Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Dotace z EU nás nezachrání, říkají zemědělci. Poškozují je marže řetězců

  • 130
Mrazy, sucho a nadprodukce ochudily české zemědělství o více než patnáct miliard korun. Stát vymýšlí kompenzace a podpory, které mají farmářům ulehčit. Problém zemědělství je však celoevropský a dotace ho nevyřeší. Sami zemědělci přiznávají, že dotace z EU nejsou samospásné. Nejvíce prý tratí kvůli obchodním řetězcům.

Jiří Návara, šéf Zemědělské společnosti Dubné, si dobře pamatuje na rok 2008, kdy se výkupní cena za litr mléka propadla na 5,70 koruny. „Dnes za litr mléka dostáváme 5,95 koruny,“ srovnává Návara, jak se situace přiblížila dosud největší mléčné krizi před osmi lety.

Ceny pod šest korun hluboko podstřelují náklady. Pro firmu z jižních Čech, která chová 850 dojnic a denně dodá na trh 20 tisíc litrů mléka, znamená i pár haléřů na každém litru citelnou ztrátu. Jen na mléce ji letos vyčíslila na 14 milionů korun.

Kde škodí sucho

Plodina / škody
(v milionech korun)

Brambory / 350

Cukrová řepa / 90

Chmel / 169

Ovoce / 30

Zelenina / 146

Školky ovocné / 22

Školky okrasné / 84

Lesní školky / 86

Kukuřice krmná / 1 634

Trvalé travní porosty / 360

Celkem / 2 971

Ministerstvo zemědělství v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) proto shání všemožně peníze, které mají zemědělcům ulehčit. Kvůli nízkým cenám mléka směřuje chovatelům dojnic 604 milionů navíc. Dalších 850 milionů obdrží zase v rámci zcela nových národních dotačních programů na kvalitní mléko a zlepšení životních podmínek dojnic.

Jenže nejde zdaleka jen o mléko. O nic lepší situace nevládne ani v produkci vepřového masa. ZS Dubné kvůli příliš nízkým výkupním cenám aktuálně likviduje poslední chov. A v Česku v současnosti nepatří zdaleka k jediným podnikům, které s živočišnou výrobou končí. Nadbytek vepřového v Evropě a propad cen ochudil tuzemské zemědělce o 3,3 miliardy korun.

K tomu je potřeba připočítat ještě škody ve výši 400 milionů korun, které způsobily ovocnářům jarní mrazy. A na farmáře stále dopadá i loňské sucho, které způsobilo škody za tři miliardy korun. Známé rčení, že největším nepřítelem zemědělce je jaro, léto, podzim a zima tedy platí, málokdy však museli zemědělci bojovat s tolika nepříznivými vlivy najednou.

Vedle mléčné podpory proto dostanou dalších 600 milionů za sucho. Jurečkův úřad pak aktuálně připravuje návrh úlev pro zemědělce ve formě dočasného odpuštění daní či snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Jaký dopad to bude mít na státní rozpočet, není zatím jasné.

Ať dá Unie miliardu eur

Ani to ale ještě nebude stačit. Agrární komory zemí visegrádské čtyřky požadují od Evropské komise záchranný balíček v hodnotě jedné miliardy eur, tedy 27 miliard korun.

O smyslu vynaložených peněz přitom už pochybují i někteří zemědělci. Nemalá část dotací totiž míří na welfare, tedy zlepšení životních podmínek zvířat – a to problém nadprodukce neřeší. Podle Návary tak peníze více než zemědělcům prospívají firmám, které jim zajišťují různé služby. „U skotu jsou třeba dotace na likvidaci much. V našem případě jsme dali tedy třikrát po 50 tisících korun firmě, která nám vystříkala mouchy a vydala na to doklad. Takže peníze neskončí u zemědělce,“ říká.

Také prostředky z nového 850milionového balíku jdou mimo jiné třeba na prostředky k dezinfekci stájí. To sice uleví dobytku, z produkce mléka však pomůže udělat výdělečné odvětví jen těžko.

„Jakékoliv peníze jsou dobré, ale z dlouhodobého hlediska to není řešení,“ říká také Karel Horák, předseda Svazu holštýnského skotu, který se chová na mléko. Vidí hlavní příčinu současné krize ve vysokých maržích obchodních řetězců. „Když dá ministerstvo ještě vyšší dotace, tak nám to supermarkety stáhnou,“ říká Horák. Nadnárodní obchodníci podle něj také upřednostňují produkty ze zemí, kde sídlí jejich centrály na úkor českých.

Svět ruší dotace na vývoz v zemědělství. Má to pomoci chudším

Zástupci obchodníků takovou interpretaci dlouhodobě odmítají. A je fakt, že současná krize zasáhla celou Evropu. Třeba němečtí chovatelé, kteří podle českých sedláků dokážou díky vyšším dotacím nabídnout dumpingové ceny a zaplavují český trh levnou surovinou, na tom nejsou aktuálně o nic lépe. Za litr mléka dostanou podle deníku Süddeutsche Zeitung kolem 20 centů, rentabilních je minimálně třicet.

Také němečtí zemědělci proto žádají od státu kompenzaci ve výši jedné miliardy eur, tedy stejně jako celá skupina V4 od Evropské komise. Tamní vláda jim však přislíbila jen desetinu.

I když krize dopadá na celou Evropu, podle Martina Potůčka, finančního experta pro oblast zemědělství z UniCredit Bank, dokážou nejlépe obstát ty státy, ve kterých došlo ke koncentraci chovů a propojení s potravinářskou výrobou.

Tento trend lze pozorovat už i v Česku, menší firmy s chovy končí a do větších investic se pouštějí jen větší skupiny. To lze poznat i na seznamu příjemců investičních dotací do rekonstrukce vepřínů. „Podle mého názoru bude koncentrace nadále pokračovat, v českých podmínkách zřejmě i postupná integrace se zpracovatelským průmyslem,“ říká Potůček. Ani největší české firmy se však nevyrovnají zahraniční konkurenci z Polska či Španělska.

Druhou variantou je orientace na speciality, které zákazník cíleně vyhledává, dokáže je odlišit a třeba si za ně i připlatit. Takových však zatím v Česku mnoho není.