Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dostavbu Temelína ohrožuje německá solární energie, zlevňuje elektřinu

  2:41
Kvůli německým obnovitelným zdrojům se dostavba Temelína nakonec nemusí vyplatit. Důvodem je rekordně nízká cena silové elektřiny na burzách. Od její výše se přitom bude odvíjet návratnost investice do třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Ta se odhaduje na 200 až 300 miliard korun.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Cena silové elektřiny je závislá na vývoji energetické burzy v Lipsku. Tam se podle analýzy německého fóra pro obnovitelné zdroje (IWR) za posledních dvanáct měsíců propadla o 13,5 procenta. A na rekordně nízké úrovni je také pražská energetická burza.

Důvodem propadu je masivní rozvoj obnovitelných zdrojů po odklonu Německa od jádra. S relativně drahou elektřinou ze solárních a větrných elektráren se totiž na burze obchoduje přednostně, až pak přijdou na řadu konvenční zdroje, jako je jádro, uhlí a plyn.

Denní cena pro celou burzu se přitom odvíjí od nabídky poslední elektrárny, která má pokrýt aktuální poptávku. Pokud tedy po obnovitelných zdrojích přijdou na řadu například už jen relativně levné jaderné elektrárny, výsledná cena zůstává nízká.

Odhadnout návratnost investice je téměř nemožné

"Hrozí, že Němci potáhnou přes dotace obnovitelné zdroje nahoru, tím potáhnou ceny pro spotřebitele nahoru, ale samotná silová elektřina bude levnější, což výrazně ovlivňuje investice do jiných zdrojů. Pro ostatní typy energie to bude spíš nevýhodné," uvedl ve čtvrtek na jednání hospodářského výboru Sněmovny generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Aby se investice do dostavby Temelína vyplatila, musela by se podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky cena silové elektřiny pohybovat zhruba kolem 60 eur za megawatthodinu, zatímco v současnosti se pohybuje pod 50 eury. Hatlapatka ovšem upozorňuje, že při tak dlouhodobé investici lze vývoj cen předpovídat jen velmi obtížně. "Odhadnout návratnost investice do takového projektu, jakým je dostavba Temelína, by bylo obtížné i za běžných okolností, za současné tržní nejistoty je to extrémně náročný úkol," dodal Hatlapatka.

Zda se investice do Temelína nakonec vyplatí, bude záviset na dalším rozvoji obnovitelných zdrojů v Německu.

ČEZ hledá, jak jinak dostavbu zaplatit

I přes nedávné omezení podpory německých solárních elektráren se přitom nedá očekávat, že se jejich rozvoj zpomalí.

Výběrové řízení na dostavbu Temelína

Výběrové řízení v současnosti probíhá. Zájem o zakázku projevila americká společnost Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda Jaderné strojírenství, Atomstrojexport a OKB Gidropress. Podle Beneše by stavba mohla začít v roce 2017, dokončena by byla mezi lety 2023 až 2025. Životnost bloků by měla být až 60 let.

Spolkový svaz pro energii a vodní hospodářství (BDEW) odhaduje, že už letos bude pětina veškeré energie v Německu vyrobena z obnovitelných zdrojů. V roce 2020, kdy by dostavba Temelína mohla být zhruba v polovině, dosáhne jejich podíl už 35 procent.

Zástupci ČEZ proto hledají další možnosti, jak financování dostavby zajistit. Jednou z nich je nalezení strategického partnera, který by se na investici podílel.

Beneš před časem mluvil také o garantované výkupní ceně pro elektřinu z jádra. Pokud by tržní cena klesla pod určitou hranici, doplatil by rozdíl stát. "Pokud stát do projektu nezasahuje, tak se snižuje možnost, že projekt bude úspěšný," prohlásil ve čtvrtek Beneš ke stavbám jaderných elektráren.

Podle Jiřího Gavora z poradenské společnosti ENA by se jednalo jen o další deformaci trhu. Kromě obnovitelných zdrojů by stát doplácel také na jádro. "Garance by se neměly rozšiřovat mimo rámec obnovitelných zdrojů," uvedl Gavor.

Beneš ve čtvrtek také potvrdil záměr postavit pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ v současnosti pracuje na studii proveditelnosti. Podle Beneše by stavba mohla být dokončena mezi lety 2032 až 2035.

Autor:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.