Dekret na zaplacený obecní byt navíc člověk získává s vědomím, že se jeho právoplatným majitelem stane ve skutečnosti až za dvacet let, do té doby s ním nesmí volně nakládat.
Ministerstvu pro místní rozvoj, které dotace na podporu bydlení obcím uděluje, však stále častěji užívaná právní klička nevadí. "Není to porušení dotačních podmínek," tvrdí Jiří Vavrečka z odboru podpory bytové politiky ministerstva pro místí rozvoj.
Dotace na byty leckde zklamaly
Státní úředníci tvrdí, že podpora výstavby nájemních bytů se osvědčila. I proto chce ministerstvo pro místní rozvoj zvýšit původně plánovanou dotaci 1,6 miliardy korun o dalších 410 milionů. V obcích, kam podpora na výstavbu míří, však zkušenosti tak jednoznačně pozitivní nejsou.
Město Ostrava dokončuje ročně zhruba stovku dotovaných bytů. Kdo chce bydlet například v nové garsonce pořízené díky dotaci, musí předem zaplatit přes čtvrt milionu korun. Dekret na "nájemní" třípokojový byt tu přijde zhruba na milion.
Z hlediska práva zůstává člověk i po zaplacení této sumy po dvacet let jen nájemníkem. Není vlastnictvím a nemůže byt například prodat. A tak není divu, že ve městě, kde je na trhu dostatek starších bytů za nižší ceny, zůstávají nové sídlištní domy z valné části neobydlené: šedesát loni dokončených bytů, pořízených díky státní dotaci, je prázdných.
Jinde ovšem nemusí být podobný postup brzdou. Malá beskydská obec Čeladná, která právě převzala 80 nových "nájemních" bytů a prodává je ještě dráž než Ostrava, má zájemců dost.
Stejně je na tom Brno, kde přijde "nájemní" třípokojový byt zhruba na 800 tisíc korun. V některých zvlášť atraktivních lokalitách zájemci čekají na dekret i několik měsíců.
Podobnou cestou jako Brno či Ostrava se zřejmě vydají i v Plzni, kde podmínky pro přidělování tisícovky nových bytů na vznikajícím sídlišti Silván teprve zvažují.
Jiné radnice postupují obezřetněji. Cenu za byt nájemníci splácejí po dvacet let spolu s nájemným.
"Objevili jsme tento model a po nás ho převzala řada dalších měst," pochlubil se Jiří Vodička, místostarosta pohraničního Krnova, jehož radnice do výstavby bytů investuje pětinu obecního rozpočtu a považuje to za jednu ze svých priorit.
Státní dotace na nájemní byty, poskytovaná obcím od roku 1995, se může vyšplhat až na 370 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. "Je to dobrá cesta, osvědčila se," soudí Vavrečka.
Způsob, jakým některé obce s byty nakládají, ministerstvu nevadí: "Objevily se sice pochybnosti o užití dotace, ale vždy se nakonec ukázalo, že je vše v pořádku," tvrdí Vavrečka.
Užití dotace nedávno zpochybnil i Nejvyšší kontrolní úřad, jemuž vadilo sdružování investic obcí a soukromých investorů. Ani tady však nebylo nikdy prokázáno závažné porušení předpisů: "Obce ve všech zpochybňovaných případech nakonec zůstaly majoritními vlastníky postavených bytů, vše je v pořádku," řekl Vavrečka.
Jsou ovšem radnice, které stavějí, berou dotaci a na kupčení s "nájemními" byty vůbec nepomýšlejí: "Na tom, aby obec vlastnila nájemní byty, nevidím nic nevýhodného. Hromadná privatizace obecního bytového fondu se mnoha radnicím ani neosvědčila," tvrdí Jan Bavor, místostarosta jihočeského Tábora, kde letos dokončují šedesátku nových nájemních bytů.
