Domácí lékárna je schránkou na reklamu

Bývalá populární moderátorka Televizních novin na Nově se živí reklamou na potravinové doplňky a zdravotnické potřeby. Na tom by nebylo nic divného, kdyby současně nepracovala jako tisková mluvčí nemocnice v pražském Motole.

Ve svých článcích, rozhovorech, a dokonce i v rubrice nazvané Domácí lékárna Evy Jurinové se nejčastěji zmiňuje o přípravku Gelmodel Biosol, který má zamezit bolestem kloubů, artróze a prý podporuje i růst chrupavky. Nevyhýbá se ani propagaci elastických obinadel firmy Hartmann­Rico.

Její inzeráty navíc vypadají jako redakční nezávislé materiály, protože mají velmi podobný vzhled a citují odborníky, ale ve skutečnosti jsou něco mezi skrytou reklamou a článkem od agentury pro ovlivňování veřejného mínění. "Výrobci mi za to platí," potvrzuje Eva Jurinová.

Šéf České lékařské komise David Rath k tomu uvádí: "Cílené zapojení lékaře do reklamy je nepřípustné z dikce Etického kodexu komory. Jiní pracovníci ve zdravotnictví nejsou ničím vázáni." Podle Ratha by neměly být k reklamě využívány obecné autority. Sám s tím má zkušenosti: "Rada pro reklamu před časem doporučila stáhnout reklamu na časopis Osobní lékař, kde jsem byl vyfotografovaný na titulní stránce, právě s odůvodněním, že jsem veřejnou autoritou."

Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík neposuzuje působení Evy Jurinové v rámci reklamní agentury jako střet zájmů. "Má s nemocnicí uzavřený smluvní vztah a je tedy naším externím spolupracovníkem, nikoliv zaměstnancem. Znění smlouvy ani žádný předpis neupravuje možnost jejích dalších podnikatelských aktivit."

Předseda svazu pacientů Luboš Olejár se domnívá, že nelze nic k veřejným aktivitám Evy Jurinové namítat, pokud nevadí řediteli jako jejímu zaměstnavateli. Lhostejné to však není čtenářům MF DNES, kteří napsali do redakce. Například Šárka Radová z Prahy dala nejdříve na doporučení Gelmodelu od Evy Jurinové uveřejněné v rozhovoru a až později ji nemile překvapil fakt, že bývalá moderátorka vlastně dělá přípravku reklamu.

Jana Zvarová připomíná situaci nemocných: "Když člověka bolí klouby, chytá se každého stébla." Podle vlastních slov si proto za 1365 korun koupila tři balení Gelmodelu, ale její stav se stále nelepšil. "Teprve po konzultacích s ortopedy věhlasných pražských klinik na Bulovce a ve Střešovicích vím, že inzerovaný růst chrupavky je něco podobného jako růst vlasů na pleši nebo hubnutí bez omezení stravy."

Za pravdu pacientce dává i lékař Bohumil Ždichynec, který testoval účinky Gelmodelu na svých pacientech: "Gelmodel lze doporučit jako součást prevence artrózy. Její léčba je ovšem mnohem komplexnější." Takovou zásadní informaci však Eva Jurinová ve svých reklamních článcích dovedně skrývá, ačkoliv Bohumila Ždichynce velmi často cituje jako odbornou autoritu.

K tomu snad lze dodat jen jedno ustanovení mezinárodně uznávaného Etického kodexu PR agentur, který byl schválen už v roce 1965: "Pracovníci public relations v členských zemích OSN se zdrží užívání jakýchkoliv manipulativních metod či technik určených k vytvoření podvědomých motivací, které jedinec nemůže svou vůlí kontrolovat."

Dávám lidem dobré rady, říká bývalá moderátorka Eva Jurinová

Eva Jurinová tvrdí, že takzvané potravinové doplňky mohou být někdy lepší než léky. Jejich propagaci ovšem dělá za peníze, a tak lze jen stěží uvěřit tvrzení, kterým se ohání: "Kdybych se sama setkala s negativním účinkem jakéhokoliv přípravku, tak to buď lidem řeknu, nebo mu nebudu dělat reklamu."

V novinových článcích a rozhovorech doporučujete některé potravinové doplňky a zdravotnické potřeby. Jde o vaše osobní zkušenosti?
Dělám to jako jednu z aktivit své agentury. Jde o přípravky, které sama na sobě vyzkouším, dozvím se o nich, co potřebuji, a vždy spolupracuji s odborníkem.

Bere si vaše agentura peníze za to, že takovou propagaci dělá?
Jsou to normální propagační články s názvem Domácí lékárna. Proto je nechávám vytisknout v inzertním prostoru některých novin a časopisů a výrobce mi za to zaplatí.

Jak se to tedy liší od normální reklamy?
Když se známá osobnost postaví za výrobek spotřebního charakteru, je víceméně jasné, že to dělá za peníze. Proč by jinak ta osoba propagovala to či ono zboží? Je tedy jasné, že je zaplacená za to, že něčemu dělá reklamu, aniž má k výrobku vztah. Na druhou stranu si jako spotřebitelka říkám, že kdyby byl předmětem reklamy úplný šmejd, třeba by k ní svoji tvář nepropůjčila.

Proč to tedy děláte vy?
Potravinové doplňky většině lidí pomáhají a ostatním neuškodí. A to lidé nevědí. Navíc jsou většinou drahé, a lidé si je proto nekupují. A já se jim snažím dát dobrou radu.