Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Výběr francouzského prezidenta zahýbe také s českou korunou

  18:00aktualizováno  18:00
Vítězství radikálních kandidátů ve francouzských prezidentských volbách a už jen pouhá hrozba odchodu z Evropské unie může Francii uvrhnout do recese. Na nejistotu by oslabením zřejmě doplatila i česká koruna, kterou teprve před nedávnem pustila Česká národní banka z intervenčních okovů.

Marine Le Penová na svém předvolebním mítinku v Bordeaux (2. dubna 2017). | foto: Reuters

Ještě nikdy nebyly síly mezi čtyřmi hlavními kandidáty na francouzského prezidenta podle průzkumů těsně před prvním kolem voleb tak vyrovnané. A ještě nikdy nebyl podíl voličů, kteří dosud nevědí (nebo nechtějí říci), komu dají svůj hlas, tak vysoký.

Ačkoliv se hodně píše, že v těchto volbách nejde v první řadě o ekonomiku, nemusí to být pravda. Vždyť podle čeho se nakonec volič rozhodne? Obvykle podle toho, jak se plány kandidátů odrazí na obsahu jeho peněženky v budoucnosti. Pochopitelně jde i o to, kdo mu lépe zajistí bezpečnost, ale přes všechny teroristické útoky na tom Francie v tomto směru není tak zle.

A vzhledem k tomu, že země galského kohouta je klíčovým členem Evropské unie, mohou být tyto volby zajímavým testem také pro evropskou ekonomiku i společnou evropskou měnu. Určitá nejistota před hlasováním se už v posledních týdnech odrážela i v nárůstu napětí na finančních trzích. Zdaleka však ne v takové míře, jako třeba během evropské krize před pěti lety.

Čemu věří investoři

Trhy prostě nevěří, že by se hlavou státu stal některý z radikálních kandidátů, ať už krajně pravicová Marine Le Penová či krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. A pokud by snad jeden z nich postoupil do druhého kola, větší část voličů by ho vyřadila a dala přednost umírněnému kandidátovi. Tedy buď středovému kandidátovi Emmanuelu Macronovi nebo konzervativci Francois Fillonovi.

Francouzské prezidentské volby

Jenže, co když voliči pošlou do druhého kola oba radikální kandidáty? Podle ekonomů by to pro trhy znamenal šok, protože oba požadují odchod Francie z unie a návrat k franku. Ačkoli k něčemu takovému by jim chyběl dostatek podpory v Parlamentu, už jen samotná nejistota ze strany investorů by mohla mít dopad na ekonomickou aktivitu jak ve Francii, tak ve zbytku eurozóny.

Minimálně do červnových parlamentních voleb.

K prosazení frexitu, tedy odchodu Francie z Evropské unie, nebo vypsání referenda o tomto kroku, by hlava státu potřebovala nadpoloviční většinu v obou komorách Parlamentu. A od toho jsou obě partaje na okraji politického spektra daleko. Odchod z unie navíc vyžaduje změnu francouzské ústavy, prezident toho přitom sám o sobě moc nezmůže.

Už hrozba frexitu přivodí recesi

Jak odhadují ekonomové Société Générale, už jen nejistota spojená s možností frexitu by však mohla ve Francii, jejíž ekonomika aktuálně roste zhruba jednoprocentním tempem, spustit recesi. Takový vývoj by negativně dopadl na celou eurozónu.

A odrazilo by se to i na kurzu české koruny, která by mohla prudce oslabit. Byť v minulosti byla právě koruna ze všech středoevropských měn na nejistotu přicházející z eurozóny nejvíce imunní.

Spekulanti, kteří ve velkých objemech nakoupili tuzemskou měnu v posledním období před koncem intervenci, totiž budou na jakékoliv riziko mimořádně citliví. Když ho ucítí, začnou se jí zbavovat, i kdyby na tom měli prodělat.

Ostatně nejistota kolem francouzských voleb už se projevila v posledním týdnu, kdy se domácí měna vrátila k 27 korunám za euro.

Úplnému odchodu Francie z eurozóny, který by zřejmě přinesl mnohem větší ekonomické strasti, nedává příliš velkou pravděpodobnost ani hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Pokud by však nastal, kvůli obřímu francouzskému dluhu a plánu Le Penové část z něj přechodem k nové měně odepsat, nastal by faktický státní bankrot Francie - největší v poválečné historii světa.

A bez Francie by zřejmě dlouho nepřežil ani zbytek eurozóny, Německo ani Evropská centrální banka by ho už pohromadě neudržela.

Recepty na francouzské bolesti

Co bude pro budoucího prezidenta nejtěžší? V ekonomické oblasti se musí podle ekonomů zaměřit hlavně na snížení deficitu státních financí - veřejný dluh šesté největší ekonomiky světa dosahuje téměř sta procent HDP. A zároveň najít recept na téměř desetiprocentní nezaměstnanost.

Oba umírnění kandidáti reformy v tomto smyslu nabízejí, vzhledem ke krátkodobým nákladům, které s nimi budou spojeny, však mohou mít problém je prosadit.

Radikální kandidáti zase prosazují vyšší veřejné výdaje, což by mohlo vést k dalšímu prohloubení státního dluhu a vyšší inflaci. Krátkodobě by to však francouzskou ekonomikou nakoplo k vyššímu růstu.

Zatímco Mélenchon by část těchto výdajů financoval vyšším zdaněním bohatší vrstvy, Le Penová zase prosazuje zavedení cla na veškeré dovozy. A také vyspravit státní rozpočet dodatečnými příjmy, které by díky odchodu z unie neodtekly Bruselu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní nástrahou jsou červi
Je libo burger z červího masa? Ve švýcarském Coopu vám ho naservírují

Neobvyklé speciality si budou moci od příštího týdne koupit zákazníci švýcarského maloobchodního řetězce Coop. V několika pobočkách budou totiž ve formě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Módní značky jdou do boje o chytré hodinky, Švýcaři zůstávají u klasiky

Obyčejné náramkové hodinky by v budoucnu mohly dopadnout jako tlačítkové telefony po nástupu smartphonů. Takový příměr se alespoň nabízí při pohledu na vývoj...  celý článek

Úplné zatmění Slunce v americkém státě Missouri (21. srpna 2017)
Mnoho povyku pro nic: zatmění procvičilo americké energetiky, uspěli

Když se blížil rok 2000, množila se varování před kolapsem počítačů kvůli přechodu na nový letopočet s dvěma nulami na konci. Rychlý rozvoj solárních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.