Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černouhelné doly ve východní Evropě krachují, žádají vlády o záchranu

  13:04aktualizováno  13:04
Jedni z posledních provozovatelů hlubinných dolů v Česku, Polsku a Rumunsku žádají vlády o podporu. Bez státní pomoci většina z nich zkrachuje a tisíce lidí kvůli tomu přijdou o práci. Světové ceny uhlí se propadají a kvůli konkurenci levného zemního plynu a ekologickým regulacím krachují i největší producenti uhlí v USA.

Ilustrační snímek | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Pro těžaře z východní části Evropy, kteří provozují doly staré často století nebo více, je vysoce nákladné už jen ukončit jejich provoz a propustit zbylé zaměstnance. Například skupina NWR, která vlastní těžařskou firmu OKD s doly na severovýchodě Moravy, proto žádá vládu o pomoc se „stabilizací“ a o případné pomoci státu jednala tento týden s českými ministry průmyslu a financí (více zde).

V Polsku, kde uhlí zajišťuje téměř 90 procent produkce elektrické energie, vláda plánuje vytvořit novou uhelnou společnost, která převezme rentabilní aktiva největšího evropského těžaře uhlí Kompania Węglowa. Ten je stejně jako největší evropský producent koksovatelného uhlí JSW v těžké ztrátě a vláda jedná s Evropskou komisí o záchranném plánu pro celý sektor.

AHG neprodá OKD Krúpovi, chce ji nejprve stabilizovat s vládou

Předběžná verze polského plánu navrhuje mimo jiné odbourání všech výhod pro horníky, což mezi nimi vyvolává protesty. „Musíme snížit všechny náklady, protože ceny uhlí o polovinu klesly,“ řekl tento týden polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

V Rumunsku horníci v minulých dnech podnikli více než 300kilometrový „pochod zoufalství“ na Bukurešť. Chtějí přimět vládu, aby zachránila vysoce zadluženou společnost Complexul Energetic Oltenia, která provozuje 17 dolů a podílí se až 30 procenty na celkové produkci elektrické energie v Rumunsku. Podnik představil plán na propuštění 2000 z celkem 15 000 zaměstnanců. Rumunská vláda, která má v podniku 77 procent, viní z potíží společnosti „chaotické řízení“.

Ve starých dolech se draze těží už jen nejhlubší zásoby

„Většina dolů ve střední Evropě má vyšší náklady než doly jinde ve světě a ceny jsou opravdu velmi nízké. Požadují proto od vlád podporu, myslím ale, že pro vlády je něco takového stále těžší,“ řekl David Price z konzultační společnosti IHS Energy.

Doly v tomto regionu jsou tak nákladné, protože jsou často velmi staré. Snadno dostupné uhlí v nich bylo již dávno vytěženo a zbývají nejhlubší a nejdráže těžitelné zásoby. Ani přes dopravní dostupnost tak nejsou schopny konkurovat levnému uhlí z povrchových dolů v USA nebo Austrálii.

Podle analytiků je ale základní příčinou potíží těžařů politika. “Vypadá to stále více tak, že Evropa své uhelné doly ztratí,“ uvedl Price. „Upřímně, nevím, proč by někdo v této době investoval do nějaké uhelné elektrárny v Evropě, když evropská politika směřuje k vyloučení uhlí (z energetického mixu). Kde se investuje? V Asii,“ dodal analytik.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.