Dostupnost bydlení se zhoršuje

  • 49
Mladá rodina, která nemá milionové sumy na koupi bytu, a musí proto sdílet společnou domácnost s rodiči či prarodiči, nemá v příštích letech příliš nadějné vyhlídky. Stavba bytů, a především těch levnějších má totiž minimálně do konce tohoto desetiletí klesat.

"Jestli se nepodaří zvýšit bytovou výstavbu oproti současnému stavu alespoň o polovinu, bytů bude málo a nezbude, než aby bylo ještě více domácností pohromadě," řekl Alois Andrle z výzkumné a poradenské společnosti ÚRS Praha s odvoláním na její nejnovější propočty.

Nyní se ročně dokončí zhruba 27 tisíc nových bytů a domů, za stejnou dobu však o tři tisíce bytů víc z trhu zmizí, protože se přestaví na nebytové prostory. Navíc neustále stoupá počet domácností. Více mladých lidí totiž žije samostatně, hodně manželství se rozvádí a vzhledem k prodlužování života přibývá také seniorů. V příštích deseti letech se tak čeká nárůst počtu domácností o 300 tisíc.

"Do roku 2010 by se mělo postavit 45 až 50 tisíc bytů ročně, abychom se dostali alespoň na úroveň ze začátku devadesátých let," dodal Andrle. Tehdy připadalo na 100 domácností 91 bytů, nyní je to jen 89. Problém s bydlením se soustřeďuje hlavně na rodiny s nízkými příjmy, které by chtěly levnější nájemní byty. Těch se totiž staví minimálně. 

"Vláda zatím neplní to, co měla v programovém prohlášení, a to podporu bytové výstavby," upozornil ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Podle něho se krize ve výstavbě nájemních bytů prohloubí poté, co kabinet v minulých dnech zpřísnil podmínky dotací pro obce.

Skončí tím současná praxe, kdy obec dostala od státu na jeden nájemní byt až 400 tisíc korun, což jí nestačilo, a tak se sdružila s budoucími nájemníky. Vybrala od nich peníze dopředu a teprve pak se byty postavily. To však neřešilo problém slabších rodin, které předem stotisícové sumy nemají.

Vláda proto takový postup zarazila a obcím zvýšila dotaci na 550 až 630 tisíc korun na byt. Stavebníci se však bojí, že to stačit nebude a obce byty nebudou stavět vůbec.

Tahounem výstavby bytů jsou soukromé rodinné domky a domy postavené developery, kteří rozprodají jednotlivé byty. "V Evropě taková praxe nemá obdoby, mnohem více se stavějí domy, které vlastní investor, a byty jen pronajímá," upozornil Mašek.

V tuzemsku je však trh s nájmy pokřiven podhodnoceným nájemným ve státem regulovaných bytech. Přírůstek rodinných domů u nás pak podle Andrleho zvyšuje především to, že v moravských krajích řeší lidé bytovou situaci levnou svépomocnou stavbou a přístavbou domků.  

Nejvíce nových bytů (včetně rodinných domků) v zemi vzniká podle studie ÚRS v obcích kolem Prahy, jako jsou Černošice a Říčany, ale i v okolí Plzně, Brna a v Krkonoších. Na tisíc obyvatel se tu v posledních letech postavilo zhruba 5 bytů, což by však podle stavebníků měla být celorepubliková úroveň, nikoliv špička. Naopak vůbec se byty kvůli vysoké nezaměstnanosti a špatné životní úrovni nestavějí v severních Čechách či v Havířově a Karviné.

Ceny bytů a domů budou do budoucna podle stavebníků sice stoupat, ale nemělo by ani v souvislosti se vstupem do Evropské unie dojít ke skoku. Ceny stavebních prací jsou v tuzemsku především díky levnější pracovní síle nižší než v EU, i tam však mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly.

České stavební firmy mají na druhou stranu rezervy v produktivitě práce, která je ve většině zemí EU mnohem vyšší. Vstup do EU tak bude podle Maška tlačit na růst stavebních prací zpočátku hlavně kvůli tomu, že začnou platit evropské normy vyžadující lepší techniku či zabezpečení staveb.