Aby v něm bylo možné začít těžit, muselo by se všech zhruba 700 domů v obou vesnicích zbourat.
"Máme vytipovány zhruba tři lokality, všechny leží v okolí do dvaceti kilometrů od Jiřetína. Veškeré konkrétní nabídky však budeme řešit až s jednotlivými občany," řekl Petr Pudil, jeden z majitelů společnosti Czech Coal, která vlastní Mosteckou uhelnou společnost.
Firma podle informací MF DNES už také spočítala, že celkové náklady na vybudování nových domů a infrastruktury pro jiřetínské obyvatele přijdou přibližně na pět miliard korun. Šlo by tak o vůbec nejrozsáhlejší a nejdražší stěhování v novodobé historii Česka.
Naposledy dolům za velkých demonstrací ustoupila na začátku 90. let obec Libkovice také z Mostecka, kde žilo asi 860 obyvatel. Ti skončili na náklady státu v mosteckých panelácích.
Mezi lokality pro nové domy patří podle informací MF DNES Louka u Litvínova a Vysoká Pec na Mostecku. Doly chtějí nabízet buď postavené domy v nových obcích, nebo peníze v hotovosti pro ty, kteří si budou chtít stavět nové bydlení samostatně. Peníze navíc půjdou i na odškodnění se všemi místními spolky a podnikateli.
Horní Jiřetín a Černice si nicméně letos v létě odsouhlasily, že se stěhovat nechtějí. "Budeme obec bránit všemi legálními prostředky. Lidé jasně v referendu řekli, že obce chtějí zachovat," řekl starosta Horního Jiřetína Branko Glavica.
Průzkumy těžařů však podle informací MF DNES ukazují, že by většina obyvatel dobrou nabídku na nový dům přijala.
Ať padnou limity
Mostecká uhelná však se zahájením jednání s obyvateli obcí zatím vyčkává, protože o možnosti těžby v ložisku pod Jiřetínem, kde jsou zásoby uhlí v hodnotě stovek miliard korun, není definitivně rozhodnuto.
V platnosti je dosud vládní usnesení o ekologicky územních limitech těžby z roku 1991, které využití ložiska pod Horním Jiřetínem zakazuje.
Premiér Jiří Paroubek však v minulých dnech odborářům Mostecké uhelné společnosti, kteří se bojí o práci, vzkázal, že limity dříve nebo později padnou, těžba bude pokračovat, a v kraji se tak zachovají minimálně čtyři tisíce pracovních míst.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban si však myslí, že limity není třeba rušit. Horní zákon podle něj mluví jasně o tom, že doly se musí dohodnout s příslušnou samosprávou, zda jim dobývání v dané lokalitě povolí. Usnesení vlády z roku 1991 je tudíž překonané.
Také Mostecká uhelná soudí, že na tahu je teď spíše zastupitelstvo Ústeckého kraje. "Můžeme začít něco dělat až poté, kdy bude v územním plánu kraje ložisko vyznačeno jako území těžby. Rozhodnout o tom musí krajské zastupitelstvo," soudí za těžaře Petr Pudil.
Kraj: Ať rozhodne stát. Stát: Ať rozhodne kraj
Ústecké krajské zastupitelstvo přesto chce, aby vláda nejdříve jasně řekla, že ruší své usnesení z roku 1991 o územně ekologických limitech těžby.
Ministerstvo průmyslu však trvá na tom, že pro jednání vlády žádný materiál ohledně limitů těžby chystat v dohledné době nebude. Trvá na tom, že je nyní na kraji, zda změní, či nezmění svůj územní plán.
"Téma další těžby uhlí na Mostecku se bude pouze diskutovat v připravované aktualizaci energetické politiky země," vzkázal ministr Urban.
Již v současné koncepci této politiky se však s další těžbou uhlí počítá. Představitelé Ústeckého kraje se dosud nevyjádřili ani zásadně proti změně územního plánu, ale ani pro ni.
"Pokud se stát rozhodne naplnit záměr vytyčený státní energetickou koncepcí a Mostecká uhelná společnost uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," říká ústecký hejtman Jiří Šulc.
Územní plán má být na programu jednání krajského zastupitelstva na přelomu letošního a příštího roku.
Lom ČSA, o němž mluví hejtman Šulc a který patří Mostecké uhelné, sahá právě k hranicím velkého ložiska pod Jiřetínem. Zásoby uhlí, které těžaři považují za velmi kvalitní, se v tomto ložisku odhadují zhruba na 750 milionů tun.
Dalších asi 300 milionů tun leží v lokalitě spadající do dobývacího území sousedních Severočeských dolů, na jeho povrchu však nestojí žádné obce.
Pokud by se ložisko pod Jiřetínem začalo těžit, horníci by měli zajištěnou práci až do konce tohoto století, vyřešil by se i problém budoucnosti uhelných elektráren v Česku.
Pokud se dál těžit nebude, skončilo by dobývání uhlí na Mostecku přibližně za dvanáct let. Klesnout by návazně musela i výroba uhelných elektráren, a to zhruba na polovinu současného výkonu.
Ekologové soudí, že by se tím otevřela cesta pro alternativní zdroje energie.
