. Jsou tak motivovaní, aby se „podbudovávali“. Poradci se kromě finančního vzdělávání školí i na to, jak dělat tzv. recruiting, tedy jak nabírat nové lidi.

„Vzpomínám si, že jsem tu lovil i číšníky v restauracích na to, jestli jsou spokojeni se svým platem. Ten číšník dojde na dvě tři školení a už to frká (podepisuje s lidmi smlouvy na finanční produkty – pozn. red.),“ říká ve filmu bývalý finanční poradce Vít Kalvoda. Ten se nyní živí tím, že pomáhá lidem poškozeným finančními poradci dostat jejich peníze zpět. Několik takových ve filmu vystupuje.

Kalvoda si ve filmu nebere servítky. Mluví o zmanipulovaných mladících, které označuje jako „bílé koně s mrkví před nosem“. Podle něj dělají kvůli vidině velkých peněz to, co jim jejich nadřízení a firma řeknou, aniž by o tom přemýšleli.

Finanční poradci OVB dostali pětimilionovou pokutu. Za klamání klientů

Film naznačuje, že poradci nejsou nezávislí, jak na schůzkách s klienty tvrdí. Mimo jiné i kvůli nadstandardním vztahům s některými finančními institucemi, v dokumentu je zmíněná například pojišťovna ING.

Kalvoda také komentuje legislativu, která by měla tento byznys upravovat. Dokonce se naváží i do centrální banky, jejímž úkolem je na trh finančních zprostředkovatelů dohlížet. „Česká národní banka přišla s vyhláškou, která přesně kopíruje to, co si pojišťovny samy napsaly. Tato spolupráce privátních podnikatelských subjektů se státními orgány je důvodem, proč to u nás tento byznys tak hezky kvete,“ míní.

„Není zřejmé, jakou vyhlášku má pan Kalvoda na mysli, ale pokud jde o tzv. regulaci provizí, ČNB žádnou takovou vyhlášku nevydala,“ reagoval pro iDNES.cz mluvčí ČNB Marek Zeman. „V dokumentu jsem kritizoval, že ČNB schválila přílepek k zákonu tak, jak si jej navrhly pojišťovny. Hovořil jsem zde o vyhlášce k zákonu 38/2004 (zákon o poj. zprostředkovatelích - pozn. red.),“ říká Kalvoda.

„ČNB vydává vyhlášky vždy na základě zmocnění v zákoně, s podrobným odůvodněním, po veřejné konzultaci, projednání v meziresortním připomínkovém řízení a v komisích Legislativní rady vlády. Je absurdní domnívat se, že by vyhláška vznikla pouhým zkopírováním textu profesní asociace,“ tvrdí však mluvčí centrální banky.

Za to, co se na trhu děje, může z velké míry právě současný systém odměňování pojišťováků. Důvěrně známým termínem mezi poradci je „bouchání životek“, neboli sjednávání pro poradce finančně velice zajímavých investičních životních pojištění.

Problémem je pak hlavně předčasné ukončování těchto smluv kvůli další provizi (viz. box Přetáčení smluv). Mezi legislativci, zákonodárci, pojišťovnami i zprostředkovateli tak už několik let zuří boj o to, jak provize pojišťovacích zprostředkovatelů nastavit.

Přetáčení smluv

  • Poradci dostanou celou provizi na začátku, ačkoli smlouva je sjednaná na desítky let. Nic je tedy nemotivuje, aby klienta v produktu udrželi. Výše odměny dosahuje až 200 % ročního pojistného. Pokud klient platí 1 000 korun měsíčně, poradce a jeho firma mohou dostat až 24 000 korun.
  • Někteří poradci si na tyto peníze chtějí sáhnout u stejného klienta několikrát, což v praxi znamená původní smlouvu zrušit a založit novou. Klient přijde o většinu zaplacených peněz a poradce dostane další provizi. Cyklus se může opakovat po dalších dvou až třech letech, jakmile skončí storno období.
  • Přetáčení smluv mají na svědomí jak externí zprostředkovatelé (finanční poradci), tak pracovníci samotných pojišťoven.
  • Ne všechny případy přetáčení smluv jsou pro klienta špatné. Podmínky nové smlouvy ale musí být výhodnější než to, o co přijde na staré smlouvě (například širší krytí rizik, nižší cena pojištění apod.). To je třeba vždy individuálně zvážit.

Kalvoda ale OVB i „hájí“. „Dneska už to hlavní zlo dělají úplně jiný firmy. Mě to mrzí, když se všichni točí pořád okolo OVB, protože pak to vypadá, že je tady nějaká hrozně zlá OVB a hrozně fajn jiné poradenské firmy, ale některé jsou doslova to samé v bledě modrém. Firmy jako Partners, Fincentrum, ZFP, Broker Consulting, všechny tyto firmy mají hlavně zájem získat co nejvíc peněz na poplatcích. Všechny tyto firmy závisí na tom, aby tam neustále přicházeli noví lidé, aby pořád probíhal ten recruiting. Mnohem horší je to, že takto se rekrutují lidi, kteří vlastně vůbec nevědí, co dělají,“ zaznívá v dokumentu z jeho úst.

Jmenované firmy se zařazování do podobných kategorií brání. „Fincentrum vždy rostlo na zkušených a schopných lidech, které si často vybíralo z konkurenčních společností. Řádově osmdesát procent nových poradců ve Fincentru jsou lidé, kteří již mají praxi v oboru, nikoli nováčci. Také věkový průměr poradců Fincentra patří na trhu k nejvyšším – mají tak nejen odborné znalosti, ale také zkušenosti z běžného života,“ uvedl za Fincentrum mediální zástupce Miroslav Beneš.

Fotogalerie

„S panem Kalvodou se známe dlouho, jeho vyjádření ve filmu jsme si vyříkali, považujeme to za úlet a dál neřešíme. To, co bylo ve filmu, je tvrdá realita pouze jednoho ředitelství v OVB. Poškozuje to bohužel celý trh a je chyba, že takové jednání OVB dlouhodobě toleruje a ČNB s tím neuměla rychle něco udělat. Je ale nefér film zobecňovat na celou OVB, navíc je to urážející pro ostatní firmy a hlavně lidi v nich,“ tvrdí spolumajitel Partners Petr Borkovec.

I on hájí své poradce a přidává komentář k poplatkům, které jsou v dokumentu kritizovány. „K poplatkům si nemohu odpustit poznámku, že největší zájem získat poplatky od klientů mají především samotné finanční instituce. Poradci pracují pouze s produkty, které vytváří pojišťovny, banky a investiční společnosti, poplatky tedy nestanovují,“ říká šéf Partners.

Jakub Charvát: V OVB jsem nebyl poradce, spíš dealer

Jakub Charvát redakci iDNES.cz odpověděl na několik otázek, kde popisuje svou motivaci dokument natočit a vysvětluje i své pohnutky v průběhu natáčení.

Proč jste z finančního poradenství vystoupil?
K tomu rozhodnutí jsem dospěl postupně s tím, jak se moje zkušenosti s tím pracovním prostředím vyvíjely. Přednášky a školení „pana Ondřeje“ tomu hodně pomohly, stěžejní pro mě ale byla zkušenost s prodejem smlouvy. Tehdy se plánovala důchodová reforma a hodně lidí řešilo, jak se na důchod připravit. Mezi nimi i můj otec. Můj vedoucí, který byl můj kamarád, a důvěřoval jsem mu, mě za ním poslal s investičním životním pojištěním.

Udělám malou vsuvku, protože tohle je podle mě jeden ze stěžejních problémů, které v onom pracovním prostředí panují. Mladí studenti a studentky, kteří po několika školeních nemají šanci světu financí rozumět, jsou vysílání za svými rodinami a hrabou se jim ve finančních portfoliích. Své práci nemohou rozumět a logicky tak pouze papouškují, co jim jejich vedoucí, často kamarádi, řeknou. Studenti nejsou podle mého názoru vybírání podle své kvalifikace, důležité jsou právě sociální kontakty, které s sebou přinášejí.

Zpět k mému otci. Tehdy mi kladl otázky na tělo, chtěl vědět proč mu produkt nabízím, jak funguje a podobně. Zachoval se správně. Já jsem si uvědomil, že jsem se naučil pouze prodávat – stejně tak bych mohl chodit od domu k domu s taškou plnou hrnců. Volal jsem svému vedoucímu a ten mi také nebyl schopný podat konkrétní informace, jen tlačil na prodej.

Teprve tehdy mi došlo, že nejsem finanční poradce, ale dealer. Mým úkolem bylo prodávat a využívat k tomu důvěry lidí, kteří mě znali. Není to jednoduché povolání a právě takoví dealeři produktů, jako jsem byl i já, kazí ostatním finančním poradcům pověst a velmi tak ztěžují jejich situaci.

Tvrdíte, že i když jste z OVB odešel, někdo vaším jménem podepisoval další smlouvy. Jak pokračuje tato část kauzy?
Falšování podpisu OVB označila za administrativní chybu. Co ale ve filmu nevidíme, je, že to byla moje druhá návštěva centrály k tomuto problému. První se odehrávala ještě před natáčením filmu a tehdy se tím nikdo nechtěl zabývat, jen mi dali podepsat novou výpověď, ve které bych se zavázal za tuto smlouvu nést odpovědnost. Samozřejmě jsem ji nepodepsal.

Film vyznívá dost jednostranně, máte pocit, že jste firmě dal dost prostoru, aby se vyjádřila?
Prostoru měli více než dost. Aby za firmu mohl někdo mluvit, musí být na určité pozici – nemůžu se ptát řadového spolupracovníka. Takových lidí jsem kontaktoval několik – „pana Ondřeje“ i „nadpozemského zemského ředitele“. Snažil jsem se domluvit i s tiskovým oddělením a když ani to nevyšlo, zavolal jsem členovi představenstva OVB. Protože jsem ani zde nebyl úspěšný, vydal jsem se se štábem přímo na centrálu. Po této návštěvě jsem ale neobdržel žádné odpovědi na otázky k finančnímu poradenství, k pracovnímu prostředí ve firmě. Pouze mi přišlo vyjádření k již zmíněnému falšování podpisu, ve kterém ho označili za administrativní chybu.

Podle mého názoru jsem udělal mnohem více, než byla moje etická povinnost. Udělal jsem to právě proto, aby film nevyzníval jednostranně. A jsem toho názoru, že tak ani nevyznívá. Když se nad tím zamyslíte, tak právě způsob jakým firma OVB a její spolupracovníci reagovali na konfrontaci s otázkami, jak teď reagují na snahu začít o finančním poradenství veřejnou diskuzi, to je svým způsobem také vyjádření.

Pan Kalvoda si tam nebere servítky a označuje i další firmy, ty jste oslovil?
Samotný film měl být původně mnohem obecnější a toto je malý odlesk mých původních plánů. Pan Kalvoda tam mluví o dalších firmách, které fungují na MLM systému a živí je poplatky, které klienti platí v rámci smluv. Mnozí z těch klientů o tom ani nevědí, podle mě je důležité na to upozornit. Tyto firmy jsem ale neoslovil, protože se moje původní plány v průběhu natáčení, a při prvních konfrontacích s představiteli OVB, změnily.

Co se teď aktuálně děje? Vyhrožoval vám třeba někdo?
V tuto chvíli čekám na to, až začne soud. Žádné výhrůžky mi nechodí. Naopak, zažívám velkou vlnu podpory – ať už finanční, nebo morální. Poslední rok byl poměrně těžký. Vždy jsem kolem sebe měl lidi, kteří mi byli ochotní pomoci, ale to, jak se firmě OVB postupně dařilo zabíjet veřejnou diskuzi o mém filmu a finančním poradenství, to bylo trochu frustrující. Teď vidím, že to má smysl.

Máte z OVB strach? Nebojíte se třeba, že se spojí s jinými firmami, jejichž jména tam zaznívají a půjdou proti vám společně?
Když přišla žádost o předběžné opatření a později i žaloba, bylo to opravdu nepříjemné a strach jsem cítil, přiznávám. Teď jsem se s tím ale naučil žít. Věřím, že je v zájmu všech slušných finančních poradců i potenciálních klientů, občanů, na problémy ve finančněporadenském sektoru upozorňovat. Je to i v zájmu OVB, která se snaží film zakázat. Jak jinak té profesi vrátit vážnost a úctu? Rozhodně se to nepovede, když se problémy zametou pod koberec.

Film se vám může líbit a také nemusí. Nemusíte souhlasit s tím, co vám teď říkám. Není to ale důvod pro to, aby se tu podporovaly snahy o zastavení veřejné diskuze. Diskuze je vývoj, evoluce. Nefunkční věci musí pryč.

Podívejte se na film Rada nad zlato:

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.