„Dolar je příliš silný a to nás ubíjí,“ uvedl minulé pondělní nový americký prezident Donald Trump pro Wall Street Journal. „Americké firmy jsou kvůli tomu hůře konkurenceschopné,“ postěžoval si také.
Ledy kapitálových trhů se v reakci na jeho slova hnuly. Dolar následující den odepsal 1,3 procenta své hodnoty a dostal se tak na měsíční minimum. Čínský jüan i dnes ráno otevřel na hodnotě 6,88 za dolar. Je tak nejsilnější za poslední dva měsíce.
Trump se neplete. Zdaleka nejobchodovanější světová měna se od poloviny roku 2014 zhodnotila o dvaadvacet procent a oproti svému čtyřicetiletému průměru si připisuje sedm procent. Silný dolar překáží americkým exportérům, kterým prezident přislíbil skvělé zítřky.
Trump na protokol nehraje
Není přitom pravidlem, aby se hlava státu vyjadřovala ke kurzu domácí měny. Trumpova slova jsou odklonem od americké strategie z první poloviny devadesátých let, která až do dneška upřednostňovala právě silný dolar. Diplomatický protokol nekomentovat domácí měnu tak bere za své.
„Je to poprvé, kdy máme prezidenta, který tvrdí, že dolar zašel moc daleko,“ řekl Marc Chandler, stratég nejstarší a největší americké privátní banky Brown Brothers Harriman stanici CNBC. „Trump říká a dělá věci, které žádný předchozí prezident nedělal,“ dodal.
Má to ale logiku. Prezident svými výroky pokračuje v předvolební rétorice, ve které označil Čínu za měnového manipulátora, který uměle drží kurz jüanu na nízké úrovni a poškozuje tak americký obchod. Slabší dolar je pro nabuzení amerických firem klíčový. S jejich růstem má přijít i tvorba nových pracovních míst. I když Spojené státy mají se 4,7 procenty slušnou míru nezaměstnanosti, někdejší průmyslová centra USA jsou na investice do trhu práce natěšená.
Pět patron Trumpa
Trumpova administrativa má pět základních nástrojů, jak si slabší dolar pojistit. Jedním z nich je právě prezidentova nekompromisní rétorika. Tu však bude muset doplnit i konkrétními činy. Obchodníci mají jinak po čase tendenci přestat přestat brát slova bankéřů i představitelů vlád vážně.
Americké ministerstvo financí může ale ve spolupráci s centrálními bankami jiných zemí korigovat kurz dolaru směrem nahoru i dolů. Učinilo tak například v roce 2011, kdy přiškrtilo bobtnající jen, který ohrožoval globální trhy. Ve hře je i jednostranná intervence a umělé znehodnocení měny, jejíž obdobu známe z posledních let i v Česku. Ekonomové varují před možnou měnovou přestřelkou – jiné země mohou v rámci svých politik začít oslabovat i domácí měny.
Trumpovi však ale hraje do karet právě jím kritizovaný silný dolar, který se zhodnocuje rychlým tempem. „Vždycky může sáhnout po argumentu, že ekonomika se s tak rychlým zhodnocením špatně srovnává,“ uvedl Charles St-Arnaud z japonské finanční skupiny Nomura pro agenturu Bloomberg. Zmínil i možné spíše levicové opatření, které spočívá ve zřízení speciálního fondu. Obdobný má například ekonomicky rozvinuté Norsko, které skrze něj skupuje aktiva jiných zemí od státních dluhopisů po velké kusy půdy.
Poslední zbraň, jak silný dolar zkrotit, je zároveň Trumpovou oblíbenou. Alespoň se tak dlouhodobě vyjadřuje. Trump celému světu přislíbil znovuvyjednání mezinárodních smluv, v jejichž důsledku by na zboží jednotlivých zemí uvalil speciální cla. Tím v posledních dnech pohrozil i Německu, jehož automobily mají v USA dobré odbytiště. Zvláštní daň na zboží z Číny nebo Mexika může rozkolébat trhy a následně i oslabit dolar. Trump svými slovy o zvláštních tarifech dělá vrásky na čelech politiků i průmyslníků po celém světě. Jeho rozhodnutí zkrotit dolar mu ale zatím vychází.
