Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byznys s demencí roste, vstupují do něj soukromníci. Chtějí změnu dotací

  3:01aktualizováno  3:01
Česko musí řešit vážný nedostatek míst v domovech pro seniory s demencí. Pacientů přibývá rychleji než lůžek v ošetřovatelských ústavech. Do oboru razantně vstupuje soukromý kapitál, posílení služeb však bude znamenat větší nápor na zdravotní pojištění.

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zaplatit nová ošetřovatelská lůžka je nutné. V Česku dnes žije přes 150 tisíc lidí s demencí, choroba trápí třetinu lidí starších 85 let. Zatímco třeba ve Francii se o každého druhého člověka postiženého demencí starají sociální pracovníci, v Německu o každého čtvrtého. V Česku se však na lůžko v ústavu dostane jen desetina potřebných.

Fotogalerie

Počet domovů pro seniory „se zvláštním režimem“ (tedy vhodných pro lidi s demencí) přitom za posledních pět let vzrostl víc než o polovinu. Nabízejí 16 630 lůžek. Neuspokojených žádostí je podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb přesto stále deset až patnáct tisíc.

Většinu lůžek provozují kraje nebo obce, obvykle je dotují. V neuspokojené poptávce vidí šanci soukromý kapitál. Přibývá firem, které budují celé řetězce vlastních zařízení. Například největší hráč Alzheimercentrum chystá čtyři nové domovy. Dvojka na trhu Anavita dva. „Chtěli bychom ještě jedno nebo dvě zařízení, v Praze je obrovská poptávka,“ říká Helena Bednářová, majitelka firmy Centrin CZ. Loni nechala v senior domě v Unhošti přeregistrovat všechna lůžka na režim pro lidi s demencí.

„My chceme do dvou let patnáct zařízení s patnácti sty lůžky,“ plánuje manažer Senior Holdingu Jaroslav Železný. Také firma EBM Group chce mít do pěti let domov v každém krajském městě a tři v Praze.

Komerční zařízení se na rozdíl od těch veřejných neziskových musejí obejít bez dotací. „O dotace se mohou ucházet jen zařízení zařazená v krajské síti sociálních služeb. Nově vzniklá nemají šanci se do sítě dostat,“ říká Bednářová.

Kraje argumentují tím, že další zařízení nejsou potřeba. „To je ale úsměvné, nové domovy jsou plné lidí, kteří tam patří,“ říká Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Kraje a radnice z dotací vypomáhají „vlastním“ domovům, platí za ně nájmy, dotují provoz.

Péče v komerčních zařízeních je tak dražší. „Aby nám ekonomika vycházela, potřebujeme z jednoho lůžka výnos 27 tisíc korun měsíčně. Od klienta požadujeme 18 tisíc. Další náklady pokrývá příspěvek na péči (ten stát poskytuje nesoběstačným lidem ve výši 800-12 000 měsíčně - pozn. red.) a úhrady od zdravotních pojišťoven,“ říká říká Ľubomír Vais z firmy EBM, která provozuje domovy seniorů pod značkou GrandPark.

Podle zákona si smí domov vzít od seniora za ubytování a stravu nejvýš 11 500 korun měsíčně. „Pokud chce víc, musí si účtovat fakultativní služby - pedikúra, masáže, speciální aktivity,“ vysvětluje Pavla Hýblová z nadace Život s demencí. Anebo žádat sponzorský dar.

Alzheimerova nemoc

Nejčastější příčinou demence bývá Alzheimerova nemoc, která narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Choroba postupně vede k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. V současnosti se nějaká forma demence vyskytuje u víc než sedmi milionů obyvatel Evropy.

Alzeimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Zdroj: ČALS

Soukromníci tak tlačí na to, aby se veřejné dotace nerozdělovaly domovům, ale přímo klientům - bez ohledu na to, zda čerpají péči v neziskovém nebo komerčním zařízení. A dále, aby si mohli ukrojit větší díl ze zdravotního pojištění. Domovy jsou totiž proti nemocnicím znevýhodněny. Jsou jim hrazeny jen dvě třetiny nákladů na zdravotnickou péči. Za stejný úkon - třeba léčbu proleženin - se jim totiž proplácí méně než nemocnicím.

Česko problém narůstajícího počtu pacientů s demencí zatím ignorovalo. Stát pro něj nemá koncepci. Víc míst pro dementní klienty se snaží „vykouzlit“ v aktuální novele zákona o sociálních službách tím, že nemocní budou moci zůstávat v klasických domovech pro seniory. Nebude tedy nutná licence na péči se zvláštním režimem. Jenže na to budou domovy potřebovat investice. Na nemocné je třeba stále dohlížet, přizpůsobit jim vybavení, posílit personál. Změna licence sama o sobě tak moc nepomůže.

Účinnější by mohla být další chystaná změna: sjednocení platby ze zdravotního pojištění pro nemocnice i ošetřovatelské ústavy.

Přes všechny problémy je znát, že platit za péči z vlastní kapsy je ochotno čím dál víc Čechů. V počtu lůžek soukromníci postupně dotahují zařízení provozovaná kraji a obcemi. Poměr činí 10 200 lůžek ku 6 400.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.