Stát může v příštích letech výrazně ušetřit na objednávkách dálkových vlaků. A nejen díky soutěžím na provozovatele rychlíků, ale také kvůli novému rozdělování dotací v Evropské unii.
Podle návrhu nového Operačního programu doprava 2 (OPD2), který čeká na schválení Evropskou komisí, mohou dopravci v letech 2014 až 2020 vyčerpat až 300 milionů eur (8,4 miliardy korun) na nákup nových vlaků. Při splnění podmínek evropské legislativy by stát mohl dopravcům zaplatit až sto procent ceny vlaku.
Nákup nových vlakových souprav je jednou z novinek, jimiž se chystaný program liší od současných dotací na dopravu. V následujících sedmi letech může Česká republika získat na dopravní stavby částku 4,7 miliardy eur (131 miliard korun), dalších 1,1 miliardy eur (31 miliard Kč) navíc je k dispozici ve fondu pomáhajícím propojení Evropy (CEF). Na dosah je tedy přes 160 miliard korun.
Pořizovat vlaky budeme oproti původním plánům také ze současného dotačního programu. Kvůli hrozbě nevyčerpání všech peněz chce totiž ministerstvo přesunout zhruba miliardu korun na nákup vlaků. Plán zatím čeká na schválení Evropskou komisí, ale už s ním souhlasila evropská obdoba antimonopolního úřadu DG Compet.
Výše příspěvku z Unie může dosáhnout až 85 procent. Podmínkou přidělení dotace bude provoz vlaků objednaných státem či krajem, což v tuto chvíli vylučuje ze hry soukromé dopravce. České dráhy už objednaly dálkové jednotky RegioPanter u Škody Transportation, dotaci jistou ještě nemají.
Podle šéfa evropských fondů na Ministerstvu dopravy Marka Pastuchy budou mít soukromí dopravci šanci v novém programu na vlaky dosáhnout. Dotace by resort rád propojil se soutěžemi na dálkové vlaky, o nichž má vláda rozhodovat už v září. Pokud by nicméně dopravce získal až sto procent dotace na nákup, nebude to znamenat, že mu vlaky po uplynutí kontraktu zůstanou. „Počítáme s tím, že se pak vlaky převedou na dopravce, který vyhraje další soutěž,“ řekl Pastucha.
Po dopravcích bude stát chtít, aby dotaci na nákup promítli do ceny za kilometr, za niž budou rychlíky provozovat. Právě odpisy se přitom na ceně podílejí asi třetinou. „Jde o opatření, které by mělo zvýšit kvalitu cestování a současně snížit státu náklady za provoz rychlíků,“ dodal Pastucha. Kdyby stát požadoval nové vozy v soutěžích bez této podpory, musel by často platit podstatně více než dosud.
Soukromí dopravci dotace vítají. „Dlouho jsme o to bojovali, je to určitě dobrá cesta. Vozový park na železnici je dlouhodobě zanedbaný,“ říká Jan Paroubek, šéf National Express.
Dotace i pro městkou hromadnou dopravu a dobíjecí stanice
Kromě vlaků si nově na peníze z Bruselu sáhne městská hromadná doprava. Města budou mít šanci získat peníze hlavně na stavbu nových tramvajových nebo trolejbusových tratí, počítá se i s metrem D v Praze. Radnice navíc mohou kalkulovat s tím, že dostanou peníze na telematické aplikace, tedy například informační cedule, které řidičům sdělují, kde je aktuálně silný provoz.
Poprvé počítají evropské dopravní dotace i s podporou peněz na výstavbu plnicích stanic na stlačený zemní plyn nebo dobíjecích stanic pro elektromobily. Rozdělit se může v této oblasti až 46 milionů eur. Zatím není jasné, jaká bude výše podpory. „Může jít například o doplnění stávajících čerpacích stanic, doplnění výbavy stávajících parkovišť P+R nebo rozšíření služeb u obchodních center,“ upřesnil Pastucha.
Nový operační program má Evropská komise na stole v době, kdy tuzemská ministerstva horko těžko dočerpávají ten původní. A jinak na tom není ani Ministerstvo dopravy. Nový program přitom začne platit už od ledna příštího roku. Podle Marka Pastuchy bude možné čerpat peníze zpětně. „Prioritou bude dočerpat hlavně stávající program, v některých oblastech je ale už vyčerpaný,“ podotkl Pastucha.
Největší problémy s čerpáním má Ředitelství silnic a dálnic u dálkových silnic zařazených do transevropské sítě TEN-T, především kvůli zpoždění dálnice D8, D3 nebo výstavby nových úseků D1. Podle vládou schváleného rozdělení má jít z nového OPD2 více peněz na silnice než na železnici. Kolejová doprava má ale velkou šanci získat navíc asi 1,1 miliardy eur z fondu CEF, který téměř nejde využít na silnice. „Pokud se započítá tento nástroj, na železnici a další udržitelnou dopravu půjde 61 procent všech prostředků,“ dodal Pastucha.
