Zbytek uspořila. "Spořivost stoupla, zřejmě i proto, že domácnosti pociťovaly obavy ohledně budoucnosti," uvádí ministerstvo.
"Nárůst příjmů nedosáhl loňské úrovně a většina domácností zaznamenala snížení svých reálných výdajů," píše se ve zprávě.
Podle analýzy došlo ke zhoršení úrovně platů státních zaměstnanců proti soukromé sféře, oslabily příjmy domácností důchodců a rychleji stouply životní náklady domácností, zejména důchodců a chudších rodin s dětmi.
Proti loňsku rostly i dluhy domácností. Průměrná domácnost vydala na splácení půjček 700 korun měsíčně. Stouply však i příjmy ze sociálních dávek, zejména díky jednorázovým vládním příspěvkům důchodcům a dětem v červnu. Proti loňsku naopak klesly nemocenské dávky.
Celková struktura příjmů a výdajů se však oproti loňsku výrazně nezměnila. Průměrná domácnost skládá rozpočet ze tří čtvrtin z výdělku a zbytek ze sociálních dávek. Na těch jsou nejvíce závislé domácnosti důchodců a chudé rodiny s dětmi.
Výdaje jsou také stejné. Nejvíce, tedy pětinu, utratí domácnost dvou dospělých a jednoho dítěte za jídlo a pití. Další velký balík jde na bydlení, vodu a energii. Na bydlení vydá domácnost v průměru 3300 korun, to je o 50 korun více než vloni.
Zhruba desetinu z rozpočtu ukrojí výdaje na dopravu a další desetinu na rekreaci a kulturu. Své úspory dokázaly za sledované období zvýšit všechny typy domácností kromě rodin s dětmi s nízkými příjmy. Ty naopak musely sáhnout do úspor z minulosti.
 Jak hospodaří české domácnosti |
