Řádově stejnou částku, tedy stovky milionů, navrhuje pracovní skupina sestavená vládou použít na podporu exportu. Kromě posílení nástroje částečného zaměstnávání a podpory vzdělávání (kurzarbeit) by se také měla zlepšit práce CzechInvestu a dalších státních organizací.
„Bavíme se podle mě v řádech několika málo stovek milionů, rozhodně ne v miliardách,“ vyjádřil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza po asi dvouhodinové schůzce pracovní skupiny, kolik by měla vláda vynaložit na různá opatření ke zmírnění dopadů sankcí. „Přesné částky budeme vědět v půlce září, kdy vláda dostane na stůl materiál, kde přesně rozepíše, jak ta doporučení implementovat,“ podotkl.
Také z čerstvého průzkumu Hospodářské komory mezi téměř 140 firmami vyplývá, že miliardové ztráty tuzemským firmám v souvislosti se zavedením sankcí nehrozí. Na rok dopředu počítají firmy se ztrátami kontraktů maximálně v řádech desítek až stovek milionů korun.
„Naši členové avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst. I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami výrazně nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku investovaly a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Ruské firmy neplatí včas
První výsledky průzkumu ukazují skutečnost, že se sankce nevztahují na již probíhající kontrakty z roku 2013. „Naši exportéři v průzkumu rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015,“ dodal Dlouhý.
Z odpovědí firem nicméně vyplývá, že se zhoršuje platební morálka na straně ruských partnerů, která poškozuje vzájemné vztahy.
Firmy očekávají pomoc formou podpory do nových vývozních destinací, finanční kompenzace od EU, ale i větší míru vstřícnosti v rámci procesu udělování víz. Zmírnění vízové politiky vůči ruskojazyčným teritoriím je i ze strany Hospodářské komory vyhodnoceno jako stěžejní a vítané opatření s cílem podpory cestovního ruchu a investic.
Náhradou za Rusko může být podle vlády i Hospodářské komory především Turecko, Pákistán, Srbsko či Ázerbájdžán. Letos v září komora vypraví historicky první podnikatelskou misi do Íránu, který pro české podniky skýtá nemalé obchodní příležitosti.
