Ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který má v první řadě na starosti financování výstavby a oprav komunikací, v současnosti z těchto daní končí přibližně devět procent a zbytek sumy vybrané od motoristů putuje bez bližšího určení do státního rozpočtu.
Letos by z vybrané daně mělo zpět do resortu dopravy putovat 8,2 miliardy korun. Zvýšení podílu z nynějších devíti na dvacet pět procent by mohlo přinést dalších čtrnáct miliard korun.
Návrh na zvýšení podílu peněz, které se z motoristických poplatků vracejí zpět do dopravy, se s přestávkami objevuje dlouhodobě. Při nedávném vyjednávání koalice mezi ANO a ČSSD se ale stal ústředním motivem dopravního programu vznikající vlády, na kterém se shodli dopravní experti obou stran. I přes fiasko vyjednávání o vládě však tento bod zůstává ve hře.
„Pokud bude vláda, zejména ministerstvo financí, chtít, ministerstvo dopravy je připraveno pokračovat v diskusi na toto téma,“ řekl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.
Fond dopravy historicky o část peněz z paliv a minerálních olejů přišel v souvislosti s převodem silnic nižších tříd ze státu na kraje. Po vzniku krajů byly totiž v roce 2001 do jejich majetku převedeny silnice druhých a třetích tříd. Nově vzniklé samosprávné celky se tak o tyto komunikace musely začít starat samy. Spolu s tím však klesl příjem fondu dopravy ve prospěch krajů.
Krajům tyto peníze přicházejí společně s ostatními prostředky v rámci takzvaného rozpočtového určení daní. Peníze, které tak byly původně určené na opravy silnic, mnohdy kraje využily v jiných oblastech, než je obnova komunikací.
Krajům chybí jistota
Tento způsob financování má proto řadu kritiků, nesprávnost rozpuštění peněz určených na dopravu dokazuje i technický stav řady silnic nižších tříd, na které musí krajům stát v posledních letech stejně přispívat z peněz určených na dálnice a silnice vyšších tříd. Ročně tak v rámci mimořádného opatření putují na tento typ komunikací tři až čtyři miliardy korun.
Starostové a hejtmani ale dopředu nevědí, zda se v rozpočtu fondu tyto peníze na opravy najdou, a zda tedy mají připravovat projekty na opravy silnic. Vloni v září například ředitel SFDI kraje varoval, že letošní rozpočet SFDI bude natolik napjatý, že s penězi na silnice druhé a třetí třídy počítat nemohou. Začátkem dubna ministr dopravy Dan Ťok krajům přislíbil čtyři miliardy, pokud se zasadí o rychlé odstraňování billboardů od krajských silnic.
Právě problémy s plánováním mají být hlavním smyslem návrhu na zvyšování peněz plynoucích do SFDI ze spotřební daně. Její výběr je totiž relativně stálý. Resort dopravy by tak s těmito penězi mohl počítat několik let dopředu, na rozdíl od výše rozpočtové dotace, která závisí na politické shodě a je značně proměnlivá. Na skutečnost, že konečná výše rozpočtu se mimo jiné právě kvůli této pohyblivé složce významně liší od střednědobých výhledů, si fond dopravy dlouhodobě stěžuje. „Přispělo by to ke stabilizaci rozpočtu a nemuseli bychom při jeho sestavování vést z roku na rok jednání,“ uvedl ředitel fondu Zbyněk Hořelica.
Stabilitu by ale návrh nepřinesl jen státnímu fondu, ale i krajům a obcím. V rámci návrhu se uvažuje o vytvoření pevně dané rozpočtové položky, kterou by fond krajům na opravy silnic nižších tříd každoročně přispíval.
Uvažovaným navýšením by se z daně z paliv a maziv stala nejsilnější položka daňových příjmů fondu. Kromě spotřební daně dostává fond zhruba šest miliard ze silniční daně. Pět miliard pak v letošním rozpočtu připadá na dálniční známky od řidičů osobních aut a přes devět miliard na příjem z mýta.
